oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Alena Kučerová a kol.: Zákon o ochraně osobních údajů. Komentář

autor: JUDr. Ján Matejka, Ph.D.
publikováno: 04.12.2012

C. H. Beck, Praha 2012, 536 stran, 1190 Kč.

Právo ochrany osobních údajů reprezentuje specifickou právní oblast, která v posledních dvou dekádách prošla zcela zásadní proměnou. Nešlo pouze o proměnu povahy kvantitativní, ale především kvalitativní,[1] kde zásadní transformaci prodělala nejenom samotná koncepce této úpravy, ale zejména její samotný normativní základ, plíživě se skrývající v mnohdy bohužel mlhavém obsahu pro tuto úpravu zcela zásadního pojmu – soukromí. Tento pojem je pojmem vysoce kontextuálním, mění se spolu stejně rychle jako jej obklopující prostředí, technologie či společenské hodnoty, jakož i jejich chápání.[2] K těmto změnám tak navíc nedochází pouze na základě normativní či jiné právní ingerence, ale především v důsledku jevů, které přináší sám život, lhostejno, zda je hybatelem těchto jevů komerční zájem či nové možnosti ochrany či zneužití dat. Jde tak o změny z podstatné části nezávislé na státu či jeho orgánech, který v mnoha ohledech zatím spíše hledá cestu rozumné a pevné právní regulace, než by jen kladl jasný důraz na její vynucování formou sankce. Přímo úměrně k tomu, jakou popelkou byla tato úprava v předchozím období, vzrůstá dnes zájem o otázky tohoto druhu měrou nebývalou, a objevuje se tudíž i řada publikací, jež jsou zpracovány na nejrůznějších úrovních odbornosti.Do té nejvyšší kategorie spadá i obsáhlý komentář k zákonu o ochraně osobních údajů, který zpracoval autorský kolektiv pod vedením JUDr. Aleny Kučerové, kterému je dále věnována tato recenze.

Tato publikace, jako jediná v České republice, komentuje aktuální (novou) právní úpravu ochrany osobních údajů, přičemž zároveň obsahuje více než dostatečný přehled výňatků souvisejících právních úprav (rovněž v komentované podobě). Publikace navíc nezůstává pouze u právních aspektů, poměrně podrobně se zabývá i souvisejícími technicko-administrativními aspekty, z jejichž komentování je na první pohled viditelná praktická zkušenost a perfektní znalost aplikační praxe, jakož i zájem členů autorského kolektivu o tuto problematiku.

Vedoucí pětičlenného autorského kolektivu je JUDr. Alena Kučerová, náměstkyně předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů a externí vyučující na Právnické fakultě UK v Praze. Je autorkou řady odborných publikací, monografií a dalších prací. Dalšími autory jsou významní vedoucí pracovníci Úřadu pro ochranu osobních údajů, JUDr. Ludmila Nováková (odbor právní podpory), Mgr. Vanda Foldová (odbor správních činností), Mgr. František Nonnemann (kancelář náměstka a schengenské spolupráce) a Mgr. Daniel Pospíšil (odbor právní podpory). Celý autorský kolektiv tak má s aplikací komentovaného zákona bohaté zkušenosti, což se projevuje zejména v oblasti terminologické, kde se daří autorům vybrané problémy vyjádřit tak, že jsou nejenom pro čtenáře pochopitelné, ale také „judikovatelné“, tj. jsou vyjádřené tak, že podstatu věci stručně objasňují daleko lépe než komplikované a složité výklady.

V celkovém uspořádání obsahu a systematice této publikace je patrná snaha autorského kolektivu o maximální přehlednost a informovanost případného čtenáře. V tomto ohledu je ke škodě textu snad jen to, že zde chybí přehled zahraniční literatury, byť publikace obsahuje slušný přehled domácích publikací (str. 505-510). Za vhodnou součást publikace tohoto typu lze naopak považovat seznam použitých zkratek a věcný rejstřík (str. 511-516), který výrazně usnadňuje a zrychluje praktickou navigaci v textu.

Samotná publikace je rozdělena na dvě hlavní části, a to na samotné jádro publikace v podobě komentáře k zákonu o ochraně osobních údajů (str. 1-423), a dále na komentář dalších osmi souvisejících zákonných předpisů (str. 425-504). První část tak obsahuje podrobný výklad všech klíčových ustanovení zákona o ochraně osobních údajů. Vzhledem k praktickému zaměření publikace je třeba především ocenit, že autoři jdou cestou praktickou a popisnou, nikoliv pouze teoretickou či doktrinární. V budoucnu by však bylo jistě vhodné doplnit další vydání této publikace také o pohled komparatistický, případně o nové postřehy naší i zahraniční judikatury, byť ty dosavadní (domácí i evropské) jsou publikací reflektovány poměrně dostatečně. Vlastní komentovaný text je zpracován srozumitelně, se znalostí věci, a především prakticky, což rozhodně není na překážku srozumitelnosti výkladu. Přináší také celou řadu nových poznatků a nejednou zaujme plodnou a důkladnou argumentací. Celkově je zde třeba ocenit, že zpracování tohoto tématu dospělo do fáze, kdy jsou samostatně komentována všechna klíčová místa právní úpravy. Samozřejmě i tak lze najít některé otázky, které by si jistě zasluhovaly o něco více pozornosti autorského týmu. Ačkoliv je z publikace patrná snaha autorů o výklad důkladný a úplný, nespokojenost nad jeho vyšší úsporností lze vyslovit spíše výjimečně. I zde tak mohu uplatnit patrně tu nejsnadnější z recenzentských výhrad, totiž požadavek, aby o některém tématu bylo pojednáno ještě podrobněji. V obecné rovině bych v publikaci očekával poněkud větší záběr do oblasti práva na informační sebeurčení (informational self-determination), které osobně vnímám jako jeden ze zásadních konceptů[3] nezbytných k řešení většiny současných otázek spojených s touto oblastí práva. V rovině konkrétní pak lze obdobnou výhradu vyslovit vůči části komentující § 6 zákona o ochraně osobních údajů, upravující zásadní povinnost k uzavření smlouvy o zpracování osobních údajů mezi správcem a zpracovatelem, zejména pak pojednání o náležitosti v podobě záruk zpracovatele o technickém a organizačním zabezpečení ochrany osobních údajů, kde bych si osobně představoval výklad výrazně podrobnější, tím spíše, že v praxi bývá tento požadavek bezezbytku naplněn jen velmi zřídka. To vše jsou ale jen drobnosti, nepodstatné se zřetelem k jinak komplexně a hlavně nebývale kompaktně zpracovaného celku, navíc lze jen těžko od prvního vydání komentáře očekávat odstranění všech problémů, které právní úprava či život přináší.

Za neméně významnou, byť obsahově úspornější, však nutno označit zejména druhou část publikace (str. 425-504), obsahující podrobný komentář vybraných výňatků dalších osmi zákonných předpisů, úzce se vztahujících k problematice ochrany osobních údajů a dat. Komentován je zde zákon o evidenci obyvatel (str. 427), trestní řád (str. 435), zákon o některých službách informační společnosti (str. 437), zákon o střetu zájmů (str. 460), zákon o elektronických komunikacích (str. 472), zákon o základních registrech (str. 482), zákon o svobodném přístupu k informacím (str. 491) a zákon o státní kontrole (str. 496-504). Volba komentovaných předpisů potvrzuje systematický a důkladný přístup autorského kolektivu k látce. Publikace tak nejde cestou pohodlného a narychlo komentovaného zákonného textu, ale naopak představuje zhuštěný, utříděný a komplexní soubor všech podstatných poznatků, za nimiž jsou léta, ba většinou desetiletí přemýšlení, práce a studia. Ocenit nutno především to, že autoři mnohdy komentují i to, co by se od nich na první pohled neočekávalo.

Celkově vzato považuji předmětnou publikaci za velmi zdařilou, přínosnou a vysoce kompaktně zpracovanou, navíc v mnohém na českém trhu ojedinělou, protože v obdobné šíři a s takovýmto přesahem zatím nebylo nic v této oblasti v české odborné literatuře zpracováno. Komentář je navíc psán způsobem srozumitelným široké právní veřejnosti i aplikační praxi. Autoři také v řadě případů volí stručné výstižné konstatování, které podstatu věci obvykle objasňuje daleko lépe než komplikované a složité výklady. Komentář by tak neměl zůstat mezi právníky nepovšimnut, lze jej navíc doporučit každému, kdo touží po kvalitní právnické literatuře.[4]

JUDr. Ján Matejka, Ph.D., zástupce ředitele Ústavu státu a práva AV ČR, v. v. i., Praha

 

Můžete objednat ZDE.

 


[1] Za změny v tomto smyslu nutno především označit nejenom rychlost a rozsah souvisejících legislativních změn, ale především fakt, že během poslední dekády vlivem globalizace a dostupných technologií výrazně stoupá počet zásahů do soukromí, přičemž minimálně stejně dramaticky roste i efektivita těchto zásahů. To vše, bohužel, bez možnosti efektivní restituce či jasné možnosti nápravy.

[2] Lze tak souhlasit s tezí, že tradiční model soukromí je v současnosti redefinován, k tomu více viz např. Edwards, L., Privacy and Data Protection Online: The Laws Don't Work?, in Law and the Internet, Oxford ©2009, str. 443-488. 

[3] Toto právo lze mimo jiné definovat jako právo jednotlivce rozhodnout, jaké informace o jeho vlastní osobě budou poskytnuty ostatním a za jakých okolností k tomu může dojít. Tento koncept není navíc ničím novým (viz např. práce Westina, A., Privacy and Freedom, New York: Atheneum, 1967), později byl však opakovaně rozpracován jak odbornou literaturou (viz např.Daniel J. Solove, The digital person: technology and privacy in the  information age, NYU Press, 2004, dostupná z http://docs.law.gwu.edu/facweb/dsolove/Digital-Person/text.htm), tak i judikaturou (viz např. rozhodnutí Spolkového ústavního soudu SRN ze dne 15. 12. 1983 ve věci Volkszahlungs, kde soud zaujal stanovisko k uchovávání a sběru dat za účelem sčítání lidu)

[4] Dílo vzniklo s podporou na dlouhodobý koncepční rozvoj Ústavu státu a práva AV ČR, v. v. i. (RVO:68378122).