oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Humanitární vízum

publikováno: 07.02.2017

Podle generálního advokáta Mengozziho jsou členské státy povinny udělit humanitární vízum, jsou-li dány vážné a prokazatelné důvody se domnívat, že v případě odmítnutí budou osoby dožadující se mezinárodní ochrany vystaveny mučení nebo nelidskému či ponižujícímu zacházení. Existence či neexistence vazeb mezi dotyčnou osobou a členským státem, jemuž je žádost podána, je irelevantní.

Dne 12. října 2016 podali syrští manželé spolu se svými třemi nezletilými dětmi nízkého věku, všichni syrské státní příslušnosti a žijící v Aleppu (Sýrie), žádosti o udělení víza na velvyslanectví Belgie v Bejrútu (Libanon). Dne 13. října 2016 se vrátili do Sýrie. Žádali o udělení víz s omezenou územní platností na základě vízového kodexu EU, aby rodina mohla opustit obléhané Aleppo a podat v Belgii žádost o azyl. Jeden z členů této rodiny mimo jiné uvádí, že byl unesen ozbrojenou skupinou, bit a mučen a nakonec propuštěn za výkupné. Poukazují zejména na zhoršení bezpečnostní situace v Sýrii a obzvláště v Aleppu a na skutečnost, že jim jako pravoslavným křesťanům hrozí pronásledování z důvodu jejich náboženského vyznání. Dodávají, že nemají možnost se zaregistrovat jako uprchlíci v sousedních zemích, zejména s ohledem na skutečnost, že hranice mezi Libanonem a Sýrií byla v mezidobí uzavřena.

Office des étrangers (Cizinecký úřad, Belgie) tyto žádosti dne 18. října 2016 zamítl. Uvádí, že požádala-li dotyčná syrská rodina o vízum s omezenou územní platností za účelem podání žádosti o azyl, měla tedy zjevně v úmyslu pobývat v Belgii déle než 90 dnů. Office des étrangers navíc zvlášť zdůrazňuje, že členské státy nejsou povinny přijmout na své území každého, kdo žije v zoufalé situaci.

Syrská rodina se tedy obrátila na Conseil du contentieux des étrangers (Rada pro spornou cizineckou agendu, Belgie) s návrhem na odklad vykonatelnosti rozhodnutí o zamítnutí žádostí o udělení víza. Tento soud se v naléhavém řízení rozhodl položit Soudnímu dvoru otázky ohledně výkladu vízového kodexu a Listiny základních práv Evropské unie, konkrétně jejího článku 4 (zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu) a článku 18 (právo na azyl).

Ve stanovisku ze dne 7. února 2017 generální advokát Paolo Mengozzi nejprve vyslovil závěr, že se na situaci dotyčné syrské rodiny vztahuje vízový kodex, a tudíž unijní právo.

Rovněž je toho názoru, že orgány členského státu při přijímání rozhodnutí na základě vízového kodexu uplatňují unijní právo, a jsou tedy povinny dodržovat práva zaručená Listinou.

Generální advokát Mengozzi v tomto ohledu zdůrazňuje, že v Listině zakotvená základní práva, jež musí dodržovat všechny orgány členských států konající v rámci unijního práva, jsou adresátům aktů přijatých takovými orgány zaručena nezávisle na jakémkoli kritériu teritoriality.

Na otázku, zda je členský stát povinen udělit humanitární vízum za situace, kdy prokazatelně hrozí porušení zejména článku 4 Listiny, odpověděl generální advokát kladně, a to nezávisle na tom, zda mezi danou osobou a členským státem, jemuž je žádost podána, existují vazby, či nikoli.

Generální advokát nesouhlasil s výkladem vízového kodexu, podle něhož tento kodex uděluje členským státům jen prosté zmocnění k udělování takových víz. Jeho postoj se zakládá jak na znění a struktuře ustanovení vízového kodexu, tak na nutnosti, aby členské státy v rámci svého prostoru pro uvážení dodržovaly při uplatňování těchto ustanovení práva zaručená Listinou.

V této souvislosti je prostor pro uvážení náležející členským státům nutně vytýčen unijním právem.

Podle generálního advokáta je nesporné, že navrhovatelé byli v Sýrii vystaveni přinejmenším reálnému riziku mimořádně závažného nelidského zacházení, které jednoznačně spadá do působnosti zákazu stanoveného v článku 4 Listiny. Zejména vzhledem k dostupným informacím o situaci v Sýrii nebyl belgický stát oprávněn činit závěr, že je zproštěn své pozitivní povinnosti podle článku 4 Listiny.

Generální advokát Mengozzi proto Soudnímu dvoru navrhuje, aby na otázku Conseil du contentieux des étrangers odpovědět tak, že členský stát, jemuž státní příslušník třetí země podá žádost o udělení víza s omezenou územní platností z humanitárních důvodů, je povinen takové vízum udělit, jsou-li dány vážné a prokazatelné důvody se domnívat, že přímým důsledkem neudělení tohoto dokladu bude vystavení tohoto státního příslušníka zacházení zakázanému článkem 4 Listiny, a to tím, že mu bude odepřen zákonný prostředek k uplatnění jeho práva žádat v tomto členském státě o mezinárodní ochranu.

 

Zdroj: Soudní dvůr EU