oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Výběr ze zahraniční judikatury k mediaci

publikováno: 06.08.2013

V České republice zatím neexistuje (vzhledem k účinnosti zákona o mediaci č. 202/2012 Sb. k 1. 9. 2012) příslušná judikatura. Lze se přesto inspirovat zahraniční judikaturou, a to zejména v následujících oblastech:

1. § 3 - Základní ustanovení (zejména odstavec 4)

Před zahájením mediace je mediátor povinen poučit strany konfliktu o svém postavení při mediaci, o účelu a zásadách mediace, o účincích smlouvy o provedení mediace a mediační dohody, o možnosti mediaci kdykoliv ukončit, o odměně mediátora za provedenou mediaci a o nákladech mediace. Mediátor je povinen strany konfliktu výslovně poučit o tom, že zahájením mediace není dotčeno právo stran konfliktu domáhat se ochrany svých práv a oprávněných zájmů soudní cestou a že za obsah mediační dohody jsou odpovědné pouze strany konfliktu.

ABSENCE DOBRÉ VÍRY

Rozsudek odvolacího soudu 8. obvodu, Spojené státy americké (United States Court of Appeals for the Eight Circuit), č. j.: 00-2776, ze dne 5. listopadu 2001, Nick v. Morgan Food

Odvolací soud potvrdil rozsudek okresního soudu, ve kterém soud odvolateli uložil peněžní sankci za absenci dobré víry v procesu alternativního řešení sporů (v konkrétním případě mediace) a za navýšení nákladů sporu podáním návrhu na soudní přezkoumání (Motion for Reconsideration). Absence dobré víry v konkrétním případě spočívala mj. v nedodržení povinnosti dodat memorandum ( = podepsat smlouvu o provedení mediace) minimálně 7 dnů před zahájením prvního mediačního sezení a v minimální účasti v průběhu mediačního řízení.

ABSENCE DOBRÉ VÍRY

Rozsudek Konkursního soudu New York, Spojené státy americké (United States Bankruptcy Court, New York), č. j.: 424 B.R. 76 (2010), ze dne 5. února 2010; AT Reynolds and Sons, Inc.

Konkursní soud uložil bance Wells Fargo sankci za absenci dobré víry v procesu mediace spočívající v liknavém přístupu a obstrukčním jednání (např. neúčast kompetentních osob oprávněných jednat za společnost, nevstřícnost k jakýmkoli návrhům druhé strany, osočování mediátora). Wells Fargo byla uložena povinnost uhradit náklady mediace včetně nákladů mediátora a druhé strany.

PŘÍSTUP K SOUDU

Rozsudek Kasačního soudu (Cour de cassation), Francie, č. j.: 08-10866, ze dne 8. dubna 2009

Kasační soud rozhodl o zamítnutí odvolání proti rozhodnutí soudu, kterým byla zamítnuta žaloba z důvodu nepřípustnosti, s odůvodněním, že nebyla vyčerpána povinná mediace jakožto způsob řešení sporu, jenž vyplývá z ustanovení smlouvy mezi stranami. Kasační soud tak vyslovil názor, že pokud smlouva předpokládá, že intervence obchodního soudu je možná jen v případě nezdaru nebo odmítnutí mediace, jedna smluvní strana nemůže předem odmítnout proces mediace, který doposud nebyl zahájen.

PŘÍSTUP K SOUDU

Rozhodnutí italského Ústavního soudu ze dne 24. 10. 2012 ohledně povinného nařízení mediace

Italský Ústavní soud prohlásil dne 24. 10. 2012 za nezákonný italský dekret (nařízení) č. 28 ze dne 4. 3. 2010, stanovující mediaci jako povinnou proceduru pro řešení určitých typů sporů (článek 5. 1 nařízení) v obchodních a občanských věcech. Původně se bez absolvování této povinné mediace nebylo možno přímo obrátit na soud.

2. § 9 – Povinnost mlčenlivosti mediátora

(1) Mediátor je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s přípravou a výkonem mediace, a to i po vyškrtnutí ze seznamu. To platí i v případě, že nebyla uzavřena smlouva o provedení mediace.

(2) Povinnosti mlčenlivosti mohou mediátora zprostit pouze všechny strany konfliktu. Smrtí, prohlášením za mrtvého nebo zánikem některé ze stran konfliktu přechází právo zprostit mediátora mlčenlivosti na jejího právního nástupce.

(3) Povinností mlčenlivosti není mediátor vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem nebo jiným příslušným orgánem, je-li předmětem řízení spor plynoucí z výkonu činnosti mediátora mezi ním a stranou konfliktu anebo jejím právním nástupcem a dále v rozsahu nezbytném pro svou obranu v rámci výkonu dohledu nad činností mediátora nebo v kárném řízení.

(4) Povinnost mlčenlivosti mediátora se vztahuje obdobně též na osoby, které se s mediátorem podílejí na zajištění přípravy a průběhu mediace.

(5) Ten, kdo je mediátorem podle právních předpisů jiného členského státu, nesmí být nucen porušit povinnost mlčenlivosti v rozsahu, v jakém je mu uložena právními předpisy jiného členského státu, na jejichž základě poskytuje své služby.

PORUŠENÍ MLČENLIVOSTI

Rozsudek Nejvyššího soudu státu Indiana (The Indiana Supreme Court), Vernon v. Adam J. Acton, č. j.: 49S02-9809-CV-488 ze dne 30. června 2000

Nejvyšší soud rozhodl o zrušení rozsudku Vyššího soudu, jímž bylo rozhodnuto o povolení vykonat ústní předběžnou mediační dohodu. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že ustanovení pravidel alternativního řešení sporu týkající se povinnosti mlčenlivosti se vztahují a zahrnují též ústní dohodu, ke které došlo v průběhu mediace.

PORUŠENÍ MLČENLIVOSTI

Rozsudek odvolacího soudu 10. obvodu, Spojené státy americké (United States Court of Appeals for the Tenth Circuit), J. Michael Hand v. Walnut Valley Sailing Club ze dne 4. dubna 2012 (odvolací soud 10. obvodu je jedním z jedenácti federálních odvolacích soudů v USA; výše už je jen Nejvyšší soud)

Odvolací soud potvrdil rozsudek okresního soudu, kterým tento soud zamítl žalobu z důvodu porušení povinnosti mlčenlivosti o průběhu mediace žalobcem. V průběhu soudního řízení byla žalobci (člen jachtařského klubu) a žalovanému (jachtařský klub) nařízena mediace, jíž se oba zúčastnili, leč bez výsledku (spor se týkal ukončení členství žalobce v jachtařském klubu). Žalobce posléze informoval členy jachtařského klubu o průběhu mediace včetně detailů. Soud z tohoto důvodu zamítl žalobu pro porušení povinnosti mlčenlivosti v mediačním řízení.

3. § 10 - Odměna a náhrada nákladů mediátora

(1) Mediátor má právo na sjednanou odměnu za provedenou mediaci a na náhradu sjednaných hotových výdajů. Hotovými výdaji jsou zejména cestovní výdaje, poštovné a náklady na pořízení opisů a kopií. Mediátor může od stran konfliktu žádat přiměřenou zálohu na odměnu za provedenou mediaci a náhradu sjednaných hotových výdajů.

(2) Není-li ve smlouvě o provedení mediace sjednáno jinak, hradí strany konfliktu sjednanou odměnu mediátora za provedenou mediaci a náhradu jeho sjednaných hotových výdajů rovným dílem.

(3) Nařídil-li soud účastníkům řízení první setkání s mediátorem a nedohodnou-li se účastníci řízení s mediátorem jinak, náleží mediátorovi odměna stanovená prováděcím právním předpisem. Tuto odměnu hradí strany konfliktu rovným dílem.

(4) Je-li mediátor plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně za provedenou mediaci a k náhradě hotových výdajů také náhrada za daň z přidané hodnoty, kterou je mediátor povinen z odměny a náhrady hotových výdajů odvést.

NÁKLADY MEDIACE

Rozsudek Odvolacího soudu (Supreme Court of Judicature Court of Appeal), Velká Británie, Hasley v. Milton Keynes General NHS Trust, č. j.: B3/2003/1458 a B3/2003/1582 ze dne 11. května 2004

a) Judikát podává přehled, v kterých případech doporučit mediaci, a to včetně odkazů na případy projednávané Evropským soudem pro lidská práva (oddíly 4-11);

b) Dále řeší důvody, pro které náklady soudního řízení má uhradit strana, která ve sporu vyhrála, pokud se odmítla pokusit o mediaci před zahájením soudního řízení (oddíl 12-16);

c) Stanoví, že pravidlo ad b) výše má své limity, zejména pokud jde o situaci, na základě které není zcela jasný obsah zákona (viz závěry sekce 79 – do konce).

Odvolatelé se odvolali proti rozhodnutí soudu, jímž byli povinováni k zaplacení nákladů úspěšné straně přesto, že úspěšná strana odmítla podstoupit mediaci a v soudním řízení následně vyhrála spor.

Povinností neúspěšné strany bylo dokázat, proč by měl existovat odklon od všeobecného pravidla o nákladech v podobě zásady osvobodit úspěšnou stranu od některých nebo všech jejích nákladů proto, že odmítla souhlasit s alternativním řešením sporu (ADR). Základním principem je, že takovýto odklon není opodstatněný, pokud nebylo prokázáno, že úspěšná strana jednala bezdůvodně, když odmítla souhlasit s alternativním řešením sporu.

Při hodnocení, zda strana jednala bezdůvodně, by soud měl zhodnotit každý případ individuálně, a dále by měl vzít v potaz charakter sporu, jeho skutkovou podstatu, do jaké míry došlo k pokusům o jiné způsoby řešení sporu, zda by byly náklady ADR příliš vysoké a konečně vyhlídky úspěchu ADR.

Odvolání bylo zamítnuto proto, že odvolatel neprokázal, že druhá strana jednala bezdůvodně.

Komentář k jednotlivým ustanovením citovaných paragrafů nalezne čtenář v knize nakladatelství C. H. BECK: Zákon o mediaci – Komentář autorů: Doležalová, Hájková, Potočková, Štandera, kterou je možné si objednat ZDE.

 

Výběr zahraniční judikatury připravila JUDr. Martina Doležalová, předsedkyně sekce ADR při ČAK.