oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Časté chyby při podávání návrhů na zápis do veřejných rejstříků právnických a fyzických osob

autor: JUDr. Tomáš Plíhal
publikováno: 09.03.2015

V souvislosti s rekodifikací soukromého práva byl přijat zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „z. v. r.“), který nově přináší pojem veřejné rejstříky právnických a fyzických osob. Řadí se pod něj obchodní rejstřík, spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík obecně prospěšných společností, rejstřík ústavů a rejstřík společenství vlastníků jednotek; zákon nově upravuje a zejména sjednocuje právní problematiku této oblasti (postup rejstříkových soudů při zápisu subjektů do těchto rejstříků, podoba návrhu na zápis, výčet údajů, které se o těchto subjektech zapisují apod.).

V souvislosti s touto novou právní úpravou a i se vznikem zcela nových rejstříků, dříve neznámých, však dochází k mnohým chybám, kterých se navrhovatelé při podávání návrhu na zápis do veřejných rejstříků právnických a fyzických osob dopouštějí. Pokusím se navázat na předchozí články pojednávající o nejčastějších chybách při podávání návrhu na zápis do obchodního rejstříku a upozornit na nově vyvstalé chyby, se kterými se musí nyní rejstříkové soudy potýkat.  

• Návrh na první zápis spolku do spolkového rejstříku podává osoba k tomu neoprávněná a rejstříkový soud je nucen takovýto návrh v souladu s ust. § 86 písm. a) z. v. r. odmítnout.  

Dle ust. § 226 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“ nebo „občanský zákoník“) návrh na zápis spolku do veřejného rejstříku podávají zakladatelé nebo osoba určená ustavující schůzí. Při podání návrhu na první zápis spolku do spolkového rejstříku je tedy vždy rozhodující, jakým způsobem byl spolek založen.

Pakliže se sejdou alespoň tři osoby, které se shodnou na obsahu stanov spolku, je třeba všechny tyto osoby považovat za zakladatele. Návrh na první zápis spolku do spolkového rejstříku pak musí být podán společně všemi zakladateli (všichni zakladatelé se označí jako navrhovatelé) a rovněž v souladu s ust. § 22 odst. 2 z. v. r. musí být opatřen úředně ověřenými podpisy všech zakladatelů (navrhovatelů).[1]

Dojde-li k založení spolku usnesením ustavující schůze, na které jsou schváleny stanovy vypracované svolavatelem této schůze, podává návrh na první zápis spolku do spolkového rejstříku osoba ustavující schůzí k tomu určená. Pouze tato osoba se v návrhu označí jako navrhovatel. Návrh musí být poté opatřen úředně ověřeným podpisem tohoto navrhovatele.[2] Otázkou zůstává, zda může ustavující schůze určit k podání návrhu na první zápis spolku do spolkového rejstříku více osob. Tato možnost z praktického hlediska není dle autora příliš šťastným řešením a při jazykovém výkladu ust. § 226 odst. 2 o. z. jistě dojdeme k závěru, že ustavující schůze by k podání takového návrhu měla určit vždy pouze jednu osobu. 

• Společenství vlastníků jednotek, která přizpůsobují svoje stanovy občanskému zákoníku, musí o změně stanov nechat pořídit notářský zápis. 

Právní povaha společenství vlastníků jednotek se od 1. ledna 2014 řídí ustanoveními občanského zákoníku, jelikož dle ust. § 3041 odst. 1 věta první o. z. právní povaha právnických osob upravených tímto zákonem (tedy i společenství vlastníků jednotek) se řídí ustanoveními tohoto zákona ode dne nabytí jeho účinnosti. Dle ust. § 3041 odst. 2 věta první o. z. pak ustanovení společenské smlouvy nebo statutu právnických osob uvedených v odstavci 1, která odporují donucujícím ustanovením tohoto zákona, pozbývají závaznosti dnem nabytí jeho účinnosti; právnická osoba přizpůsobí do tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona společenskou smlouvu nebo statut úpravě tohoto zákona a doručí je orgánu veřejné moci, který vede veřejný rejstřík, do něhož je právnická osoba zapsána.[3]Dle ust. § 1200 odst. 3 o. z. stanovy společenství vyžadují formu veřejné listiny. To neplatí, zakládá-li se společenství prohlášením o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám ujednáním ve smlouvě o výstavbě.[4]

Při aplikaci všech výše zmíněných ustanovení dojdeme k závěru, že všechna společenství vlastníků jednotek, která vznikla před nabytím účinnosti občanského zákoníku, tj. před 1. lednem 2014, budou muset v případě přizpůsobování svých stanov občanskému zákoníku nechat o takové změně stanov pořídit notářský zápis, jelikož ustanovení § 1200 odst 3 o. z. je ustanovením kogentním, nelze se od něho tedy odchýlit a vyžaduje-li zákon pro právní jednání určitou formu (v daném případě formu veřejné listiny, resp. notářského zápisu), lze obsah právního jednání změnit projevem vůle v téže nebo přísnější formě.[5] Pro schválení usnesení shromáždění o přizpůsobení stanov občanskému zákoníku se musí vyslovit většina hlasů členů společenství přítomných na shromáždění a nebo vyšší většina, která je uvedena v doposud platných stanovách. Zcela totožně bude muset být v budoucnu každá další změna již přizpůsobených stanov schvalována za účasti notáře.

Nejčastějším problémem, se kterým se rejstříkové soudy potýkají, jsou návrhy společenství spočívající v požadavku zapsat do rejstříku společenství vlastníků jednotek změnu jejich názvu tak, aby vyhovoval ust. § 1200 odst. 2 písm. a) o. z., dle kterého název společenství musí obsahovat slovo „společenství vlastníků“, kdy totiž dle předchozí právní úpravy platné do 31. prosince 2013 postačovalo, obsahoval-li název pouze slovo „společenství“[6]. Ve většině případů totiž není rejstříkovému soudu, a to ani po výzvě, předložen notářský zápis pořízený o změně stanov společenství v části názvu a rejstříkovému soudu nezbývá, než takový návrh zamítnout.

Nadto pak autor považuje provádění takové změny zcela za nadbytečné. Totiž dle ust. § 3042 o. z. odporuje-li název právnické osoby ustanovením tohoto zákona, přizpůsobí právnická osoba svůj název požadavkům tohoto zákona do dvou let ode dne nabytí jeho účinnosti. Není povinna tak učinit tehdy, jsou-li pro to důležité důvody, zejména užívala-li právnická osoba svůj název dlouhodobě a je-li pro ni tak příznačný, že jeho zaměnitelnost nebo klamavost nelze rozumně předpokládat. A v daném případě je dle autora možné právě na společenství tuto výjimku stanovenou v citovaném ustanovení bez problémů aplikovat, jelikož v případě, že název obsahuje již samotné slovo „společenství“, což s ohledem na dříve platnou legislativu bez výjimky obsahovat musí, nelze rozumně předpokládat, že by byl z pohledu běžného člověka tento název, ve kterém absentuje slovo „vlastníků“, klamavý či zaměnitelný. 

• Osoby zapsané ve veřejném rejstříku opomíjí přizpůsobit stav zápisu ve veřejném rejstříku požadavkům zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. 

Obchodní společnosti a družstva v posledních týdnech a měsících podávají ve velké míře návrhy na zápis změn do obchodního rejstříku, spočívající v zápisu údaje o tom, že se obchodní korporace podřídila zákonu jako celku postupem dle ust. § 777 odst. 5 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „z. o. k.“). Činí tak ve snaze přizpůsobit se nové platné legislativě dle přechodných ustanovení z. o. k., a rovněž ve snaze vyhnout se případnému zrušení soudem a nařízení likvidace dle ust. § 777 odst. 2 věta druhá z. o. k.

Opomíjí však zcela ust. § 122 odst. 1 z. v. r., dle kterého zapsaná osoba přizpůsobí do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona[7] zapsaný stav stavu požadovanému tímto zákonem, ledaže se jedná o osobu zapsanou do spolkového rejstříku.[8] Pokud tak neučiní, rejstříkový soud ji v souladu s ust. § 122 odst. 3 z. v. r. k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti a uplyne-li dodatečná lhůta marně, soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zapsanou osobu zruší a nařídí její likvidaci.

Tato povinnost se tedy netýká pouze obchodních společností a družstev, ale všech osob, které se do veřejného rejstříku zapisují (vyjma spolků, resp. osob zapsaných ve spolkovém rejstříku, kterým doposud lhůta k přizpůsobení běží). Je tedy nutné porovnat, jaké údaje jsou již ve veřejném rejstříku zapsané a jaké je tam nutno doplnit v souladu s ust. § 25 a násl. z. v. r., kde je výčet do veřejného rejstříku povinně zapisovaných údajů (skutečností) vyjmenován.

Konkrétně se jedná např. o zápis počtu členů statutárního orgánu,[9]zápis počtu členů kontrolního orgánu,[10] popř. zápis samotného kontrolního orgánu, resp. jeho členů tam, kde dříve zapsán být nemusel (např. zápis členů kontrolní komise v družstvu), zápis údaje o tom, že členovi orgánu nebo prokuristovi byl pozastaven výkon funkce podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev,[11] zápis druhu podílu a popisu práv a povinností s ním spojených alespoň odkazem na společenskou smlouvu uloženou ve sbírce listin a údaje o tom, zda byl na podíl vydán kmenový list, a to u společníka s. r. o.,[12] zápis počtu členů správní rady ústavu,[13] zápis počtů členů správní rady obecně prospěšné společnosti[14] atd. 

• Je-li členem statutárního či jiného voleného orgánu právnická osoba, je nutné do veřejného rejstříku v souladu s ust. § 25 odst. 1 písm. g), h), § 38 písm. c) a § 54 písm. b) zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob navrhnout k zápisu i osobu, která ji při výkonu funkce zastupuje. 

Dle ust. § 154 o. z. je-li členem voleného orgánu právnické osoby jiná právnická osoba, zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala, jinak právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu. Otázkou zůstává, kdo takovou právnickou osobu zastupuje v případě, že žádnou fyzickou osobu nezmocní a její statutární orgán je kolektivní, popř. individuální, avšak vícečlenný. V daném případě by bylo na místě, aby právnická osoba určila, který člen jejího statutárního orgánu ji bude při výkonu funkce zastupovat. V opačném případě se autor kloní k tomu, aby ji zastupovali všichni členové jejího statutárního orgánu v souladu s jejím způsobem jednání. Pro úplnost autor dodává, že v případě, že bude k zastupování právnické osoby, coby člena statutárního nebo jiného voleného orgánu jiné právnické osoby, zmocněna konkrétní fyzická osoba nebo určen konkrétní člen jejího statutárního orgánu, je nutno doklad o tom předložit rejstříkovému soudu spolu s návrhem na zápis této osoby do veřejného rejstříku.[15] 

• Smlouva o převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným se nezakládá do sbírky listin vedené rejstříkovým soudem. 

Požadavku založit do sbírky listin vedené rejstříkovým soudem smlouvu o převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným již nelze obecně vyhovět, jelikož do sbírky listin lze založit pouze listiny zákonem stanovené. Jejich výčet je uveden v ust. § 66 z. v. r., popř. v dalších právních předpisech.[16] Smlouva o převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným již je tedy pouze interním dokumentem společnosti, kdy aktuální přehled o společnících společnosti s ručením omezeným může veřejnost získat pouze z výpisu z obchodního rejstříku a z úplného platného znění zakladatelského právního jednání (společenské smlouvy, zakladatelské listiny), které musí být po každé jeho změně do sbírky listin založeno. Pokud by osoba zapsaná ve veřejném rejstříku požadovala do sbírky listin založit listinu zákonem nevyjmenovanou, musí mít na tomto založení právní zájem, který musí rejstříkovému soudu doložit.[17] 

Autor je vyšším soudním úředníkem Krajského soudu v Plzni.



[1] Platí pro případ, kdy je návrh podán v listinné podobě; v případě podání návrhu v elektronické podobě musí být návrh podepsán uznávaným elektronickým podpisem podle zákona upravujícího elektronický podpis, a to všech zakladatelů (§ 22 odst. 3 z. v. r.). Možnost zaslat návrh prostřednictvím datové schránky osoby, jež návrh podává, dle autora nelze s ohledem na pluralitu navrhovatelů v daném případě použít. 

[2] Platí pro případ, kdy je návrh podán v listinné podobě; v případě podání návrhu v elektronické podobě musí být návrh podepsán uznávaným elektronickým podpisem navrhovatele nebo zaslán prostřednictvím datové schránky navrhovatele (§ 22 odst. 3 z. v. r.). 

[3] Následky nesplnění povinnosti právnických osob přizpůsobit svoji společenskou smlouvu nebo statut občanskému zákoníku stanoví ust. § 3041 odst. 2 druhá věta o. z., dle kterého příslušný orgán veřejné moci (rejstříkový soud) právnickou osobu ke splnění této povinnosti nejprve vyzve a ve výzvě jí stanoví dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti; uplyne-li dodatečná lhůta marně, soud právnickou osobu na návrh orgánu veřejné moci (rejstříkového soudu) nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zruší a nařídí její likvidaci. 

[4] Veřejnou listinou se dle ust. § 3026 o. z. rozumí notářský zápis.

[5] Ust. § 564 věta před středníkem o. z. 

[6] Ust. § 9 odst. 14 písm. a) zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů. 

[7] Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob nabyl účinnosti dne 1. ledna 2014. 

[8] Na osoby zapsané do spolkového rejstříku se vztahuje ust. § 122 odst. 2 z. v. r., dle kterého musí tyto osoby přizpůsobit zapsaný stav stavu požadovanému tímto zákonem ve lhůtě do tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 

[9] Ust. § 25 odst. 1 písm. g) z. v. r. 

[10] Ust. § 25 odst. 1 písm. h) z. v. r.

[11] Ust. § 48 odst. 1 písm. e) z. v. r. 

[12] Ust. § 48 odst. 1 písm. j) z. v. r. 

[13] Ust. § 38 písm. c) z. v. r. 

[14] Ust. § 54 písm. b) z. v. r. 

[15] Ust. § 19 z. v. r.

[16] Např. dle ust. § 2350 odst. 1 o. z. se do sbírky listin zakládá doklad o pachtu závodu, je-li pachtýř zapsán ve veřejném rejstříku. 

[17] Ust. § 66 písm. z) z. v. r.