oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením

autor: JUDr. Ladislav Jouza
publikováno: 07.02.2019

Zájem o zaměstnance se zdravotním postižením podle úřadu práce roste, ale 82 % z prověřovaných zaměstnavatelů neplní povinnost zaměstnávat je tak, jak mají. Při 144 dokončených kontrolách byly u 118 subjektů zjištěny nedostatky.

Nemám v úmyslu radit, jak sehnat zaměstnání pro zdravotně postižené osoby (dále „osoby ZP“), ale skutečností zůstává, že jsou stále na trhu práce velmi početnou skupinou občanů, kteří se jen velmi obtížně pracovně uplatňují. Ne nadarmo se říká, že kvalita společnosti se pozná podle toho, jak se dokáže postarat o tyto osoby. Proto lze jen vítat opatření zákonodárných orgánů, které se snaží tuto situaci legislativně napravit.

V poslední době došlo k významným legislativním změnám v oblasti trhu práce, které byly zaměřeny na zaměstnávání těchto osob (zák. č. 222/2017 Sb., a zák. č. 327/2017 Sb.) Jejich účelem je zvýšit zájem zaměstnavatelů o zaměstnávání těchto osob, které na trhu práce tvoří značnou část uchazečů o zaměstnání. Zákon č. 327/2017 Sb. vytváří právní pravidla pro poskytování hmotných pobídek a finančních prostředků zaměstnavatelům, kteří budou zaměstnávat osoby se ZP. Ve své advokátní praxi zjišťuji, že zaměstnavatelé o některých zákonných výhodách (ani povinnostech) nejsou informováni a vystavují se zbytečným sankcím. 

Nové pracovní místo 

Hmotnou motivaci zaměstnavatelů od úřadu práce můžeme rozdělit do dvou skupin. Příspěvky na

- vytvoření vhodné ho pracovního místa pro osoby se ZP, a

- příspěvek na mzdové náklady této osoby.

Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. (dále „ZOZ“) umožňuje hmotně stimulovat zaměstnavatele vytvářejícího nová pracovní místa pro osoby se ZP. ZOZ zavedl zákonný postup pro zřízení pracovního místa pro osoby se ZP s následnou možností poskytnout příspěvek od úřadu práce.

Jedná se o ustanovení § 75 tohoto zákona, které obsahuje podmínky pro uzavření dohody o vytvoření pracovního místa pro osoby se ZP a maximální výši příspěvku na jeho vytvoření. Konkrétní výše příspěvku je uvedena v dohodě, kterou uzavírá zaměstnavatel s úřadem práce. Může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Průměrná mzda za uvedené období 1. až 3. čtvrtletí 2018 je 31 225 korun, takže příspěvek může být maximálně 249 800 korun, případně 374 700 korun. Vyšší příspěvky jsou v případě, kdy zaměstnavatel zřídí více pracovních míst pro tyto osoby a sjedná dohodu s úřadem práce. Zřídí-Ii 10 a více pracovních míst, je to desetinásobek uvedené průměrné mzdy. Příspěvek je možno na základě dohody poskytnout i osobě se zdravotním postižením, která začne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Tím se umožní její uplatnění na trhu práce. 

Příprava nového pracovního místa 

I když ZOZ neuvádí (ani uvádět nemůže) organizačně-technické podmínky pro zřízení nového pracovního místa pro osobu se ZP, zaměstnavatel by měl sledovat a hodnotit zejména účel, vhodnost a důsledky zaměstnávání těchto osob.

Měl by brát v úvahu přínos zaměstnavatele při zaměstnávání těchto osob a místa přizpůsobit vhodně zvolenému nebo upravenému výrobnímu programu, popřípadě vybrané pracovní náplni, vykonávané zpravidla zaměstnancem se ZP, upravených podle jeho fyzických a psychických schopností.

Technické úpravy těchto pracovních míst by měly být zaměřeny jednak na celá zařízení včetně umístění pracovišť a přístupu k němu, prostorového uspořádání s ohledem na používání osobních pomůcek, eventuálně invalidních vozíků a úpravy pracovního prostředí v nejširším slova smyslu, jednak na individuální úpravy jednotlivých pracovních stanovišť, to je stolů, manipulačních desek, sedaček, ovládačů, a prostředků strojního zařízení, vhodné umístění, uchopování, eventuálně tvarování nástrojů a nářadí, a to s přihlédnutím k užívání osobních a pracovních pomůcek (i protetických).

Dalším nelegislativním požadavkem pro realizaci pracovního místa je individuální přístup k zaměstnancům při instruktáži, znázorňování pracovních postupů, nácviku činností, odborný dohled zdravotních rehabilitačních zaměstnanců, popřípadě dalších (například sociálního pracovníka) při zdolávání psychických bariér při adaptaci na nové pracovní a společenské podmínky i při odstraňování sociálních problémů. 

Podmínky pro příspěvek 

uvádí §75 odst. 3 ZOZ. Zaměstnavatel musí pro poskytnutí příspěvku splnit zákonné podmínky:

– nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky,

– nemá splatný nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

– není mu poskytován jiný státní příspěvek nebo dotace na úhradu mzdových nákladů pro občany se ZP.

S příspěvkem nemůže počítat zaměstnavatel po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce. 

Žádost o příspěvek 

o zřízení pracovního místa pro osobu se ZP musí podle § 75 odst. 4 a 5 zejména obsahovat:

- identifikační údaje zaměstnavatele,

- místo a předmět podnikání (činnosti) zaměstnavatele,

- charakteristika pracovního místa pro osobu se ZP a počet těchto pracovních míst,

- doklad o účtu zaměstnavatele v peněžním ústavu. 

 Obsah dohody 

o zřízení pracovního místa pro osobu se ZP musí zejména obsahovat:

- identifikační údaje účastníků dohody,

- charakteristiku pracovního místa pro osobu se ZP,

- výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady,

- závazek zaměstnavatele, že toto místo bude obsazovat jen osobami se ZP,

- podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován,

- způsob prokazování, jak jsou sjednané podmínky plněny,

- podmínky, na základě kterých lze dohodu vypovědět,

- podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku,

- závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek v případě, že mu byl poskytnut v období 12 měsíců přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3, a lhůtu pro vrácení příspěvku, a

- závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku,

- údaje o dnu, od kterého bude příspěvek poskytován a po jakou dobu bude místo obsazeno osobou se ZP. 

Příspěvek na úhradu provozních nákladů 

ZOZ vymezuje v § 76. Poskytuje se za obdobných podmínek, jako příspěvek při zřízení pracovního místa pro osobu se ZP na základě dohody zaměstnavatele s úřadem práce. Roční výše příspěvku na osobu se ZP může činit nejvýše 48 tisíc korun. Neposkytne se však na osobu, která pracuje mimo pracoviště zaměstnavatele, na osobu, která je zdravotně znevýhodněná, ale jen na osobu se zdravotním postižením a na osobu se ZP, která je dočasně přidělena k výkonu práce k zaměstnavateli – agentuře práce.

Žádost o příspěvek i obsah dohody o poskytnutí příspěvku na úhradu provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osob se ZP se řídí obdobnými pravidly, jako je tomu u žádosti a dohody při poskytnutí přípěvku na zřízení pracovního místa pro osoby se ZP. Obdobně je tomu i u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ).

Vyhláška MPSV č. 518/2004 Sb., kterou se provádí ZOZ, mezi druhy provozních nákladů na zřízení pracovního místa pro osoby se ZP např. uvádí: náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů, na dopravu, na přizpůsobení provozovny, pořízení orientačních a komunikačních pomůcek, přizpůsobení podmínek apod. 

Příspěvek na mzdy a platy 

V personální praxi se již rok uplatňují (zatím s nedostatečným využitím) nové pojmy „chráněný trh práce“ a „zaměstnavatel na chráněném trhu práce“. Úřady práce mohou zaměstnavatelům poskytovat vyšší příspěvky na mzdy a platy při zaměstnávání osob se ZP.

Tento příspěvek se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky vedené finančním nebo celním úřadem, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo povoleno posečkání daně. Příspěvek na zřízení pracovního místa pro osobu se ZP se zaměstnavateli neposkytne po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce.

Zaměstnavateli, se kterým úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce, se bude poskytovat příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením formou částečné úhrady vynaložených prostředků na mzdy nebo platy a dalších nákladů. Pro poskytování příspěvku je příslušná krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou. 

Náhrada vynaložených prostředků 

Příspěvkem jsou nahrazovány skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75 % prostředků skutečně vynaložených na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou ZP, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. Příspěvek je podle § 78a odst. 2 ZOZ nejvýše 12 000 korun, jde-li o osobu se zdravotním postižením, a nejvýše 5 000 korun, jde-li o osobu zdravotně znevýhodněnou.

Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy snižují o částku odpovídající výši

Přímé zaměstnávání osob se ZP 

Podle § 81 ZOZ mají zaměstnavatelé povinnosti při zaměstnávání osob se ZP. Má-li zaměstnavatel více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru, je povinen zaměstnat nejméně 4 % těchto osob.

Tuto povinnost může zaměstnavatel splnit:

– zaměstnáváním těchto občanů ve výši uvedeného povinného podílu (4 %) v pracovním poměru, (tzv. přímé zaměstnávání), nebo

– odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům (např. zařízení invalidů, výrobní družstva apod.), nebo

– odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo

– odvodem do státního rozpočtu.

Od 1. ledna 2018 může zaměstnavatel tuto povinnost splnit odebíráním výrobků neboslužeb od zaměstnavatelů, se kterými úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce.

Je nejvhodnější, aby zaměstnavatel povinnosti splnil tzv. přímým zaměstnáváním těchto osob.

Bude-li mít např. zaměstnavatel tzv. přepočtený stav zaměstnanců 100, musí zaměstnávat alespoň 4 osoby se ZP anebo zvolit jinou z forem plnění. Formy plnění uvedené v zákoně může také kombinovat.

Zaměstnavatelé a OSVČ mohou poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky pouze do výše odpovídající 36násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením v předchozím kalendářním roce. Jedná se o 28násobek průměrné mzdyzaměstnavatelé musí nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení poskytnutého plnění údaje o tom vložit do evidence vedené Ministerstvem práce a sociálních věcí. 

Zjišťování počtu zaměstnanců 

Pro zjišťování celkového počtu zaměstnanců a počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Započítávají se zaměstnanci pouze v pracovním poměru (§ 81 odst.5 ZOZ). Nelze zakrývat, že právě postup při zjišťování přepočteného stavu zaměstnanců činí zaměstnavatelům největší potíže.

Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném roce a celkové stanovené týdenní pracovní doby bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu. Celkový počet skutečně odpracovaných hodin se zvyšuje o neodpracované hodiny v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytována nemocenská, čerpání dovolené, překážek v práci na straně zaměstnavatele, v důsledku ošetřování nemocného člena rodiny, za které náleží podpora při ošetřování člena rodiny. Dále se započítávají zameškané dny bez náhrady mzdy z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance. Součet všech těchto hodin se vydělí celkovou stanovenou týdenní pracovní dobou bez svátků připadající ve sledovaném roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu. Každý zaměstnanec, který je osobou s těžším zdravotním postižením, se započítává třikrát. 

Odebírání výrobků nebo služeb 

Povinnost zaměstnávat osoby se ZP zaměstnavatel může také splnit odebíráním výrobků od dodavatele, který zaměstnává více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením.

Při zjišťování počtu těchto osob, které se zaměstnavateli „započítávají“ do povinného podílu, i když odebírá výrobky nebo zadává zakázky, se postupuje takto:

Z celkového objemu plateb, uskutečněných za výrobky, služby nebo zakázky, které zaměstnavatel odebral od subjektů, které zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením ve sledovaném kalendářním roce, se odečte daň z přidané hodnoty a výsledná částka se vydělí sedminásobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí sledovaného kalendářního roku. Průměrná mzda za tato čtvrtletí 2018, která je platná po dobu roku 2019, je podle sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí 31 225 korun.

Zákonnou povinnost může zaměstnavatel splnit i zadáváním zakázek zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají více jak 50 % osob se ZP. Zadáváním zakázek se rozumí například výroba konečných výrobků z dodaných polotovarů nebo výroba polotovarů z dodaných součástek apod.

O poskytnutém plnění jsou zaměstnavatelé povinni vést evidenci, která obsahuje identifikační údaje odběratele, cenu dodaných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez daně z přidané hodnoty, datum dodání výrobků, služeb nebo zadání zakázek a číslo dokladu, na jehož základě byla dodávka výrobků, služeb nebo zakázek uskutečněna. Tyto údaje je zaměstnavatel povinen sdělit krajské pobočce Úřadu práce v písemnosti (ohlášení), ve které dokládá splnění povinného podílu zaměstnávání osob se ZP.

Příklad:

Zaměstnavatel odebral výrobky nebo služby od zaměstnavatele, který zaměstnával více než 50 % zaměstnanců na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech, za příslušné čtvrtletí v částce 750 000 korun (po odečtení daně z přidané hodnoty, a to pouze do výše 28násobku průměrné mzdy v národním hospodářství). Tato částka se vydělí sedminásobkem průměrné mzdy v národním hospodářství (v současném příkladu je to 31 225 korun x 7, celkem 218 575 korun. Zjištěný počet 3,43 je stavem, který si může zaměstnavatel započítat jako zaměstnávání osob se ZPS. 

Odvod do státního rozpočtu 

Zaměstnavatel může zvolit jako způsob plnění povinného podílu odvod do státního rozpočtu. Výše tohoto odvodu činí ročně za každého občana se ZP, o kterého zaměstnavatel nesplnil povinný podíl, 2,5násobku průměrné mzdy za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku, za který se tato povinnost zjišťuje. Výsledná částka odvodu se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Příklad:

Zaměstnavatel nezaměstnal 2 občany se ZP. Do státního rozpočtu musí odvést odvod ve výši dvakrát 78 062 korun, tedy 156 124 korun.

Zaměstnavatel musí do 15. února kalendářního roku písemně oznámit úřadu práce plnění povinného podílu za uplynulý kalendářní rok a způsob jeho plnění. (V letošním roce 2019 je tato povinnost do 15. února 2019.) Jestliže zaměstnavatel nesplní svou povinnost zaměstnávat občany se ZP ve stanoveném procentu nebo odebíráním výrobků, musí provést odvod do státního rozpočtu prostřednictvím úřadu práce nejpozději – v letošním roce – do 15. února 2019.

 

Autor je advokátem a odborníkem na pracovní právo.