oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Kongres „Nové soukromé právo“ v Ostravě

publikováno: 08.06.2016

Po čtyřech úspěšných ročnících konference „Nové soukromé právo“, která se koná vždy koncem roku v Praze, se rozhodli organizátoři – Česká advokátní komora a vydavatelství EPRAVO.CZ – uspořádat pro advokáty a širší právnickou veřejnost tuto významnou odbornou konferenci v rámci letošního ročníku dokonce třikrát, aby tak měli příležitost se jí zúčastnit kolegové ze vzdálenějších míst republiky. Dne 2. června 2016 se konala první z nich v Ostravě v kongresovém hotelu Clarion Congress Hotel Ostrava. Následovat bude začátkem října v Brně a koncem listopadu tradičně v Praze.

Ostravskou konferenci krátce po deváté svým úvodním slovem zahájil a přítomné přivítal ostravský advokát a bývalý předseda České advokátní komory JUDr. Vladimír Jirousek, který se ujal moderování celého konferenčního dne.   

***

Jako první vystoupil JUDr. Radim Miketa, rovněž ostravský advokát a člen představenstva ČAK, který přítomné seznámil s praktickými poznatky a zkušenostmi advokáta s novým soukromým právem. Zejména vyzdvihl skutečnost, že obavy, které se objevovaly na sklonku roku 2013, tedy těsně před nabytím účinnosti nových soukromě-právních předpisů, se nepotvrdily, spíše naopak. Podle jeho slov skutečně nelze mluvit o tom, že bychom se nacházeli v nějaké právní nejistotě. Pokud jsou nějaké pochybnosti ve výkladu, pak i taková místa, jako jsou konference, mají potenciál je rozptýlit, a proto velmi vítá uspořádání takových akcí. Závěrem svého vystoupení však zmínil, že by uvítal i navazující změny v civilním procesu.

Po něm následovalo vystoupení předního civilisty, hlavního autora velkého komentáře o. z., doc. JUDr. Filipa Melzera, Ph.D., LL.M.,na téma „Aktuální problémy deliktního práva“. Předmětem příspěvku byla analýza vybraných problémů náhrady škody v novém občanském zákoníku a jejich reflexe v dosavadní judikatuře Nejvyššího soudu. Zvláštní pozornost byla věnována § 2950 o. z., tedy škodě způsobené informací nebo radou. Podle tohoto ustanovení platí, že: „Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.“ Doktor Melzer se věnoval čtyřem základním s tím souvisejícím okruhům otázek: pojmu „za odměnu“, vlastnímu normativnímu významu § 2950 a vztahu k ostatním skutkovým podstatám, dále mluvil o kritériu vadnosti informace nebo rady a závěrem i o možnostech zproštění odpovědnosti. V sále pochopitelně vyvolal obavy, zejména u dalších řečníků, kteří se skoro báli vystoupit, aby „nebyli špatně vykládáni“ a za své vystoupení nebyli ještě sankcionováni.Příspěvek k tomuto aktuálnímu a praktickému tématu přineseme v některém z dalších čísel Bulletinu advokacie.

Jako další předstoupil před publikum advokát a odborný asistent na olomoucké fakultě JUDr. Jan Lasák Ph.D., LL.M.,který se zaměřil na aktuální problémy korporátního práva.Jak připomenul, zákon o obchodních korporacích má za sebou již skoro dva a půl roku své účinnosti. Během nich vykrystalizovala celá řada výkladových problémů nové právní úpravy, se kterými se podnikatelská praxe v současnosti potýká. Některé výkladové problémy vyplývají z necitlivých pozměňovacích návrhů v rámci legislativního procesu při přijímání nové právní úpravy (např. koncepce zaknihovaných cenných papírů). Jiné problémy jsou spojeny s nedokonalým převzetím předchozí právní úpravy obsažené v obchodním zákoníku, případně jsou legislativně technického charakteru (nepřesné odkazy, jazykově nepřesná vyjádření apod.). Patrně nejvýznamnější výkladové problémy však přináší nedostatečné domyšlení veškerých důsledků nových či staronových institutů. Zákon o obchodních korporacích je přitom do značné míry vystavěn na ochraně tzv. statusových otázek právnických osob (obchodních korporací). Probíhající spor o obsah těchto statusových otázek právnických osob a jeho výsledek určí, jak široce jsou a budou dveře smluvní autonomii v oblasti práva obchodních korporací otevřeny. Doktor Lasák také krátce pohovořil o nově chystaném zákonu o obchodních korporacích na půdě ministerstva spravedlnosti, který například „překope“ celý monistický systém.   

Člen představenstva ČAK, advokát a insolvenční správce se zvláštním povolením JUDr. Michal Žižlavský pak pohovořil ve svém vystoupenínazvaném „Změny v oblasti úpadku korporací (novela)“ o sněmovním tisku 785/0, týkajícím se obsáhlé novely insolvenčního zákona. Přítomné seznámil s tím, jaké změny nás čekají v oblasti úpadku korporací. Jak zdůraznil a na případech uvedl, novela mění nastavená pravidla, a to mnohdy zásadním způsobem. To, co bylo dříve možné jako záchrana korporace ve skupině, bude v případě přijetí novely například zakázáno jako koncernový únos. Dále pak zmínil problém pravomocí „nepříslušného soudce“, výměny správce, agendy odvolaného správce, téma věřitelů ve střetu zájmů a neopomněl ani aktuální problémy kolem tzv. šikanózních návrhů.

„Některé sporné otázky ve věcných právech“ si jako téma své přednášky vybraldalší přední civilista JUDr. Petr Tégl, Ph.D. Jak úvodem uvedl, velký problém vidí jednak v absenci „obecné části“ věcných práv k věci cizí v o. z., v (ne)možnosti mít věcné právo k věci cizí na vlastní věci a dále vkolizi věcných práv k věci cizí. Jde totiž o téma v Česku doposud hlouběji neřešené. Nový občanský zákoník obsahuje výslovná pravidla o kolizi pouze pro případ více zástavních práv na téže věci. Kolizi jiných věcných práv však téměř neřeší. Zvláštní úprava je věnována kolizi věcných práv zapsaných ve veřejném seznamu. I pokud je však možné rekonstruovat pravidla o kolizi věcných práv z určitých náznaků v občanském zákoníku, je třeba si uvědomit, že hmotněprávní úprava nemusí být (a ani není) v souladu s regulací procesní (zejména s úpravou vykonávacího, resp. exekučního řízení). Zvláštní místo zde má i úprava insolvenčního práva, která pravidla občanského zákoníku zcela neguje.

Poslední dopolední přednášející JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D., LL.M.,soudce aodborný asistent na pražské fakultě,seznámil přítomné s problémy kolem konstitutivních rozhodnutí v novém občanském zákoníku. Ač se to na první pohled nezdá, nevzdává se ani nové občanské právo tendence k zásahům státu do konkrétních soukromoprávních poměrů, jež byla typická pro dřívější úpravu. Činí tak ovšem z odlišných důvodů a jinými prostředky. Dokladem toho je zejména zvýšený počet konstitutivních rozhodnutí, k jejichž vydávání jsou soudy oprávněny. To se týká i obligačních poměrů, kde se vedle tradičních soudních ingerencí (určení času plnění, moderace smluvní pokuty), setkáváme se zcela novými instituty (doplnění náležitostí smlouvy, obnovení smluvní rovnováhy, snížení výhry, atd.). Uvedené vyvolává samozřejmě otázky nejen ohledně účelu takových soudních zásahů, ale i co do jejich procesních následků.

***

Po přestávce na oběd vystoupil v druhém bloku jako první odborník na medicínské právo doc. JUDr. Tomáš Doležal Ph.D., LL.M.,s přednáškou „Převod a přechod práv na náhradu újmy“.Příspěvek se věnoval zejména problematice převoditelnosti práva na náhradu nemajetkové újmy vzniklé v důsledku zásahu do přirozených práv člověka a jeho přechodu na dědice. Několik úvah bylo věnováno také problematice povahy náhrady nemajetkové újmy v těchto případech. Dále byla rozebrána problematika vázanosti tohoto práva na určitou osobu a problematika převoditelnosti tohoto práva a jeho přechodu na dědice v rámci starého občanského zákoníku z roku 1964 a stávajícího občanského zákoníku.

Velmi zajímavým příspěvkem „Procesní režim některých řízení v oblasti věcných práv“ na něho navázal odborný asistent brněnské fakulty JUDr. Petr Lavický, Ph.D. Nový občanský zákoník obsahuje v části věnované věcným právům některé nové instituty, popř. novou úpravu institutů, které se vyskytovaly také v předcházející právní úpravě. V souvislosti s tím je zapotřebí analyzovat nejen samotnou hmotněprávní úpravu, ale též související procesní aspekty. Příspěvek se proto zaměřil na rozbor základních procesních otázek souvisejících s řízeními ve věcech stanovení hranic mezi pozemky, povolení nezbytné cesty či řešení sporů mezi spoluvlastníky navzájem. Jádrem příspěvku tak byla otázka, zda tato řízení mají být chápána jako řízení sporná, nebo naopak jako řízení nesporná, a to jak z pohledu de lege lata, tak i de lege ferenda. Podrobně se tomuto tématu bude doktor Lavický věnovat v článku v některém z dalších čísel Bulletinu advokacie.

V následujícím příspěvku „Zadržovací právo“ shrnul Mgr. et. Mgr. Jan Petrov, Ph.D., LL.M., advokát a odborný asistent na olomoucké právnické fakultě, pojem tohoto institutu a dosavadní judikaturu Nejvyššího soudu a analyzoval, nakolik je použitelná i za účinnosti nového o. z. Zmínil možnost smluvně vyloučit vznik zadržovacího práva (a proč to může být pro výhodné) nebo otázku, v jaké míře je chráněn vlastník věci, pokud neprojevil souhlas s tím, aby se věc dostala do moci osoby, která ji zadržela. Dotkl se i případů, kdy je zadržovací právo jen předstíráno, a související trestní judikatury. Dále argumentoval, k jakému okamžiku zástavní právo vzniká, zda se prosadí v insolvenci a jakou má v insolvenci prioritu. Stručně zmínil i podobnosti a odlišnosti právní úpravy v Rakousku, Německu a Švýcarsku. 

Ostravský advokát, bývalý soudce a odborník na korporátní právo a veřejné rejstříky JUDr. Petr Hampel vystoupil s tématem „Právní povaha svěřenského fondu“.Ve svém vystoupení se věnoval otázkám souvisejícím se založením svěřenského fondu, náležitostmi smlouvy o jeho založení a jeho statutem. Jeho pozornost byla zaměřena na jeho (ne)subjektivitu a související (ne)vstupování do právních vztahů. Zejména jde o dispozici s majetkem, který fond spravuje, a jeho evidenci (vkladové řízení u katastru nemovitostí, evidence motorových vozidel, daňové řízení). Závěrem také přiblížil osobu svěřenského správce a jeho povinnosti.

***

Poslední blok ostravské konference náležel dámám, odbornicím na rodinné právo. Jako první se slova ujala JUDr. Daniela Kovářová, advokátka a šéfredaktorka Rodinných listů,s přednáškou nazvanou „Přiměřenost právní regulace rodinného práva“.Podle jejích slov ne každá právní norma je schopna úspěšně projít testem přiměřenosti právní regulace. A tak se ptala a ptá, zda je nezbytně třeba upravovat ty které právní vztahy a zda je třeba je upravovat právě tak, jak tomu je. Kladla si dále otázku, zda neexistují jiné systémy, které by byly k úpravě vhodnější, a jaké jsou následky nepřiměřené regulace: únava z práva, neaplikovatelnost, rezignace, přehánění, komentátorová hypertorfie, ironie, zesměšňování, nerespektování a v posledním stádiu bezpráví. Nezbývá, jak konstatovala, než s lítostí říci, že máme, co jsme chtěli. Nutno však podotknout, že přes výše zmíněné negativní závěry bylo vystoupení paní doktorky díky stylu jejího přednesu milým a místy velmi vtipným oživením. Článek k tomuto tématu připravujeme pro některé z dalších čísel Bulletinu advokacie.

„Mezigenerační transfery majetku na počátku 21. století“ si jako téma vybrala asistentka na brněnské právnické fakultě  doc. JUDr. Kateřina Ronovská, Ph.D., a hned úvodem konstatovala, že nové soukromé právo přináší pro účely správy (rodinného) majetku nové možnosti, ale i otázky. Majetek může být spravován na základě (typově příkazní) smlouvy k tomu povolanou fyzickou nebo právnickou osobou (např. bankou, či jiným důvěryhodným správcem). Další možností, která se nabízí, je majetek vložit do k tomuto účelu založené obchodní korporace nebo fundace (nadačního fondu nebo nadace). Nově lze využít i formy svěřenského fondu, jehož základ tvoří osamostatněný majetek (resp. jmění), vyčleněné jeho zakladatelem k určitému účelu, svěřené pod správu svěřenskému správci. Teprve v začátcích je v našem právním prostředí diskuse na téma správy majetku s využitím funkcionalit životního pojištění. Specifický režim je upraven pro správu majetku v investičních fondech (s právní osobností), v režimu zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Mimo vnitrostátních nástrojů je možné zvolit i některý ze srovnatelných zahraničních nástrojů správy majetku, ať již půjde o některou z fundačních nebo trustových struktur. Odpověď na otázku, která z nabízených možností se bude jevit v konkrétním případě jako nejvhodnější, není jednoduchá. Vždy je totiž nutné vážit řadu faktorů (právních i mimoprávních), které současně (a někdy i protikladně) působí, a hledat pro konkrétní případ nejvhodnější řešení. V příspěvku, který pro čtenáře rovněž chystáme pro některé další číslo Bulletinu advokacie, byla zaměřena pozornost k těm řešením, která lze nalézt „ve světě práva“.

Jako poslední, s vysoce aktuálním a praktickým příspěvkem „Postižení majetku v SJM“ vystoupila asistentka na opatrovnickém oddělení okresního soudu v Přerově a asistentka na olomoucké fakultě JUDr. Renáta Šínová, Ph.D. Zaměřila se na aktuální právní úpravu možnosti uhradit dluh jednoho z manželů z prostředků společného jmění manželů. Analyzovala případy, kdy je možné pro dluh jednoho z manželů postihnout společné jmění manželů v celém rozsahu, a případy, ve kterých tomu tak není. Ve druhé polovině svého vystoupení vymezila postupy, jakými je možné ochránit majetkové postavení tzv. nedlužného manžela při exekuci směřující na manžela dlužného, a to jak v podobě modifikací společného jmění manželů, tak v podobě návrhu na zastavení exekuce co do tzv. hypotetického vypořádacího podílu.

***     

Ostravská konference byla svým obsazením a přednesenými tématy velice přínosná a již nyní se můžeme těšit na pokračování na podzim v Brně a Praze. Organizátoři děkují partnerům, Česká advokátní komora zejména společnosti WI-ASS ČR za podporu a pomoc.

 

JUDr. Hana Rýdlová

Foto: Petr Sznapka