oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

K výkladu § 14a rozpočtových pravidel při přeměně příjemce dotace rozdělením odštěpením

autor: JUDr. Lukáš Valúšek
publikováno: 04.03.2019

Cílem následujícího textu je zdůvodnit, proč je výklad (zastávaný kupř. Ministerstvem průmyslu a obchodu) neumožňující posouzení důsledků rozdělení odštěpením podle § 14a rozpočtových pravidel nesprávný a proč by i tito poskytovatelé dotací měli i v těchto případech postupovat v souladu s rozpočtovými pravidly.

Je běžně pozorovatelným faktem, že v životě obchodní korporace se mohou vyskytnout statusové změny ve formě některé z přeměn podle zákona o přeměnách.[1] Právnické osoby k tomu mohou mít různé, zpravidla komerční, právní, či jiné legitimní důvody. Zamýšlí-li se zúčastnit přeměny obchodní korporace, která je příjemcem dotace, a má zájem, aby práva a povinnosti z rozhodnutí o dotaci přešla na nástupnickou společnost, měla by při svém rozhodování vzít v úvahu podmínky přijaté dotace, včetně nutnosti postupovat ve vztahu k poskytovateli dotace podle §14a a násl. rozpočtových pravidel.[2]

Je-li takovou zamýšlenou přeměnou rozdělení korporace formou odštěpení, v jehož důsledku rozdělovaná obchodní korporace nezaniká a relevantní část jejího jmění zahrnující dotovanou investici přechází na jinou osobu (existující či nově vznikající), panuje u poskytovatelů dotace různý výklad, zda se postup předvídaný § 14a a násl. rozpočtových pravidel uplatní, či nikoliv.

V čem je problém?

Ust. § 14a odst. 1 rozpočtových pravidel zní k datu vzniku tohoto textu takto: „Jestliže příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci, který má právní formu obchodní společnosti nebo družstva, se chce zúčastnit fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka jako zanikající obchodní společnost nebo zanikající družstvo, a má zájem, aby na právního nástupce přešly práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci (dále jen ‚žadatel‘), je povinen nejpozději 60 dnů přede dnem zveřejnění projektu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka požádat o souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finan­ční výpomoci toho, kdo mu dotaci nebo návratnou finan­ční výpomoc poskytl“ (zvýraznění autor).

Názor, dle něhož nelze rozhodnout o žádosti o souhlas v případě přeměny ve formě rozdělení odštěpením podle § 14a a násl. rozpočtových pravidel, se opírá o část výše citovaného ustanovení odkazující na „zanikající obchodní společnost nebo družstvo“.

Dle proponentů tohoto názoru, pokud příjemce dotace zamýšlí provést přeměnu korporace, kdy původní subjekt nezaniká, nejedná se o situaci dle § 14a odst. 1 rozpočtových pravidel. Na základě takové přeměny, byť by byla plně v souladu se zákonem o přeměnách, tak není možné povolit přechod práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace podle § 14a a násl. rozpočtových pravidel. Důsledkem tohoto názoru je odmítnutí vydání souhlasu s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace na právního nástupce, a to zpravidla s odvoláním se na podmínky dotace, které s touto situací nepočítají. Poskytovatel dotace pak v takovém případě souhlas odmítá udělit s poukazem na zákaz převodu práv a povinností z rozhodnutí o dotaci na jiný subjekt, popř. zákaz zcizení dotované investice.

Poskytnutí souhlasu je tak odepřeno z čistě formálních důvodů, aniž by poskytovatel dotace jakkoliv zkoumal legitimitu důvodů přeměny a zachování či naopak ohrožení účelu, pro který byla dotace poskytnuta, jak to jinak vyžaduje § 14a odst. 2 rozpočtových pravidel. 

Analýza problému a řešení

Zákon o přeměnách rozeznává v § 243 dvě základní formy rozdělení:

(i) rozštěpení, v jehož důsledku rozdělovaná korporace zaniká, a 

(ii) odštěpení, v jehož důsledku rozdělovaná korporace nezaniká.

Stejným způsobem na věc nahlíží i § 173 o. z., a mám tedy za to, že je tato skutečnost nesporná. Vzhledem k absenci zvláštní definice rozdělení v rozpočtových pravidlech by stejně tak nesporný měl být i fakt, že použitím termínu rozdělení v § 14a odst. 1 rozpočtových pravidel měl zákonodárce na mysli obě výše zmíněné formy rozdělení, včetně odštěpení.

Pokud by bylo záměrem zákonodárce omezit aplikaci § 14a odst. 1 rozpočtových pravidel pouze na zanikající korporace zúčastňované na rozdělení, neexistuje rozumný důvod, proč by zákonodárce nepoužil v daném ustanovení termín rozštěpení, který z povahy věci takovou zanikající korporaci obsahuje. Opakované užití obecnějšího pojmu rozdělení v § 14a a také následujících ustanoveních rozpočtových pravidel (a to navíc bez dodatku o zanikající společnosti) silně indikuje, že zákonodárce neměl v úmyslu vyloučit z možnosti aplikace § 14a rozpočtových pravidel rozdělované korporace formou odštěpení.

Z výše uvedeného je patrné, že text ust. § 14a odst. 1 je vnitřně rozporným, resp. ne zcela koherentním a domyšleným ustanovením, přičemž jazykový výklad, navíc neúplný, aplikovaný v současné praxi některých poskytovatelů dotací, vede k nerozumným důsledkům a nepochybně zakládá ničím neodůvodnitelnou nerovnost mezi subjekty práva. Tato absence jakéhokoliv legitimního důvodu nerovnosti je zjevná na první pohled. Z pohledu dotací není totiž žádný právní či jiný legitimní důvod k rozlišování mezi právními důsledky odštěpení (zahrnující práva a povinnosti z rozhodnutí o dotaci) a právními důsledky ostatní přeměny dle zákona o přeměnách uvedené v § 14a rozpočtových pravidel, jelikož jsou totožné, tj. přechod práv a povinností z rozhodnutí o dotaci na právního nástupce.

Z toho důvodu není možné spokojit se při správné aplikaci normy s prostou jazykovou interpretací. Je potřeba tento rozpor překonat za použití jiných, standardních metod výkladu.

Dle konstantní judikatury Ústavního soudu „je nezbytné, aby v případě, kdy interpretace právní normy za použití jazykové metody výkladu vede k nerozumným výsledkům, zakládajícím neodůvodněnou nerovnost mezi subjekty, bylo užito dalších výkladových metod, jako jsou metody výkladu systematického, logického, teleologického či historického, které by přiměřeně korigovaly interpretační výsledky plynoucí ze základního, nikoliv však jediného, výkladu jazykového. Obecné soudy totiž nejsou absolutně vázány doslovným zněním zákona, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit, pokud to vyžaduje účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku.“[3]

Apel Ústavního soudu na řádnou aplikaci práva k obecným soudům lze bezpečně vztáhnout i na jiné orgány veřejné moci, které mají svěřenou pravomoc k rozhodování o právech a povinnostech jiných subjektů práva.

Mám za to, že smysl a účel ust. § 14a rozpočtových pravidel tkví v jeho odst. 4, dle něhož poskytovatel dotace žádosti o souhlas s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace „… vyhoví, není-li fúzí, rozdělením nebo převodem jmění na společníka ohrožen účel, pro který byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, nejsou-li tu jiné závažné důvody, které by udělení takového souhlasu bránily“. Stejně tak odst. 2 stejného ustanovení požaduje, aby žadatel k žádosti přiložil návrh příslušného projektu přeměny a „jeho odůvodnění, zejména s ohledem na skutečnost, zda i poté, co nastanou účinky fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka, bude účel, pro který byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, zachován“. Z výše uvedeného je zjevné, že úmyslem zákonodárce je primárně zachovat účel, pro který byla původně dotace poskytnuta původnímu příjemci dotace, rovněž po přechodu na nástupnickou společnost. Otázka další korporátní existence původního příjemce dotace postrádá z tohoto pohledu jakýkoliv rozumný smysl. Případná existence původního příjemce dotace není ani jiným závažným důvodem, který by bránil souhlas udělit, neboť tyto se vztahují na splnění případných podmínek dotace novým příjemcem dotace, a nikoliv původním, který práva a povinnosti z rozhodnutí o dotaci hodlá zcela pozbýt. Nesplňuje-li právní nástupce podmínky dotace, nic nebrání poskytovateli dotace žádost o souhlas zamítnout dle § 14b rozpočtových pravidel.

Důvody pro zavedení § 14a rozpočtových pravidel a jeho účel lze dále vyčíst i z důvodové zprávy k zákonu č. 465/2011 Sb., který toto ustanovení do rozpočtových pravidel včlenil. Relevantní část zprávy k bodu č. 18 uvádí následující: „Paragrafy 14a, 14b, 14c a 14d akceptují požadavek na to, aby se umožnila přenositelnost dotačního titulu na jiný subjekt, a souvisí s požadovanou udržitelností podpořených projektů. Přitom zejména nyní, v době ekonomické krize, dochází k nejrůznějším ekonomicky vynuceným přeměnám společností, k čemuž byl přijat zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev. V odůvodněných případech je i z hlediska udržitelnosti projektu vhodné, aby ,nový‘ příjemce byl vyčleněn do odštěpující se zdravé části společnosti nebo převeden z dceřiné společnosti na kapitálově silnější mateřskou firmu. Navrhuje se, aby poskytovatel dotace dával souhlas s přechodem práv a povinností vyplývajících z rozhodnutí o poskytnutí dotace na právního nástupce“ (zvýraznění autor).

Z výše uvedené citované důvodové zprávy jsou zřejmé přinejmenším dvě věci: za prvé, zákonodárce neměl v úmyslu nijak rozlišovat mezi formami přeměny příjemce dotace podle zákona o přeměnách ve vztahu k přenositelnosti dotačního titulu, a zejména za druhé, zjevně považoval odštěpení za formu přeměny, na kterou se nový § 14a rozpočtových pravidel má vztahovat, jelikož tuto formu přeměny jako jedinou výslovně v důvodové zprávě zmínil jako jednu z typických přeměn, pro kterou se dané ustanovení navrhuje přijmout. Mám tudíž za to, že vyjádření zákonného textu v části „jako zanikající“ je ve vztahu k rozdělení odštěpením nezamýšlenou chybou zákonodárce a mělo by se vykládat pouze jako označení původního příjemce dotace, tj. korporace zúčastněné na přeměně, která v důsledku odštěpení jmění (včetně práv a povinností z rozhodnutí o dotaci) hodlá pozbýt.

Samozřejmě, aplikace postupu § 14a a násl. rozpočtových pravidel ve vztahu k žádosti příjemce dotace hodlajícího provést rozdělení odštěpením neznamená automatické udělení souhlasu s žádostí. Znamenalo by ale značný kvalitativní posun pro žadatele o souhlas v tom, že by poskytovatel dotace materiálně posuzoval žádost, a pokud by dospěl k rozhodnutí souhlas neposkytnout, musel by ve svém rozhodnutí řádně zdůvodnit, zda a jakým způsobem by udělením souhlasu byl ohrožen účel, pro který byla dotace poskytnuta, případně řádně popsat a zdůvodnit jiný závažný důvod, který brání udělení takového souhlasu. Nemělo by tak docházet k odmítání žádostí poskytovateli dotací z formálních důvodů, bez přezkoumání legitimity důvodů pro udělení souhlasu.

Rovněž by měl být jako zcela mylný opuštěn přístup poskytovatele dotace, kdy je udělení souhlasu zamítnuto s po­ukazem na podmínky dotace, dle nichž není příjemce dotace oprávněn převést práva a povinnosti vyplývající z rozhodnutí o poskytnutí dotace, převést dotovanou investici na třetí osobu nebo ji jinak zcizit, neboť při přeměnách, včetně rozdělení odštěpením, nejde o převod nebo jiné zcizení, nýbrž o přechod práv a povinností ze zákona, což je zjevně odlišný právní koncept, správně reflektovaný i v samotném § 14a odst. 1 rozpočtových pravidel.

Výše popsaná neodůvodnitelná nerovnost mezi příjemci dotace se pak následně projevuje i v důsledcích zamítnutí žádosti o souhlasu, neupustí-li příjemce dotace od implementace přeměny. Je-li shledána žádost přípustnou, ale poskytovatel dotace s přechodem práv a povinností nesouhlasí, uplatní se postup dle § 14b rozpočtových pravidel. Je-li ale samotná žádost shledána nepřípustnou, a poskytovatel dotace s přechodem práv a povinností z rozhodnutí o dotaci na nástupnickou korporaci nesouhlasí, může dojít k porušení rozpočtové kázně a uplatní se postup dle § 14f, resp. § 44 a násl. rozpočtových pravidel, tj. jako by došlo k porušení jakýchkoliv jiných podmínek dotace. Na rozdíl od postupu dle § 14b rozpočtových pravidel, kde příjemce dotace vrací část dotace v závislosti na době plnění podmínek jejího poskytnutí nebo rozsahu míry ohrožení jejího účelu, při postupu dle § 14f rozpočtových pravidel hrozí, že příjemce dotace bude vyzván k vrácení celé výše dotace bez ohledu na to, do jaké míry by byl účel dotace ohrožen, a bez ohledu na dobu, po kterou příjemce dotace podmínky řádně plnil. Ačkoliv by poskytovatel dotace ani v případě postupu dle § 14f rozpočtových pravidel neměl s ohledem na judikaturu Nejvyššího správního soudu[4] postupovat striktně formalisticky a měl by posuzovat skutečnou podstatu věci, tj. zda a do jaké míry došlo k ohrožení účelu dotace, nelze se na takový postup poskytovatele dotace spoléhat, pokud navíc již ve stejné věci projevil svůj přepjatě formalistický postup při posuzování přípustnosti žádosti o souhlas dle § 14a rozpočtových pravidel diskutovaný výše. 

Závěr

Z výše uvedených důvodů by měl zákonodárce zvážit, pokud možno co nejrychleji, přijetí úpravy rozpočtových pravidel tak, aby byla odstraněna vnitřní rozpornost ust. § 14a odst. 1 rozpočtových pravidel. Tím by zákonodárce umožnil bezproblémový výklad této právní normy a odstranil ničím neodůvodněné nerovnosti v aplikační praxi některých poskytovatelů dotací mezi příjemci dotací, kteří se hodlají zúčastnit různé formy přeměny.

 

JUDr. Lukáš Valúšek je advokátem v Praze.



[1] Zák. č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev (dále v textu jen „zákon o přeměnách“).

[2] Zák. č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (dále v textu jen „rozpočtová pravidla“).

[3] Viz kupř. nález sp. zn. IV. ÚS 444/11 a další judikatura tam uvedená. Srov. také sp. zn. Pl. ÚS 33/97.

[4] Srov. NSS ČR 9 Afs 1/2008-45.