oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
NEJČTENĚJŠÍ
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Jak dál v oblasti advokátní legislativy

autor: JUDr. Vladimír Papež
publikováno: 10.02.2014

Na svém únorovém zasedání bude představenstvo schvalovat plán legislativních prací ČAK pro léta 2014 až 2017. Zajisté se nebude jednat o dokument takové důležitosti, jakým je (resp. bude) plán legislativních prací vlády pro stejné období, nicméně pro zájmy české advokacie bude představovat materiál významný, ne-li zásadní. Změna legislativy je sice z hlediska touhy po právní jistotě a stabilitě právního řádu dlouhodobě podrobována kritice, na druhou stranu je vhodné připomenout, že právo je organický celek, který neustále odráží (ale i vytváří) změny ve společnosti – a bez provedení změn nelze docílit vytyčených cílů, ať už jsou jakékoli. Právě proto se představenstvo rozhodlo přistoupit k sestavení plánu legislativních prací, aby jasně a srozumitelně definovalo cíle, které si v této oblasti stanovilo.

Vezme-li se v potaz postavení advokátů v tuzemském právním systému, zjistíme, že se dotýká širokého okruhu právních předpisů; neexistuje prakticky žádná oblast právního řádu, do které by advokacie nezasahovala. V popředí našich zájmů by proto neměla být pouze vnitřní stavovská legislativa, ale rovněž veškeré právní předpisy, které se jakkoli dotýkají života advokacie. Dynamické změny práva v posledních letech (nebo spíše desetiletích) postupně přinesly potřebu reagovat na celou řadu nových otázek, z nichž vyplynula potřeba změn či zavedení některých dalších institutů, pokud nemá advokacie ustrnout a zaostat za svými možnostmi.
Veškeré zamýšlené změny ovšem mohou narazit na možnosti a limity advokacie jakožto nezávislé právnické profese. Spory mezi zastánci konzervativní koncepce a liberálními pragmatiky zřejmě vyvolá otázka, zda pokračovat v implementaci některých veřejnoprávních prvků do výkonu advokacie. Je otázkou, ke kterému názoru se v případě jednotlivých změn představenstvo přikloní, nicméně v kaž­dém případě platí, že případné změny oproti tradičnímu pojetí advokátní profese s sebou přináší pozitiva i negativa. Zatímco mezi pozitivy jsou další možnosti účelného a rychlého poskytování právních služeb klientům v tom nejširším možném rozsahu, přináší rozšiřování úkonů veřejnoprávní povahy prostor pro ingerenci státního dohledu nad výkonem advokacie, což vede k diskusi o nezávislosti advokátů na státní moci.
Legislativní činnost České advokátní komory se však nesmí omezit pouze na tvorbu nových cílů, ale i na důsledné hájení těch, které již byly dosaženy a které definují moderní a nezávislou advokacii; ačkoli by se mohlo zdát, že advokátní profese je v našich končinách etablovaná s dostatečnou garancí stability, nelze nepostřehnout pohyby, které v rámci Evropy směřují k postupnému rozrývání pilířů svobodné advokacie a narušují její konzistenci. Naprostou povinností je proto zabezpečit, aby byla důsledně a za všech okolností zajištěna ochrana povinnosti mlčenlivosti, která chrání klientova práva a oprávněné zájmy. Zároveň je nutné zajistit, aby poskytování právních služeb bylo vždy zákonem svěřeno toliko právním profesionálům podléhajícím profesní samosprávě, a nikoli osobám, které nesplňují náročné požadavky stanovené zákonem pro výkon těchto profesí. Nelze zapomenout, že výkon advokacie je podmíněn tolika náročnými kritérii právě proto, aby se klientům dostalo náležité právní pomoci; proto si lze obtížně představit, že Česká advokátní komora nechá bez povšimnutí případnou snahu o narušení takto zřetelně definovaného veřejného zájmu.
Plán legislativních prací ČAK se tak bude bezesporu dotýkat nejširšího možného okruhu zájmů tuzemské advokacie, přičemž jeho naplnění a prosazení bude záviset na mnoha faktorech, ležících uvnitř i vně advokátního stavu. Pevně doufám, že jak Česká advokátní komora, tak každý advokát bude svým přístupem ke klientům, orgánům veřejné moci i advokátní obci jako takové přispívat k tomu, aby veřejnost cítila snahu o zdokonalení právních služeb poskytovaných advokáty a věnovala advokátní profesi svou důvěru, bez které se poskytování právních služeb nemůže obejít.

JUDr. Vladimír Papež, člen představenstva ČAK