oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Výběr školy při neshodě rodičů

publikováno: 17.10.2013

1. Nedohodnou-li se rodiče na tom, do jaké základní školy nastoupí jejich dítě, měl by ten z rodičů, který navrhuje zapsat dítě do spádové základní školy (tj. školy, v jejímž správním obvodu má dítě trvalý pobyt), podat k soudu návrh na nahrazení souhlasu druhého rodiče s podáním přihlášky k zápisu do základní školy s takovým časovým předstihem, aby v době zápisu do první třídy základní školy bylo k dispozici soudní rozhodnutí, které by souhlas nesouhlasícího rodiče s podáním přihlášky nahradilo. 2. Bylo-li dítě už ve dvou různých školách zapsáno do první třídy a řediteli škol bylo pravomocně ve správním řízení rozhodnuto o přijetí dítěte k povinné školní docházce, lze neshodu mezi rodiči odstranit jen tak, že bude soudem výslovně rozhodnuto, ve které škole nezletilé dítě zahájí školní docházku, protože nahrazení souhlasu druhého rodiče s podáním přihlášky k povinné školní docházce (k zápisu do první třídy) již nepřipadá v úvahu.

Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. dubna 2013, sp. zn. 28 Co 158/2013

Krajský soud v Praze rozhodl v právní věci nezletilé J. B., nar. 2006, v řízení o odstranění neshody mezi rodiči, o změnu výchovy a o změnu úpravy styku, vedeném u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 22 P 126/2008-647, o odvolání matky i otce proti rozsudku ze dne 4. 12. 2012. Napadený rozsudek se ve výroku I. mění tak, že nezletilá zahájí školním rokem 2013/2014 základní školní docházku v Základní škole X. Y. v K., okres Kolín, se sídlem v ulici Z.

Z odůvodnění:

Manželství rodičů nezletilé J. B. bylo v roce 2008 rozvedeno a nezletilá byla svěřena do péče matky. V předmětném řízení, iniciovaném otcem na jaře roku 2012, zamítl Okresní soud v Kolíně rozsudkem ze dne 4. 12. 2012, č. j. 22 P 126/2008-647, výrokem I. návrh otce na udělení souhlasu k tomu, aby nezletilá dcera účastníků J. B. zahájila rokem 2013 základní školní docházku v Základní škole s rozšířenou výukou jazyků M. H. v Ř. u Prahy. Výrokem II. okresní soud zamítl návrh otce na změnu výchovy nezletilé, výrokem III. upravil styk otce s nezletilou o letních školních prázdninách a výrokem IV. rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při rozhodování soud prvního stupně uzavřel, že návrhy otce nejsou v zájmu nezletilé, která v péči matky prospívá, a otec má možnost se v rámci širokého styku podílet na její výchově a umožnit jí ve svém bydlišti v Praze aktivity, k nimž nemá nezletilá v místě bydliště matky příležitost. V otázce požadavku otce, aby nezletilá zahájila základní školní docházku nikoli v místě svého bydliště poblíž Kolína, ale v Ř. u Prahy, soud dospěl k závěru, že umístění nezletilé do této školy není v jejím zájmu. Protože školský zákon určuje spádovou základní školu podle místa trvalého pobytu nezletilé, požadavek otce soud prvního stupně zamítl.

Proti tomuto rozsudku se včas odvolali oba rodiče. Otec napadl výrok I. a II., matka napadla výrok III. Rozsudek soudu prvního stupně byl tak napaden v celém rozsahu.

Podle § 28 zákona o rodině změní-li se poměry, může soud i bez návrhu rozhodnutí nebo dohodu rodičů o výkonu jejich rodičovských práv a povinnosti změnit. Odvolací soud souhlasí se závěry soudu prvního stupně v tom, že se od poslední úpravy výchovy a výživy nezletilé poměry nezměnily, toto zjištění soudu I. stupně je podle názoru odvolacího soudu správné a má oporu v provedených důkazech. Nezměnila se ovšem ani kvalita vzájemné komunikace rodičů, naopak jejich neschopnost spolu komunikovat se ještě prohloubila. Rodiče nejsou schopni dohodnout se ani na tak podstatné věci, jakou je škola, do které nezletilá od září 2013 nastoupí do první třídy. Otec svým dlouhodobým jednáním ukazuje, že není ochoten v ničem ustoupit. Nelze se divit, že se matka k otci chová stejným způsobem. Protože však v péči matky nebyly zjištěny žádné nedostatky a nezletilá vyslovila přání zůstat i nadále v K., soud v otázce výchovy a výživy nevyhověl odvolání otce a rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. jako správný potvrdil.

Podle ustanovení § 49 zákona o rodině nedohodnou-li se rodiče o podstatných věcech při výkonu rodičovské zodpovědnosti, rozhodne soud. Mezi rodiči je neshoda v tom, ve které základní škole má od září 2013 nezletilá plnit povinnou školní docházku. Otec preferuje Základní školu s rozšířenou výukou jazyků v Ř. u Prahy, matka naopak Základní školu v K., která je pro nezletilou spádovou školou podle ustanovení § 36 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Za stavu, kdy je nezletilá ve výchově matky a má bydliště v K., a kdy sama projevila přání chodit do základní školy v K., je v zájmu nezletilé zahájit školní docházku v následujícím školním roce v K. Odvolací soud proto přihlédl k přání nezletilé a ke všem okolnostem, za kterých ho vyslovila. Kromě toho vzal odvolací soud v úvahu každodenní dojíždění a odkázanost nezletilé na dopravu osobním automobilem otce a jeho příbuzných. Nezletilá je ve věku, kdy by pro ni dojíždění hromadnou dopravou bylo nevhodné. Aby přišla do školy včas a nebyla vystavována stresům z pozdního příchodu, musela by vstávat kolem šesté hodiny ranní. Cestování by jí přineslo výraznou změnu oproti dennímu režimu spojenému s docházkou do školy v K., vzdáleném pět minut od bydliště nezletilé. Soud nijak nezpochybňuje význam kvalitního vzdělávání ve světě s otevřenými hranicemi a se zajímavými možnostmi uplatnění v profesním životě pro vzdělané a jazykově dobře vybavené občany zemí Evropské unie. Kvalitní vzdělání však lze dosáhnout i na víceletých gymnáziích, která připravují žáky ke studiu na vysokých školách.Pro dítě ve věku, kdy navštěvuje první stupeň základní školy, je však vedle kvalitního vzdělání důležité i to, aby mělo pevné rodinné zázemí a jeden domov, aby si navyklo na pravidelný školní režim, aby nebylo vystresované, mělo pocit lásky od obou rodičů a mělo stálé kamarády a kamarádky.

Vzhledem k tomu, že nezletilá je svěřena do výchovy matky, její spádovou základní školou je Základní škola v K. Vzhledem ke všem dalším okolnostem případu odvolací soud odstranil neshodu rodičů o tom, ve které z uvedených škol nezletilá ve školním roce 2013/14 nastoupí. Tím spíše za situace, kdy je nezletilá zapsaná do obou základních škol, protože matka ji bez vědomí otce zapsala do základní školy v místě bydliště a otec ji bez vědomí matky zapsal v Základní škole s rozšířenou výukou jazyků v Ř. u Prahy. Případný znalecký posudek k této problematice je nadbytečný, skutkový stav věci byl zjištěn dostatečně.

Odvolací soud přisvědčil otci v tom, že za stavu, kdy je nezletilé dítě zapsáno v souladu se školským zákonem do dvou různých základních škol, tj. každým z rodičů do konkrétní základní školy bez souhlasu druhého rodiče, lze tuto neshodu odstranit jen tak, že bude rozhodnuto, ve které škole nezletilé dítě zahájí školní docházku. Popsaná situace může nastat i mezi rodiči, kteří jsou manželé, žijí spolu, avšak mají neshody týkající se výchovy nezletilého dítěte, tedy mají každý jiný názor na to, do které školy by dítě mělo být zapsáno k povinné školní docházce. I tady se může stát, že je dítě zapsáno do dvou různých základních škol, a ani jedna z nich nemusí být školou spádovou ve smyslu ustanovení § 36 odst. 5 školského zákona. Podle názoru odvolacího soudu mají rodiče správně postupovat tak, že pokud jeden z nich nesouhlasí s nástupem dítěte do spádové základní školy (to je škola, v jejímž správním obvodu má dítě trvalý pobyt) nebo do jiné školy nežli spádové, měl by ten rodič, který s takovou školou souhlasí, podat návrh na nahrazení souhlasu druhého rodiče s podáním přihlášky k zápisu do této základní školy s takovým časovým předstihem, aby v době zápisu do první třídy základní školy bylo k dispozici soudní rozhodnutí, které by souhlas nesouhlasícího rodiče s podáním přihlášky nahradilo. Protože dítě je povinen přijmout k povinné školní docházce jen ředitel spádové školy, může se stát, že dítě nebude zapsáno do žádné základní školy, protože ani jeden z rodičů nesouhlasil se spádovou základní školou, dítě není přihlášeno do žádné školy k povinné školní docházce, a buď probíhá, nebo ani neprobíhá soudní spor o odstranění neshody mezi rodiči. Pak takové dítě podle ustanovení § 36 odst. 7 zahájí povinnou školní docházku ve své spádové škole automaticky. Nečinnost zákonného zástupce nemůže být na újmu nezletilého dítěte, kterému vzniká právo, a současně i povinnost školní docházky. Naopak v případě, že dítě už je ve dvou různých školách zapsáno do první třídy a řediteli škol je pravomocně ve správním řízení rozhodnuto o přijetí dítěte k povinné školní docházce, lze podle názoru odvolacího soudu neshodu mezi rodiči odstranit jenom tak, že bude rozhodnuto, ve které škole nezletilé dítě zahájí školní docházku, protože správní řízení podle školského zákona je již skončeno, rozhodnutí je doručeno oznámením podle § 183 odst. 2 školského zákona a nahrazení souhlasu druhého rodiče s podáním přihlášky k povinné školní docházce (k zápisu do první třídy) z těchto důvodů již nepřipadá v úvahu.

Odvolací soud proto změnil výrok I. rozsudku soudu prvního stupně a s ohledem na nástup dcery do první třídy základní školy také odlišně upravil styk otce s nezletilou v závislosti na zahájení povinné školní docházky. Odvolací soud závěrem upozornil na to, že rozhodnutí o výchově a úpravě styku je rozhodnutím tzv. pro tentokrát. Při každé změně poměrů lze podle ustanovení § 28 zákona o rodině přistoupit ke změně těchto rozhodnutí. O nákladech řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto podle ustanovení § 224 odst. 1, 2 občanského soudního řádu ve spojení s ustanovením § 146 odst. 1 písm. a) o. s. ř. za stavu, kdy se otec práva na náhradu nákladů řízení vzdal a odvolací soud neshledal žádné důvody pro přiznání nákladů řízení matce ve smyslu ustanovení § 146 odst. 1 písm. a) o. s. ř.

Rozhodnutí zaslala, zpracovala a právní větou opatřila JUDr. Daniela Kovářová, advokátka a šéfredaktorka Rodinných listů.