oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Co přinesly XXV. Karlovarské právnické dny?

autor: Mgr. Michal Vávra, JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D., JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
publikováno: 25.08.2017

Přinášíme vám ohlédnutí za jubilejními XXV. Karlovarskými právnickými dny, které se letos poprvé (a s ohledem na pozitivní ohlasy účastníků zřejmě ne naposledy) konaly ve dnech 8. až 10. června 2017 v reprezentativních prostorách Grandhotelu Ambassador.

Jubilejní ročník konference jako již tradičně zahájil viceprezident KJT JUDr. Vladimír Zoufalý. Úvodní vystoupení organizátoři svěřili prof. Dr. JUDr. Karlu Eliášovi, který se zabýval rolí ekvity v občanském zákoníku a soukromém právu obecně, a to na konkrétních příkladech z praxe, ale i na pozadí historických paralel. Další řečník v mimořádně zajímavém soukromoprávním bloku, JUDr. Ing. Pavel Horák, Ph.D. (předseda senátu NS ČR), si připravil příspěvek na téma „Následky neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky“. Dr. Horák podrobil úpravu občanského zákoníku důkladné analýze, přičemž se soustředil zejména na otázku účinků notifikace postoupení dlužníkovi v případě neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky, aktivní legitimaci postupníka, a věnoval se i intertemporálním aspektům.

Snad největší pozornost a diskusi vyvolalo vystoupení prof. JUDr. Josefa Bejčka, DrSc., jenž se nebál kriticky otevřít mnoho otázek, které dosavadní judikatura i nový občanský zákoník vyvolávají v oblasti započtení, uznání dluhu a narovnání. Může (či mělo by být) neplatné započtení považováno za uznání dluhu, proč by (ne)mělo být možné podmínit započtení, lze právě uznaný dluh obratem narovnat? To jsou namátkou jen některé z otázek, k nimž profesor Bejček argumentoval a jež vyvolaly několik diskusních reakcí z pléna. V občanskoprávním bloku dále vystoupil soudce Ústavního soudu ČR prof. JUDr. Josef Fiala, CSc., s kontroverzním tématem „Problematika „superficies solo cedit“, který svým nenapodobitelným strhujícím způsobem upozornil na úskalí návratu tohoto institutu do českého právního prostředí v souvislosti se stavbami (nejen dočasnými), zmínil hegelovskou tezi, antitezi a syntezi, stihl vyvolat několik účastníků konference včetně moderátora Mgr. Vávry (jeho bývalého studenta z PF MU), a nikoli překvapivě uzavřel, že podle jeho názoru mělo vše zůstat při superficies solo non cedit (nejlépe na druhou). Škoda jen, že v rámci diskuse se obhájci nového institutu nepustili s přednášejícím přes snahu moderátora do konstruktivní debaty. Závěr občanskoprávního bloku obstaral JUDr. Milan Hulmák, Ph.D., který se pokusil vyvrátit mýtus, že by ujednání o ceně ve spotřebitelských smlouvách byla bez dalšího vždy vyloučena z přezkumu, jak by naznačovaly některé judikáty českých soudů. Dr. Hulmák podrobně popsal požadavky, které z unijní úpravy plynou, a nepřesnosti, k nimž došlo při jejich přebírání českým zákonodárcem i soudy. 

*** 

Poobědový program odstartovala poněkud mimo pořadí (ovšem z důvodů nutnosti návratu do Vídně zcela pochopitelně) prof. Dr. Christiane Wendehorst z Universität Wien, jež hovořila o tom, nakolik při obchodování na internetu ještě obstojí klasické pojetí hmotné věci, odpovědnosti za vady a dalších souvisejících pojmů. Po ní přednesl svůj příspěvek další soudce Ústavního soudu ČR doc. JUDr. Vojtěch Šimíček, Ph.D., s velmi aktuálním tématem „Právo na zákonného soudce“. V rámci svého příspěvku se zabýval otázkami přidělování jednotlivých případů soudcům, podmínkám odnětí věci zákonnému soudci, organizací a rozvrhem práce na ÚS ČR atd. Ve velmi zajímavé diskusi reagoval na celou řadu dotazů týkajících se růzností v rozhodovací praxi mezi NS ČR a ÚS ČR, včetně např. pěkného dotazu, zda si soudce zpravodaj nemůže počkat na změnu v obsazení senátu, pokud má obavu, že by se svým názorem ostatní členy senátu nepřesvědčil. Tento dotaz elegantně zodpověděl důvěrou v čestnost a profesní erudici svých kolegů.

V loňském roce Mgr. Michal Vávra vystoupil se zajímavým příspěvkem, kde popsal zkušenosti českého advokáta z působení před rakouskými soudy. Také letos účastníky konference seznámil v neméně zajímavém příspěvku se svými zkušenostmi získanými u rakouských soudů, a to přednáškou na téma „Koncentrace řízení – srovnání české a rakouské úpravy a praxe“, kdy posluchači uvítali zejména jeho postřehy z praxe. S ohledem na absenci nemocného prof. Števčeka, jehož příspěvek o koncentraci řízení ve slovenském civilním procesu lze najít ve Sborníku XXV. konference, ukončil procesně civilistický blok soudce NS SR JUDr. Martin Vladik „Informací o prvním rozhodnutí velkého senátu NS SR ze dne 19. 4. 2017, sp. zn. 1 VCdo 2/2017“, v němž se zabýval především přípustností dovolacích důvodů s ohledem na nový slovenský „civilný sporový poriadok“. Ve světle tohoto rozhodnutí budou muset slovenští advokáti být preciznější při formulaci dovolacích důvodů.

Organizátoři Karlovarských právnických dnů se vždy snaží v programu konference reflektovat aktuální právní témata naší doby. V podvečer na prof. Wendehorstovou navázali svými vystoupeními advokáti JUDr. Martin Maisner, Ph.D., a Mgr. František Korbel, Ph.D., a dále soudce NS SR JUDr. Ján Šikuta, Ph.D., a doc. JUDr. Radim Polčák z PF MU v Brně. Tématem byla elektronická advokacie, aneb úskalí poskytování právních služeb přes internet, odpovědnost provozovatelů internetových portálů (a ostatních služeb informační společnosti, včetně sociálních sítí) a její limity, svoboda projevu na internetu, jakož i zvlášť aktuální problematika virtualizace sdílené ekonomiky a internetových platforem jako Uber či Airbnb. Přes pokročilou hodinu, kdy tento blok končil, zůstala v sále drtivá většina účastníků, což jen dokazuje atraktivitu těchto témat i přednesených příspěvků. 

*** 

Páteční přednáškový den zahájil trestněprávní blok, konkrétně přednáška prof. JUDr. Pavla Šámala, Ph.D., předsedy Nejvyššího soudu, na téma „Uplatnění zásady ne bis in idem při posuzování trestní odpovědnosti za zkrácení daně“. Uvedené téma bylo živě diskutováno už na loňské konferenci, a to v souvislosti s rozhodnutím Nejvyššího správního soudu, který konstatoval, že daňové penále má povahu trestu a je na ně třeba aplikovat čl. 40 odst. 6. Listiny základních práv a svobod a čl. 6 a 7 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Prof. Šámal se ve svém příspěvku zabýval dalším vývojem dané problematiky, konkrétně rozhodnutím ESLP ve věci A. a B. proti Norsku a zejména pak souvisejícím usnesením Nejvyššího soudu ze dne 4. 1. 2017, sp. zn. 15 Tdo 832/2016. Následovala neméně zajímavá přednáška nejvyššího státního zástupce JUDr. Pavla Zemana, který navázal také daňovým tématem „Zvlášť závažná hospodářská a daňová kriminalita“, kde se mimo jiné zabýval evropským kontextem dané problematiky. Trestněprávní blok pak uzavřela přednáška vrchní státní zástupkyně JUDr. Lenky Bradáčové na téma „K (ne)ukládání peněžitých trestů soudy ČR“,kde se zamýšlela nad tím, proč soudy v ČR příliš nevyužívají možnosti ukládat peněžité tresty.

Jubilejní konference nemohla opomenout ani aktuální témata z práva EU, k nimž opět hovořili řečníci více než povolaní. Bývalý předseda ESLP a současný soudce Tribunálu Soudního dvora EU, dr. Dean Spielmann, diskutoval ne vždy jednoduchý a ne vždy jasný vztah mezi lucemburským Soudním dvorem EU a štrasburským Evropským soudem pro lidská práva. Tradiční přednášející karlovarské konference, česká soudkyně Tribunálu, prof. JUDr. Irena Pelikánová, DrSc., kriticky rozebrala rozhodnutí Soudního dvora EU C-101/08, Audiolux, včetně stanoviska generální advokátky, přičemž středem její pozornosti byla ochrana minoritních akcionářů a její (ne)role obecného právního principu.

„Unijním“ tématům se věnovali i prof. Dr. Friedrich Westphalen a prof. Dr. Martin Winner. Prvně jmenovaný hovořil o nejnovějším vývoji (judikaturním) v právu obchodního zastoupení, a to jak na evropské úrovni, kde směrnice o obchodních zástupcích vytváří základní rámec, který musí být respektován po celé EU, tak v SRN, kde se i s vývojem moderních technologií a internetu objevují mnohé dosud nevyjasněné otázky ve vztahu mezi zástupcem a zastoupeným. Prof. Winner věnoval své vystoupení aktuální problematice Brexitu a jeho dopadu do práva obchodních společností, zejména pokud jde o svobodu usazování a její konsekvence. Evropský blok pak vyvrcholil obsáhlou a informacemi nasycenou přednáškou vídeňského prof. Ernsta Karnera, Dr., na téma „Poměřování náhrady výše bolestného – rozdílné perspektivy v národních úpravách“. Prof. Karner porovnával – za pomoci řady grafů a tabulek – právní úpravu, ale i rozhodovací praxi řady států kontinentálního, ale i anglosaského systému práva. Dozvěděli jsme se o nejvyšších přiznaných částkách bolestného v té které zemi, ale i o tom, že zlomená noha má v každé zemi poněkud jinou hodnotu.

Páteční den pak zakončilo zamyšlení předsedy Nejvyššího správního soudu JUDr. Josefa Baxy nad vývojem správního soudnictví.

Po nabitém pátečním odborném programu následovala slavnostní recepce, tentokrát přímo v upraveném přednáškovém sále Grandhotelu Ambassador a přilehlých saloncích. Společnost Karlovarské právnické dny udělila svá tradiční ocenění ze sklářské dílny akademického mistra Jaromíra Rybáka.

Hlavní Autorskou cenu získali autoři Števček, Ficová, Baricová, Mesiarkinová, Bajánková, Tomašovič. a kol. za dílo Civilný sporový poriadok. Komentár, vydané nakladatelstvím C. H. Beck. Autorskou cenu v ČR získal kolektiv vedený Filipem Melzerem a Petrem Téglem za Občanský zákoník IV. nakladatelství Leges. Poctu judikátu získal judikát NS ČR 29 Cdo 5036/2015 a Prestižní cenu pro nejlepší právnický časopis získal časopis Ars Notaria vydávaný Notárskou komorou SR.

Společnost KJT ocenila svým uznáním za přínos tvorbě práva a právního vědomí dvacet osobností z řad zejména tradičních účastníků konference, a naopak účastníci konference dlouhotrvajícím potleskem ocenili dlouholetou snahu a práci organizátorů s pořádáním konferencí Karlovarské právnické dny od roku 1991. Při této příležitosti předala paní prof. JUDr. Oľga Ovečková, DrSc., mimořádné uznání Slovenské advokátní komory zakladatelům Eduardu Westphalenovi „in memoriam“, JUDr. Vladimíru Zoufalému a současnému prezidentovi prof. Dr. Friedrichu Graf von Westphalenovi.

Kvalitní raut, konverzace verbální, nonverbální i taneční (a mnohdy i pěvecké) výkony účastníků konference příjemně uzavřely náročný den. 

***

Začátek posledního dne obstaral insolvenční blok, který dynamicky a didakticky promyšleně spustil doc. JUDr. Kristián Csach, Ph.D., LL.M., s poutavě odprezentovaným tématem „Předinsolvenční povinnosti statutárních orgánů“, ve kterém se zabýval povinnostmi statutárů společnosti v krizi či po úpadku, diferencoval mezi povinnostmi vůči společnosti, společníkům a třetím osobám (např. věřitelům) a ukázal i příklady ze slovenské rozhodovací praxe. Na něj navázal předseda senátu Nejvyššího soudu ČR JUDr. Zdeněk Krčmář s navýsost horkým tématem „Aktuální otázky insolvence – koncepční změny, šikanózní postupy v insolvenci a boj proti nim“, ve kterém poměrně kriticky hovořil o novele insolvenčního zákona účinné od 1. 7. 2017 (mj. o novém ust. § 100a ins. zák. o dočasném „utajení“ insolvenčního návrhu, dále o nové úpravě zálohy na insolvenční řízení, problémech s místní příslušností insolvenčního soudu, doložení skutečného majitele pohledávky atd.). Tento blok uzavřel předseda trestněprávního kolegia Nejvyššího soudu ČR JUDr. František Púry, Ph.D., s příspěvkem na téma „Dopady insolvenčního práva na trestní odpovědnost“,který se jako „trestňák“ již poněkolikáté na KJT pustil (a nutno dodat, že se vztyčeným hledím) na soukromoprávní půdu, věnoval se vztahu insolvenčního práva a trestního práva (mj. i s ohledem na novelu ins. zák., kde hovořil o tzv. mezeře krytí), insolvenčním řízením a adhezním řízením, šikanózními insolvenčními návrhy a poukázal rovněž na zajímavé judikáty z této oblasti.  

Konference přinesla sice pouze jeden autorskoprávní příspěvek, ale zase se jej ujal odborník z nejpovolanějších, a to prof. JUDr. Ivo Telec, CSc., který ve svém vystoupení na téma kolektivní správy autorských práv spolehlivě udržel pozornost po pátečním večírku mírně znaveného publika.

Ani letos nemohl chybět blok korporátního práva. Tentokráte jej obstarali prof. JUDr. Jan Dědič, JUDr. Petr Šuk z NS a prof. JUDr. Mária Patakyová, PhD. Hlavním tématem bylo tentokráte pravidlo „čtyř očí“ (resp. jeho porušení) při zastupování obchodních korporací členy statutárního orgánu. Diskuse se bohužel nemohla zúčastnit a z konference se na poslední chvíli omluvila doc. JUDr. Ivana Štenglová, nicméně její příspěvek na téma, kdy přestává být akcie akcií, si lze přečíst v tradičním sborníku rozdávaném všem účastníkům Karlovarských právnických dnů.

Úplný závěr konference obstaral další vážený host, Ing. Jan Sechter, velvyslanec ČR v Rakousku, který přednesl závěrečný slavnostní přípitek, ve kterém jednak vyslovil uznání organizátorům konference, kterou označil za velmi výrazný a pozitivní počin na mezinárodním poli. Zabýval se i rolí diplomacie při komparaci práva. Velvyslanec Sechter několikrát zdůraznil, že budoucí Evropa bude potřebovat kvalitní právníky se znalostmi a schopnostmi pracovat v mezinárodním kontextu, ať už v oblasti uzavírání mezinárodních smluv, tvorby evropských předpisů, vysílání zaměstnanců apod. Tím pan velvyslanec jen podtrhl každoroční apel prezidenta KJT, prof. Westphalena, směřovaný zejména na advokáty, aby se v evropském kontextu více angažovali.

Úctyhodné čtvrt století KJT je za námi, přejme si minimálně stejně kvalitních dalších 25 let! Těšíme se na vás zase za rok a na vaše podněty či nápady třeba už zítra! 

Pětadvacetileté jubileum Karlovarských právnických dnů inspirovalo i jejich dlouholetého účastníka, profesora Josefa Bejčka, k sepsání veršované zdravice: 

Karlovarské konference ‒ kritičnost a kompetence 

Mottto (ne-?) jednoho přispěvatele do (nejen?) jubilejního sborníku KPD:

termín jest moje inspirace ...

„Demotivato“ organizátorů:

a podle toho to taky vypadá!

Remotto:

Náhodou, možnost vystoupit tam (ev. vyslechnout si živě kázání nejznámějších právních ajatolláhů), je rovněž moje inspirace! Kolik by jen bez KPD nevzniklo právních úvah, článků a (ne?) přátelství! Kolik by jen zůstalo neuděleno cen a kolik neuspokojených, na něž cena dosud nezbyla, a kteří se proto stále mohou snažit... 

Je těžké neoblíbit si Karlovarské právnické dny a ještě těžší je si je jakožto pravidelné inspirativní dostaveníčko různorodých géniů znelíbit. Karlovarský genius loci při nich totiž přenáramně obcuje a snoubí se znamenitě s mnoha přespolními génii iuris v synergickém reji katalyzovaném šarmantním a nonšalantním improvizačním géniem pořadatelským, co nevyhovuje géniu průměrnosti.

Karlovarské právnické dny patří již přes čtvrt století ke karlovarským symbolům a k ustáleným slovním spojením, byť (zatím) nikoliv tak všeobecně známým, jako třeba filmové festivaly nebo minerální vřídla či lázeňské oplatky, ani (naštěstí) jako karlovarská losovačka, z jejíž upřímné nehoráznosti máme mnozí dodnes knedlík (karlovarský?) v krku, a z jejíž nejapnosti by asi měl být karlovarský kamzík spíše jelen. 

Karlovy Vary pravidelně hostí

festival nejen filmový,

stálici v oblasti umění,

co hlavně k srdci hovoří. 

 

Praxi s teorií občas přemostí

právní svátek myšlenkový,

jenž tradiční v otazník promění,

či otazník rozhřešením rozboří.

 

Becherovy i přírodní prameny

nakrátko jsou zastíněny:

nápadů plnými

sborníky žírnými,[1]

spory odbornými-

a ne vždy mírnými...

 

Jest náročná údržba toho vřídla, 

kvalita jehož léty by neřídla.

Postmodernismu rekodifikačního plna

interpretační vzedmula se vlna;

 

surfují vědci, soudci, advokáti,

vědy (vidu?) chtiví a vzdělaní.

Naděje na zneužití práva krátí, 

nebráníc právotvůrců pokání.

 

Slabí pak kojí se iluze útěchou,

právo že opiem jejich jen není,

mocných sil děvkou že není jen ochotnou,

princip co za zájmy ochotně smění.

 

 Právník je profese skeptická v posledku,

jistého pro něho předem nic není.

Metody výkladu funkcí jsou výsledku,

a v zájmu silnějších pružně se mění.

 

Jen svěcenému mistru práva

předvědění dar ten dává

dovésti je k vyvážení,

logiky kde žádné není.

 

Pravdy právní romantičtí vykladači,

co mimo skepsi drží „absolutno“,

na dealery moci málokdy však stačí,

k nimž jinak promlouvat je nutno.

 

Nad lepší argument tu není,

než přidat emoční zabarvení,

„přesvědčení“ v „jistotu“ co mění...

 

Emoce sdělení pozmění:

srdcí a žlučí souznění

častěji běh světa promění

než mozku výplodů ronění.

 

Právo je určeno člověku běžnému,

svatých ni hrdinů vesměs se netýká;

přijmout to, přesvědčit, nedáno každému -  

i s tím se referent KPD potýká.  

 

Významní nejsou jen právníci, právničky,

co předem vždy vědí, kam jít, a kudy ne,       

cenné jsou neméně i „slepé“ uličky –

zdali se prosadí, to nikdy nevíme...

           

Praktik chce jistotu, že vše má řešení,

problémů nejasných více že není.

Profesor bedlivý v zdánlivém souznění  

řešení každé však v problémy změní.

 

Praktik i profesor o stejné snaží se –

uprostřed cesty se alespoň sejít;

Jak to vše dopadne, dopředu neví se –

tertium datur však musí se najít:

 

soudci? Ti přednáší pod aurou moci. 

Zapravdu jich hlasu vhodné je dát.

Disentní veřejnost brumlá si cosi,

o PRAVDĚ bude hlasovat senát... 

           

Nezvyklé názory jsou jistě vítány,

významné nicméně tehdy jen jeví se,

nejsou-li odchylné od soudní doktríny,

jež není pochybná (byť často mýlí se).

 

Úctu si zaslouží soudci ti nečetní,

odvážně předpis co nectí jak svatý grál,

co nejsou zákona písmenek účetní

a rozum sedláka ctí, jenž jim pánbůh dal. 

KPD jsou oslavenec i oslovenec této mé lehkovážné zdravice; věřím, že snad nikoliv oslněnec vlastním letitým významem a věkovitou slávou a prestižností. Jen to se škádlívá, co rádo se mívá. S radostí, že Karlovarské právnické dny stále inspirují a přitahují, a s nadějí a přáním, že jim to nadále vydrží, se k blahopřání k čtvrtstoletému jubileu připojuji. 



[1] Na jejichž významu nemění, určeny nejsou že ke čtení...