oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Funkční kategorizace svěřenských fondů

autor: Mgr. Vlastimil Vitoul
publikováno: 23.09.2016

Svěřenský fond jako právní nástroj pro ochranu a správu majetku se do českého právního řádu dostal v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. Z rekodifikačního balíčku je jen málo témat, které vzbudily větší debatu než právě svěřenské fondy.

Úmyslem zákonodárce pro zavedení svěřenských fondů bylo nabídnout širší spektrum právních nástrojů využitelných pro nakládání s majetkem[1] a snaha o zpřístupnění České republiky zahraničnímu kapitálu, proto se rozhodl obsahově převzít právní úpravu tzv. trust-like institutu z Québecu.[2] 

Zájem adresátů práva je i po více jak dvou letech účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanských zákoník“), v němž je právní úprava svěřenských fondů obsažena, poměrně nízký. Generálním finančním ředitelstvím je k dubnu 2016 evidováno pouze 141 daňových subjektů[3] s právní formou svěřenský fond.[4] Důvodem pro nízký zájem využití tohoto pro správu a ochranu majetku bezesporu flexibilního nástroje je zejména negativní mediální obraz a v počátcích i nejistá budoucnost tohoto institutu.[5]

Domnívám se, že většina relativních právně-teoretických otázek ve vztahu ke svěřenským fondům byla již vyřešena[6] a stejně tak byly překonány prvotní impulzy směřující k odstranění svěřenských fondů z českého právního řádu. Z tohoto důvodu předkládaný příspěvek systematicky pojednává o možnostech využití trust-like institutů svěřenského fondu a vytváří systém kategorií svěřenských fondů podle jejich účelu, aby byly zdůrazněny možnosti jeho užití v českém právním prostředí. Vychází přitom ze zahraničních zkušeností i dostupné tuzemské literatury. Zohledňuje, k jakým účelům jsou trusty a trust-like instituty využívány v zahraničí a s jakým úmyslem byl institut svěřenského fondu do českého právního řádu zaváděn (v jakých oblastech měl dle úmyslu zákonodárce ke správě majetku sloužit).

Význam svěřenského fondu v českém právním prostředí

Svěřenský fond má být, jak bylo shora uvedeno, nástrojem správy majetku.[7] O tomto záměru zákonodárce svědčí zařazení svěřenského fondu v rámci systematiky občanského zákoníku.[8] Pojem správa majetku však může zahrnovat celou škálu využití svěřenského fondu. Jeho účel tak může být velmi různorodý – od zaopatření rodinných příslušníků až po provozování podnikatelské činnosti.[9]

Recepce trust-like institutu do českého právního řádu je odůvodňována následujícími právně-politickými cíli: [10]

1. umožnění flexibilní a efektivní správy majetku formou trustu za účelem zabránění relokace majetku do jiných zemí;

2. poskytnutí moderního instrumentu pro zapojení do přeshraničních finančních projektů;

3. umožnění delegace správy vlastního majetku na třetí osobu;

4. usnadnění mezigeneračního přechodu majetku;

5. rozšíření možnosti nakládat se svým majetkem pro případ smrti a

6. poskytnutí nástroje k efektivnímu zabezpečení proti finančním těžkostem vzniklým v budoucnosti.

Obecně tedy lze smysl svěřenského fondu vymezit tak, že má zajistit větší vlastnickou svobodu a větší atraktivitu investičního prostředí.

Zákon výslovně rozlišuje mezi soukromým a veřejně prospěšným účelem svěřenského fondu.[11] V tomto směru se tedy odlišuje od Civil Code of Québec, který rozlišuje celkem tři typy trustů – osobní, soukromý a veřejně prospěšný.[12] Český soukromý fond přitom odpovídá quebeckému soukromému a osobnímu trustu a český veřejně prospěšný fond odpovídá quebeckému veřejně prospěšnému (též sociálnímu) trustu.[13] Svěřenský fond zřízený k soukromému účelu může sloužit k prospěchu určité osoby nebo na její památku a může tak být zřízen buď ve prospěch osoby, která žije nebo se ještě nenarodila nebo na památku osoby již zesnulé.[14]

Pojem svěřenského fondu zřízeného k veřejně prospěšnému účelu je použit v protikladu k druhému typu svěřenského fondu, a není proto blíže vymezen.[15] Jednotliví autoři se rozchází v názoru, zda existuje souvislost s veřejně prospěšnou právnickou osobou.[16] Zatímco někteří[17] dovozují, že pro jeho definování je třeba analogicky užít ustanovení týkající se veřejně prospěšných právnických osob, jiní[18] s takovými závěry nesouhlasí. Panuje však shoda[19] na tom, že cílem svěřenského fondu zřízeného k veřejně prospěšnému účelu je dosahování obecného blaha – majetek je tak využíván k veřejně prospěšnému účelu – obvykle kulturnímu, vzdělávacímu, vědeckému, humanitárnímu či jinému.

Rozlišování svěřenských fondů na soukromé a veřejně prospěšné však stále příliš nepřispívá k objasnění konkrétních oblastí správy majetku, kde může být využit a kde se s jeho využitím počítá. Trust je založen na neomezené variabilitě účelů,[20] a proto taktéž v České republice lze očekávat jeho využití k celé škále předem nedefinovaných účelů. S ohledem na výše uvedené není možné podat ucelený seznam účelů svěřenských fondů, resp. oblastí jejich využití. V následujícím textu proto nabízím (nikoliv vyčerpávající) kategorizaci svěřenských fondů podle typických oblastí využití, a to s přihlédnutím k záměru zákonodárce a taktéž jejich tradičnímu využití v zahraničí. Rozlišujeme následující kategorie svěřenských fondů:[21]

1. obchodní svěřenský fond

2. rodinný svěřenský fond

3. diskreční svěřenský fond

4. testamentární svěřenský fond

5. bezúplatný svěřenský fond mezi živými

6. zajišťovací svěřenský fond

7. ochranný svěřenský fond

8. přidružený fond nadace.

Obchodní svěřenský fond

Obchodní svěřenský fond slouží zejména k přímému nebo nepřímému provozování obchodního závodu nebo jiné podnikatelské činnosti. Hlavní cílem takového svěřenského fondu bude dosažení zhodnocení vloženého majetku, tedy generování zisku.[22] Obchodní svěřenský fond zahrnuje především investiční a penzijní fondy.[23] S investičním fondem ve formě svěřenského fondu výslovně počítá samotný zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech,[24] a se zřizováním svěřenských fondů za účelem investování počítá také občanský zákoník.[25]

V rámci kategorie obchodních svěřenských fondů má investiční svěřenský fond specifické postavení. To je dáno již tím, že takové svěřenské fondy mohou být zřizovány výlučně investičními společnostmi[26] a jejich zřizování se řídí zvláštním právním předpisem,[27] který má vůči občanskému zákoníku povahu lex specialis. Investiční fond lze vytvořit toliko pouze na základě smlouvy a veškerá právní jednání týkající se jeho založení musí být v písemné formě. Po vzniku investičního fondu nelze již zakladatelské právní jednání prohlásit za neplatné, a nelze tak ani zrušit jeho zápis.[28] Výhodou je, že takové investiční fondy mohou být daňově zvýhodněny. [29]

Obchodní svěřenský fond dále umožňuje také organizaci a zajištění velkých finančních projektů a může sloužit jako alternativa k inkorporaci podniků v rámci akvizice.[30] Obchodní svěřenský fond ve formě zajišťovacího fondu může být dále využíván k restrukturalizaci společnosti nebo zajištění věřitelů při emisi obligací.[31] Zajišťovací svěřenský fond[32] slouží též bankám jako nástroj zhodnocování aktiv.[33]

Svěřenský fond přináší podnikatelům výhody, které jim jiné formy správy majetku nenabízí. Mezi tyto výhody z pohledu obchodního svěřenského fondu patří zejména anonymita a vyloučení majetku z exekuce.[34] Někteří dále uvádějí daňové zvýhodnění.[35] Jiní však poukazují na skutečnost, že se svěřenské fondy chovají pro účely daňové jako právnické osoby, a proto v tomto směru žádné specifické výhody neskýtají.[36] Právě snahou umožnit využití svěřenských fondů, jaké nabízí obchodní svěřenský fond, byl veden zákonodárce při začlenění svěřenských fondů do nového občanského zákoníku.[37] Obchodní svěřenský fond bude ve smyslu ustanovení § 1449 občanského zákoníku vždy soukromým svěřenským fondem.[38]

Rodinný svěřenský fond

Rodinný svěřenský fond je po vzoru tzv. family trustů vhodným nástrojem k řešení různorodých rodinných majetkových situací, které mohou zahrnovat zajištění osob, které není vhodné zahrnovat do dědické posloupnosti, motivační nástroj pro potomky k dosahování kýžených cílů nebo zajištění rodinných podniků.[39] Rodinné svěřenské fondy slouží zejména k řešení správy rozsáhlého rodinného majetku a jeho mezigeneračním přechodem.[40]

Rodinný svěřenský fond může sloužit také k hmotnému zajištění současného či bývalého manžela či potomků,[41] a to jak z titulu plnění zákonné vyživovací povinnosti[42], tak z vůle zakladatele svěřenského fondu. Právě založení svěřenského fondu za účelem zajištění výživy příbuzného je jediným případem, kdy může svěřenský soud v Québecu zřídit soud svým rozhodnutím.[43] Takové rozhodnutí pak obsahuje určení zakladatele a správce, povinností správce, osoby obmyšlené, způsobu, jakým budou do trustu vloženy (nebo vkládány) finanční prostředky, dávek výživného a podmínek jeho zániku.[44] V Québecu je tato forma zajištění manžela také daňově zvýhodněna.[45]

Využití rodinného svěřenského fondu si lze představit také jako nástroje pro tzv. nápomoc při rozhodování (podporované rozhodování).[46] Jde o méně omezující opatření v případě osob, jejichž zdravotní postižení jim může způsobovat potíže při právním jednání, zároveň však jejich postižení nedosahuje takového rozsahu, aby je bylo nutné omezit na svéprávnosti.[47] Nápomoc při rozhodování slouží tedy těm, kdo by jinak byli omezeni na svéprávnosti, aby s náležitou podporou mohli činit rozhodnutí sami.[48] Institut nápomoci při rozhodování byl do občanského zákoníku[49] vtělen proto, aby Česká republika dostála svým mezinárodním závazkům vyplývajícím z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením.[50]

Diskreční svěřenský fond

Tento typ svěřenskému fondu ponechává svěřenskému správci širokou možnost uvážení. Lze ho tedy využít všude tam, kde je zájem na tom, aby měl správce možnost výběru mezi obmyšlenými.[51] Diskreční svěřenský fond ponechává svěřenskému správci diskreční pravomoc rozhodnout kolik, kde a v jaké formě má být obmyšlenému, obmyšleným nebo určité skupině osob vyplaceno. Svěřenskému správci může být taktéž svěřena pravomoc diskrece jen v jedné z výše zmíněných otázek.[52] Správce může mít ve vztahu k vyplácené částce buď tzv. diskreci horizontální, kdy je omezen určitou roční kvótou, v jejímž rámci může rozhodovat nebo tzv. diskreci vertikální, kdy může rozhodovat o celkové sumě.[53]

Je-li správce oprávněn vybírat z určité skupiny potenciálních obmyšlených, mohou se tito domáhat pouze řádného výkonu povinností správce,[54] naopak těm obmyšleným, kteří jsou pevně stanoveni, náleží plná kontrolní a intervenční oprávnění.[55] Diskreční svěřenský fond může být využit ke správě rodinného jmění, k ochraně postižených osob, k odložení rozhodnutí o dispozici s majetkem nebo k daňovému plánování.[56] Tento typ svěřenských fondů může být jak soukromý, tak i veřejně prospěšný.[57]

Testamentární svěřenský fond

Tento typ svěřenského fondu ve své podstatě umožňuje zůstaviteli do určité míry vykonávat vliv na svůj majetek i po své smrti.[58] Testamentární svěřenský fond je bezúplatným svěřenským fondem, jehož cíle jsou shodné s cíli dědického práva, je jich však dosahováno jiným právním jednáním a jiným nastavením právních vztahů.[59] Ani svěřenský správce ani obmyšlený nemohou být přitom považování za dědice.[60]

V českém právním prostředí zůstávají některé otázky testamentárních svěřenských fondů sporné. Není tak například zcela zřejmé, zda lze založením takového trustu zcela vyloučit zůstavitele z dědického řízení, a to včetně vyloučení nepominutelných dědiců z dědění, když zákon jejich ochranu ve vztahu ke svěřenským fondům neupravuje.[61] Lze uvažovat o tom, že by dědicové mohli vstoupit také do práv zakladatele svěřenského fondu z titulu tzv. reziduálního vlastnictví.[62] Právní nástupce nelze považovat ani za účastníky řízení ve věcech svěřenského fondu[63] ani za osobu oprávněnou k vydání majetku ze svěřenského fondu při jeho zániku,[64] není-li osobou obmyšlenou.

Bezúplatný svěřenský fond mezi živými

Tento typ svěřenského fondu slouží k obdobným účelům jako darování. Zatímco v případě darování je vlastnické právo převedeno z darujícího přímo na obdarovaného, v tomto případě je majetek nejprve převeden do svěřenského fondu. Do doby, než má být majetek převeden na obmyšleného, je držen a spravován svěřenským správcem.[65] Předností bezúplatného svěřenského fondu mezi živými je možnost obmyšleného čerpat užitek z určitého majetku, aniž by se stal jeho vlastníkem.[66]

Ochranný svěřenský fond

Ochranný svěřenský fond slouží k ochraně legálně nabytého majetku. Slouží k ochraně proti neoprávněným exekucím, šikanóznímu uplatňování práva, na ochranu majetku před jeho pozbytím v důsledku riskantní podnikatelské činnosti či v důsledku škodných událostí.[67] Ochrana je umožněna zejména proto, že svěřenské fondy umožňují vlastníkovi zbavit se svého majetku a zároveň si nad ním zachovat ekonomický vliv.[68] Fakticky tak dochází k určitému rozštěpení vlastnického práva mezi dvě osoby, kdy jedna má „přímé vlastnictví“ a druhá „užitkové vlastnictví“.[69]

Ochranný svěřenský fond může mít dvě podoby – vlastník buďto vyčlení část svého majetku do svěřenského fondu a vyjme ho tak z dosahu věřitelů (tzv. asset protection trust) nebo formuluje statut svěřenského fondu tak, aby obmyšlený neměl automatický nárok na plnění z fondu, a tedy byl chráněn před svými budoucími věřiteli.[70] V Québecu je taktéž možné statutem uložit zákaz své právo převádět či zatěžovat.[71]

Zajišťovací svěřenský fond

Svěřenský fond může být taktéž zřízen za účelem zajištění dluhu, a to buď za účelem zajistit splnění dluhu pro případ, že by jej dlužník řádně nesplnil anebo za účelem vyčlenění majetku přímo určeného k uhrazení dluhu. Ze své podstaty má tedy akcesorickou povahu.[72] Tento typ svěřenského fondu však nelze považovat za zajišťovací převod práva.[73] V Québecu je zajišťovací svěřenský fond užíván jako prostředek restrukturalizace obchodních společností, zajištění věřitelů při emisi obligací či jako nástroj pro zhodnocování aktiv banky. Lze jej také využít pro zajištění investic do zemí, kdo legislativa omezuje cizince v nabývání vlastnictví.[74]

Přidružený fond nadace

Přidružený fond nadace je některými chápán jako velmi specifický druh svěřenského fondu. Takový svěřenský fond se řídí úpravou nadací,[75] která je ve vztahu k obecné úpravě svěřenského fondu úpravou speciální.[76]

Závěr

Jak vyplynulo z výše uvedeného, svěřenské fondy je možné efektivně použít ke správě majetku v celé škále případů. Uvedená kategorizace svěřenských fondů není vyčerpávající, ale poskytuje určitý přehled o tom, k jakým účelům je lze využít. Zároveň se však jednotlivé kategorie vzájemně překrývají, neboť některé z nich jsou definovány spíše zamýšleným účelem svěřenského fondu, zatímco jiné jsou vymezeny způsobem nakládání do nich vloženého majetku.

Mám za to, že svěřenský fond je vhodným nástrojem pro správu a ochranu majetku, a to nejen ve výše uvedených kategoriích. Nespornou výhodou svěřenského fondu je zejména jeho schopnost se přizpůsobit konkrétním potřebám a představám zúčastněných osob, neboť jejich práva a povinnosti ve vztahu ke svěřenskému fondu, stejně jako jeho fungování, mohou být v mezích obecných právních korektivů a s důrazem na ochranu práv třetích osob nastaveny způsobem respektujícím potřeby plynoucí z individuální situace.

 

Autor je doktorandem na Právnické fakultě Masarykovy univerzity.



[1] Trusty jsou řadou odborníků považovány za nejflexibilníší nástroj pro správu cizího majetku, viz L.A. Wright, Trusts and the Civil Law – A Comparative Study, 6 W. Ontario L. Rev. 114, 1967.

[2] Viz důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

[3]  Zákon o daních z příjmů na rozdíl od soukromoprávních předpisů operuje se svěřenským fondem jako se subjektem práva, viz např. § 17 odst. 1. písm. f) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

[4] Sdělení Generálního finančního ředitelství ze dne 19. 4. 2016, č. j. 44187/16/7100-10110-012742.

[5] K otázkám negativního mediálního obrazu svěřenských fondů blíže viz VITOUL, Vlastimil a PONDIKASOVÁ, Tereza. Svěřenský fond jako efektivní nástroj správy cizího majetku? In Hurdík, J., Lavický, P., Valdhan J. Dny práva 2014 - DAYS OF LAW 2014. Brno: Masarykova univerzita, 2015. s. 475 - 482, 8 s.

[6]  K problematickým otázkám svěřenských fondů a adaptabilite svěřenských fondů v českém právním řádu viz TICHÝ, Luboš, RONOVSKÁ, Kateřina, KOCÍ Miloš. Trust a srovnatelné instituty v Evropě. 1. vydání. Praha: Nakladateství Eva Rozkotová (Centrum právní komparatistiky PrF UK), 2014.

[7] Viz důvodová zpráva k občanskému zákoníku.

[8] Svěřenský fond je upraven v oddílu 4 dílu 6 (správa cizího majetku) hlavy II (věcná práva) části třetí (absolutní majetková práva) občanského zákoníku.

[9] KOTRBOVÁ, Sylva. Svěřenský fond. Ad notam, 5/2014, s. 14.

[10] KOCÍ, Miloš. Komentář k § 1448. In ŠVESTKA, Jiří; DVOŘÁK, Jan a FIALA, Josef. Občanský zákoník - Komentář - Svazek III (absolutní majetková práva), Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-546-7.

[11] § 1449 odst. 1 občanského zákoníku

[12] čl. 1266 odst. 1 Civil Code of Québec

[13] SVEJOVSKÝ, M. a kol. Správa cizího majetku v novém občanském zákoníku. Komentář. § 1400-1474. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 417-423. ISBN 978-80-7400-548-0.

[14] KOCÍ, Miloš. Komentář k § 1449. In ŠVESTKA, Jiří; DVOŘÁK, Jan a FIALA, Josef. Občanský zákoník - Komentář - Svazek III (absolutní majetková práva), Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-546-7.

[15] HORN, Podrobněji k svěřenskému fondu. Ad notam, 6/2014, s. 16.

[16] § 146 občanského zákoníku

[17] KOCÍ, Miloš. Komentář k § 1449. In ŠVESTKA, Jiří; DVOŘÁK, Jan a FIALA, Josef. Občanský zákoník - Komentář - Svazek III (absolutní majetková práva), Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-546-7. RABAN, Přemysl. Správa cizího majetku a svěřeneckého fondu. Obchodní právo, 3/2013, s. 87. PIHERA, Vlastimil. Díl šestý. Správa cizího majetku. SPÁČIL, Jiří et al. Občanský zákoník: komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 1194.

[18] HORN, Podrobněji k svěřenskému fondu. Ad notam, 6/2014, s. 16.

[19] Shodně KOCÍ, Miloš. Komentář k § 1449. In ŠVESTKA, Jiří; DVOŘÁK, Jan a FIALA, Josef. Občanský zákoník - Komentář - Svazek III (absolutní majetková práva), Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-546-7. HORN, Podrobněji k svěřenskému fondu. Ad notam, 6/2014, s. 16.

[20] LUPOI, M. Trusts: Comparative study. Cambridge University Press, 2001.

[21] Provedená kategorizace svěřenských fondů je syntézou dostupné literatury, která se typizací svěřenských fondů zabývá. Srov. např. ŠVESTKA, Jiří; DVOŘÁK, Jan a FIALA, Josef. Občanský zákoník - Komentář - Svazek III (absolutní majetková práva), Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-546-7. SPÁČIL, Jiří a kol. Občanský zákoník: komentář. Praha: C. H. Beck, 2013. KOCÍ, Miloš. Institut svěřenského fondu v NOZ. Bulletin advokacie, 1-2/2014, s. 28.

[22] SPÁČIL, Jiří a kol. Občanský zákoník: komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 1193-1195.

[23] KOCÍ, Miloš. Institut svěřenského fondu v NOZ. Bulletin advokacie, 1-2/2014, s. 28.

[24] § 95 odst. 1 písm. c) zákona o investičních společnostech a investičních fondech

[25] § 1449 odst. 2 občanského zákoníku

[26] SPÁČIL, Jiří a kol. Občanský zákoník: komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 1193-1195.

[27] zákon o investičních společnostech a investičních fondech

[28] NOVOTNÝ, Libor. Svěřenský fond v českém právním systému. Daně a právo v praxi, 6/2014, s. 19.

[29] SPÁČIL, Jiří a kol. Občanský zákoník: komentář. Praha: C.H. Beck, 2013, s. 1193-1195.

[30] KOCÍ, Miloš. Komentář k § 1449. In ŠVESTKA, Jiří; DVOŘÁK, Jan a FIALA, Josef. Občanský zákoník - Komentář - Svazek III (absolutní majetková práva), Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-546-7.

[31] KOCÍ, Miloš. Institut svěřenského fondu v NOZ. Bulletin advokacie, 1-2/2014, s. 28.

[32] O zajišťovacím svěřenském fondu blíže v samostatné podkapitole.

[33] SCHWARCZ, Steven L. Commercial Trusts as Business Organizations: Unraveling the Mystery. The Business Lawyer, 58/2003, s. 559 a násl.

[34] HAMPEL, Petr. Svěřenský fond jako nástroj podnikání. Rekodifikace a praxe, 1/2016, s. 10.

[35] SPÁČIL, Jiří a kol. Občanský zákoník: komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 1193-1195.

[36] HAMPEL, Petr. Svěřenský fond jako nástroj podnikání. Rekodifikace a praxe, 1/2016, s. 10.

[37] KOCÍ, Miloš. Komentář k § 1449. In ŠVESTKA, Jiří; DVOŘÁK, Jan a FIALA, Josef. Občanský zákoník - Komentář - Svazek III (absolutní majetková práva), Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-546-7.

[38] Shodně SPÁČIL, Jiří a kol. Občanský zákoník: komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 1193-1195. KOCÍ, Miloš. Komentář k § 1449. In ŠVESTKA, Jiří; DVOŘÁK, Jan a FIALA, Josef. Občanský zákoník - Komentář - Svazek III (absolutní majetková práva), Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-546-7.

[39] EPPINGER, Aleš. Svěřenské fondy II aneb zasloužený klidný spánek. Newsletter Schaffer & Partner, 12/2014, s. 2.

[40] KOCÍ, Miloš. Komentář k § 1449. In ŠVESTKA, Jiří; DVOŘÁK, Jan a FIALA, Josef. Občanský zákoník - Komentář - Svazek III (absolutní majetková práva), Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-546-7.

[41] KOCÍ, Miloš. Institut svěřenského fondu v NOZ. Bulletin advokacie, 1-2/2014, s. 28.

[42] §§ 910 – 923 občanského zákoníku a § 697 občanského zákoníku.

[43] PIHERA, Vlastimil. Nejpodivnější zvíře v lese - poznámky ke svěřenskému fondu. Obchodněpravni revue, 10/2012, s. 278.

[44] CLAXTON, John B. Studies on the Quebec Law of Trust.Toronto: Thomson Carswell, 2005, s. 82.

[45] KOCÍ, Miloš. Institut svěřenského fondu v NOZ. Bulletin advokacie, 1-2/2014, s. 28.

[46] KOCÍ, Miloš. Komentář k § 1449. In ŠVESTKA, Jiří; DVOŘÁK, Jan a FIALA, Josef. Občanský zákoník - Komentář - Svazek III (absolutní majetková práva), Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-546-7.

[47] ELIÁŠ, K. a kol. Občanské právo pro každého. Pohledem (nejen) tvůrců nového občanského zákoníku. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, s. 47.

[48] Supported decision-making: An alternative to guardianship [online]. Mental disability advocacy center, 2009. Dostupné z: http://mdac.info/sites/mdac.info/files/English_Supported_Decision-making_An_Alternative_to_Guardianship.pdf

[49] § 45 a násl. občanského zákoníku.

[50] Úmluva vstoupila pro Českou republiku v platnost dne 28. 10. 2009.

[51] KOCÍ, Miloš. Komentář k § 1449. In ŠVESTKA, Jiří; DVOŘÁK, Jan a FIALA, Josef. Občanský zákoník - Komentář - Svazek III (absolutní majetková práva), Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-546-7.

[52] WATERS, D. W. M. The Protector: Old Wine in New Bottles. In OAKLEY, A. J. (ed). Trends in Contemporary Trust Law. Oxford: Clarendon, 1996, s. 63 a 101.

[53] KOCÍ, Miloš. Institut svěřenského fondu v NOZ. Bulletin advokacie, 1-2/2014, s. 28.

[54] § 1466 občanského zákoníku.

[55] KOCÍ, Miloš. Komentář k § 1449. In ŠVESTKA, Jiří; DVOŘÁK, Jan a FIALA, Josef. Občanský zákoník - Komentář - Svazek III (absolutní majetková práva), Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-546-7.

[56] CLAXTON, John B. Studies on the Quebec Law of Trust.Toronto: Thomson Carswell, 2005, s. 280.

[57] KOCÍ, Miloš. Komentář k § 1449. In ŠVESTKA, Jiří; DVOŘÁK, Jan a FIALA, Josef. Občanský zákoník - Komentář - Svazek III (absolutní majetková práva), Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-546-7.

[58] KOCÍ, Miloš. Institut svěřenského fondu v NOZ. Bulletin advokacie, 1-2/2014, s. 28.

[59] CLAXTON, John B. Studies on the Quebec Law of Trust.Toronto: Thomson Carswell, 2005, s. 268.

[60] BRIERLEY, John E. The Gratuitous Trust: a New Liberality in Quebec Law. Revue du Notariat, 1998, s. 100.

[61] KOCÍ, Miloš. Komentář k § 1449. In ŠVESTKA, Jiří; DVOŘÁK, Jan a FIALA, Josef. Občanský zákoník - Komentář - Svazek III (absolutní majetková práva), Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-546-7.

[62] HOUFEK, I. Trusty v rekodifikaci soukromého práva. Bulletin advokacie, 5/2013, s. 72.

[63] § 95 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.

[64] § 1472 občanského zákoníku.

[65] CLAXTON, John B. Studies on the Quebec Law of Trust.Toronto: Thomson Carswell, 2005, s. 267.

[66] KOCÍ, Miloš. Komentář k § 1449. In ŠVESTKA, Jiří; DVOŘÁK, Jan a FIALA, Josef. Občanský zákoník - Komentář - Svazek III (absolutní majetková práva), Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-546-7.

[67] EPPINGER, Aleš. Svěřenské fondy II aneb zasloužený klidný spánek. Newsletter Schaffer & Partner, 12/2014, s. 2.

[68] MIMROVÁ, Tereza. Svěřenský fond jako efektivní nástroj ochrany majetku před věřiteli. Obchodněprávní revue, 3/2014, s. 58.

[69] BOUCKAERT, Boudewijn. Property Law and Economics – Volume 5. Encyclopedia of law and economics. Second edition. Cheltenham: Edward Elgar, 2010, s. 27-28. ISBN 978-1-84720-565-0.

[70] KOCÍ, Miloš. Komentář k § 1449. In ŠVESTKA, Jiří; DVOŘÁK, Jan a FIALA, Josef. Občanský zákoník - Komentář - Svazek III (absolutní majetková práva), Praha: Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-546-7.

[71] KOCÍ, Miloš. Institut svěřenského fondu v NOZ. Bulletin advokacie, 1-2/2014, s. 28.

[72] SPÁČIL, Jiří a kol. Občanský zákoník: komentář. Praha, C. H. Beck, 2013, s. 1193-1195.

[73] § 2040 a násl. občanského zákoníku

[74] KOCÍ, Miloš. Komentář k § 1449. In ŠVESTKA, Jiří; DVOŘÁK, Jan a FIALA, Josef. Občanský zákoník - Komentář - Svazek III (absolutní majetková práva), Praha, Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-546-7.

[75] § 349 a násl. občanského zákoníku

[76] KOCÍ, Miloš. Komentář k § 1449. In ŠVESTKA, Jiří; DVOŘÁK, Jan a FIALA, Josef. Občanský zákoník - Komentář - Svazek III (absolutní majetková práva), Praha, Wolters Kluwer, 2014. ISBN 978-80-7478-546-7.