oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Dva roky nového soukromého práva

publikováno: 02.12.2015

Dne 1. prosince 2015 uspořádala Česká advokátní komora a vydavatelství EPRAVO.CZ pro advokáty a širší právnickou veřejnost odbornou konferenci Nové soukromé právo, kterou svou záštitou podpořil ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Konference se konala v kongresovém hotelu Clarion Congress Hotel Prague v Praze 9 - Vysočanech.

Již čtvrtý ročník konference krátce po deváté svým úvodním slovem zahájil a přítomné přivítal bývalý předseda České advokátní komory JUDr. Vladimír Jirousek, který se ujal moderování většiny bloků konferenčního dne. 

***

Jako první vystoupil ministr spravedlnosti JUDr. Robert Pelikán, Ph.D., který si připravil pro publikum téma Nové civilní právo – perspektivy dalšího vývoje ve světle prvních zkušeností s výkladem a aplikací. Na úvod svého vystoupení poděkoval organizátorům za možnost vystoupit, neboť konferenci vnímá mj. jako místo pro cennou výměnu názorů.Přítomné publikum seznámil s plány ministerstva, týkajícími se novelizace nových soukromoprávních předpisů. Ministerstvo si podle jeho slov velmi slibuje, že mnoho zkušeností a poznatků získá například z dotazníků zaslaných na nižší stupně soudní soustavy nebo z besed se soudci okresních a krajských soudů, které plánuje v první polovině příštího roku. Krátce také pohovořil o malé novele a jejím významu pro praxi.  

Předseda České advokátní komory JUDr. Martin Vychopeň ve své přednášce nazvané Praktické poznatky a zkušenosti advokátů v prvních dvou letech rekodifikovaného soukromého práva popsal velice zajímavý příklad ze své advokátní praxe, týkající se mj. výkladu pojmu „dobré mravy“ a „krutost“. Konkrétně šlo o případ vystěhování nájemnice, která žila od roku 1932 v bytě, z kterého dostala nyní ve svém pokročilém věku výpověď. Obrátila se se žalobou na soud, který v prvním stupni žalobu zamítl s odůvodněním, že právo vlastnické je silnější než právo nájmu a právu vůle a přání dožít doma, ve „svém“ bytě, což mu nepřijde nijak proti dobrým mravům, ani jinak kruté. JUDr. Martin Vychopeň přiznal, že nečekal takovou míru krutosti ze strany soudu. 

O vybraných zkušenostech  podnikatelů s rekodifikovamým občanským právem měl v plánu pohovořit prezident Hospodářské komory ČR Ing. Vladimír Dlouhý, CSc., kterého však pro pracovní zaneprázdnění v zahraničí zastoupil ředitel legislativy pan RNDr. Ladislav Minčič, CSc., MBA, který se v nadepsaném příspěvku zabýval jak pozitivními, tak negativními ohlasy, které Hospodářská komora ČR z řad podnikatelů dostává. Jako pozitivní označil zejména (i) více svobody pro podnikatele, (ii) on-line zápisy do rejstříku, které jsou rychlejší a levnější, a (ii) výhody smlouvy o výkonu funkce. Shrnul také problematiku aktualizace a nového nastavení zakladatelských smluv obchodních společností, smluvních vzorů či obchodních podmínek při přechodu do režimu nového občanského zákoníku. Závěrem uvedl, že Hospodářská komora ČR varuje před nekoncepčními unáhlednými změnami bez skutečné poptávky praxe, které by jen vedly k další nejistotě a tápání. Hodnocení nové regulace musí přijít s dostatečným časovým odstupem.  

Hlavní autor nového občanského zákoníku prof. Dr. JUDr. Karel Eliáš se ve svém příspěvku nazvaném Étos občanského zákoníku (pocta soudcům v první linii) věnoval významu obecných zásad (§ 1 § 14 o. z.) a jejich propojení s konkrétními instituty soukromého práva. Zaměřil se na význam zásad pro pochopení a aplikaci konkrétních právních pravidel v občanském zákoníku, zejména pak na to, jak zásady občanského práva reflektuje soudní praxe. Na příkladech doložil, jakým způsobem pracují s těmito zásadami zejména prvostupňové soudy a jak je používají jako hodnotové korektivy. Podle jeho slov je velice žádaným institutem osvojení zletilé osoby. Setkal se například s tím, že 83letá osoba osvojila 53letého muže, nebo kdy matka v minulosti dala svého malého syna kvůli kádrovým problémům k osvojení do rodiny, díky níž mohl vystudovat, a nyní v pokročilém věku by chtěla dát „věci do pořádku“ a svého zletilého syna si osvojit.  

První dopolední blok zakončil svým vystoupením nazvaným Vztah „nového“ hmotného a „starého“ procesního práva místopředseda Nejvyššího soudu JUDr. Roman Fiala. Záměrem jeho příspěvku bylo připomenout potřebnost rekodifikace civilního procesu tak, aby korespondoval s novou úpravou civilního práva hmotného, a zamyslet se nad smyslem procesního práva jako cestě ke spravedlnosti a k společenské předvídatelnosti interpretace a aplikace hmotných norem. Jak uvedl závěrem, budou-li všechny právnické stavy (soudci, advokáti, notáři….) hledat výklad nových a pozměněných institutů a ustanovení zákonů a dalších předpisů ve spolupráci, pak jednotný a rozumný výklad nalezneme rychleji a snadněji. Vyřešení určitých nesmyslností ustanovení zákona nebo výkladových pochybností je a musí být společným úsilím všech. 

***

Po přestávce na kávu zahájil druhý blok přednášek místopředseda ČAK Mgr. Robert Němec, LL.M., se svým příspěvkem nazvaným Interpretační otázky o. z. v oblasti úvěrového financování. Jeho prezentace nabídla přehled vybraných otázek, se kterými se bankovní praxe jeho kanceláře musela vypořádat během uplynulých dvou let při poradenství klientům. Nešlo o seznam „nevyřešených problémů“, ale spíše o ilustraci témat, která museli řešit, například (i) kolize zástavních práv k věci hromadné se zástavním právem k dílčím věcem, které jsou součástí věci hromadné, (ii) výkon zástavního práva formou propadné zástavy, (iii) riziko neúčinnosti zajištění, není-li poskytnuto dostatečné zadostiučinění, nebo (iv) možnost převést negative pledge na jiného věřitele. Všechny uvedené otázky v určitém okamžiku představovaly problém – k řadě z nich byli schopni zaujmout (resp. i trh a jurisprudence zaujali) jednoznačné stanovisko, k některým jen zčásti, některé zůstávají nadále nedořešené a bude se čekat na judikaturu.

Otazníky kolem převodu části závodu se pokusil objasnit ve svém vystoupení hlavní tvůrce zákona o obchodních korporacích doc. JUDr. Bohumil Havel, Ph.D. Jak hned v úvodu uvedl, původní diskuse kolem § 67a obchodního zákoníku ukončila pozdější judikatura a věc se jevila vyřešená a jasná. Nová úprava o. z. a z. o. k. tuto otázku však znovu otevřela, a to novou formulací obsahu závodu a jeho pobočky a současně novými pravidly pro převod substantivní části závodu. Vystoupení se zaměřilo na seznámení publika s výkladovými trendy a obhajovalo řešení, které autor již dříve publikoval, a které stojí na tezi, že samostatnou částí, kterou lze převést v režimu substantivní části, je substantivní pobočka.  

Co by se novelizovat nemělo, mohlo, mělo a co se novelizuje, bylo tématem dalšího přednášejícího,bývalého náměstka ministra spravedlnosti pro legislativu, který se velmi zasadil pro přijetí rekodifikace, Mgr. Františka Korbela, Ph.D. Popsal, jak se občanský zákoník připravoval 12 let a ještě než nabyl účinnosti, začalo se uvažovat o jeho změnách. Nejdříve o odkladu účinnosti. Objevovaly se názory o vhodnosti odkladu o tři až šest měsíců, rok, dva roky či tři roky. Neodložil se a svět se nezbořil. Kdyby byl odložen, nenabyl by účinnosti nikdy. Po vstupu v účinnost se uvažuje o změnách. Ne že by nebylo co měnit. Ale je otázka jak. Ministerstvo spravedlnosti zahájilo práce rozpuštěním vlastní legislativy, rekodifikační komise i výkladové komise. A první návrh velké novely sepsal dosud neznámý autor z ministerstva s dopomocí několika studentů. Ten vyděsil odbornou veřejnost tak, že jej odmítli i nejzarytější odpůrci rekodifikace. Druhý návrh malé novely je opačný extrém. Plní politický závazek změnit alespoň něco, aniž by bylo vůbec jasné co, proč a jak. 

Publikum velmi zaujal také JUDr. Filip Melzer, Ph.D., LL.M., s příspěvkem Některé otázky rozsahu náhrady škody podle občanského zákoníku. Pro rozhodnutí o náhradě škody jsou často rozhodující pravidla o způsobu a rozsahu náhrady škody. Zvláštní otázky přitom vyvolává náhrada škody za poškození použité věci. Zejména jde o tzv. problém „nové za staré“. S tím je spojena též otázka přípustného „obohacení“ poškozeného prostřednictvím náhrady škody. Jako významný fakt uvedl, že „nové“ právo připouští náhradu vcelku převyšující obvyklou hodnotu věci v době poškození. Dotkl se také otázky tzv. obchodního znehodnocení, kdy jako příklad uvedl fakt, že cena havarovaného perfektně opraveného auta je nižší než auta nehavarovaného (riziko skryté vady následkem havárie) a je otázkou, zda má poškozený právo i na náhradu této škody spočívající ve snížení hodnoty věci. Připomněl, že Nejvyšší soud v rozhodnutí 25 Cdo 3118/2012 dospěl k tomu, že nikoli, což je podle Melzera naprosto právně neobhajitelné a v rozporu nejen s platným právem, ale i zahraniční judikaturou a vlastně vším. 

Čekatelské právo jako neznámý pojem českého soukromého práva publiku přiblížil Melzerův kolega JUDr. Petr Tégl, Ph.D. Jak na úvod vysvětlil, jde vlastně o podmíněné právo, tedy právo, které jsme ještě nenabyli, ale již požívá jisté právní ochrany, jinak řečeno, jde o zajištěnou právní pozici, kterou nelze jednostranně zmařit. Jako příklad lze uvést (i) výhradu vlastnického práva, (ii) zajišťovací převod práva, nebo (iii) dědická čekatelská práva. Institut čekatelských práv (čekatelských nároků) je konstrukcí recentní české doktríně i judikatuře naprosto neznámou. Přesto jde o instrument prakticky velmi zajímavý a významný - o tom svědčí i pohled do nám blízkých jurisdikcí. Přijetí nového občanského zákoníku je východiskem, které by mohlo pomoci tento stav překonat a vrátit institut čekatelství i do našeho soukromého práva. Navázali bychom tím na tradici, která se ohledně této konstrukce začala u nás vyvíjet počátkem 20. století. 

*** 

Po obědě zahájil třetí blok svým vystoupením Právní povaha svěřenského fondu bývalý soudce a nynější advokát, odborník na veřejné rejstříky a obchodní korporace, JUDr. Petr Hampel, Ph.D. Ve svém vystoupení se věnoval otázkám souvisejícím se založením svěřenského fondu, náležitostmi smlouvy o jeho založení a jeho statutem. Jeho pozornost byla zaměřena na jeho (ne)subjektivitu a související (ne)vstupování do právních vztahů. Zejména jde o dispozici s majetkem, který fond spravuje, a jeho evidenci (vkladové řízení u katastru nemovitostí, evidence morových vozidel, daňové řízení). Závěrem také přiblížil osobu svěřenského správce a jeho povinnosti. 

Praktické zkušenosti s novým katastrem nemovitostí zprostředkovala publiku ředitelka kanceláře katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu JUDr. Daniela Šustrová. Věnovala se  aktuálním poznatkům z katastrální praxe a hned v úvodu zmínila realizované a očekávané novelizace katastrálního zákona a vyhlášky o poskytování údajů. Následovala pasáž o některých zapisovaných právech do katastru a o kvalitě vkladových podání s uvedením nejčastějších odstranitelných a neodstranitelných nedostatků. Závěr příspěvku byl věnován zápisům poznámek, zejména pak poznámkám spornosti, a to i ve vazbě na v současnosti podané žaloby proti nezákonnému zásahu správního orgánu. Článek Daniely Šustrové k danému tématu naleznete na Z D E.

Jako další vystoupil přední odborník na právo ICT, advokát, JUDr. Josef Donát, LL.M., který seznámil přítomné s  Nařízením eIDAS a jeho dopadem v českém právním řádu. Prezentace se věnovala stručnému představení nařízení eIDAS a jeho návaznosti na občanský zákoník, zejména ve vztahu k právnímu jednání v elektronické formě. Josef Donát představil nové instituty a porovnal je s dosavadní úpravou, stejně tak stručně zhodnotil očekávaný legislativní proces. Rozebrány byly jak aspekty elektronické identity, tak nové úpravy v oblasti elektronických podpisů nebo elektronického doručování. Podrobný článek k nařízení eIDAS, které vstoupí v účinnost k 1. červenci 2016 a upraví nově celou oblast elektronické identifikace a trasakcí, včetně elektronického podpisu, připravujeme do BA 4/2016.    

Po něm se slova ujal ředitel úseku právní služby České spořitelny a docent na PF UK doc. JUDr. Petr Liška, LL.M. Ph.D., s tématem Účast zaměstnanců v orgánech akciové společnosti, aneb souběh funkcí a volba členů dozorčí rady zaměstnanci po rekodifikaci. Shrnul vývoj a výklad právní úpravy souběhu výkonu funkce člena představenstva akciové společnosti a pracovněprávního poměru téže osoby před rekodifikací a po nabytí účinnosti nových kodexů. Další pozornost věnoval otázce možnosti volby členů dozorčí rady zaměstnanci akciové společnosti po přijetí zákona o obchodních korporacích a úvahám de lege ferenda v úpravě této otázky. V rámci vystoupení uvedl i některé praktické příklady řešení problému. 

Jako poslední vystupující tohoto bloku byl advokát Mgr. Martin Hrdlík, který si připravil a popsal názorným způsobem Zastupování společností a související aspekty v mezinárodních skupinách. 

***

Moderace posledního čtvrtého bloku se ujala JUDr. Ing. Veronika Ryšávková a jako prvního uvedla advokáta Mgr. Juraje Alexandera, LL.M., který se ve svém příspěvku nazvaném Využití svěřenských fondů v rámci restruktualizace podniků zabýval možností využití svěřenského fondu v rámci restrukturalizací obchodních korporací, a to i v mezinárodním srovnání. Primárně představil německý model svěřenské správy podílů za účelem sanace podniku (tzv. Treuhand) jako způsobilý mechanizmus k překonání konfliktu zájmů, který v době hrozícího úpadku vzniká mezi vlastníky a věřiteli korporace. Kromě toho poukázal na možnosti využití svěřenského fondu při strukturování reorganizačních plánů, a též na rizika zpochybnění zřízení svěřenského fondu v insolvenčním řízení. 

Advokát a člen představenstva ČAK JUDr. Michal Žižlavský publikum velmi zaujal svým vystoupením nazvaným Test insolvence – jak funguje nový nástroj ochrany věřitelů korporace? Popsal, jak v  krizových situacích manažeři často nechrání zájmy věřitelů korporace, ale zájmy společníků. Věřitelé by proto měli sami činit aktivní kroky a průběžně monitorovat kondici klíčových dlužníků. V tom jim může pomoci test insolvence – nový nástroj věřitelů ke kontrole a ochraně jejich zájmů. Michal Žižlavský se proto věnoval využití toho nástroje v praxi. 

Advokát JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., si dal v příspěvku Odpovědnost statutárního orgánu vůči věřitelům právnické osoby dle § 159 o. z. za cíl upozornit na možná rizika odpovědnosti členů statutárních orgánů právnické osoby, která vyplývají z aktuální právní úpravy. Soustředil se především na otázku zákonného ručení členů volených orgánů právnických osob vůči věřitelům této právnické osoby. V této souvislosti se zejména jedná o rozsah a uplatnění odpovědnosti za porušení péče řádného hospodáře. Jindřich Vítek se pokusil poukázat na problematická místa ve stále ještě poměrně nové právní úpravě a odpovědět například na otázku, zda se v této souvislosti uplatní pravidlo podnikatelského úsudku. 

Předposlední vystoupení letošního ročníku konference nazvané Zástupce kolektivního statutárního orgánu vůči zaměstnancům (ve světle aktuální judikatury) přednesl advokát JUDr. Václav Vlk. Podle něho občanský zákoník přinesl, bez jakéhokoli vysvětlení v důvodové zprávě, v § 164 odst. 3, zcela novou úpravu toho, jak mají být právnické osoby s kolektivním statutárním orgánem zastoupeny při právních jednáních vůči svým zaměstnancům. Odborná veřejnost diskutovala zejména to, zda se jedná o pravidlo, které v těchto případech jiné způsoby zastupování doplňuje nebo naopak vylučuje, či zda může, respektive musí, být pověření k takovému zastupování zapsáno do obchodního rejstříku. Podnikatelská praxe zatím, zdá se, ponechávala tuto problematiku spíše bez povšimnutí, ale usnesením z 30. září 2015 č. j. 29 Cdo 880/2015 se k věci vyjádřil Nejvyšší soud a dospěl k závěrům zčásti překvapivým, které bychom neměli podle Václava Vlka přehlédnout, a zaslouží si vlastní studium. 

V posledním příspěvku Institut závdavku se Mgr. Martin Pelikán zaměřil na jeden ze staronových právních institutů, který představuje v novém občanském zákoníku tzv. závdavek (upravený v ustanoveních § 1808 a 1809) a rozebral tři hlavní funkce závdavku (funkce důkazní, zajišťovací a penální). Z hlediska povahy závdavku věnoval pozornost i souvisejícím institutům, neboť není v současné době zcela zřejmé, zda je závdavek jednou z forem jistoty nebo může mít podobu například zajišťovacího převodu práva či práva zástavního. Podobně nejasné je také rozlišování mezi závdavkem a zálohou, jakož i mezi odstoupením a odstupným. Z těchto důvodů se věnoval i otázce, zda se v praxi může institut závdavku využít bez větších obav v jeho zákonné formě, nebo bude nezbytné upravit jeho případné použití co nejpodrobnějším způsobem v rámci některého ze smluvních ujednání. 

Letošní konference byla svým obsazením i vybranými tématy velice přínosná a organizátoři slíbili její pokračování v příštím roce. Česká advokátní komora rovněž děkuje partnerům, zejména společnosti UniCredit Bank a WI-ASS ČR za podporu a pomoc.

 

JUDr. Hana Rýdlová

Foto Boris Stojanov