oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Konference Soukromé právo – již pošesté v Praze

publikováno: 22.11.2017

Dne 21. listopadu 2017 uspořádala Česká advokátní komora a vydavatelství EPRAVO.CZ pro advokáty a širší právnickou veřejnost odbornou konferenci Soukromé právo, kterou svou záštitou podpořil ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Konference se konala v kongresovém hotelu Clarion Congress Hotel Prague v Praze 9 – Vysočanech.

Již šestý ročník konference krátce po deváté svým úvodním slovem zahájila a přítomné přivítala advokátka JUDr. Daniela Kovářová, která se ujala moderování celého konferenčního dne.

***

Jako první s příspěvkem nazvaným Jak bezpečně zajistit pohledávku (aktuálně k zajišťovacím a utvrzovacím institutům) vystoupil místopředseda ČAK Mgr. Robert Němec, LL.M. Posluchači byli seznámeni s obecnými pravidly pro zajištění pohledávky, vznikem zástavního práva a různými specifiky zástav. Ve svém vystoupení se zejména zaměřil na problematiku zakázaných ujednání a popsal institut propadné zástavy. Na konkrétních příkladech pak popsal problémy, které praxe přináší (srov. judikáty 29 Odo 728/2003, 29 Odo 928/2003). 

Po něm se ke slovu dostal se svým příspěvkem nazvaným Otázky a úkoly civilního procesu v současnosti místopředseda Nejvyššího soudu JUDr. Roman Fiala. Základním obsahem jeho vystoupení byla úvaha o tom, čemu slouží a mělo by sloužit současné civilní právo procesní. Procesní právo je podle jeho názoru nutné vnímat prvně jako základ společenské formy jednání před soudem a také jako základ justiční spolupráce. Apeloval na to, aby při výběru osob do justice bylo dbáno na kvality uchazečů nejen po stránce odborné, ale především na jejich lidské postoje a vnímání spravedlnosti. 

Dědické právo nově pak bylo tématem přednášky dalšího přednášejícího prof. JUDr. Karla Eliáše, hlavního autora nového občanského zákoníku. Ten se pozastavil nejprve nad některým úvahami, které se okolo dědického práva objevují v médiích a devalvují jej a některé z nich ihned objasnil a uvedl na pravou míru. Takovým příkladem je třeba problematika sepsání závěti před starostou, když je to praxe běžná v celé Evropě (a nikoli jen na Ukrajině, jak média mylně informují) a zakotvení takové možnosti má jistě své opodstatnění. Notářský úřad nelze nalézt v každé zapadlé vísce a mnohé naléhavé situace nutící k sepsání posledního pořízení někdy vyžadují rychlého jednání, což by objednání se k notáři vzdálenému desítky kilometrů jen komplikovalo, ne-li takový akt znemožnilo. Doktor Eliáš ale mluvil i tom, jak s novým dědickým právem nakládá judikatura (zmínil mj. zajímavé rozhodnutí NS 21 Cdo 122/2016).

O tom, že kolem dědického práva kolují mnohé dezinformace, víme, a doporučujeme například článek dr. Bednáře o dědické smlouvě v BA č. 11/2017. 

Poslední přednášející prvního bloku, přední český civilista, doc. JUDr. Filip Melzer, Ph.D., LL.M., ve svém příspěvku nazvaném Rozlišení kondikcí z plnění a kondikcí nikoli z plnění v českém právu upozornil na aktuální problémy spojené s bezdůvodným obohacením. To vnímá jako institut, kde prostor k objevování problémů je poměrně rozsáhlý a kde se česká dogmatika zcela odlišuje od regulace příbuzných právních řádů. Poté, co objasnil strukturu kondikcí dle § 2991 o. z., se věnoval samotnému pojmu plnění ve dvou rovinách jeho chápání: (i) široké pojetí pojmu plnění, (ii) plnění jako volní obohacení. Mluvil ale také o zkráceném řetězu plnění dle § 2995 o. z. a problematice bezdůvodného obohacení s účastí více osob. V závěru svého vystoupení pak zaujal i výkladem ohledně platby kradenou platební kartou.

***

Druhý dopolední blok letošní konference zahájil další přední český civilista doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D., který si připravil a přednesl téma Vybrané problémy zástavního práva. V příspěvku se zaměřil na některé známé i méně známé aspekty zástavního práva. Přiblížil problémy, které již byly v minulosti částečně reflektovány v české literatuře, popř. v judikatuře vysokých soudů a poukázal na jejich možné odlišné řešení, zejména v komparaci s přístupem zahraniční dogmatiky a judikatury. 

Advokát JUDr. Petr Bříza, Ph.D., LL.M., se pak v příspěvku Smluvní pokuta zaměřil na některé vybrané otázky úpravy smluvní pokuty, zejména zda lze v režimu nového občanského zákoníku moderovat započtenou smluvní pokutu (podle staré úpravy to možné nebylo) či otázku, jak odstraňovat některé nejasnosti při výkladu ujednání o smluvní pokutě. 

Nově zvolená členka představenstva ČAK, advokátka JUDr. Monika Novotná, se pak věnovala stále aktuální problematice Kolize mezi novým (hmotným) a starým (procesním) právem. Ačkoli občanskému zákoníku již nemůžeme říkat „nový“ a dokonce byl i novelizován, na komplexní úpravu civilního procesního práva stále ještě čekáme (pozn.: věcný záměr nového civilního řádu soudního představilo ministerstvo spravedlnosti 15. listopadu 2017). Ve svém příspěvku pak doktorka Novotná upozornila na některé praktické problémy, které nesoulad hmotného a procesního práva přináší, a to v oblasti sporných i nesporných řízeních. Jde např. o problematiku actio pro socio, problematiku okruhu účastníků řízení v případě dovolání se práv společníka nebo akcionáře proti společnosti nebo jinému společníkovi apod. 

Dopolední část pak zakončil s příspěvkem nazvaným Zajištění hodnoty majetku v případě dlouhodobé pracovní neschopnosti či úmrtí po rekodifikaci soukromého práva advokát Mgr. Milan Polák. Zaměřil se zejména na problémy související s ustanovením správce jmění, kdy procení právo opět pokulhává za hmotným a není v silách nikoho tento proces u soudu uspíšit a tím eliminovat škody, které mohou nastat v případě, kdy například zemře nebo pozbude svéprávnosti živitel rodiny, šéf velké firmy apod. Dnes je situace taková, že takové řízení může trvat klidně i půl roku, což má obrovské negativní dopady na chod společností i rodin. V následné diskusi před obědem se pak přednášejí i publikum shodli na potřebě revidovat judikaturu tam, kde je již překonána a kde setrvávání na stávající přináší jen další a další problémy a škody. 

***

Po přestávce na oběd otevřeli první odpolední blok v panelové diskuzi na téma GDPR advokáti Mgr. Michal Nulíček, LL.M., JUDr. Jakub Morávek, Ph.D., JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., JUDr. Michal Morawski  a JUDr. Filip Michalec. O obecném nařízení o ochraně osobních údajů se mluví jako o strašáku na jedné straně, nebo jako výzvě a příležitosti na straně druhé. Faktem je, že se o tomto nařízení, které má EU poskytnout nový právní rámec ochrany osobních údajů, nehovoří vždy realisticky. Nejčastěji bývá prezentováno jako „revoluce v ochraně osobních údajů“, kterou však v pravém slova smyslu není. Účastníci diskuse se snažili přítomným objasnit základní pojmy a problémy, které nová regulace přináší. Některé dotazy, se kterými se přítomní v rámci diskuse snažili vypořádat, se velmi často opakují. I proto jsme již v zářijovém vydání Bulletinu advokacie, na který čtenáře odkazujeme, ty nejčastější z nich sepsali a poskytli k nim krátké a praktické odpovědi. 

***

Druhý odpolední blok pak otevřel člen představenstva ČAK, advokát a insolvenční správce se zvláštním povolením JUDr. Michal Žižlavský. V přednášce nazvané Nové pojetí úpadku podnikatele a způsoby jeho řešení se zaměřil na rozbor nové definice úpadku podnikatele, kterou přinesla změna insolvenčního zákona, účinná od 1. 7. 2017. Ve svém vystoupení srovnal aktuální způsoby řešení úpadku podnikatele a vyhodnotil je z pohledu dopadů na věřitele, dlužníka, majitele korporace dlužníka, manažery, zaměstnance a obchodní partnery dlužníka. V závěru pak zmínil i možné sanační způsoby řešení úpadku advokáta z pohledu advokátního práva. 

Sporné otázky kodeterminace dle novely z. o. k. pak publiku přednesl advokát, spoluautor nového zákona o obchodních korporacích, prof. JUDr. Jan Dědič. Zákonem č. 428/2016 Sb. byl s účinností od 14. 1. 2017 ne příliš zdařile novelizován zákon o obchodních korporacích ve věci povinné volby části členů dozorčí rady akciové společnosti zaměstnanci společnosti. Prof. Dědič upozornil na to, že se zákonodárce nepoučil z toho, jakým způsobem byla kodeterminace postupně upravována v obchodním zákoníku a postavil společnosti do nelehké úlohy přizpůsobit se nové právní úpravě, která však přináší více otázek než odpovědí. Příspěvek se zaměřil zejména na tyto sporné okruhy problémů: na jaké akciové společnosti se vztahuje kodeterminace již dnes  a jaké mohou využít přechodného období, co je rozhodným dnem pro úpravu stanov a jaké jsou důsledky nepřizpůsobení stanov nové právní úpravě, kdy vzniká povinnost přizpůsobit složení dozorčí rady nové právní úpravě a jaké jsou důsledky nepřizpůsobení, jak je to s aktivním a pasivním volebním právem, kdo má právo a povinnost organizovat volbu členů dozorčí rady zaměstnanci, jaká pravidla platí pro odstoupení z funkce pro členy dozorčí rady zvolených zaměstnanci, je přípustná nebo je vyloučena možnost kooptace za členy dozorčí rady zvolené zaměstnanci, lze napadat platnost volby členů dozorčí rady zaměstnanci a podle jakých pravidel? 

Po něm vystoupil jeho kolega, advokát JUDr. Jan Lasák, Ph.D., LL.M., s přednáškou, kterou nazval Lesk a bída hmotněprávních opatrovníků obchodních korporací. Svou pozornost zaměřil na to, že s účinností k 1. 1. 2014 přineslo nové soukromé právo výslovnou úpravu hmotněprávních opatrovníků právnických osob coby dílčí projev ingerence veřejné moci do jejích vnitřních vztahů. Vedle případů, kdy jmenování hmotněprávních opatrovníků může být užitečné z hlediska ochrany zájmů dané právnické osoby (obchodní korporace), stávají se hmotněprávní opatrovníci pravidelným nástrojem sporů mezi společníky obchodních korporací. Negativní dopady výslovného zavedení hmotněprávních opatrovníků jsou současně umocněny přístupem soudů a jiných orgánů veřejné moci k právnickým osobám (především tedy obchodním korporacím), jimž byl hmotněprávní opatrovník jmenován. 

S vybranými trendy v judikatuře NS k novému soukromému právu pak publikum seznámil odborný asistent pražské právnické fakulty, poradce ministra spravedlnosti JUDr. Petr Čech, Ph.D., LL.M. V příspěvku zmapoval hlavní trendy v interpretaci vybraných oblastí nového soukromého práva, jak se prozatím projevují v judikatuře Nejvyššího soudu. Postihl způsoby a metody, jejichž pomocí Nejvyšší soud překlenuje nejasnosti či nedostatky v textu nových civilních předpisů. Pozornost upnul k právní úpravě obchodních korporací, závazků a věcných práv (srov. např. rozhodnutí NS 29 Cdo 880/2015 týkající se zastupování členy statut. orgánu, 29 Cdo 5048/2016 k výpočtu vypořádacího podílu). 

Téma Úprava druhu podílů – co lze/nelze do podílu přidat či z něj odebrat si pak zvolila paní docentka JUDr. Ivana Štenglová. A nutno říci, že publikum velmi zaujala, protože úprava zvláštních druhů podílů v obchodní korporaci patří v úpravě korporátního práva mezi nejkontroverznější. Teoretici i praktici se vehementně přou, jaká že další práva lze inkorporovat do zvláštních druhů podílů, zda jimi lze některá práva společníkům odebírat a zda jim lze prostřednictvím zvláštních druhů podílů ukládat další povinnosti. Zdá se však, že postupně se přece jen objevuje světýlko na konci tunelu a teorie i praxe se postupně začíná sjednocovat. K tomu přispěla jistě i paní docentka svým vystoupením.

*** 

Závěrečný blok pak zahájil advokát JUDr. Jakub Hollmann, který využil zkušeností ze své praxe a připravil si téma Svěřenské fondy v praxi. Tématem přednášky tak bylo praktické využití svěřenského fondu a jeho budoucnost v právním řádu České republiky s ohledem na nově zaváděnou registrační povinnost svěřenských fondů. V hlavní části přednášky se pak zaměřil na význam chystané novely občanského a rejstříkového zákona, zejména pak na dopady této novely na budoucí směřování svěřenských fondů. Problematiku registrační povinnosti pak rozebral v komparaci s lichtenštejnskou právní úpravou, se kterou je ze své praxe velmi dobře obeznámen. 

Předsmluvní odpovědnost pak byla tématem vystoupení advokáta JUDr. Petra Jindřicha Syrovátka, Ph.D., LL.M. Institut předsmluvní odpovědnosti (culpa in contrahendo) byl formálně upraven v rámci rekodifikace soukromého práva v roce 2014. I přesto, že existoval již před tímto datem, nebyl explicitně promítnut do textu tehdy platného práva. Příspěvek se zaměřil primárně na srovnání tohoto právního institutu před a po rekodifikaci, a dále rovněž na jeho intepretaci a v o. z., upravené druhy předsmluvní odpovědnosti, judikatorní zakotvení v současném právu i limity jeho aplikace. Součástí příspěvku byla i otázka nároků souvisejících s porušením předsmluvní odpovědnosti a vhled do problematiky de lege ferenda, tedy reflexe stávajících požadavků praxe a platné právní úpravy. 

Jak ne/zadávat právní služby dle zákona o zadávání veřejných zakázek přednesl další kolega advokát Mgr. Tomáš Machurek. Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších právních předpisů, nabyl účinnosti k 1. 10. 2016, a  přinesl řadu více či méně podstatných změn, které se dotkly i oblasti zadávání právních služeb. V příspěvku se kolega Machurek zaměřil zejména na výjimky z povinného zadávání právních služeb, zcela nový institut v podobě zjednodušeného režimu, který se týká i právních služeb, ne/vhodného hodnocení právních služeb a dalších zajímavých aspektů. Přitom vycházel i z vlastních zkušeností jak z pozice poskytovatele právních služeb (dodavatele veřejné zakázky ve smyslu zákona), tak i zástupce zadavatele poptávajícího právní služby nejrůznějšího charakteru. 

Závěrečná přednáška pak patřila advokátovi JUDr. Ondřeji Moravcovi, Ph.D., který yystoupil s tématem Neoprávněně naúčtovaná DPH. Průvodním jevem spektakulárního boje proti podvodům na dani z přidané hodnoty je výrazné zkomplikování celého systému úpravy daně z přidané hodnoty, který je protkán řadou specifik a výjimek. Vedle již dříve existujícího problému rozdílných sazeb daně a pravidel, která určité plnění osvobozují od daně, se masivně rozšiřuje uplatňování režimu přenesené daňové povinnosti. Tyto trendy a zároveň důsledný, leckdy až zcela necitlivý přístup finanční správy, vedou k tomu, že přibývá případů, kdy správce daně odmítá příjemci zdanitelného plnění uznat nárok na odpočet daně na vstupu, ačkoli daň na výstupu byla vybrána, případně dokonce usiluje o dvojí výběr daně za totéž zdanitelné plnění. Otázkou je, jakými prostředky mají být tyto nežádoucí situace řešeny, tj, zda jde o záležitost daňového práva, nebo o problém soukromého práva, který je v rukou účastníků soukromoprávních vztahů. 

*** 

Pražská konference byla svým obsazením a přednesenými tématy velice přínosná a již nyní se můžeme těšit na další ročník. 

Organizátoři děkují partnerům, Česká advokátní komora zejména společnosti WI-ASS ČR a nakladatelství C. H. Beck za podporu a pomoc. 

JUDr. Hana Rýdlová

Foto Jakub Stadler