oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Chuť potraviny nemůže být chráněna autorským právem

publikováno: 13.11.2018

Chuť potraviny totiž nemůže být kvalifikována jako „dílo“ „Heksenkaas“ je pomazánka se smetanovým sýrem a čerstvými bylinkami, která byla vytvořena v roce 2007 jistým nizozemským obchodníkem se zeleninou a čerstvými výrobky.

Majitelem práv duševního vlastnictví k tomuto výrobku je v současnosti nizozemská společnost Levola, na niž byla tato práva uvedeným obchodníkem převedena. Od roku 2014 vyrábí nizozemská společnost Smilde pro řetězec supermarketů v Nizozemsku výrobek nazvaný „Witte Wievenkaas“. Vzhledem k tomu, že výroba a prodej „Witte Wievenkaas“ porušuje podle společnosti Levola její autorské právo k chuti „Heksenkaas“, domáhá se u nizozemských soudů, aby společnosti Smilde uložily zdržet se mimo jiné výroby a prodeje tohoto výrobku. Společnost Levola tvrdí, že chuť „Heksenkaas“ je dílem chráněným autorským právem a že chuť „Witte Wievenkaas“ představuje rozmnoženinu tohoto díla. 

Gerechtshof Arnhem-Leeuwarden (odvolací soud v Arnhem-Leeuwarden, Nizozemsko), jemuž bylo v tomto sporu podáno odvolání, se Soudního dvora táže, zda může chuť potraviny požívat ochrany podle směrnice o autorském právu[1] .

V rozsudku Soudní dvůr zdůraznil, že chuť je chráněna autorským právem podle směrnice, pouze pokud ji lze kvalifikovat jako „dílo“ ve smyslu téže směrnice. Tato kvalifikace předně předpokládá, aby byl dotyčný předmět originálním duševním výtvorem. Dále požaduje, aby tento originální duševní výtvor měl své „vyjádření“. Podle Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví, která byla přijata na půdě Světové obchodní organizace (WTO) a k níž Unie přistoupila[2] , a podle Dohody Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) o právu autorském[3], jejíž je Unie stranou, totiž mohou být předmětem ochrany z titulu autorského práva vyjádření, a nikoli myšlenky, postupy, způsoby fungování nebo matematické pojmy jako takové. Proto pojem „dílo“ uvedený ve směrnici nutně vyžaduje, aby předmět ochrany z titulu autorského práva byl vyjádřen tak, že bude dostatečně přesně a objektivně identifikovatelný.

V této souvislosti Soudní dvůr konstatoval, že možnost přesné a objektivní identifikace v případě chuti potraviny není dána. Soudní dvůr k tomu upřesnil, že například na rozdíl od literárního, malířského, filmového či hudebního díla, které je přesným a objektivním vyjádřením, spočívá identifikace chuti potraviny zásadně na pocitech a chuťových prožitcích, které jsou subjektivní a proměnlivé. Tyto pocity a chuťové prožitky totiž závisejí zejména na faktorech spjatých s osobou, která daný výrobek ochutnává, jako jsou její věk, potravinové preference a spotřební návyky, a na prostředí či kontextu, ve kterém je tento výrobek ochutnáván. Mimoto přesná a objektivní identifikace chuti potraviny, jež by umožnila odlišit ji od chuti jiných výrobků stejné povahy, není za současného stavu vědeckého vývoje možná s pomocí technických prostředků. Za těchto podmínek Soudní dvůr vyslovil závěr, že chuť potraviny nemůže být kvalifikována jako „dílo“, a nemůže tudíž požívat ochrany z titulu autorského práva podle směrnice.

Zdroj: Soudní dvůr EU.

 



[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. 2001, L 167, s. 10; Zvl. vyd. 17/01, s. 230). 

[2] Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví, která je obsažena v příloze 1 C Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO) podepsané v Marrákeši v roce 1994 a schválené rozhodnutím Rady 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho pravomoci, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (Úř. věst. 1994, L 336, s. 1; Zvl. vyd. 11/21, s. 80). 

[3] Smlouva Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) o právu autorském přijatá v Ženevě dne 20. prosince 1996, která vstoupila v platnost 6. března 2002. Tato smlouva byla schválena jménem Evropského společenství rozhodnutím Rady 2000/278/ES ze dne 16. března 2000 (Úř. věst. 2000, L 89, s. 6; Zvl. vyd. 11/33, s. 208).