Advokát je advokát - i jako insolvenční správce
publikováno: 09.04.2018
Dne 22. a 23. března 2018 se konala 7. schůze představenstva ČAK. Představenstvo schválilo mj. záměr projektu zastřešení advokátů-insolvenčních správců Českou advokátní komorou. Člen představenstva a předseda odborné sekce pro insolvenční právo JUDr. Michal Žižlavský k tomu uvádí:
Projekt vychází z legální definice postavení advokáta při správě cizího majetku. Opírá se o závěr, že advokát nepřestává být advokátem, ani když vykonává činnost insolvenčního správce. Proto má mít v této oblasti kárnou pravomoc Česká advokátní komora, ne Ministerstvo spravedlnosti.
Advokátní správa majetku
Správa majetku prováděná advokátem patří mezi tradiční advokátní činnosti. Zákon o advokacii (§ 56) uvádí dvě její nejčastější formy, a to:
a) přijímání peněz a listin do úschovy za účelem jejich vydání dalším osobám, a
b) výkon funkce insolvenčního správce podle zvláštního právního předpisu.
Zatímco v prvém případě spadají advokáti pod dohled a kárnou pravomoc advokátní komory, ve druhém případě spadají pod dohled a kárnou pravomoc Ministerstva spravedlnosti. Toto řešení je nesystémové.
Advokát a insolvenční správce v jednom těle
Představte si samostatného advokáta-insolvenčního správce, který pracuje v jedné místnosti s jedním počítačem, a má zde uloženo vše o svých klientech a insolvenčních věcech. Jak bude probíhat jeho kontrola ze strany Ministerstva spravedlnosti? Jak se bude postupovat v případě jeho domovní prohlídky? Nebo kontroly GDPR? Lze zaručit, že nedojde k záměně souborů v počítači nebo listin v místnosti? I kdyby existoval vždy ideální stav a za všech okolností bychom to dokázali vyloučit, existují další problémové situace. Bude muset advokát zavést a udržovat dva systémy správy údajů podle nařízení GDPR (jeden jako advokát, druhý jako správce)? A co když se sejde v oné místnosti, kde vykonává advokacii i činnost insolvenčního správce, s dlužníkem a sepíše mu vadný návrh na povolení oddlužení? Ten může podle platné úpravy sepsat advokát nebo insolvenční správce. Advokát ovšem při tom spadá pod dohled a kárnou pravomoc advokátní komory a insolvenční správce pod dohled a kárnou pravomoc Ministerstva spravedlnosti. Kdo vlastně sepsal návrh? Advokát, nebo insolvenční správce? Jak bude odpovídat za porušení profesních povinností? Budeme vycházet z toho, že byl při sepisu listiny advokátem? Co když to on sám v rámci kárného řízení vyhodnotí tak, že se cítil být spíše insolvenčním správcem? Takový pohled je absurdní. Advokát-insolvenční správce má jen jedno tělo a jednu osobnost. Nelze jej dělit na pomyslného doktora Jekylla a pana Hydea. Taktový stav dnes ovšem existuje.
Recept na schizofrenii
Jediné východisko z uvedené schizofrenní situace představuje jasné pojmenování podstaty problému a logický závěr, že advokát nepřestává být advokátem, ani když vykonává činnost insolvenčního správce. Článek 4 odst. 4 etického kodexu ostatně stanoví, že jakékoli obstarávání cizích záležitostí advokátem soustavně a za úplatu se považuje za výkon advokacie. Z pohledu teorie zmocnění zůstává advokát i při výkonu funkce insolvenčního správce zástupcem (agentem). Jedná jako profesionál vlastním jménem, avšak nikoli v zájmu svém, ale v zájmu a na účet třetích osob (principálů). Na tom nic nemění ani to, že nejedná na účet klienta, ale na účet dlužníka, při zohlednění zájmu věřitelů. V úvodu zmíněnou první a druhou formu správy majetku advokátem bychom proto měli sjednotit tak, aby advokáti v obou případech spadali pod dohled a kárnou pravomoc České advokátní komory.
A co dualita?
V souvislosti s tím vzniká otázka, zda je možné, aby měla jinou podobu regulace insolvenčních správců-advokátů a insolvenčních správců-neadvokátů. V České republice aktivně působí 510 osob s licencí insolvenčního správce. Z toho je 366 advokátů. To je více než 70 %. Je jich většina, nejsou však jediní. Advokátní komora nemůže vykonávat dohled a kárnou pravomoc nad neadvokáty. Vzniká tak otázka, zda je možný duální režim, tedy jiná regulace insolvenčních správců-advokátů a insolvenčních správců-neadvokátů. Odpověď zní, že takové řešení možné je, a dokonce již existuje a osvědčilo se. Kde? U mediátorů. Mediátoři-advokáti spadají pod dohled a kárnou pravomoc advokátní komory. Mediátoři-neadvokáti spadají pod Ministerstvo spravedlnosti. Podřazení advokátů-insolvenčních správců pod dohled a kárnou pravomoc advokátní komory lze provést stejně jako u nich. S ohledem na dlouhodobou oficiální spolupráci České advokátní komory a Asociace insolvenčních správců budou z výhod projektu těžit i členové Asociace, kteří nejsou advokáty. Oba regulační systémy na sebe budou působit. Povede to k vyloučení excesů při aplikaci právní úpravy. Snad se také podaří přesunout pozornost ministerstva z oblasti pouhého správního trestání do oblasti zvyšování odborné kvalifikace. Zde může advokátní komora nabídnout funkční vzdělávací systém, prověřený více než čtvrtstoletou praxí. Jeho další rozvoj představuje jednu z priorit nového vedení Komory. Ministerstvu přinese projekt finanční úspory a odbřemenění od části agendy, a tím i možnost efektivního využití kapacit pro plnění jiných úkolů.
Další postup
Představenstvo pověřilo odbornou sekci pro insolvenční právo dopracováním projektu. Rád bych využil nejen potenciálu členů sekce, ale oslovil i další zkušené praktiky. Pokud působíte jako insolvenční správce a máte zájem zapojit se do prací na projektu, neváhejte mne - JUDr. Michala Žižlavského - prosím kontaktovat prostřednictvím sekretariátu České advokátní komory.