Co se změní od 1. 1. 2015
publikováno: 05.01.2015
DANĚ
Daně z příjmu
(Zákon č. č. 267/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony; zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů; zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, ve znění pozdějších předpisů)
Rozsáhlá novelizace zákona o daních z příjmů přináší nejen řadu aktuálních novinek ve zdanění fyzických a právnických osob, ale řeší rovněž situaci vzniklou ústupem od projektu jednotného inkasního místa, který měl být spuštěn právě k 1. lednu 2015. Řada novelizačních zásahů tak spočívá v nutnosti zrušit dříve schválené úpravy; k 1. 1. 2015 se tak upouští např. od zrušení superhrubé mzdy či od původně plánovaného daňového osvobození dividend a podílů na zisku u právnických osob, jednotného odvodu z úhrnu mezd a dalších změn. Z aktuálních nejvýznamnějších úprav v oblasti daní z příjmů upozorňujeme zejména na následující:
- rozšiřují se limity pro uplatňování výdajových paušálů samostatně výdělečně činnými osobami; „zastropování“ maximální výše výdajů, dosud platící pouze pro paušály ve výši 30 % a 40 %, se rozšiřuje i na zbylé dvě kategorie, a to na stejném principu. Kriteriem je tedy maximální příjem do výše 2 mil. Kč. To znamená, že u paušálu ve výši 80 % (příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, řemeslných živností) bude možné uplatnit výdaje nejvýše do částky 1,6 mil. Kč, u paušálu ve výši 60 % (příjmy z živnostenského podnikání mimo řemeslného) do výše 1,2 mil. Kč;
- v oblasti bezúplatných příjmů se omezuje dosavadní osvobození majetkového prospěchu z bezúročné zápůjčky (dříve půjčky), výpůjčky a výprosy, a to jak u zaměstnanců, tak i ostatních fyzických i právnických osob. Např. bezúročné zápůjčky od zaměstnavatele budou nadále osvobozeny pouze do celkové výše 300 tisíc Kč, zápůjčky mezi blízkými příbuznými, např. dětmi a rodiči nebo od sourozenců, tchánů, strýců apod. až do celkového prospěchu z těchto zápůjček ve výši 100 tisíc Kč;
- zpřísňuje se daňový režim v oblasti soukromého životního pojištění – pro uplatnění daňových výhod bude muset být ve smlouvě vyloučena možnost výběru naspořených prostředků dříve než 5 let po uzavření smlouvy a současně před 60. rokem věku;
- u příjmů do výše 10 tisíc Kč z dohody o provedení práce se doplňují podmínky pro zahrnutí tohoto příjmu zdaněného srážkovou daní do základu daně a započtení sražené daně na celkovou daň (§ 6 odst. 4, § 36 odst. 7 a 8);
- obnovuje se zdaňování autorských příspěvků do novin, časopisů, rozhlasu a televize srážkovou daní do výše max. 10 tisíc Kč od jednoho plátce za kalendářní měsíc (§ 7 odst. 6);
- zvyšuje se daňové zvýhodnění na druhé a další dítě o 2400 Kč resp. 3600 Kč, činí tedy 15804 Kč na druhé a 17004 Kč na další dítě;
- řada změn se týká důchodců, zejména pracujících; vedle navrácení možnosti uplatnit základní slevu na dani (což je možné i u příjmů z pronájmu) se však současně také již pro rok 2015 uplatní zdanění důchodů, pokud souhrn příjmů přesáhne částku 840 tisíc Kč;
- zpřísňuje se režim zdanění investičních fondů – nižší dani ve výši 5 % bude podléhat pouze základní investiční fond. To je např. investiční fond s kótovanými akciemi, otevřený podílový fond a další přesně definované typy;
- zavádí se oznamovací povinnost fyzických osob pro příjem osvobozený od daně, pokud překročí částku 5 milionů Kč (v jednotlivém případě). Nesplnění povinnosti bude podléhat pokutě;
- solidární zvýšení daně se zachovává. Povinnost podat daňové přiznání však vznikne jen v případě, bude-li se takto zvyšovat daň celoročně, nikoliv jako dosud v případě jediné měsíční zálohy;
- lhůta pro roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti se prodlužuje do 31. března příslušného roku. Současně se upravuje lhůta pro vypořádání přeplatků z ročního zúčtování záloh.
- v návaznosti na zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině se zakotvuje možnost uplatnit výdaje poskytovatele, zejména zaměstnavatele, na provoz zařízení jako daňově uznatelné. Současně byla doplněna i sleva na dani pro rodiče dětí umístěných v předškolních zařízeních včetně mateřských školek, a to ve výši výdajů za umístění, maximálně však minimální měsíční mzdy. Do výdajů za umístění nelze zahrnovat stravné.
DPH
(Zákon č. 196/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve zn. p. p.; zákon č. 262/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve zn. p. p.; zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další)
- zakotvuje se druhá snížená sazba daně, a to ve výši 10 %. Zboží, u kterého se tato sazba uplatní, je specifikováno v nové příloze č. 3a; jde rámcově o kojeneckou výživu a potraviny pro malé děti, potraviny pro nemocné celiakií a fenylketonurií, léčiva jak pro humánní, tak veterinární účely a tištěné knihy a hudebniny;
- zachovává se stávající hranice obratu pro povinnou registraci k dani, tj. 1 milion Kč;
- doplňuje se úprava místa poskytnutí služby – zavádí se nové zvláštní pravidlo pro stanovení místa plnění u vybraných služeb poskytovaných osobě nepovinné k dani; konkrétně jde o telekomunikační služby, rozhlasové a televizní vysílání a elektronicky poskytované služby (ty zahrnují např. odebírání on-line novin a časopisů, e-knih, stahování hudby, her a filmů apod.). Místem plnění bude místo příjemce služby, ke zdanění tedy dojde ve státě příjemce;
- termín „místo příjemce“ je použitý nově, avšak novela jej přímo nedefinuje, odkazuje na prováděcí nařízení Rady EU. Důvodem je značná složitost a detailnost vymezení tohoto pojmu v nařízení, zahrnující řadu hierarchicky uspořádaných kritérií, vyvratitelných domněnek a podpůrných důkazů pro nejrůznější případy. Podle této evropské úpravy však bude nutno postupovat. Dosavadní vyjádření v zákoně – zpravidla jako „místo, kde má osoba, které je služba poskytnuta, sídlo nebo místo pobytu“ - se pro nepřesnost opouští.
- nově se rovněž definuje bydliště fyzické osoby a místo, kde se obvykle zdržuje. Důvodem je nepoužitelnost obecného vymezení těchto pojmů v novém občanském zákoníku; zatímco jeho ust. § 80 v odst. 1 vychází spíše z faktického stavu („Člověk má bydliště v místě, kde se obvykle zdržuje s úmyslem žít tam trvale…“), pro daňové účely je rozhodující úřední stav, tedy např. v případě bydliště „adresa vedená v základním registru obyvatel…“.
- v návaznosti na výše popsanou změnu pravidla pro určení místa poskytnutí vyjmenovaných služeb se pro neusazené osoby poskytující uvedené služby (tedy telekomunikační služby, rozhlasové a televizní vysílání a elektronicky poskytované služby) zakotvuje další nová úprava, a sice tzv. zvláštní režim jednoho správního místa. Jeho smyslem je usnadnit plnění povinností k DPH za situace, kdy toto plnění má nastat v místě, kde je usazen zákazník, zatímco poskytovatel služby zde nemá sídlo ani provozovnu. Tito poskytovatelé služeb tedy mohou využít nově zavedeného dobrovolného institutu a plnit své povinnosti k DPH vzniklé v různých členských státech prostřednictvím elektronického portálu, aniž by byli povinni se v jednotlivých členských státech registrovat a podávat přiznání k dani;
- jedním z opatření, které má omezit daňové úniky, je rozšíření režimu přenesené daňové povinnosti (reverse charge). Nově bude dopadat např. na dodání mobilních telefonů, tabletů, herních konzolí a dalšího zboží, pokud základ daně překročí 100 tisíc Kč. Konkrétní podmínky uplatnění tohoto režimu budou vymezeny nařízením vlády;
- dalším z opatření proti daňovým únikům je nový institut kontrolního hlášení, které však budou plátci podávat správci daně až od 1. ledna 2016. Půjde v podstatě o soupis daňových dokladů za vymezené období, které by mělo správci daně sloužit ke kontrole plnění daňové povinnosti díky možnosti spárovat hlášení jednotlivých plátců;
- rovněž na 1. leden příštího roku bylo odsunuto zdanění prodeje stavebních pozemků ve výši 21 %.
Daňový řád
(Zákon č. 267/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve zn. p. p.)
- zvyšuje se maximální hranice pořádkové pokuty z 50 tis. na 500 tis. Kč pro závažné případy ztěžování daňové správy;
- současně se zavádí nový typ pokuty – za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy;
- v daňové správě by se mělo více využívat delegace příslušnosti k výkonu správy daní, příp. její atrakce (převzetí správy nadřízeným správcem), zejména v reakci na zřizování fiktivních sídel subjektů. Oba postupy umožňuje již stávající úprava, novelou se však vylučuje možnost podat opravný prostředek proti rozhodnutí správce daně o delegaci či atrakci;
- zachovává se pravidlo, že v téže daňově věci může jménem právnické osoby současně jednat jen jedna fyzická osoba. Pro odstranění komplikací, zejména při doručování do datových schránek, se doplňuje úprava pro případy, kdy pro jednání statutárního orgánu právnické osoby je vyžadováno společné jednání více osob;
- doplňuje se úprava vad podání, které spočívají pouze v nedodržení elektronické formy. Podání tedy bude považováno za řádné, ovšem za nedodržení elektronické formy může být uložena pokuta;
- nově se zakotvuje nárok daňového subjektu na úrok z daňového odpočtu, pokud vinou správce dochází k prodlení ve zjištění rozhodujících skutečností delšímu než 5 měsíců;
- rozšiřuje se možnost prominout příslušenství daně, např. penále a úrok z prodlení.
Tvorba opravných položek
(Zákon č. 267/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů)
Zkracuje se období, po jehož uplynutí je možno tvořit opravné položky k nepromlčeným pohledávkám ve výši 100 %, z dosavadních 36 měsíců na 30 měsíců.
Spotřební daně
(Zákon č. 331/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu a další související zákony)
Cílem nové úpravy je řešení daňových úniků u spotřební daně a daňových podvodů, zejména v oblasti daně z minerálních olejů resp. pohonných hmot. K tomu by mělo zejména přispět:
- změna koncepce povolovacího řízení – pro všechna povolení bude platit jednotný obecný postup. Mezi základní podmínky pro vydání povolení bude patřit vedle spolehlivosti, tj. trestněprávní i daňové bezúhonnosti a bezdlužnosti též tzv. ekonomická stabilita. Za ekonomicky stabilní bude považována osoba, která nevykazuje riziko, že nedostojí svým platebním povinnostem u spotřební daně. Ekonomická stabilita bude hodnocena podle ukazatelů rentability, likvidity, finanční stability, aktivity a produktivity práce a dalších relevantních skutečností. Podmínku spolehlivosti a bezdlužnosti musí splňovat jak samotný žadatel, tak v případě právnické osoby členové statutárního orgánu. Návrh na vydání povolení bude mít podobu formuláře;
- zavedení kategorie „zvláštních minerálních olejů“, pro niž se zřizuje speciální registr osob, které s nimi nakládají (výrobci, distributoři a koneční spotřebitelé). Registrační a oznamovací povinnost se bude vztahovat pouze na osoby, které nabývají tyto oleje volně ložené nebo umístěné v baleních přes 220 litrů;
- úprava podmínek vedení daňového skladu včetně zvýšení maximální hranice zajištění daně ze stávajících 100 mil. Kč na 1,5 mld. Kč; to platí jak pro zajištění ve formě složení prostředků na depozitní účet, tak pro bankovní záruky;
- v oblasti povinného značení lihu se upravuje nastavení kaucí v závislosti na velikosti spotřebitelského balení lihu, resp. množství lihu, které lze příslušným množstvím kontrolních pásek označit. Pro menší subjekty se zavádí další pásmo s kaucí 100 tisíc Kč, opravňující k převzetí kontrolních pásek, jimiž lze označit nejvýše 2 000 litrů lihu.
AUDIT
(Zákon č. 334/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech, ve zn. p. p.)
Novela přináší přísnější požadavky v oblasti dohledu nad auditory a jejich nezávislosti, vyplývající vesměs z unijní legislativy:
- auditorům výslovně se zakazuje výkon auditorské činnosti souběžně v různých formách, zejména jako samostatné podnikatelské činnosti a současně pracovněprávního vztahu či v pozici společníka auditorské společnosti;
- nově je komplexním způsobem upraven zákaz výkonu auditorské činnosti i jeho pozastavení. Změny se dotýkají i uznávání a skládání zkoušek;
- podrobněji se upravuje systém kontroly kvality, kterému auditor podléhá, kárná opatření a doplňuje se rovněž úprava správních deliktů. Za porušení povinností v souvislosti s prováděním auditů subjektů veřejného zájmu jsou stanoveny maximální pokuty ve dvojnásobné výši oproti auditu ostatních subjektů;
- subjektů veřejného zájmu se dotkne zejména změna v úpravě Výboru pro audit. Ten již podle nové úpravy není považován za orgán společnosti. Nestanoví-li stanovy či jiný zakladatelský dokument jinak, musí mít výbor nejméně 3 členy. Požadavek nezávislosti a odbornosti musí splňovat většina členů, zatímco podle dosavadní úpravy postačilo splnění u jednoho člena;
- nová úprava je účinná od 13. ledna 2015.
TRANSFORMACE DRUŽSTEVNÍCH ZÁLOŽEN
(Zákon č. 333/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, ve znění pozdějších předpisů)
Cílem novely je omezit velikost družstevních záložen a přizpůsobit jejich fungování mezinárodnímu pojetí, kdy zpravidla nejde o běžný podnikatelský subjekt orientovaný v prvé řadě na zisk, ale převládají prvky družstevní demokracie a poskytování služeb výhradně členům družstva. Omezení velikosti záložen by mělo také příznivě ovlivnit rizikovost jejich činnosti.
- Velikost družstevní záložny bude omezena bilanční sumou 5 mld. Kč, při jejímž překročení uloží Česká národní banka záložně opatření k nápravě. Při nesplnění opatření ji pak odejme povolení. Tato ustanovení nabudou účinnosti k 1. 1. 2018, záložny s vysokou bilanční sumou tak získávají tříleté přechodné období k vlastnímu řešení situace;
- současně mohou záložny požádat o transformaci na banku, přičemž ve lhůtě jednoho roku, tedy do konce roku 2015, jim bude získání bankovní licence umožněno s nižším základním kapitálem (5 mil. EUR). K dosažení standardní výše základního kapitálu předloží pětiletý plán;
- nejpozději k 1. 1. 2018 se zavádí minimální základní členský vklad ve výši 1 tisíc Kč. Suma úročených vkladů bude omezena na desetinásobek splaceného základního a dalšího členského vkladu, a to již od poloviny roku 2015 pro vklady vložené po tomto datu. Pro starší vklady budou platit upravená pravidla;
- ruší se dosavadní možnost, aby stát a jeho organizační složky, obce, právnické osoby jimi zřízené, veřejnoprávní korporace hospodařící s veřejnými prostředky a další vyjmenované subjekty využívaly produktů a služeb družstevní záložny, aniž by byly jejími členy;
- od 1. 1. 2018 se zavádí úvěrový limit - záložna bude moci poskytnout jednomu členovi úvěr do úhrnné výše 30 mil. Kč. Stejné omezení bude platit pro ekonomicky spjaté osoby nebo osoby blízké;
- příspěvek družstevních záložen do Fondu pojištění vkladů bude zvýšen na dvojnásobek oproti bankám.
FINANČNÍ TRHY
(Zákon č. 336/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, a některé další zákony v oblasti kapitálového trhu)
Změna nedávno přijatého zákona o investičních společnostech a investičních fondech má převážně legislativně technickou povahu; ačkoliv jde o rozsáhlou novelu, jejím obsahem je převážně náprava nepřesných či nejednoznačných ustanovení. Z množství změn lze zmínit následující:
- ačkoliv shromažďování peněžních prostředků nebo penězi ocenitelných věcí od členů rodiny za účelem jejich společného investování a další správy bylo obecně z působnosti zákona vyloučeno, novela umožňuje dobrovolné podřízení se režimu ZISIF i v případě těchto tzv. family office vehicles;
- jednoznačně se formuluje, že každý investiční fond může mít pouze jednoho obhospodařovatele, a všechny podfondy jednoho investičního fondu musí mít téhož obhospodařovatele;
- zpřesňují se pravidla upravující depozitář a jeho kontrolní povinnosti vůči obhospodařovateli;
- pravidla o rozložení rizika se budou uplatňovat rovněž u fondů kvalifikovaných investorů;
- doplňuje se úprava řízení před soudem v případech, kdy má soud rozhodnout o zvláštních právech spojených s podílovým listem a jejich obsahu;
- zpřesnění se dotýká i úpravy soukromého nabízení investice (private placement), kde se za účelem jasného odlišení od veřejného nabízení stanoví hranice oslovených na dvacet osob.
PRACOVNÍ PRÁVO, ZAMĚSTNANOST A INSPEKCE PRÁCE
Zvýšení minimální mzdy
(Nařízení vlády č. 204/2014 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů)
- Základní hodinová minimální mzda při 40 hod. pracovním týdnu se zvyšuje ze stávajících 50,60 Kč na 55 Kč. Minimální měsíční mzda bude činit 9 200 Kč (dosud 8 500 Kč);
- současně se zvyšují i nejnižší úrovně zaručené mzdy v jednotlivých skupinách prací;
- sazby při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance, tedy u poživatelů invalidního důchodu, zůstávají beze změny;
Pracovní úrazy
(Nařízení vlády č. 170/2014 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu)
Kromě dalšího odkladu účinnosti zákona o úrazovém pojištění na rok 2017 (do té doby se bude i nadále postupovat podle zákoníku práce), budou muset zaměstnavatelé věnovat pozornost i některým novým povinnostem v evidenci a hlášení pracovních úrazů:
- v evidenci úrazů (knize úrazů) i záznamu o úrazu bude nutné přesně specifikovat druh zranění a zraněných částí těla příslušným kódem podle nové přílohy č. 3 nařízení vlády;
- v knize úrazů bude nutné uvádět rovněž popis úrazového děje. Tento požadavek míří zejména na úrazy s pracovní neschopností kratší 3 dnů, kdy se nezpracovává záznam o úrazu, takže zaměstnavatel pak zpravidla neměl ve své evidenci dostatečné údaje potřebné např. při následně vzniklém sporu souvisejícím s úrazem;
- zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci na jeho žádost kopii nebo výpis údajů z knihy úrazů a dokument potvrdit podpisem oprávněné osoby;
- naproti tomu se ruší dosavadní povinnost neprodleně ohlašovat pracovní úraz zdravotní pojišťovně zaměstnance – pro tento účel je postačující záznam o úrazu, který zdravotní pojišťovna obdrží od zaměstnavatele vždy za uplynulý kalendářní měsíc;
- zjednoduší se rovněž hlášení úrazů vůči pojišťovně, u níž je zaměstnavatel pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Protože pojišťovna potřebuje tyto údaje pro účely likvidace pojistné události, zaměstnavatel již nebude povinen zasílat jí záznamy o úrazech v měsíční periodicitě (popř. u smrtelných úrazů do pěti dnů), kdy zpravidla ani nemá všechny potřebné informace (např. do té doby neskončí pracovní neschopnost zaměstnance). Záznam o úrazu tedy zašle až při likvidaci pojistné události. Obdobné platí pro zasílání záznamu o úrazu – hlášení změn;
- upouští se rovněž od prosté povinnosti předat záznam o úrazu – hlášení změn odborové organizaci a zástupci pro oblast BOZP, neboť stávající postup neumožňoval uvedeným zástupcům zaměstnanců vyjádřit se k věci. Namísto toho se formulář doplňuje o nové pole, ve kterém zástupci zaměstnanců potvrdí uváděné skutečnosti případně uvedou své vyjádření;
- zaměstnavatel je povinen předat záznam o úrazu – hlášení změn rovněž zaměstnanci, pokud došlo ke změně v posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, povahy úrazu, popřípadě k jiným podstatným skutečnostem.
Prokazování legálního zaměstnávání, kontroly prováděné inspekcí práce
(Zákon č. 136/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve zn. p. p., zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve zn. p. p., a zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve zn. p. p.)
Již v průběhu roku 2014 došlo k několika vítaným změnám v dosud velmi striktní úpravě kontrol v oblasti zaměstnanosti a tomu odpovídajících oprávnění, zejména sankčních, ze strany orgánů inspekce práce. Od počátku května byli od povinnosti předkládat inspektorům množství dokladů oproštěni zaměstnanci a další fyzické osoby vykonávající práci na pracovišti zaměstnavatele; to se týkalo rovněž prokazování skutečnosti, že práci vykonávají na základě pracovněprávního nebo obdobného vztahu. Následně pak Ústavní soud s platností od 20. října zrušil dosavadní minimální výši pokuty za nelegální zaměstnávání ve výši 250 tis. Kč. Novela účinná od 1. ledna 2015 tyto změny završuje:
- bylo minimalizováno také zatížení zaměstnavatelů při prokazování legálního zaměstnávání, zejména v souvislosti s povinností uchovávat příslušné doklady o existenci pracovněprávních vztahů zaměstnanců na nejrůznějších pracovištích firmy. Od uchovávání dokladů bude možno upustit, pokud zaměstnavatel přihlásil zaměstnance do evidence podle zákona o nemocenském pojištění; tuto skutečnost si orgány inspekce práce mohou samy ověřit u ČSSZ. Nadále bude proto nezbytné prokazovat příslušnými doklady legálnost zaměstnávání u pracovníků, kteří účastni nemocenského pojištění nejsou;
- uvedená změna se promítá i v úpravě správních deliktů a sankcí. Stanoví se nová minimální výše pokuty za umožnění nelegální práce, a to 50 tisíc Kč. Nejvyšší hranice – 10 mil. Kč – zůstává zachována;
- nově bude správním deliktem také nedodržování maximálního rozsahu práce, který je stanoven pro dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pokuta pro zaměstnavatele může dosáhnout až 2 mil. Kč;
- na částku 2 mil. Kč se rovněž zvyšuje pokuta za porušení obecných povinností při vzniku, změnách či skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti;
- zpřísňuje se však úprava zániku odpovědnosti za spáchání deliktu. Nově bude rozhodující nikoliv uplynutí roční lhůty od spáchání deliktu, ale nezahájení řízení správním orgánem do 1 roku ode dne, kdy se o deliktu dozvěděl.
ÚLEVY PRO ŽIVNOSTNÍKY
(Zákon č. č. 140/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů)
Novela živnostenského zákona má přinést podnikatelům další omezení administrativní zátěže, a to díky elektronickému uchovávání dokumentů, které živnostenskému úřadu předkládají, v živnostenském rejstříku. Další vítanou změnou bude omezení rozsahu osobních údajů, které jsou v živnostenském rejstříku přístupné. Posílení ochrany soukromí se bude týkat nejen podnikatelů, ale všech fyzických osob vedených v rejstříku:
- živnostenský rejstřík bude doplněn o úložiště digitalizovaných dokumentů. To by mělo odbourat dosavadní nutnost opakovaného předkládání týchž dokladů (např. při ohlášení další živnosti či oznámení změn), i když skutečnosti v nich osvědčované se nijak nezměnily. Dotkne se to zejména dokladů prokazujících odbornou způsobilost jako vysvědčení, dokladů o vzdělání a praxi či listin prokazujících právní důvod užívání prostor. V určité míře pak rovněž výpisů z rejstříku trestů a obdobných evidencí občanů jiných států, budou-li splňovat požadavek maximálního stáří tří měsíců;
- digitalizace dokumentů začne být ovšem živnostenskými úřady prováděna až u dokumentů předložených po datu účinnosti novely, tedy po 1. 1. 2015. Z toho důvodu se úspora v opakovaném předkládání dokumentů bohužel nedotkne podnikatelů, kteří doklady doložili v minulosti resp. do konce roku 2014;
- pokud jde o omezení publikovaných osobních údajů, mezi neveřejné údaje se přesouvá především adresa bydliště a místa pobytu fyzických osob. Jde tedy jak o bydliště tuzemců v ČR, tak cizinců v zahraničí, u těchto pak dále o místo pobytu v ČR. Z hlediska role fyzické osoby se úprava týká jak samotných podnikatelů, tak odpovědných zástupců, členů statutárních orgánů či zmocněnců, je-li statutárním orgánem právnická osoba.
POTRAVINY
(Zákon č. 139/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů)
Potravinové právo je ve značné míře regulováno unijní legislativou, zejména ve formě nařízení, která jsou přímo závazná v členských státech. Od 13. prosince 2014 tak již např. platí nová zásadní úprava označování potravin. Další změny k 1. 1. 2015 přináší novela tuzemského zákona o potravinách a tabákových výrobcích:
- rozšiřují se povinnosti pro označování nebalených potravin. Půjde zejména o uvádění hlavní složky, dále země původu, což dopadá rovněž na všechny běžné druhy masa, a to jak čerstvého, chlazeného, tak i mraženého. U nebalených potravin mají být hlavní údaje umístěny v těsné blízkosti nabízené potraviny. Na tyto informace by se neměl vztahovat požadavek minimální velikosti písma, musí však být snadno čitelné. V blízkosti místa nabízení nebalené potraviny by mělo být uvedeno datum použitelnosti nebo minimální trvanlivosti, a rovněž deklarování přítomnosti alergenů. Spotřebitel může od prodávajícího požadovat další informace o složení nebo množství složek v potravině, které by měly být poskytnuty v zásadě ihned po vyžádání;
- pro balené potraviny platí způsob označování i povinně uváděné údaje na obalu nebo etiketě k němu připojené již na základě evropského nařízení. Měly by být v dobře čitelné podobě, vytištěné písmem o velikosti nejméně 1,2 mm. Pouze u obalů s nejmenším rozměrem pod 80 cm² je přípustné písmo o velikosti 0,9 cm;
- velké prodejny (s tržbami nad 5 mld. Kč) budou povinny zveřejňovat seznam pěti zemí s nejvyšším procentuálním podílem všech potravin z těchto zemí odebíraných a v České republice uváděných na trh. Seznam je určen pro konečného spotřebitele a musí být viditelně a čitelně umístěn při vstupu do prodejny.
ZDRAVOTNICTVÍ
(Zákon č. 255/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, ve zn. p. p., zákon č. 256/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve zn. p. p., a další)
- Od 1. 1. 2015 se ruší další dva regulační poplatky - za klinické vyšetření u lékaře a za recept v lékárně. Zachován byl pouze regulační poplatek 90 Kč za návštěvu pohotovosti;
- vítané změny nastanou v lázeňské péči. Půjde o možnost prodloužení opakovaných léčebných pobytů u řady onemocnění včetně pobytů dětí, dále pak zavedení délky pobytu komplexní lázeňské péče u těžších nemoci z 21 na 28 dnů. U dětí bude jak základní, tak opakovaný pobyt vždy 28 dnů;
- vystavování lékařských receptů povinně pouze v elektronické formě, které mělo nastat již od roku 2015, se o tři roky odkládá.
OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů
(Zákon č. 257/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, a další předpisy)
Novela doplňuje do stávající úpravy některé požadavky vyplývající z evropského nařízení, na jehož základě došlo ke změně pravidel v procesu obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Jejich společným znakem je zvýšení nároků kladených na provozovatele zařízení pro účely jejich účasti v systému obchodování s povolenkami:
- zavádí se povinnost vrátit neoprávněně přidělené povolenky. Jedná se o případy, kdy provozovatel zařízení nesplní povinnost včas oznámit podstatné změny u provozovaného zařízení (snížení jeho kapacity, částečné ukončení provozu) resp. nesplní povinnost předat ověřené údaje o emisích;
- pro určení správného množství povolenek bude provozovatel vyzván k předání aktuálních ověřených údajů o zařízení. Pokud tak v 15 denní lhůtě neučiní, bude se mít za to, že provoz zařízení byl v předchozím roce ukončen, a množství povolenek, které má provozovatel vrátit, tak bude odvozeno z této skutečnosti;
- pro vrácení neoprávněně nabytých povolenek je určena lhůta 30 dnů od právní moci rozhodnutí Ministerstva životního prostředí. Za nedodržení této povinnosti hrozí sankce - ekvivalent částky 100 EUR zvýšené o harmonizovaný index spotřebitelských cen za každou nevrácenou povolenku;
- současně se novelizuje zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Do výčtu tzv. povinných osob se doplňuje národní správce rejstříku obchodování s povolenkami a specifikují se některé jeho povinnosti, jako např. kontrola klientů, oznamování podezřelých obchodů při transakcích s povolenkami apod.
Nakládání s odpady
(Zákon č. 229/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů)
- Nové povinnosti vznikají především obcím. Ty budou povinny od 1. 1. 2015 zajistit v rámci třídění odpadu na svém území rovněž místa pro oddělený sběr kovů a biologicky rozložitelného odpadu;
- mění se přístup ke skládkování odpadů. Novela od roku 2024 zakazuje ukládat na skládky veškeré recyklovatelné, využitelné a směsné komunální odpady. Další úprava reaguje na obcházení pravidel v podobě ukrývání nebezpečných odpadů do skládky jakožto jejího tzv. technického zabezpečení;
- novela dále zpřísňuje podmínky provozování sběren - reaguje tak zejména na dlouhodobý problém s výkupem kradených kovů od fyzických osob. K odejmutí povolení bude nově postačovat jednorázové porušení povinností provozovatele sběrny, zatímco dosud muselo být opakované.
DOPRAVA
Zvýšení mýtného
(Nařízení vlády č. 240/2014 Sb., o výši časových poplatků, sazeb mýtného, slevy na mýtném a o postupu při uplatnění slevy na mýtném)
- Nařízením se zvyšují sazby mýtného. Zároveň se stávající třetí emisní kategorie pro třídy EURO V a vyšší rozčleňuje na 2 skupiny, a to jednak samostatnou pro třídu EURO V, a jednak další pro třídu EURO VI, EEV a vyšší. Sazby pro třídu EURO V se rovněž zvyšují, pro nově vyčleněnou třídu se zachovávají sazby na dosavadní úrovni (tedy dosud platné pro třetí emisní kategorii);
- zachovávají se i vyšší mýtné sazby v pátek od 15 do 20 hod.;
- současně se snižují limity pro možnost uplatnění slevy na mýtném o 25 %; nejnižší slevu ve výši 5 % bude tedy možno přiznat již při dosažení celkové výše uloženého mýtného 75 tis. Kč oproti dosavadní hranici 100 000 Kč.
Registr vozidel
(Zákon č. 239/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 264/2014 Sb.)
Novelou přijatou již v roce 2013 byl s účinností k 1. 1. 2015 poměrně zásadně změněn systém registrace silničních vozidel. V roce 2014 byla odložena účinnost některých ustanovení o jeden rok:
- v případě zápisu změny údajů o vlastníkovi či provozovateli silničního vozidla se upouští od dosavadního postupu sestávajícího ze dvou samostatných úkonů - odhlášení a přihlášení, kdy značné množství vozidel končilo ve stavu tzv. polopřevodu. Nově bude zápis změny vlastníka nebo provozovatele vozidla včetně vydání nových dokladů prováděn na jednom úřadě na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka či provozovatele. Osobní přítomnost žádného z nich nebude vyžadována, k vyřízení převodu mohou zmocnit třetí osobu;
- nově se upravuje vyřazení vozidla z registru silničních vozidel. Podstatné změny nastávají i u dosavadních dočasně vyřazených vozidel, kdy při nesplnění nových podmínek může být vozidlo považováno za zaniklé;
- rozšiřuje se výčet přestupků dopadajících jak na vlastníky a provozovatele vozidel (např. za nepodání žádosti o zápis změny vlastníka nebo jiného údaje v registru silničních vozidel), tak i na kontrolní techniky provádějící technické prohlídky (mj. nevyznačení zjištěných závad a jejich hodnocení do záznamníku závad). Citelnější budou i sankce - například za provozování vozidla nezapsaného v registru může být uložena pokuta až 50 tisíc korun;
- aktuálně se na 1. leden 2016 odkládá účinnost některých ustanovení, u nichž dosud nebyly zajištěny příslušné podmínky po stránce technické event. další. Jde zejména o vydávání registračních značek na přání, vydávání třetích tabulek registrační značky (např. pro umístění na nosič kola) či výměny poškozených tabulek. Odsouvá se rovněž účinnost úpravy informačního systému stanic technické kontroly, pokud jde o údaje dokumentující přítomnost konkrétního vozidla na této stanici.
STÁTNÍ SPRÁVA A STÁTNÍ SLUŽBA
(Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců)
Nový zákon o státní službě nahradil služební zákon z roku 2002, který nikdy nenabyl účinnosti. Cílem nové úpravy mělo být odpolitizování státní správy, zakotvení záruk transparentnosti a nekorumpovatelnosti státní služby. Prezidentem republiky byl podán návrh na zrušení zákona k Ústavnímu soudu, mj. kvůli zřízení funkcí tzv. politických náměstků na ministerstvech.
- Odlišně od předchozí úpravy je řešena především organizace a řízení státní služby na nejvyšší úrovni. Zrušuje se dosavadní Generální ředitelství, jeho agenda byla přesunuta na Ministerstvo vnitra, kde se zřizuje sekce pro státní službu v čele s náměstkem pro státní službu. Náměstek příp. jím pověřený státní zaměstnanec jsou oprávněni vykonávat kontrolu ve služebních úřadech. Ministerstvo vnitra rovněž vypracovává návrh systemizace služebních míst, jehož schválení přísluší vládě;
- zákon upravuje náležitosti služebního poměru, předepsané vzdělání včetně výjimek a úřednické zkoušky, povinnosti a práva státních zaměstnanců a další otázky;
- z hlediska odměňování upravuje zákon charakteristiku 5. až 16. platové třídy (první až čtvrtá platová třída stanovená zákoníkem práce se v případě státních zaměstnanců nepoužije). Výši platových tarifů stanoví nařízení vlády.
Zdroj: AK KŠB