oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
NEJČTENĚJŠÍ
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Václav Bartík, Eva Janečková: Ochrana osobních údajů v aplikační praxi. Vybrané otázky

autor: Mgr. et Mgr. Jiří Kolman
publikováno: 28.05.2013

Nakladatelství Linde Praha, a. s., Praha 2012, 312 stran, 3. aktualizované a rozšířené vydání, 545 Kč.

Fenomén ochrany osobních údajů není v českém a evropském právním prostředí přece jen nejnovější. Pořád se však vyvíjí, a tudíž i právnická literatura musí tento vývoj nadále reflektovat a jednou zpracované publikace analyzující právní otázky s tím spojené nestačí. Nedávno vyšla publikace z kuchyně praktických právních příruček nakladatelství Linde, která se snaží na základě praktických zkušeností autorů ve svém třetím aktualizovaném a rozšířeném vydání postihnout každodenní aplikační otázky nakládání s osobními údaji a jejich ochranou a dále v novém textu odrazit vývoj posledních let. Autoři, JUDr. Václav Bartík a JUDr. Eva Janečková, při zpracování této knihy vychází ze svých  bohatých osobních zkušeností z několikaleté kariéry právníků Úřadu na ochranu osobních údajů, a dále v případě V. Bartíka i ze zkušenosti práce v ČNB. E. Janečková se dále danou problematikou odborně zabývala v rámci svého doktorského studia.

Oproti předchozím dvěma vydáním, která vyšla v letech 2009 a 2010, je kniha rozšířena o změny a novely v relevantní legislativě, týkající se především oblasti bankovnictví, zdravotnictví a zpracování rodných čísel. Dílo je dále doplněno o nové právní aspekty, které vytanuly v poslední době v souvislosti se zpracováním osobních údajů, jako je elektronická komunikace a rozesílání nevyžádaných obchodních sdělení (de facto spam), nebo některé další otázky související s oblastí pracovního práva.

Poslední vydání knihy tak rozebírá v osmi hlavních kapitolách ochranu osobních údajů ve sféře bankovnictví, správy nemovitostí, agendy obcí, zdravotnictví, rodných čísel a DIČ, pracovního práva (resp. otázka monitoringu zaměstnanců a personalistiky). V osmé závěrečné „sběrné“ kapitole „Další vybrané problémy při zpracování osobních údajů“ se autoři zabývají souvisejícími otázkami, například v rámci využívání elektronických a věrnostních karet, dražební a kontrolní činnosti či v problematice monitorování (nahrávání) telefonního hovoru s klientem či obchodním partnerem.

Při čtení knihy je patrné, že autoři patří do „ochranářského tábora“, protože v hraničních případech jsou ve svých komentářích opatrnější a vychází ze stanovisek Úřadu na ochranu osobních údajů a nepřipouští kritiku rozhodnutí tohoto úřadu nebo alternativní postupy, které jsou navrhovány jinými autoritami, např. Veřejným ochráncem práv. Leckdy navrhují pozitivistický výklad příslušného zákona, aniž se pokusili navrhnout odvážnější pohled či řešení vycházející například z praxe ze zahraničí (např. použití bezpečnostních kamer na chodbách a výtazích obytných domů – tak, jak je tomu např. v Belgii), které by bylo v souladu s českým právem a které by vycházelo vstříc ostatním základním ústavním právům, např. právu na majetek. Po přečtení kapitoly týkající se správy nemovitostí by tak mohl čtenář nabýt např. dojmu, že i pouhé veřejně přístupné vodoměry, plynoměry či další měřiče spotřeby na chodbách družstevních domů jsou útokem na soukromí obyvatel domu. Toto ochranářsky předpojaté stanovisko je z pochopitelných důvodů v případě společného přístupu obyvatel domu k měřičům teplé vody kritizované jako absurdní i ombudsmanem.[1] Touha po ochranářství se projevuje mimo jiné mylným posteskem v kapitole pojednávající o poskytování informací obcemi na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, kdy autoři na str. 70 lamentují nad absencí dozorujícího orgánu, který by dbal na jednotnou aplikaci tohoto zákona obcemi. Jako kdyby autoři mimo jiné zapomněli na skutečnost, že metodicky (v respektu zachovávajícím princip územní samosprávy) má činnost obcí na starost Ministerstvo vnitra ČR.

Dílo je napsané velice čtivě a skutečně prakticky. Otázkou je však klíč výběru analyzovaných témat, zda se jedná o nahodilý výběr na základě toho, co právní praxe Úřadu na ochranu osobních údajů přinesla (tj. něco na způsob „od Šumavy k Tatrám“), nebo jestli byl výběr proveden na základě pečlivě provedeného kalkulu či nějakých teoretických východisek. Pokud je cílem knihy obsáhnout všechny relevantní lidské činnosti v oblasti ochrany osobních údajů, tak by určitě stálo za to do textu zahrnout agendu školství (zveřejňování hodnocení žáků, komunikace škol s rodiči žáků apod.). Při pročtení použitých zdrojů, ve kterých v rámci citovaných použitých článků a knih tvoří třetinu autocitovaná díla, mě zamrzela absence disertační práce Daniela Nováka, který v ní komplexně zpracoval téma problematiky ochrany soukromí a osobních údajů v právu EU. Jeho doktorská analýza je nosná i pro české právní prostředí, které je evropskými předpisy významně ovlivněno, a bylo by tudíž vhodné, kdyby jej ve své publikaci autoři reflektovali. Východiskem pro výběr témat V. Bartíka a E. Janečkové tak mohlo být v úvodu textu vymezení ochrany soukromí a tím selekce analyzovaných aplikačních otázek ochrany osobních údajů na základě srovnání evropského a amerického pohledu na danou problematiku, ze kterého D. Novák mimo jiné vychází a které je trefně popsáno americkým právním teoretikem prof. Jamesem Whitmanem z Yaleovy univerzity: „V právu USA představuje ochrana soukromí korelát ochrany jednotlivce před státem, zatímco v evropském pojetí se odvíjí ze záměru jednotlivce kontrolovat svůj obraz na veřejnosti.“

 

Mgr. et Mgr. Jiří Kolman, vědecký tajemník Centra výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. a doktorand na Právnické fakultě Masarykovy univerzity

Můžete objednat z d e  

 

Další recenze této publikace:
Recenze JUDr. Jána Matejky, Ph.D.

 


[1] Srov. rozhovor s ombudsmanem Pavlem Varvařovským v Riebauerová, Martina. Občas si říkám: Běž domů, Pavlíku. MF Dnes, 21. 7. 2012, str. 12.