oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
NEJČTENĚJŠÍ
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Generální advokát SD EU: služba nabízená platformou Uber musí být považována za „službu v oblasti dopravy“

publikováno: 30.05.2017

Uber je elektronickou platformou, která umožňuje pomocí chytrého telefonu s odpovídající aplikací si objednat přepravní službu ve městech, v nichž je tato služba dostupná. Aplikace rozpozná polohu uživatele a nalezne řidiče, kteří jsou v blízkosti dostupní. Pokud některý z řidičů s přepravou souhlasí, aplikace o tom uživatele informuje a ukáže mu profil řidiče, jakož i odhad ceny přepravy do cíle uvedeného uživatelem. Po skončení přepravy se odpovídající částka okamžitě strhne z bankovní karty, kterou je uživatel při registraci do aplikace povinen uvést. Aplikace obsahuje rovněž možnosti hodnocení: řidiči i cestující se mohou vzájemně hodnotit. Průměrná známka pod určitou hranicí může mít za následek vyloučení z platformy. V rámci služby zvané UberPop zajišťují přepravu cestujících neprofesionální řidiči prostřednictvím vlastních vozidel.

V roce 2014 podala Asociación Profesional Elite Taxi (dále jen „Elite Taxi“), profesní organizace sdružující řidiče taxislužeb ve městě Barceloně (Španělsko), žalobu k Juzgado de lo Mercantil no 3 de Barcelona (obchodní soud v Barceloně č. 3, Španělsko), jejímž prostřednictvím žádala zejména to, aby byla Uber Systems Spain, španělská společnost, která je součástí skupiny spravující uvedenou platformu, sankcionována za nekalosoutěžní jednání vůči řidičům Elite Taxi. Elite Taxi má především za to, že Uber Spain není oprávněna poskytovat službu UberPop ve městě Barcelona. Uber Spain ani majitelé a řidiči dotyčných vozidel totiž nemají licence a povolení stanovené nařízením o taxislužbách přijatým městem Barcelona. Obchodní soud v Barceloně měl za to, že pro řešení jím projednávaného sporu je nezbytný výklad několika ustanovení unijního práva, a tak se rozhodl položit Soudnímu dvoru několik otázek týkajících se kvalifikace činnosti společnosti Uber z pohledu unijního práva, jakož i důsledků, které je z této kvalifikace třeba vyvodit. 

Ve stanovisku generální advokát Maciej Szpunar nejprve uvádí, že je třeba v podstatě určit, zda se na služby nabízené platformou Uber uplatní jakožto na „služby informační společnosti“[1] zásada volného pohybu služeb, nebo zda tyto služby spadají do oblasti dopravy[2] upravené právem členských států. V prvním případě by licence a povolení stanovené nařízením města Barcelona ohledně fungování společnosti Uber mohly být neslučitelné se zásadou volného pohybu služeb, zatímco v druhém případě by členské státy v zásadě mohly její činnost právně upravit.

Generální advokát má za to, že i když určení a vyhodnocení skutkových okolností připadá vnitrostátnímu soudu, je dotčená služba smíšenou službou, jelikož jedna její část je realizována elektronicky, kdežto druhá již z podstaty věci nikoliv. Smíšená služba přitom pod pojem „služba informační společnosti“ může spadat tehdy, jestliže:

Podle generálního advokáta služba nabízená společností Uber ani jednu z obou podmínek nesplňuje. V tomto ohledu generální advokát podotýká, že řidiči jezdící pro platformu Uber nevykonávají vlastní činnost, která by mohla existovat nezávisle na této platformě. Naopak, tato činnost může existovat pouze prostřednictvím platformy, bez níž by neměla žádný smysl. Generální advokát rovněž podotýká, že Uber kontroluje ekonomicky důležité faktory služby městské přepravy nabízené v rámci této platformy-stanovuje řidičům podmínky přístupu k činnosti i jejího provozování, vyplácí finanční odměnu řidičům, informuje je o místech a časech, kontroluje, i když nepřímo, kvalitu práce řidičů a ve skutečnosti určuje i cenu služby.

Všechny tyto charakteristiky vylučují, aby byla Uber považována za pouhého prostředníka mezi řidiči a cestujícími. Pro Uber je bezpochyby hlavním plněním, které jí propůjčuje ekonomický smysl, přeprava, tedy služba neposkytovaná elektronicky. 

Generální advokát proto došel k závěru, že elektronickou cestou poskytovaná služba zprostředkování kontaktu potenciálního cestujícího s řidičem není v porovnání s přepravní službou samostatná ani hlavní. Proto služba nabízená společností Uber nemůže být považována za „službu informační společnosti“. Jde spíše o organizování a řízení uceleného systému městské dopravy na vyžádání. 

Vzhledem k tomu, že služba přepravy představuje z ekonomického hlediska hlavní prvek, zatímco služba zprostředkovávání kontaktů prostřednictvím aplikace pro chytré telefony je podružným prvkem, generální advokát navrhuje, aby Soudní dvůr odpověděl, že služba nabízená platformou Uber musí být považována za „službu v oblasti dopravy“. Z tohoto výkladu plyne, že činnost společnosti Uber se neřídí zásadou volného pohybu služeb v rámci „služeb informační společnosti“, a tedy podléhá podmínkám, za nichž mohou dopravci, kteří nejsou rezidenty, provozovat dopravu uvnitř členských států. 

Soudní dvůr není stanoviskem generálního advokáta vázán. Úlohou generálních advokátů je zcela nezávisle navrhnout Soudnímu dvoru právní řešení věci, která jim je přidělena. Soudci Soudního dvora začínají nyní v uvedené věci rozhodovat. Rozsudek bude vydán později. 

Zdroj: Soudní dvůr EU 



[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. 1998, L 204, s. 37; Zvl. vyd. 13/20, s. 337), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/48/ES ze dne 20. července 1998 (Úř. věst. 1998, L 217, s. 18; Zvl. vyd. 13/21, s. 8) – nahrazená směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. 2015, L 241, s. 1); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. 2000, L 178, s. 1; Zvl. vyd. 13/25, s. 399). 

[2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. 2006, L 376, s. 36). Tato směrnice, vůči níž směrnice uvedené v předchozí poznámce pod čarou představují lex specialis, vylučuje ze své působnosti služby v oblasti dopravy, včetně městské dopravy a taxislužeb.