oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Jaké byly XXII. Karlovarské právnické dny

autor: JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D., JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M., Mgr. Michal Vávra, Mgr. Filip Gantner
publikováno: 08.07.2014

Ve dnech 12. – 14. června 2014 se v prostorách hotelu Thermal uskutečnil již XXII. ročník Karlovarských právnických dnů. Největší pozornost byla z pochopitelných důvodů věnována rekodifikaci soukromého práva a především pak novému občanskému zákoníku; velmi inspirativní příspěvky však byly předneseny rovněž k problematice trestněprávní. Jako již tradičně se konference zúčastnili přední odborníci napříč právnickými profesemi, a to jak z České republiky, tak i ze zahraničí.

První den konference byl věnován především nové úpravě občanského práva a právu trestnímu. Účastníky konference přivítal JUDr. Vladimír Zoufalý a první přednášky na téma Předpoklady uplatnitelnosti odpovědnosti za škodu se poté ujal JUDr. Filip Melzer, Ph.D., LL.M. Příspěvek se věnoval aktuálním problémům náhrady škody podle o. z., přičemž se zaměřil na úpravu přechodných  ustanovení, a zejména pak na intertemporální problémy objektivní odpovědnosti a pravé retroaktivity dle § 3079 odst. 2 o. z. Dále se věnoval novému vymezení pojmu škody a problémům jednání v krajní nouzi. Konečně se zmínil také o některých modifikovaných případech objektivní odpovědnosti odpovědnosti za provozní činnost a odpovědnosti za škodu způsobenou věcí.

Dalším vystupujícím byl Mgr. František Korbel, Ph.D. s přednáškou na téma Prolínání o. z. a veřejného práva s dopady o. z. a doprovodné legislativy do právního postavení státu, krajů a obcí. Mgr. Korbel hovořil o prolínání soukromého a veřejného práva na půdorysu § 1 odst. 1 věta 2 o. z. Poukazoval na obecnou platnost řady občanskoprávních institutů jako základu celého právního řádu, ať již jde např. o zásady, úpravu statusových otázek či vymezení věcí. Zároveň se zabýval veřejnoprávními ustanoveními v o. z. a naopak soukromoprávními ustanoveními v předpisech veřejného práva a jejich vzájemným poměrem. Konečně uzavřel úvahami de lege ferenda z hlediska zcela chybějících (zákon o veřejné prospěšnosti, zákon o veřejném opatrovnictví) či nevyhovujících (zákony o obcích, krajích a hl. m. Praze) předpisů veřejného práva, které by měly být upraveny dle o. z.

Po těchto dvou příspěvcích z úpravy o. z. zabrousila doc. JUDr. Ivana Štenglová do zákona o obchodních korporacích se svým příspěvkem Pokyny týkající se obchodního vedení kapitálových obchodních společností. V tomto příspěvku se zabývala velmi aktuálním tématem většiny kapitálových obchodních společností: na jedné straně z. o. k. obsahuje podobně jako obch. zák. zákaz udělování pokynů statutárnímu orgánu obchodní společnosti, na druhé straně prolomuje tuto zásadu v § 51 odst. 2 z. o. k,. podle kterého statutární orgán může požádat o udělení pokynu ohledně obchodního vedení nejvyšší orgán kapitálové společnosti, přesto jej to ale nezbavuje povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře. Doc. Štenglová hovořila o praktickém způsobu, jak si statutární orgán má takový pokyn vyžádat, jak má o takové žádosti valná hromada rozhodnout, a do jaké míry je takový pokyn pro statutární orgán závazný.

Následně posluchače seznámil JUDr. Pavel Horák, soudce Nejvyššího soudu, ve svém příspěvku Smlouva o dílo v novém občanském zákoníku (pohled soudce na vybrané otázky a použitelnost stávající judikatury) s některými zajímavými aspekty úpravy jednoho z nejdůležitějších smluvních typů v o. z. Upozornil např. na § 2604 o. z., podle kterého je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno, a jeho odlišnost od dosavadního § 544 obch. zák., kde se hovořilo o řádném ukončení díla. Tato odlišnost má pak zásadní význam na vznik práva zhotovitele na zaplacení ceny byť vadného díla. Diskusní a dle JUDr. Horáka nepříliš konzistentní úprava je obsažena v § 2630 o. z., který zavádí zcela nově spoluodpovědnost některých osob (projektant, stavební dozor, poddodavatel) spolu se zhotovitelem za vady díla stavby. Závěrem svého příspěvku se autor zabýval možnostmi ingerence soudu do smluvní volnosti stran např. prostřednictvím § 2620 odst. 2 o. z.

Hlavní tvůrce nového občanského zákoníku prof. JUDr. Karel Eliáš, Dr., ve svém příspěvku Některé otázky související s postoupením pohledávky rozebíral hlavní aspekty účinné právní úpravy postoupení pohledávky. Především vymezil, které pohledávky je vůbec možné postoupit – bude se jednat o plnění majetkové povahy, jež nemusí nutně být peněžitá. Dle profesora Eliáše je nově možné postoupit i naturální právo. Dále probíral následky překročení zákazu postoupení pohledávky. Ty by představovala relativní neplatnost postupní smlouvy, a to s ohledem skutečnost, že v o. z. absentuje § 39 „starého“ občanského zákoníku, jež sankcionoval takovou postupní smlouvu její absolutní neplatností. Prof. Eliáš se dotknul i dalších otázek jako např. (bez)úplatnosti postoupení pohledávky, náležitostí notifikace dlužníkovi, nedobytnosti pohledávek (vč. souborů pohledávek) či odpovědnosti postupitele vůči postupníkovi.

V dalším vystoupení se JUDr. Robert Pelikán, Ph. D., zabýval některými otázkami uzavírání smluv podle nové úpravy. Hovořil o modifikaci přijetí nabídky, přičemž řešil zejména otázku, co v tomto ohledu představuje podstatnou změnu nabídky. Dr. Pelikán dále kritizoval textaci § 1726 o. z., která je dle jeho názoru matoucí a nabídl výklad, který by tomuto ustanovení mohl podle něho dát (zamýšlený) význam. Na závěr svého příspěvku se pak věnoval úpravě adhezních smluv, když kritice podrobil zejména § 1801 o. z.

Na poslední část předchozího příspěvku navázal svým příspěvkemK řešení některých problémů kupní smlouvy a spotřebitelské kupní smlouvy, včetně odpovědnosti za vady Prof. JUDr. Luboš Tichý, CSc., z PF UK. Ve svém ústním vystoupení zrekapituloval jeden z nejobsáhlejších písemných příspěvků a vypíchl jeho nejzajímavější body. Zabýval se nejen „kogentním korzetem spotřebitelské smlouvy“, ale i mnoha dalšími aktuálními aspekty právní úpravy ve vztahu ke směrnici 1999/44/ES a směrnici 93/13/EHS, podrobil kritice převzetí mýlivého pojmu „prodej zboží v obchodě“ do o. z., upozornil na domněnku vadnosti věci v okamžiku dodání podle § 2162 odst. 2 o. z., vyzdvihl úskalí uzavírání smluv odkazem na všeobecné obchodní podmínky atd.

Následovala zajímavá pódiová diskuze k problematice intertemporálních ustanovení o. z. a z. o. k. a slabší smluvní straně. Diskuzi vedl advokát JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D. Diskutujícími pak byli doc. JUDr. Ivana Štenglová, prof. JUDr. Jan Dědič, CSc., prof. JUDr. Karel Eliáš, Dr., JUDr. Filip Melzer, Ph.D., LL.M., a Mgr. Petr Baudyš. Diskutující se věnovali otázce vymezení slabší smluvní strany, tedy zejména podle jakých kritérií by se mělo posuzovat, kdo slabší smluvní stranou je, a zda je možné toto postavení nějak ovlivnit textem smlouvy. V případě intertemporálních ustanovení byly řešeny některé otázky, které se v praxi objevily a diskutující se dotkli i obecného přístupu k výkladu přechodných ustanovení.

Ostatní příspěvky zahajovacího dne konference se věnovaly trestnímu právu. K řečnickému pultu přišla JUDr. Lenka Bradáčová, Ph.D. ,a prezentovala svou přednášku na téma K prokazování trestné činnosti. Přiblížila účastníkům konference činnost státního zastupitelství se zaměřením právě na problematiku prokazování organizované trestné činnosti. Zde se zaměřila i na současné metody a postupy organizovaného zločinu a zamýšlela se nad možností, jak jim může právě státní zastupitelství a policie čelit.

Posledním bodem čtvrtečního programu pak byla pódiová diskuze k otázce trestní odpovědnosti v oblasti hospodářské kriminality. Diskuzi moderoval JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M., a jejími účastníky byli JUDr. Lenka Bradáčová, Ph.D., JUDr. František Púry a prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. V rámci této pódiové diskuze, do které svými dotazy a postřehy z praxe přispěli i samotní účastníci konference, se diskutovala například současná personální situace u Policie ČR a jiné aktuální otázky a problémy, které se momentálně dotýkají orgánů činných v trestním řízení.

Páteční den patřil především zahraničním odborníkům. Moderace se ujal Mgr. Michal Vávra, advokát a soudní tlumočník německého jazyka.

První příspěvek z deliktněprávního bloku předneslDoc. JUDr. Kristián Csach, Ph.D., na téma Kauzální nexus v judikatuře SR ve vztahu k profesní odpovědnosti. Tento příspěvek prošpikovaný judikáty slovenských (i nižších) soudů se linul od teoretického výkladu pojmu příčinné souvislosti ve slovenské rozhodovací praxi přes hypotetickou kauzalitu a možnost náhrady za ztrátu šance či příležitosti až po zcela konkrétní možný dopad do profesní odpovědnosti advokáta za škodu. Zejména pro advokáty bylo jistě přínosné vyslechnout si, jak slovenská judikatura na tuto dosti ožehavou problematiku nahlíží, jak jsou vedeny virtuální spory o tom, jak by původní spor dopadl, kdyby se advokát nedopustil chyby apod.

Na něho velmi pěkně a didakticky propracovaně navázal německým pohledem Prof. Dr. Reinhard Greger svým příspěvkemProblematika prokazování kauzálního nexu v různých případech porušení povinností ze zákona či smluv. Jistě dodnes v paměti posluchačů utkvěla celá řada příkladů a obrázků použitých autorem v rámci jeho příspěvku, např. chodec, který upadl na poškozeném chodníku, lékař, který se dopustil hrubé chyby při léčení, daňový poradce, který poskytl vadné poradenství atd. Prof. Greger ukázal, jak i podle německého práva – přes důkazní ulehčení pro žalobce, důkaz prima facie či dokonce obrácení důkazního břemene – může být cesta žalobce k úspěchu žaloby o náhradu škody přes nespornost protiprávního jednání a vzniku škody právě díky nesnadnosti prokázání příčinné souvislosti trnitá.

Důstojný závěr deliktního bloku obstaral příspěvkem Odpovědnost za zdroje zvláštního nebezpečí dle českého ObčZ z právně komparatistického hlediska Prof. Dr. Ernst Karner. Tento vídeňský profesor se pustil na nelehkou půdu, když se věnoval – místy i kriticky – převážně nové české právní úpravě odpovědnosti za škodu ve vztahu ke zdrojům zvláštního nebezpečí (odpovědnost za zvlášť nebezpečný provoz, škoda z provozní činnosti, škoda způsobená zvířetem či věcí, škoda z provozu dopravních prostředků atd.) a tuto komparoval s rakouskou a německou právní úpravou.

Prof. JUDr. Irena Pelikánová, DrSc., soudkyně Tribunálu Soudního dvora EU, vystoupila s příspěvkem na téma Některé koncepční otázky nové kodifikace. Profesorka Pelikánová zdůraznila, že nová úprava civilního práva přináší v některých případech posun správným směrem a nové instituty vyjasňují doposud neuspokojivý právní stav. Podle jejího názoru však převažují spíše negativa; například došlo i k přeformulování osvědčených definic, jež praxe hodnotila kladně, což v důsledku může vést k nepoužitelnosti stávající judikatury a dalším zbytečným výkladovým problémům.

Další přednášející, prof. Dr. Martin Winner z Univerzity ekonomie a podnikání ve Vídni, přednesl pojednání na téma Výklad společenských smluv – vztahy mezi společníky navzájem a mezi společníky a společností. Nejprve uvedl přítomné obecenstvo do problematiky a pojednal o některých aktuálních rozhodnutích rakouského Nejvyššího soudního dvora. Na jednotlivých soudních rozhodnutích pak prezentoval východiska rakouské právní úpravy ohledně vztahů mezi společníky obchodních korporací a korporacemi samotnými.

Prof. Dr. Friedrich Graf von Wesphalen, advokát a prezident KJT, následně promluvil na téma Připravovaná Směrnice EU k odpovědnosti právních zástupců (advokátů). Ve svém příspěvku se zabýval zdánlivým rozporem, zda advokát má být „pouze“ svobodnou osobou aplikující zákonodárcem přijaté právo, či zda advokát může kromě odpovědnosti vůči svému klientovi a vůči svým kolegům nést i nějakou odpovědnost politickou a zákonodárnou. Autor dospívá ve svém příspěvku k závěru, že advokát sice nemá zákonnou povinnost podílet se na tvorbě právních předpisů, nicméně měl by v intencích „res publica“ dospět k morálnímu a duševnímu přesvědčení, že má povinnost spoluvytvářet právní předpisy a podílet se na jejich správné aplikaci.

S dalším příspěvkem z oblasti evropského práva na téma Problematika změny Nařízení Brusel Ivystoupila pařížská advokátka    Beátrice Deshayes.  Dlužno podotknout, že tato přednášející vystoupila ve velmi dobré němčině a upozornila na celou řadu změn, které s účinností od 10. 1. 2015 přinese změna nařízení Rady (ES) č. 44/2001 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech v oblasti příslušnosti soudů pro přeshraniční spory a výkon v nich vydaných soudních rozhodnutí. Auditorium si mj. vyslechlo, jaké nové poučovací povinnosti bude mít soud při příslušnosti založené tím, že se jedna strana bude bez námitky nepříslušnosti účastnit řízení, jaká ulehčení změna přinese v oblasti uznávání a výkonu zahraničních soudních rozhodnutí atd.

Prof. Dr. Martin Spitzer z Právnické fakulty University Vídeň seznámil posluchače se svým příspěvkem na téma Základní otázky zastoupení právnických osob.Zabýval se v něm důležitou otázkou zastoupení právnických osob z pohledu rakouského práva, přičemž svůj příspěvek rozdělil na teoretický úvod, zastoupení právnických osob soukromého práva a zastoupení právnických osob veřejného práva na příkladu obcí a na rozdíly v něm. Hovořil mj. o formálních plných mocích, zdánlivých plných mocích, překročení jednatelského oprávnění atd.

Dr. Konrad Brenninger, advokát z Řezna, si vybral téma Spory mezi společníky v obchodní společnosti – judikatura SRN, ČR a SR. Představil právní formy německých obchodních společností a věnoval se jednotlivým typům konfliktů, k nimž může uvnitř společnosti dojít. Jednotlivé příklady bohatě ilustroval příklady rozhodnutí německých soudů a konečně prezentoval možná východiska pro českou a slovenskou právní praxi.

 Páteční program uzavřela svou přednáškou prof. JUDr. Mária Patakyová, CSc., z University Komenského v Bratislavě. S auditoriem se podělila o své zkušenosti s problematikou kauzálního nexu při uplatňování náhrady škody způsobené statutárními a dozorčími orgány obchodních společností, přičemž přednáška se zaměřila především na střet teoretických rámců a aplikačních přístupů.

 Závěrečný den programu zahájil JUDr. Zdeněk Krčmář, předseda senátu Nejvyššího soudu, s příspěvkem Působnost insolvenčního soudu podle ZOK. Střet sankcí podle insolvenčního zákona a podle z. o. k. Procesní souvislosti. Ve svém příspěvku se zabýval vzájemným vztahem insolvenčního zákona a z. o. k. ohledně otázky řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce, kde upozornil na celou řadu procesních úskalí (např. definici pojmu insolvenční soud v z. o. k., otázku příslušnosti soudu atd.), a dále tzv. insolvenčními biči, konkrétně velmi detailním rozborem § 62 z. o. k., které podrobil kritice jak z hlediska zvoleného časového okamžiku, od kdy je možné vymáhat majetkový prospěch po statutárním orgánu, tak z hlediska dalších zákonodárcem nastavených podmínek pro odčerpání takového prospěchu.  

 U řečnického pultíku pak JUDr. Krčmáře vystřídal Prof. JUDr. Jan Dědič s velmi přínosným příspěvkem Úprava konfliktů zájmů v z. o. k. se zřetelem na o. z., v rámci kterého vysvětlil vztah obecné úpravy zastoupení a úpravy smluvního a zákonného zastoupení v o. z. s úpravou zastoupení v z. o. k. Vyslovil názor, že statutární orgán kapitálové společnosti není ani zákonným zástupcem, ani smluvním zástupcem obchodní korporace, nýbrž zástupcem sui generis podle zákona. Dále se věnoval úpravě konfliktu zájmů v § 437 odst. 1 o. z. a úpravě konfliktů zájmu v § 54 a násl. z. o. k., kde hovořil zejména o informační povinnosti členů statutárního orgánu v případě střetu zájmů, při uzavírání smluv a zajišťování či utvrzování dluhu a jejím plnění.

K mikrofonu se následně vrátil JUDr. Zdeněk Krčmář se svým druhým příspěvkem Aktuální judikatura na poli práva insolvenčního. Ukázal velkou plodnost 29. senátu Nejvyššího soudu ve vztahu k vydávání judikatury v oblasti insolvenčního práva počínaje od prvních výkladů k přechodným ustanovením k úpravám účinným od 1. 1. 2014 přes spotřebitelské právo v rámci insolvence a celou řadu dalších zajímavých a praktických insolvenčních rozhodnutí až po rozhodnutí týkající se šikanózního věřitelského insolvenčního návrhu.

 Následoval příspěvek JUDr. Petra Tégla, Ph.D., který ve svém poutavě předneseném příspěvku K prolínání úpravy veřejných seznamů v o. z. a dalších právních předpisech zmínil, že samotný o. z. upravuje předmětnou problematiku poměrně stručně, avšak takovýto přístup nového civilního kodexu vyzdvihl jako přínosný, protože podrobnější úprava by měla být svěřena veřejnoprávním předpisům. Identifikoval rozdíly mezi veřejným rejstříkem a veřejným seznamem a poukázal na nedůslednost staré právní úpravy, která nedodržovala právní terminologii, což způsobovalo některé výkladové problémy. Poměrně podrobně pak diskutoval otázku, jaké vlastnosti musí rejstřík splňovat, aby byl považován za veřejný rejstřík (seznam) ve smyslu o. z. JUDr. Tégl se přiklání k tomu, aby se tento pojem vykládal spíše restriktivně.

 Poslední přednášky XXII. Karlovarských právnických dnů se ujal JUDr. Filip Melzer, Ph.D., LL.M., a vyjádřil se v ní K rozdílům v institutu náhrady škody při porušení smluvní a zákonné povinnosti. V této souvislosti byla analyzována povinnost k ochraně prostého majetku jiného jednak v rámci smluvního vztahu a jednak mezi obligačně nepropojenými osobami. Nejprve však seznámil přítomné s jednotlivými skutkovými podstatami odpovědnosti za škodu upravenými v o. z., blíže je představil a připomněl, že samotný fakt způsobení škody bez dalšího neznamená, že se tak stalo protiprávně. Zdůraznil i skutečnost, že nová právní úprava toto pravidlo významně konkretizuje. Pokud jde o smluvní závazky, je odpovědnost za škodu výrazně objektivizovaná. JUDr. Melzer se vyslovil rovněž k problematice odpovědnosti za pomocníka a zmínil otázku exkulpace a liberace.

 Poté byla na programu bohatá panelová diskuze, které se kromě posledních dvou jmenovaných přednášejících zúčastnili prof. JUDr. Jan Dědič a Mgr. Petr Baudyš; moderaci diskuze zajistil JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D. Diskutéři blíže rozvedli některé otázky, jež byly otevřeny v předcházejících přednáškách, přičemž Mgr. Baudyš rovněž zasvěceně pojednal o některých vybraných otázkách souvisejících s probíranou problematikou ve vztahu k zápisům do katastru nemovitostí.

 Ke Karlovarským právnickým dnům neodmyslitelně patří slavnostní recepce, jež se uskutečnila v pátek 13. 6. 2014 ve velmi reprezentativních prostorách restaurace Poštovní dvůr. Součástí programu bylo rovněž předávání cen za nejlepší odbornou monografii, nejlepší právnický časopis a nejlepší judikát.

Prestižní cenu za nejlepší český právnický časopis si odnesl Bulletin advokacie, následuje Revue církevního práva, třetí pozice pak patří Právním rozhledům.

 Prestižní cenu pro nejlepší právnický časopis v SR získal časopis Notářské komory CR Ars Notaria, druhou pozici obsadilPrávny obzor, následovaný časopisem Justičná revue.

 Autorskou cenu za nejlepší odbornou monografii V ČR za uplynulý rok získala učebnice Wolters Kluwer Občanské právo hmotné, 1. díl, Obecná část, která vznikla pod vedením profesorů Jiřího Švestky a Jana Dvořáka a docentky Michaely Zuklínové. Dalšími oceněnými publikacemi jsou komentář kolektivu J. Spáčila Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976-1474), nakladateství C. H. Beck a třetí pozici obsadila publikace téhož nakladatelství Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání autorů I. Štenglová, Havel, Cileček, Kuhn, Šuk.

 Poctu judikátu za nejlepší judikát roku 2013 pak obdržel rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 11. 2013, č.j. 9 Cmo 340/2013-175, kterým Vrchní soud v Praze potvrdil prvoinstanční rozhodnutí Městského soudu v Praze, jež zprostil žalované povinnosti zaplatit za směnku na základě tzv. kauzálních námitek žalovaných podle čl. I § 17 zákona směnečného a šekového. Podle Vrchního soudu unesli žalovaní své břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně důvodu vystavení směnky; protože povinnost zajištěná směnkou byla podmíněná a nikdy nevznikla, což žalovaný prokázal, nebyl ani žádný důvod k uznání povinnosti žalovaných zaplatit směnečný peníz.

 XXII. ročník Karlovarských právnických dnů je možné označit za velmi úspěšný, a to jak z hlediska kvality přednesených příspěvků, tak zájmu a ohlasů příslušníků všech právnických profesí. Nezbývá proto než vyjádřit naději, že příští ročník Karlovarských právnických dnů bude přítomnými přinejmenším stejně kladně hodnocen a do Karlových Varů si najdou cestu nejenom dlouholetí účastníci, ale i noví posluchači. Pořadatelé zároveň na tomto místě upřímně děkují všem, kdo se na pořádání konference podíleli.