Zákon o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení. Praktický komentář

autor: Mgr. Lenka Trešlová, Ing. Ivo Škrobák
publikováno: 28.12.2018

§ 3 Vyloučení věcí

(1) Z výkonu rozhodnutí o zajištění jsou vyloučeny věci ve vlastnictví obviněného, které jsou nezbytné k uspokojování životních potřeb obviněného a jeho rodiny nebo k plnění jeho pracovních úkolů, jakož i jiné věci, jejichž prodej by byl v rozporu s dobrými mravy; vyloučeny jsou zejména

a. běžné oděvní součásti,

b. obvyklé vybavení domácnosti,

c. snubní prsten a předměty obdobné povahy,

d. zdravotnické potřeby a jiné věci, které obviněný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě,

e. hotové peníze do částky dvojnásobku životního minima stanovené podle zvláštního právního předpisu na osobu obviněného,

f. zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která slouží obviněnému jako jeho společník.

(2) Z výkonu rozhodnutí o zajištění jsou dále vyloučeny peněžité dávky pro osoby se zdravotním postižením a příspěvek na péči, dávky pomoci v hmotné nouzi a z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, a dále do výše základní částky, která nesmí být sražena z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu,

a. pohledávky obviněného na výplatu odměny z pracovněprávního vztahu nebo vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu,

b. pohledávky obviněného na výplatu výživného,

c. pohledávky na výplatu dávek nemocenského a důchodového pojištění a

d. dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vypláceny jednorázově.

(3) Z výkonu rozhodnutí o zajištění majetku pro účely uspokojení nároku poškozeného podle trestního řádu jsou vyloučeny také další věci nepodléhající výkonu soudního rozhodnutí podle občanského soudního řádu.

I.
Obecně k ustanovení

Uvedené ustanovení vymezuje, které věci nemohou být postiženy zajištěním, přičemž vychází zejména z občanskoprávních předpisů, jež upravují majetek nepodléhající výkonu soudního rozhodnutí. Cílem tohoto ustanovení je ponechat obviněnému a jeho rodině nezbytné minimum sloužící k uspokojování jejich základních potřeb. Uvedené ustanovení se netýká zajištěných věcí důležitých pro trestní řízení (k tomu srov. výklad k § 1 kapitolu I), neboť uvedená omezení se nemohou uplatnit u majetku, který je úzce navázán na trestnou činnost obviněného a nelze mu jej ponechat. Uvedená omezení se neuplatní ani vůči zajištěné náhradní hodnotě za nástroj nebo výnos z trestné činnosti podle § 79g tr. řádu, byť jde o majetek legální, protože v tomto případě se jedná o ekvivalent výnosu z trestné činnosti nebo nástroje trestné činnosti. Nicméně i v daném případě je třeba postupovat v souladu se zásadou přiměřenosti a nevystavit obviněného a jeho rodinu nebezpečí strádání. Pokud je zajištěn majetek pro účely nároku poškozeného podle § 47 tr. řádu, jsou z výkonu rozhodnutí o zajištění vyloučeny také další věci, které nepodléhají občanskoprávní exekuci, neboť poškozený bude svůj nárok vymáhat exekučně a nemá smysl zajišťovat majetek, který nelze postihnout exekucí.

Při dohledávání a „dozajišťování“ majetku podléhajícího zajištění je třeba dbát na to, aby nebyly zajištěny věci uvedené v tomto ustanovení a v případě zajištění podle § 47 tr. řádu ani další věci nepodléhající exekuci (tj. aby takové věci nebyly sepsány a případně odňaty nebo aby banka nedostala usnesení o jejich zajištění atd.). Pokud by takové věci byly zahrnuty do zajištění, je třeba zajištění z úřední povinnosti nebo na návrh obviněného podle trestního řádu omezit a takové věci ze zajištění vyloučit.

II.
Movité hmotné věci vyloučené z výkonu rozhodnutí o zajištění

Z výkonu rozhodnutí o zajištění jsou předně vyloučeny věci, které je třeba obviněnému ponechat, aby mu byl zajištěn alespoň minimální životní standard. Vyloučeny jsou také věci, jejichž odebrání by bylo proti dobrým mravům (věci osobní povahy, ke kterým má obviněný citový vztah) a lidské důstojnosti, věci, jejichž odebrání by ohrozilo zdraví obviněného, jakož i věci, které nezbytně potřebuje k výkonu své pracovní činnosti (např. osobní automobil, provozuje-li s ním taxislužbu). V § 3 odst. 1 je příkladem uveden výčet takových věcí, který je do značné míry totožný s výčtem věcí v § 322 odst. 1 a 2 o. s. ř. Do § 3 komentovaného zákona nicméně nebyly promítnuty poslední novelizace § 322 o. s. ř. zpřesňující demonstrativní výčet věcí vyloučených z exekuce, a proto je žádoucí přihlédnout i k § 322 o. s. ř.

Pokud jde o obvyklé vybavení domácnosti a běžné oděvní součásti, obviněnému by mělo být ponecháno nezbytné základní majetkové vybavení domácnosti a nezbytné základní oděvy a obuv, nikoli takové vybavení a oděvy a obuv, které jsou srovnatelné s životní úrovní průměrné české rodiny. Jde skutečně o základní vybavení domácnosti; jeho rozsah je vhodné stanovit např. i s ohledem na životní standard osob nacházejících se v hmotné nouzi, kterým jsou na tento standard poskytovány dávky. V § 322 o. s. ř. se specifikuje obvyklé vybavení domácnosti tak, že jde zejména o lůžko, stůl, židli, kuchyňskou linku, kuchyňské nářadí a nádobí, ledničku, sporák, vařič, pračku, vytápěcí těleso, palivo a přikrývku a ložní prádlo, pokud hodnota jednotlivé věci zjevně nepřesahuje cenu obvyklého vybavení domácnosti.

Jinými předměty podobné povahy jako snubní prsten jsou věci, které mají čistě osobní charakter, jako je např. fotografie osoby blízké, obrázek nakreslený dítětem obviněného, ocenění získaná obviněným. V § 322 o. s. ř. se výslovně uvádí písemnosti osobní povahy (např. soukromá korespondence), obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se obviněného nebo členů jeho rodiny a nosiče dat těchto záznamů, pokud nelze takové záznamy přenést na jiný nosič dat.

Zdravotnickými potřebami a jinými věcmi, které obviněný potřebuje vzhledem k své nemoci nebo tělesné vadě, jsou zejména léky a nezbytné zdravotnické pomůcky, např. francouzské hole, invalidní vozík atd. Jejich potřebnost je třeba posoudit z hlediska následků, které by jejich odnětí způsobilo.

Pokud jde o peníze v hotovosti, obviněnému se ponechají ve výši dvojnásobku životního minima jednotlivce podle zákona č. 110/2006 Sb., o existenčním a životním minimu, tj. v částce 6 820 Kč.

Zajištění dále nepodléhají „domácí mazlíčci“, tj. domácí zvířata, která vlastník primárně nepoužívá pro chovné účely (pes, kočka, křeček, akvarijní rybičky).

Ustanovení § 322 o. s. ř. dále výslovně vylučuje ještě studijní a náboženskou literaturu, školní potřeby a dětské hračky.

III.
Pohledávky a dávky vyloučené z výkonu rozhodnutí o zajištění

V odstavci 2 jsou vymezeny vybrané dávky a pohledávky, které rovněž nepodléhají výkonu rozhodnutí o zajištění. Předně nepodléhají výkonu rozhodnutí v celé výši dávky, které slouží k zajištění základních životních podmínek obviněného nebo k překlenutí určité tíživé sociální nebo zdravotní situace – peněžité dávky pro zdravotně postižené, příspěvek na péči, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na bydlení a jednorázové dávky státní sociální podpory a pěstounské péče.

Dávky pro zdravotně postižené osoby jsou upraveny v zákoně č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Jedná se o příspěvek na zvláštní pomůcku a příspěvek na mobilitu. Příspěvek na péči je upraven v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a v prováděcí vyhlášce č. 505/2006 Sb.

Dávkami pomoci v hmotné nouzi jsou podle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc.

Příspěvek na bydlení je upraven v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Pod jednorázové dávky podle zákona o státní sociální podpoře spadá porodné a pohřebné. Jednorázové dávky pěstounské péče jsou upraveny v zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, a jde o příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek při ukončení pěstounské péče a příspěvek na zakoupení motorového vozidla.

Další pohledávky vymezené v § 3 odst. 2 písm. a) až d) nepodléhají zajištění pouze do výše základní nezabavitelné částky, kterou stanoví vládní nařízení č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách. Základní nezabavitelná částka pro osobu obviněného tvoří dvě třetiny součtu částky životního minima jednotlivce, tedy 3 410 Kč, a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel. Částka normativních nákladů je upravena v § 2 písm. a) nařízení vlády č. 407/2017 Sb.; pro rok 2018 činí 5 928 Kč. Jde tedy o dvě třetiny z částky 9 338 Kč, tj. 6 225,33 Kč. Pro každou osobu vyživovanou obviněným činí nezabavitelná částka jednu čtvrtinu z nezabavitelné částky obviněného, tj. 1 556,33 Kč. Celková nezabavitelná částka se stanoví jako součet nezabavitelné částky na obviněného a všech nezabavitelných částek na jím vyživované osoby. Pokud tedy obviněný bydlí v bytě se třemi nezletilými dcerami, nezabavitelná částka bude činit 10 894, 32 Kč (6 225, 33 Kč + 1 556,33 Kč × 3).

Pohledávky na výplatu odměny z pracovněprávního vztahu vznikají na základě pracovní smlouvy uzavřené podle zákoníku práce nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr – dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Vztahem obdobným pracovněprávnímu vztahu se rozumí služební poměr, pracovní vztahy soudců a členů družstev, vyžadují-li stanovy pracovní vztah.

Pokud jde o pohledávky obviněného na výplatu výživného, druhy vyživovacích povinností upravuje občanský zákoník (§ 697, § 760 a § 910 až 923).

Dávky nemocenského pojištění jsou vymezeny zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, jde o nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství, dávku otcovské poporodní péče, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Dávky důchodového pojištění upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, jde o starobní, invalidní, vdovský či vdovecký a sirotčí důchod.

Opakované dávky státní sociální podpory jsou přídavek na dítě a rodičovský příspěvek (příspěvek na bydlení je vyloučen z výkonu zajištění zcela, viz návětí § 3 odst. 2).

Opakované dávky pěstounské péče jsou příspěvek na úhradu potřeb dítěte a odměna pěstouna.

IV.
Další věci vyloučené při zajištění nároku poškozeného podle § 47 tr. řádu

Vzhledem k tomu, že poškozený vymáhá svůj nárok civilní cestou, není účelné zajišťovat v trestním řízení majetek, který nelze exekučně postihnout. Proto se v § 3 odst. 3 stanoví, že v případě zajištění nároku poškozeného nelze zajistit také další věci, které nelze podle občanského soudního řádu postihnout v rámci výkonu rozhodnutí. Relevantní tak jsou § 299, § 317 až 320a, § 321 a § 322 o. s. ř. Podle těchto ustanovení nelze zajistit ani:

- částku potřebnou na úhradu pobytu a částku ve výši kapesného v ústavu sociální péče, pobírá-li obviněný důchod, ze kterého platí náklady za pobyt v takovém ústavu,

- částku, kterou obviněný vzhledem ke svým poměrům nutně potřebuje pro své zaopatření z dávky poskytované podle zaopatřovací smlouvy,

- pohledávky náhrady, kterou podle pojistné smlouvy vyplácí obviněnému pojišťovna, má-li být náhrady použito k novému vybudování nebo k opravě budovy,

- pohledávky, které povinný nabyl jako substituční jmění, s výjimkou případu, kdy má povinný právo s pohledávkou volně nakládat,

- peněžité pohledávky, které jsou předmětem finančního zajištění (k tomu viz směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění) podle zákona č. 408/2010 Sb., o finančním zajištění,

- pohledávky fyzických osob, které jsou podnikateli, vzniklé při jejich podnikatelské činnosti do výše dvou pětin,

- pohledávky z autorské odměny, z práv výkonných umělců a z práv původců předmětů průmyslového vlastnictví do výše dvou pětin, je-li obviněný autor, výkonný umělec nebo původce,

- technické prostředky, na nichž se podle § 92, § 93 a § 99a z. p. k. t. vede evidence investičních nástrojů nebo se uchovávají dokumenty týkající se údajů v této evidenci, a dále technické prostředky sloužící k poskytování údajů o vlastnících investičních nástrojů podle § 115 z. p. k. t.,

- věci, jejichž prodej je podle jiných právních předpisů zakázán nebo které podle jiných předpisů výkonu rozhodnutí nepodléhají, tj. např. věci, jejichž vlastnictví je vyhrazeno pouze státu nebo územním samosprávným celkům (např. nerostné bohatství, movité archeologické nálezy), dále může jít např. o zbraně kategorie A, které nelze podle § 9 odst. 1 zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních, nabývat do vlastnictví. Pokud jde o jiné právní předpisy, podle nichž nepodléhá určitý majetek výkonu rozhodnutí, lze uvést např. § 20 odst. 4 zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, podle něhož nepodléhá výkonu rozhodnutí majetek, který tvoří železniční dopravní cestu. Dále lze uvést i finanční prostředky umístěné k tíži zvláštního vázaného účtu v bance tvořící rezervu sloužící k zajištění vypořádání důlních škod, které podle § 37a horního zákona nepodléhají výkonu rozhodnutí.

Podle § 47 tr. řádu nelze zajistit nárok poškozeného, který nemůže být uplatněn v trestním řízení (tj. musí jít o nárok poškozeného, který je subjektem adhezního řízení a o jehož nároku ještě nebylo, byť nepravomocně, rozhodnuto v občanskoprávním či případně jiném, např. přestupkovém, řízení).

Literatura:

DRAŠTÍK, A., FENYK, J. a kol. Trestní řád. Komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2017 (§ 47).

Ukázka z knihyZákon o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení. Praktický komentář (200 stran, ISBN 978-80-7598-196-7, Praha 2018), kterou lze zakoupit v nakladatelství Wolters Kluwer ČR, a. s.