oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Dohodovací řízení – novinka v českém trestním právu

autor: JUDr. Petr Poledník
publikováno: 17.10.2012

S účinností od 1. září 2012 byla do českého trestního řízení vnesena zákonem č. 193/2012 Sb. nová, nejmladší forma odklonu v trestním řízení, tzv. dohoda o vině a trestu. Tento nový institut bude vyžadovat mimo jiné i novou formu právní služby, poskytované advokátem v trestním řízení.

Rád bych proto upozornil na skutečnost, že s dohodovacím řízením mají již zkušenost naši kolegové ve Slovenské republice, kde je řízení o dohodě o vině a trestu zakotveno v ust. § 232 a násl. zákona č. 301/2005 Z.z., trestny poriadok, přičemž se jedná o podobnou úpravu jako nyní v českém právu.
Vzhledem k tomu, že advokacii vykonávám i jako advokát ve Slovenské republice, měl jsem možnost se s tímto institutem již v praxi setkat, byť musím konstatovat, že zkušenosti v tomto směru nemám až tak obsáhlé.
V trestním řízení na Slovensku jsem vystupoval jako obhájce ve věci, kdy šlo o vyjednání trestu, tedy o to, jaký trest bude obsažen v dohodě o vině a trestu, která má být následně předložena soudu. Zde je nutné konstatovat, že pro akceptaci dohody soudem samozřejmě může být rozhodující otázka uhrazení škody či snaha obviněného o její úhradu; setkal jsem se i s tím, že řízení před soudem o dohodě o vině a trestu bylo odročeno jen za tím účelem, aby obviněný předložil doklad o zaplacení škody.
Rovněž jsem se několikrát zúčastnil jednání o dohodě o vině a trestu jako zástupce poškozeného, a samozřejmě byl kladen důraz na to, aby obviněný škodu nahradil.
Obecně mohu na základě svých zkušeností konstatovat, že obviněný v případě sjednávání dohody o vině a trestu spolupracuje a často i velmi rád nahradí poškozenému škodu, nemajetkovou újmu či vydá bezdůvodné obohacení, pokud ví, že následně bude jednáno o dohodě, jejímž obsahem nebude návrh na uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody. Státní zástupce pak zcela otevřeně u takového řízení dá obviněnému najevo, že pokud škoda uhrazena nebude, dohodu neuzavře a u soudu bude navrhovat uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody.
Poučením při přípravě pro dohodovací řízení by měla být především ta skutečnost, že bude velmi záležet na obratnosti obhájce, aby vyjednal dohodu, která se stane pro jeho klienta přijatelnou. V případě, že advokát bude v trestním řízení vystupovat jako zmocněnec poškozeného, bude nepochybně jeho cílem, aby v rámci dohodovacího řízení byla jeho klientovi uhrazena způsobená škoda.

Přeji proto všem obhájcům v trestním řízení, aby tento institut hojně využívali, aby byl přínosem pro jejich praxi a zejména, aby byl výhodný pro jejich klienty.

Autor je advokát v Brně a místopředseda představenstva ČAK