oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Kongres Právní prostor 2017 – kaleidoskop právních novinek

publikováno: 11.05.2017

Prestižní odborný kongres PRÁVNÍ PROSTOR, jehož organizátorem byl již po sedmé právní systém Codexis společnosti Atlas Consulting, i letos otevřel řadu aktuálních témat z několika právních odvětví.

Zatímco program překypoval novinkami, v organizaci kongresu zůstalo vše tradiční a osvědčené. Účastníci se ve dnech 25. – 26. dubna 2017 opět sešli v hotelu Jezerka na Seči. Záštitu nad letošním ročníkem převzali ministr spravedlnosti Robert Pelikán, předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, náměstek ministra vnitra Petr Mlsna, Soudcovská unie a Svaz průmyslu a dopravy. Tradičním mediálním partnerem byl také Bulletin advokacie. A zatímco přednášejících se za předsednickým stolem vystřídalo bezmála dvacet, jako jediný se odtud celé dva dny ani nehnul, a navíc vtipně glosoval i zasvěceně se ptal všem dobře známý moderátor a krotitel časomíry Mgr. et Mgr. Michal Vávra, advokát, který nyní vede pobočku své kanceláře ve Vídni.   

První konferenční den krátce po půl desáté dopoledne otevřela sekce Občanské právo s první přednášející z Ministerstva spravedlnosti ČR. JUDr. Pavla Belloňová, Ph.D. se zabývala vybranými aktualitami z oblasti civilněprávní a profesní legislativy. Ve svém příspěvku se dotkla novely insolvenčního zákona, která přináší vyšší ochranu dlužníků před věřitelskými návrhy i před činností neférových a nekvalitních oddlužovacích agentur. Novela řeší také snížení přetíženosti insolvenčních soudů, takže některé činnosti by se měly přesunout na insolvenční správce. 

Ve svém vystoupení nastínila i otazníky týkající se historicky první novely občanského zákoníku provedené zákonem č. 460/2016 Sb., která má odstranit některé dílčí potíže, jež ukázala dosavadní praxe. Jde například o prodloužení doby, po kterou je možné omezit svéprávnost ze tří na pět let nebo zjednodušení pravidel pro zřízení pracovněprávního vztahu nezletilých, či připuštění vzniku práva na zaplacení úroku z prodlení v případě výživného. Zmínila také aktuálně projednávané legislativní změny, zejména pak novelizaci civilního procesu zákona o SOP a zákona o soudech a soudcích. Zůstává však otázkou, jestli budou ještě současnými poslanci schváleny, nebo další osud navrhovaných změn ovlivní podzimní volby.

Zástupci podnikatele, rozsah jejich zástupčích oprávnění a následky překročení bylo téma příspěvku JUDr. Kateřiny Eichlerové. Ph.D., odborné asistentky Právnické fakulty UK. Zabývala se mnoha otázkami vztahu zástupců a podnikatelů, například tím, kdo může být oprávněnou osobou k zastupování podnikatele a kdo nikoliv, jaké činnosti mohou dělat a v jakém rozsahu mohou rozhodovat za podnikatele například vedoucí odštěpného závodu, či prokurista. Zaměřila se i na rozsah jejich zástupčích oprávnění a na otázku, jaké mohou být naopak následky jejich překročení. Neopomněla ani upozornit na kroky, které by měl podnikatel učinit, pokud nastane situace, kdy jako zmocněnec nesouhlasí s úkony svého zástupce. Je zřejmé, že problematika zástupčích oprávnění není jednoduchá a zcela jednoznačný výklad nedávají ani některé paragrafy občanského zákoníku, které se této oblasti týkají.   

Nové směry v elektronické dokumentaci právního jednání odkryl ve svém příspěvku doc. JUDr. Radim Polčák, Ph.D., vedoucí Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity. V duchu svého příspěvku také umístil vlastní poznámky k přednášce do virtuálního prostředí. Myslíte si, že budou mít své místo v budoucím kybernetickém světě ještě písemné listiny? Docent Polčák se mimo to také zabýval problematikou důkazní spolehlivosti u elektronické komunikace, ale upozornil i na to, že elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a on sám nesmí být upírán ani jako důkaz v soudním a správním řízení. Dotkl se také platných nařízení o elektronické identifikaci a popsal případ, kdy lze brát kliknutí na tlačítko souhlasu u elektronických smluv za náhražku podpisu. Zajímavou částí jeho příspěvku byla problematika datových schránek. Víte, že platilo pravidlo-pokud má fyzická osoba více datových schránek, je třeba jí doručovat písemnosti do té datové schránky, která odpovídá povaze doručovaných písemností. Nově účinky doručení písemnosti nastanou jejím doručením i do jiné, třeba nepříslušné datové schránky téže fyzické osoby. Tak pozor na to!

V tematickém bloku speciálních právních disciplín se představila pražská advokátka JUDr. et. PhDr. Zuzana Rennerová s příspěvkem o aktuálních legislativních změnách na úseku zájmových chovů psů, který zahájila překvapivým sdělením, že třetím nejlukrativnějším nelegálním obchodem na světě po zbraních a drogách je právě obchod se zvířaty. Česká republika bohužel drží spolu se Slovenskem neslavný primát – je hlavním evropským producentem a vývozcem levných, domněle čistokrevných štěňat bez průkazu původu. Je to i díky tomu, že tuzemská zákonná ochrana zvířat v zájmovém chovu, zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, je zcela nedostatečná. Jen pro ilustraci, například v právu ostatních členských států EU je zakotvena povinnost čipování psů, jejich registrace a identifikace. A k tomu obchod se psy podléhá udělení licence. Nic z toho náš zákon neukládá. I z tohoto důvodu je uplatňování práv poškozených v psím byznysu velmi omezené a většina případů skončí neúspěchem v důsledku důkazní nouze. A to by se mělo kvůli podvedeným spotřebitelům, ale hlavně němým tvářím změnit.

Na tom, aby se naše legislativa v chovu zvířat a obchodu s nimi přiblížila alespoň trochu té evropské, participuje svými poradními orgány i Ministerstvo zemědělství ČR, odkud byl další přednášející, vedoucí odboru správy lesů, myslivosti a rybářství Mgr. Petr Dvořák. V příspěvku Myslivecké právo v praxi připomněl historické právní úpravy myslivosti, které se ve svých prvopočátcích prolínaly právě s kynologií, ale neopomenul ani aktuální legislativu. Zdůraznil, že myslivost a právo myslivosti jsou v České republice společenskými aktivitami podporované státem, ale ve svém základu jde o cílevědomou a regulovanou činnost k ochraně a rozvoji přírody. 

Sekci Trestní právo otevřel předseda Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D., který přednesl nové poznatky ke směrnici č. 800/2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení. „Z nejnovějších studií vyplývá, že trestná činnost dětí a mládeže do 18 let klesá, tudíž zpřísňování represí ve vztahu k dětem není u nás na místě,“ řekl s potěšením na úvod pan profesor Šámal. Přesto se implementační lhůta nové směrnice, která je stanovena nejpozději do 11. 6. 2019, blíží a zakotvuje několik nových práv dětí. Jde například o právo na informace, informování osoby vykonávající rodičovskou odpovědnost, právo na pomoc obhájce, na ochranu soukromí, na lékařské vyšetření, individuální posouzení nebo právo na doprovod osoby vykonávající rodičovskou odpovědnost v jiných fázích řízení než soudní jednání. Některá práva ze směrnice platná česká právní úprava již obsahuje, jiná v ní bude třeba ještě upravit.

Neméně zajímavé téma otevřel příspěvek předsedy Městského soudu v Praze JUDr. Libora Vávry, a to povolování odposlechu a jejich použitelnost v trestním řízení. Zkušený a dlouholetý soudce připomněl, že odposlechy se používají čím dál častěji, hlavně v oblasti ekonomické kriminality, ale nemění to nic na tom, že zůstávají tím nejbrutálnějším zásahem do osobní svobody. Upozornil na vybrané judikáty, které se týkaly právě příkazů k odposlechu, například usnesení NS – Tzn 24/95, nález Ústavního soudu - ÚS 615/06, usnesení NS 4 Tz 10/2007, 4 Pzo 10/2015 a 4 Pzo 14/2016. Přestože sám za svoji kariéru povolil možná několik tisíc případů odposlechů, připomněl důležitou věc – že nikdy by žádný soudce neměl zapomínat na to, že rozhodnutí o příkazu k odposlechu je rozhodnutím velmi závažným a podle toho k němu přistupovat.

JUDr. Michal ŽižlavskýTrest za neúspěch v podnikání nebo nabídka druhé šance?  Advokát, člen představenstva ČAK a insolvenční správce se zvláštním povolením JUDr. Michal Žižlavský otevřel blok insolvenčního a exekučního práva se svým příspěvkem o aktuálních změnách a trendech v oblasti insolvence a restrukturalizace. „Otázka zní, zda mají podniky v insolvenčním řízení dostat ještě druhou šanci na svoji záchranu. Nová legislativa jim totiž nyní dává možnosti a právní nástroje k sanaci, oddlužení a restrukturalizaci, které jsou příjemnějšími alternativami dřívější jediné možnosti – konkursu,“ řekl na úvod JUDr. Žižlavský a ve svém příspěvku vyjmenoval všechna pro i proti, která si s sebou novela insolvenčního zákona nese.  Koncept sanace a druhé šance celkem oprávněně přináší pozitivní očekávání i díky kvalitní právní úpravě procesu reorganizace, včetně silných právních nástrojů, postihující opožděné insolvenční návrhy, což se už začíná postupně projevovat v praxi. S tím je spojena i vyšší míra uspokojení pohledávek věřitelů, která by mohla projektu druhé šance pomoci s jejím rozšířením. 

JUDr. Vladimír Plášil, LL.M, viceprezident Exekutorské komory ČR připravil pro plénum prezentaci možné příští neexekuční činnosti exekutorů a v mezinárodním srovnání pak poodhalil jejich nevyužitý potenciál.  Formálně mohou exekutoři poskytovat v omezené míře právní pomoc, provádět autorizovanou konverzi dokumentů, přijímat úschovy nebo konat neexekuční dražby a další činnosti. V reálu však vykonávají jen malou část z těchto činností, takže potenciál a odborné kapacity soudních exekutorů a jejich zaměstnanců zůstávají zbytečně nevyužity.  Pro své budoucí uplatnění proto hledají inspiraci v zahraničí, například v Belgii, Francii, nebo Rusku. A tak kdo ví, zda v blízké budoucnosti nebudou exekutoři suplovat činnost insolvenčního správce, nebo shromažďovat důkazy pro soud, jiní pak smírně řešit spotřebitelské dluhy nebo sousedské spory, dohlížet na odsouzené k nuceným pracím, nebo pátrat po neplatičích alimentů či zmizelých dětech. Ano tento prostor je exekutorům otevřený a oni jsou připraveni takové činnosti zajišťovat.

JUDr. Martin Maisner, PhD., MCIArbStrategie volby práva ve vztazích s mezinárodním prvkem zahájila sekci Mezinárodního práva soukromého a s ní místo za předsednickým pultíkem zaujal člen kontrolní rady ČAK JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb advokát z AK Rowan Legal, přední odborník v oblasti práva IT. Obsáhle se zabýval nejrůznějšími strategiemi volby práva ve vztazích s mezinárodním prvkem, což je v současných přeshraničních smluvních vztazích téma víc než aktuální. Vysvětlil nejen to, kdy, proč a jak si strany mohou zvolit právo, kterým se jejich případ bude řídit, ale i kdy je to výhodné, kdy naopak nikoliv, u jakých smluv je volba práva omezena a kdy zcela vyloučena. Advokáti i podnikoví právníci, kteří seděli v sále a ve své každodenní praxi řeší podobné případy, jeho vystoupení pečlivě naslouchali a v následné diskusi velmi ocenili zodpovězení mnohých dotazů z praxe.

Aktuálními problémy při aplikaci některých ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek se v bloku věnovanému transparentnosti veřejné správy zabývala Mgr. Lucie Moravčíková ze společnosti Otydea. Srovnala výhody a nevýhody procesů otevírání nabídek v elektronické a listinné podobě a upozornila na některá úskalí, která elektronická komunikace přináší. Jedno z těch hlavních představuje pouze česká jazyková mutace s absencí jiných jazyků. Problémy se ale vyskytují i v zadávání zakázek rozdělených na části, při předkládání originálů či úředně ověřených kopií dokladů před podpisem smlouvy a není také možné použít dvojobálkovou metodu, kdy v první obálce je pouze nabídka a ve druhé cena. Na druhou stranu elektronické podání má i své přednosti zejména v podobě odstranění pochybností o manipulaci s nabídkami, stejně jako prokazatelnost kroků zadavatele, které dokumentuje auditní stopa. I v této oblasti zřejmě doba postupně bude více „nahrávat“ elektronickým podáním.

JUDr. Mojmír Florián, ředitel odboru veřejných zakázek ÚHOS se hned vzápětí zabýval ochranou dodavatele před nezákonným postupem zadavatele, a to podle nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, právě významně upravuje ochranu dodavatele. Například zresuscitoval institut námitek, zejména námitek vůči zadavateli. „V případě, že jim není vyhověno, je možné podat návrh k Úřadu, tedy použít standardní správní řízení ve dvou stupních a v neposlední řadě může potenciální dodavatel využít možnosti soudního přezkumu – podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu podle soudního řádu správního, eventuálně kasační stížnost či dokonce ústavní stížnost,“ vypočítal JUDr. Florián a dodal, že „ve všech případech je nejdůležitější rychlost řešení, takže námitky by se měly primárně vypořádat tam, kde vznikly – mezi zadavatelem, který by měl vědět, co chce a dodavatelem, který by zase měl být odborníkem ve svém oboru.“ Zadavatel by pak neměl vnímat námitky a priori jen jako něco negativního, naopak by se měl při jejich vyřizování zamyslet nad tím, zda skutečně někde neudělal chybu.

Restituce 1991-2018: opravdu tečka?! Posledním přednášejícím prvního dne kongresu byl advokát a, regionální představitel ČAK pro hlavní město Praha a člen kárné komise ČAK JUDr. Petr Meduna s příspěvkem k novele zákona 503/2002 Sb., která by měla být jakousi tečkou za restitucemi. Příspěvek se zaměřil na specifický druh narovnání majetkových křivd, které stát nebyl schopen zhojit po více než 27 letech, co přijal první restituční zákony. Je smutné, že stále zůstává více než 50 000 nevyřízených restitučních nároků. Někteří restituenti již avizovali, že se budou soudně domáhat finančních náhrad ve výši současných tržních cen, nikoli, tak jak stanovuje zákon, ve výši cen z června roku 1991. „Přál bych jim, aby se takové spravedlnosti domohli. Předpokládám zásah Ústavního soudu, který by vysvětlil tuto restituční tečku a postavil do právní jistoty jak oprávněné osoby, tak i soudce, kteří neví, jak budou po 1. 7. 2018 rozhodovat. Dovoluji si tvrdit, že v současné době ti zoufalí restituenti, většinou lidé vyššího věku, nemají šanci bez právního zástupce jakýmkoli způsobem vůči státu uspět. Zde je důležitá úloha advokátů, kteří se na tuto problematiku specializují a mohou těmto restituentům poskytnout kvalitní právní pomoc,“ avizoval JUDr. Meduna. Protože restituční tečka to s největší pravděpodobností ještě nebude, příspěvek JUDr. Meduny alespoň udělal pomyslnou tečku za prvním dnem programu Právního prostoru. 

 




Petr Jablonský
Organizátoři využili slavnostního večera k neformálnímu programu, tedy i ke křtu novinek právního informačního systému Codexis, stejně jako k ocenění tří nejlepších žurnalistických příspěvků studentů právnických fakult. Překvapením večera pak bylo pro všechny vystoupení imitátora Petra Jablonského, který si „vzal do úst“ i právníky.

Druhý konferenční den se do obsahu znovu vrátilo Občanské právo s příspěvkem Záruční smlouva v českém právu, jehož autorem byl přední český civilista doc. JUDr. Filip Melzer, Ph.D., LL.M. z Právnické fakulty v Olomouci. Vysvětlil, že záruční smlouvou přebírá podle obvyklé definice garant vůči zvýhodněnému odpovědnost ručení za dosud nejistý následek určité činnosti nebo také za škodu, která touto činností vznikne. České právo užívá termíny záruky, nebo obdobný termín v případech, kdy jde o záruku za jakost, finanční záruku a ručení. Prostřednictvím několika praktických příkladů přiblížil JUDr. Melzer jednotlivá úskalí záruk. V neposlední řadě připomněl nutnost rozlišování pravé a nepravé záruky a vysvětlil také rozdíl mezi záruční a pojistnou smlouvou. 

Vybrané problémy první novely občanského zákoníku „rozebral“ jeho fakultní kolega doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D. V zákoně č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a další související zákony, bylo upraveno 33 bodů a 8 přechodných ustanovení. „Je škoda, že nebyly odstraněny nejvíce závažné problémy, které přinesla praxe, ale spíš ty méně důležité. První vybranou změnou je například paragraf 509 o.z. . Jde o inženýrské sítě a všechny liniové stavby a jiná zařízení, která se nestávají součástí pozemku.“ Ne příliš šťastná změna nastala v tolik diskutované části o předkupním právu, kdy nově platí, že pokud se převádí spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů. Uplatňování předkupního práva v praxi, například v případě společných parkovacích stání, nebo garáží v bytových domech přinese zřejmě nejeden spoluvlastnický problém.

Specifika dokazování v daňovém řízení ve vztahu k účasti na podvodu DPH přednesl v sekci Finanční právo Mgr. Radek Buršík, advokát PwC Legal a člen kontrolní rady ČAK. Podle jeho zkušeností podvody v oblasti DPH existují proto, že je současný právní rámec EU umožňuje. „Kromě toho obchod byl a je živnou půdou pro podvody na DPH, které mohou nabývat různých podob, ale jsou vždy organizovány „řetězově“. Varianty „kolotočových“ podvodů s DPH, jak se nazývají, kdy zboží obíhá dokola a nikdy nedojde ke spotřebiteli, jsou často neobvyklé a velmi spletité,“ uvedl Mgr. Buršík. Podle finančních úřadů je v České republice několik tisíc firem a podniků, které jsou zapojeny do podvodů, ale je velmi problematické je prokázat. Důkazní břemeno leží na daňových orgánech, které musejí prokázat existenci daňové ztráty, stejně jako to, že transakce se opravdu uskutečnila, ale existují mnohé další sporné otázky.

Stranou nezůstaly druhý den konference ani aktuální otázky justice, kterým byla věnována závěrečná část. Ústavní soudce JUDr. Tomáš Lichovník se s přítomnými podělil o zkušenosti z aktuálního rozhodování Ústavního soudu. Přiblížil, jaké jsou nejčastější vady ústavních stížností a zrušených rozhodnutí a jak rozhodování Ústavního soudu ovlivňuje praxe Evropského soudu pro lidská práva. Upozornil dále na to, že počet ústavních stížností je skutečně velmi vysoký, obvykle přes 4 000 ročně. Jednou z cest k řešení tohoto problému je podle jeho názoru rozlišovat mezi stížnostmi skutečně ústavními a stížnostmi – dalšími opravnými prostředky. Těm prvním je třeba věnovat potřebný čas a ty druhé slušně a stručně odmítnout.

Prezidentka Soudcovské unie Mgr. Daniela Zemanová následně upozornila ve svém kritickém příspěvku na negativní důsledky neexistence jednotných pravidel výběru soudců pro justici a v konečném efektu i pro společnost. Na několika konkrétních případech, které se staly adeptům na funkci soudců, demonstrovala, jak systém výběru funguje a proč se právníci raději ucházejí o posty v jiných právnických profesích než v soudnictví. „Do systému soudnictví samozřejmě nejsou přijímány problematické osoby, ale nejsou to ti nejlepší. Je tedy velká pravděpodobnost, že bychom našli ještě lepší soudce. Dám jeden příklad: když máme nějaký zdravotní problém, hledáme si nejlepšího lékaře, ale když máme právní problém, s nímž se dostaneme k soudu, soudce si vybírat nemůžeme, je nám přidělen. Proto bychom měli nastavit pevná, zákonná a funkční pravidla výběru, aby každý z nich, který o nás bude rozhodovat, byl ten nejlepší,“ dodala na závěr a vyjádřila přesvědčení, že diskuze o prostupnosti právnických profesí přinese své praktické dopady a dveře justice budou už v blízké budoucnosti otevřené i pro advokáty, exekutory a další právní profese.  

Úplný závěr kongresu patřil předsedovi Nejvyššího správního soudu JUDr. Josefu Baxovi, který nastolil filozofickou otázku: Zaplňování právního prostoru dalšími zákony jako omezování naší svobody-jak dlouho ještě? Ve svém příspěvku se zamyslel mimo jiné nad tím, jak náš život ovlivňují normy, sankce, hlášení, nařízení, formuláře, vyhlášky a další „vstupy“ do soukromí. Žijeme ve složitém systému, v němž se do popředí dostalo právo a nadužívání jeho funkce nám bere část naší svobody. „Skončilo období nabývání naší svobody, nastal zlom a znovu začalo její omezování. Také právo se změnilo, stalo se spotřebním zbožím s rychlou obrátkou a ztratilo prvek stability. Přestože se právní prostor může zdát nekonečný, není tomu tak. A my jako právníci máme velkou odpovědnost za odstraňování bezpráví a podporu spravedlnosti i právní jistoty.“ Touto myšlenkou se s účastníky kongresu rozloučil. Jeho slova jim určitě při zpáteční cestě domů v myslích ještě rezonovala…

 

Autor: PhDr. Dagmar Koutská
Foto: Vojtěch Orlík