oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

3. dny práva Visegradu v Kroměříži 2014 – Problémy ústavnosti v trestním i civilním řízení

publikováno: 09.04.2014

Justiční akademie ve spolupráci s Vysokou školou Karla Engliše Brno a katedrou ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity uspořádala ve dnech 27. až 28. 2. 2014 v Kroměříži mezinárodní konferenci – Problémy ústavnosti v trestním i civilním řízení, což bylo třetí pokračování Dnů práva Visegradu v Kroměříži, které se poprvé konaly roku 2012. Na konferenci za účasti soudců, státních zástupců a dalších právníků z Maďarska, Polska, Slovenska a Česka vystoupili zástupci zemí Visegradské skupiny.

Konferenci zahájil Boleslaw Banaszkiewicz z Varšavy na téma Soudní řízení je nejméně dvojinstanční – ústavní norma a její chápání v polské judikatuře. Polsko má ústavně zakotvené povinné dvojinstanční soudní řízení bez výjimky. Norma byla přijata jako reakce na zrychlené procesy během válečného stavu v Polsku 1981 i dříve. Nicméně praxe toto ustanovení vykládá zužujícím způsobem, kdy jsou z této povinnosti vyňata ta řízení, kdy rozhoduje Nejvyšší soud jako soud jediné instance a dále ta, kdy nerozhoduje soud od počátku do konce (soudní přezkum kárného řízení exekutorů) s tím, že však platí pro soudní řízení správní. Dvojinstančnost se však užívá při rozhodování odvolacího soudu o nákladech odvolacího řízení, kdy je umožněno další odvolání. Příspěvek ukazuje na situaci, kdy se určité právo dostane do ústavního předpisu, nemůže však být prakticky realizováno a přitom není politická vůle na jeho změnu.

V druhém příspěvku na téma Příslušnost státního zastupitelství poukázal Zdeněk Koudelka z Brna na činnost nepříslušných státních zastupitelství (kauza Rath, kauza bývalého náměstka ministra spravedlnosti Steinera a ředitele Vězeňské služby generála Kuly, kauza Nagyová a spol., nepříslušnost Okresního státního zastupitelství v Přerově v dozoru nad stíháním senátora Jiřího Čunka). Nepříslušnost státního zastupitelství má dopad na ústavní právo na zákonného soudce pro přípravné řízení (rozhodování o vazbě). Jde o závažnou procesní vadu, na kterou soudy mohou reagovat vrácením věci příslušnému státnímu zástupci k došetření po podání obžaloby a nevyhověním návrhů nepříslušnému státnímu zástupci v přípravném řízení trestním.

Třetím vystupujícím byl soudce Ústavního soudu v Brně Radovan Suchánek, který působí též na Právnické fakultě UK v Praze, a to s příspěvkem Pochybnosti nad ústavností rozsudku pro zmeškání. Jako sporné označil především to, že se jej nemůže domoci žalovaný, ale jen žalobce. Nicméně ústavnost tohoto institutu Ústavní soud připustil.

Čtvrtým vystupujícím byl Ivan Halász z Ústavu práva Maďarské akademie věd a z Fakulty veřejné správy Národní univerzity veřejné služby v Budapešti na téma Odnětí a přikázání v kontextu rozhodování maďarského Ústavního soudu. Poukázal na problematičnost práva předsedkyně Úřadu pro správu justice překládat jednotlivé kauzy před zahájením jejich projednávání z přetížených soudu na méně zatížené soudy. Tuto možnost v původní variantě prohlásil Ústavní soud za neústavní. Parlament ji nezrušil, ale doplnil přezkumem ze strany Kurie (Nejvyšší soud).

Další vystoupení byla ze Slovenska – Jozef Čentéš z Generální prokuratury a Právnické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě na téma Vybrané aspekty ústavnosti v prípravnom konaní v podmienkach Slovenska, a dále Patrik Príbelský z Okresního soudu Trnava a Právnické fakulty Trnavské univerzity na téma Problémy ústavnosti v konaní všeobecnej justície. Slovenské příspěvky byly zajímavé i z toho pohledu, jak se původně jednotný československý právní řád vyvíjí rozdílně v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a na Slovensku. Jozef Čentéš poukázal na porušování práva na přiměřenou délku trestního řízení, kdy v některých případech trvalo trestní stíhání více než 10 let.

Součástí konference v Kroměříži byly i večerní neformální debaty spojené s ochutnávkou výborného moravského vína Josefa Balíka z Kostic ročníku 2013. Odevzdané příspěvky jsou publikovány v čísle 2/2014 časopisu Trestní právo vydavatelství Wolters Kluwer, a. s.

Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph. D.