Určení advokáta
autor: JUDr. Daniela Kovářová, JUDr. Karel Havlíček, Mgr. Robert Němec, LL.M., JUDr. Tomáš Sokol, JUDr. Jan Syka, JUDr. David Uhlíř, JUDr. Michal Žižlavský publikováno: 17.11.2017
Znění účinné od 1. 7. 2018
§ 18
(Odmítnutí právní pomoci a určení advokáta)
(1) Advokát je oprávněn poskytnutí právních služeb odmítnout, pokud nebyl podle zvláštních právních předpisů ustanoven nebo Komorou k poskytnutí právních služeb podle odstavce 2 a § 18a až 18c určen; ustanovení § 19 tím není dotčeno.
(2) Ten, kdo nesplňuje podmínky pro ustanovení advokáta soudem podle zvláštních právních předpisů a ani si nemůže zajistit poskytnutí právních služeb jinak (dále jen „žadatel“), má právo, aby mu Komora na základě jeho včasné žádosti určila advokáta k poskytnutí právní porady podle § 18a nebo právní služby podle § 18c.
K odst. 1
Srov. komplexní výklad uvedený v předchozím znění § 18.
K odst. 2
Svým rozsahem drobná novela ustanovení §18 zák. o advokacii přijatá v roce 2017 přináší zcela zásadní rozšíření okruhu bezplatných právních služeb garantovaných státem. Z mnoha diskutovaných variant legislativního pojetí bezplatné právní pomoci, které zahrnovaly taktéž úvahy na téma přijetí zcela samostatného zákona obsahujícího komplexní úpravu bezplatné právní pomoci, nakonec převážilo racionální a efektivní řešení, které spočívá v úpravě zákona o advokacii, respektive v úpravě dosavadního § 18, na jehož základě Komora určovala advokáty k poskytnutí bezplatné právní pomoci. Zde je namístě podotknout, že úprava bezplatné právní pomoci byla do novely zákona o advokacii načtena poslaneckým návrhem profesorky Válkové až ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně. Tato úprava v zásadě vychází z pracovní verze, která byla původně připravena na půdě Ministerstva spravedlnosti za aktivní účasti Komory, nebyla však předložena v podobě vládního návrhu zejména s ohledem na politické rozpory ve vládě ohledně zapojení neziskových organizaci do bezplatného poskytování právních služeb. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem neprošel tento legislativní návrh standardním legislativním procesem a vyznačuje se některými formálními nedostatky, respektive neúplností právní úpravy. Jinými slovy nadále zůstává několik oblastí, ve kterých bezplatná právní pomoc nebude ze strany státu zajištěna, jak je uvedeno níže, nicméně přesto tato úprava představuje zásadní pozitivní krok vpřed.
Již podle dosavadní právní úpravy docházelo k zajištění bezplatné právní pomoci hrazené státem v některých oblastech, nicméně toto pokrytí nebylo dostatečné. Roli státu, který je povinen podle ústavního pořádku a podle mezinárodních smluv bezplatnou právní pomoc zajistit, tak v některých oblastech přebírala Komora, resp. advokáti, kteří na základě určení Komorou byli povinni poskytovat právní služby v bezplatně, resp. bez nároku na odměnu a s omezeným nárokem na náhradu nákladů ze sociálního fondu.
Listina přitom zakotvuje právo na právní pomoc v kterémkoliv typu řízení před orgánem veřejné moci od počátku řízení. Rozsah řízení, které pokrývá čl. 37 odst. 2 Listiny, je širší než dosavadní systém bezplatné právní pomoci, neboť vedle soudního řízení dopadá též na řízení před jinými státními orgány a orgány veřejné správy. Toto ústavní právo však dosud nebylo na podústavní úrovni uspokojivě provedeno.
Svou roli spočívající v zajištění bezplatné právní pomoci stát dosud plnil zejména ve dvou oblastech, a to v oblasti trestního práva, kde ve smyslu § 33 odst. 4 a § 36b tr. řádu může být obviněnému ustanoven obhájce, nebo §51a tr. řádu, kde může být poškozenému ustanoven zmocněnec. Obdobně může být účastníku občanského soudního řízení ustanoven zástupce ve smyslu § 30 o. s. ř., pokud jsou u něho splněny předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků a jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmu, nebo jde-li o řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem, nebo ve smyslu § 35 odst. 8 s. ř. s.
Z výše uvedeného je patrné, že zde byla celá široká oblast správních situací, kdy právo na bezplatnou právní pomoc nebylo ze strany státu zajištěno. Dokonce i v situaci, kdy podle § 30 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, musí být fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo vedlejší účastníci řízení před ústavním soudem zastoupeni advokátem, absentovala procesní úprava, která by umožňovala ustanovení advokáta obdobně jako ve výše zmiňovaných případech občanského soudního řízení nebo trestního řízení. Zcela pak chybí možnost ustanovení advokáta dle správního řádu. Jinými slovy, ostatní procesní předpisy (správní řád, zákon o Ústavním soudu) neobsahují žádnou úpravu poskytování právní pomoci a v daných řízeních neexistuje procesní mechanismus, jak by rozhodující orgán mohl nezastoupenému účastníkovi ustanovit advokáta či jiného zástupce. Například podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 7. 2009, čj. 7 As 47/2009-16 Ústavní soud nepřijal tezi, zastávanou částí odborné literatury, že na základě pravidla o subsidiárním přiměřeném užití občanského soudního řádu v řízeních podle zákona o Ústavním soudu by měl takového advokáta ustanovit Ústavní soud za přiměřeného užití § 30 o. s. ř. Podle Ústavního soudu povaha řízení před ním takový postup neumožňuje, přičemž dostatečně účinným postupem k dosažení sledovaného účelu je určení advokáta stěžovateli Českou advokátní komorou.
V těchto situacích pak nastupovala úprava § 18 odst. 2 zák. o advokacii, podle kterého ten, kdo nesplňuje podmínky pro ustanovení advokáta soudem podle zvláštních právních předpisů, a ani se nemůže domoci poskytnutí právních služeb podle zákona o advokacii, má právo, aby mu Komora na základě jeho návrhu advokáta určila. S ohledem na majetkovou situaci žadatele pak nejčastěji dochází k určení advokáta k poskytnutí bezplatné právní pomoci, kdy advokát nemá nárok na odměnu, ale pouze na částečnou náhradu nákladů ze sociálního fondu.
Dosavadní právní úprava navíc spojovala možnost poskytnutí státem zajištěné právní pomoci pouze s konkrétním soudním řízením. V rámci státem zajišťované bezplatné právní pomoci pak zcela absentovalo řešení pro předchozí fáze, v nichž lidé řeší nejrůznější právní problémy, aniž by měli možnost poradit se s osobou znalou dané problematiky. Rovněž v této oblasti přebírala odpovědnost za bezplatné právní poradenství Komora, která pravidelně pořádá bezplatné právní poradenství na regionální úrovni, kde jsou advokáti povinni poskytovat základní právní poradenství bezplatně, na základě výzvy ze strany Komory. Nová právní úprava přináší také možnost zajištění preventivní právní pomoci formou právních porad.
Novou právní úpravu je principiálně třeba chápat jako subsidiární, a to ke smluvnímu zajištění právní pomoci dle zákona o advokacii nebo k zajištění právní pomoci prostřednictvím soudního ustanovení advokáta dle výše zmíněných procesních předpisů, které nová právní úprava nenahrazuje, ale pouze doplňuje.
Nová právní úprava v § 18 odst. 2 zavádí nové kategorie bezplatné právní pomoci: právní porady, právní porady v zařízení pro zajištění cizinců a právní služby.
Podrobněji k jednotlivým kategoriím viz komentář k § 18a–18c. Ohledně odměny za bezplatnou právní pomoc srov. komentář k § 23. K oprávnění předsedy určit advokáta k poskytnutí bezplatné právní pomoci srov. komentář k § 45.
Znění účinné od 1. 7. 2018
§ 18a
(Právní porada)
(1) Žadatel, jehož průměrný měsíční příjem za období 6 kalendářních měsíců předcházejících podání žádosti nepřesahuje trojnásobek životního minima jednotlivce nebo osob s ním společně posuzovaných podle zákona upravujícího životní a existenční minimum, a který není ve věci, v níž žádá poskytnutí právní porady, zastoupen jiným advokátem nebo osobou podle § 2 odst. 2 písm. a), má právo na to, aby mu Komora určila advokáta k poskytnutí právní porady. Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, lze splnění podmínek kladených na průměrný měsíční příjem prominout.
(2) Právní porada se poskytne jednomu žadateli v minimální délce 30 minut, nejvýše do vyčerpání 120 minut délky právní porady za každý kalendářní rok; do celkového ročního časového limitu se započítává každých započatých 30 minut právní porady.
(3) Žádost o určení advokáta k poskytnutí právní porady lze podat pouze na formuláři. Žádost kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje
prohlášení žadatele, že jeho poměry odpovídají podmínkám pro přiznání nároku na poskytnutí právní porady podle odstavce 1, a
prohlášení žadatele, že jej ve věci, v níž je právní porada žádána, nezastupuje jiný advokát nebo osoba podle § 2 odst. 2 písm. a).
(4) Podrobnosti náležitostí žádosti včetně vzoru jejího formuláře stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.
(5) Žadatel je povinen spolu s podáním žádosti uhradit Komoře poplatek za vyřízení žádosti ve výši 100 Kč. Poplatek je příjmem Komory. Poplatek nehradí:
cizinci umístění v zařízení pro zajištění cizinců podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky nebo přijímacím středisku podle zákona o azylu,
držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P,
osoby pobírající dávky pomoci v hmotné nouzi podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi,
osoby mladší 15 let,
osoby, které jsou poživateli příspěvku na péči ve stupni III (těžká závislost) a IV (úplná závislost) podle zákona o sociálních službách, a
osoby pečující o osoby, které mají přiznaný příspěvek na péči ve stupni III (těžká závislost) a IV (úplná závislost) podle zákona o sociálních službách.
(6) Komora určí advokáta k poskytnutí právní porady žadateli, který osvědčil splnění zákonných podmínek a uhradil poplatek podle odstavce 5, bez zbytečného odkladu. Rozhodnutí o tom se nevyhotovuje v písemné formě.
(7) Nevyhoví-li Komora žádosti, vydá o tom rozhodnutí.
K § 18a
Komentované ustanovení přinesla do zákona o advokacii novela z roku 2017, přičemž tato její část nabývá účinnosti 1. 7. 2018.
K odst. 1
Žadatel, jehož majetkové poměry to odůvodňují, může žádat Komoru prostřednictvím zvláštního formuláře, aby mu Komora určila advokáta k poskytnutí právní porady. Rozhodujícím kritériem je příjem nižší než trojnásobek životního minima, přičemž částka životního minima jednotlivce činí v době zpracování tohoto komentáře měsíčně 3 410 Kč. Pro jednotlivce se tedy jedná o limit ve výši 10 230 Kč za období šesti měsíců. S ohledem na nutnost zohlednit celkovou reálnou situaci žadatele se při posuzování nároku na právní poradu musí brát v úvahu také společně posuzované osoby. Bude se tedy vycházet ze životního minima společně posuzovaných osob.
Vedle majetkových poměrů žadatele s ohledem na subsidiaritu bezplatné právní pomoci platí, že pokud žadatele o právní poradu již v téže věci zastupuje jiná osoba poskytující právní služby, nebude mít nárok na poskytnutí právní porady podle § 18a zák. o advokacii. Takovou osobou se rozumí zejména jiný advokát, ustanovený soudem nebo zvolený žadatelem, nebo jiná osoba oprávněná k poskytování právních služeb (např. notář, daňový poradce, patentový zástupce).
V žádosti o určení advokáta k poskytnutí právní porady musí žadatel prohlásit, že jeho poměry odpovídají podmínkám pro přiznání nároku na poskytnutí právní porady a dále že ho ve věci nezastupuje jiný advokát. Žádost o určení advokáta podléhá regulačnímu poplatku ve výši 100 Kč, přičemž některé osoby jsou od tohoto poplatku osvobozeny.
K odst. 2
Právní porada se poskytne jednomu žadateli v minimální délce 30 minut, nejvýše do 120 minut délky právní porady za každý kalendářní rok.
Právní porady budou poskytovány ve všech oblastech práva, které jsou součástí právního řádu ČR. Právní porada musí být poskytována advokátem osobně a zpravidla nebude spočívat v sepisování právních dokumentů nebo podání ani v zastoupení v řízení. Součástí právní porady však může být pomoc při sepisu žádosti o poskytnutí státem zajištěné právní pomoci, například žádost o ustanovení zástupce podle § 30 o. s. ř. nebo § 35 s. ř. s. apod., případně pomoc při sepisu jednoduchého podání pro účely zachování lhůty, například základní blanketní podání k soudu nebo správnímu orgánu, bez nutnosti analýzy případu a odůvodnění.
Odměnu advokáta bude hradit stát, přičemž se předpokládá, že pro účely státem zajištěné právní pomoci ve formě udělování právních porad bude stanovena paušální sazba mimo smluvní odměny za každých započatých 30 min. právní porady ve výši 150 Kč. Předpokládáme, že prováděcí předpisy stanoví tuto náhradu formou novely advokátního tarifu.
K odst. 3
Žádost o poskytnutí právní pomoci formou právní porady bude po 1. 7. 2018 možné podávat na zvláštním formuláři, o jehož podobě rozhodne ministr spravedlnosti. K problematice formulářů, příloh žadatelů a jejich posuzování srov. komentář k § 18 ve znění účinném do 30. 6. 2018.
K odst. 4
Zákonné zmocnění ukládá ministru spravedlnosti, aby vydal prováděcí vyhlášku, jež upraví technické podrobnosti. V době, kdy je tento komentář připravován k tisku, se nelze ani dohadovat, jak bude vyhláška vypadat, zejména s ohledem na neexistenci důvodové zprávy k této části novely. Lze však doufat, že se na její tvorbě bude podílet vedle Ministerstva spravedlnosti také ČAK a že bude obsah vyhlášky veřejnosti znám dříve, než bude komentované ustanovení nutno aplikovat. Je totiž zjevné, že dostatečná legisvakanční lhůta by byla věci jen ku prospěchu a umožnila by České advokátní komoře se na tuto velkou změnu dostatečně připravit. Na přijatou vyhlášku naváže Komora vydáním stavovského předpisu.
K odst. 5
Bez existence důvodové zprávy se lze jen dohadovat, z jakého důvodu přistoupili poslanci k právní úpravě, jež je obsahem pátého odstavce komentovaného ustanovení. Novela totiž zavádí manipulační poplatek za vyřízení žádosti ve výši 100 Kč, který ovšem bude Komoře hradit jen žadatel o jednorázovou poradu, nikoliv žadatel o poskytnutí právní služby (podrobněji srov. komentář k § 18c). Tato právní úprava je tak nesystémová, nelogická a zakládá diskrepanci mezi žadateli o příslušnou bezplatnou právní pomoc.
Pátý odstavec dále vyjmenovává osobní osvobození pro jednotlivé žadatele, kteří poplatek platit nebudou.
K odst. 6 a 7
O určení advokáta podle komentovaného ustanovení rozhoduje předseda Komory podle § 45 odst. 2 písm. a) (srov. komentář k tomuto ustanovení), a to postupem podle § 55a zákona, tedy podle správního řádu. Pokud Komora žádosti o určení advokáta nevyhoví, musí rozhodnutí o nevyhovění žádosti obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o možnosti podat proti rozhodnutí žalobu podle soudního řádu správního. Proti rozhodnutí Komory ve věcech určení advokáta pro poskytnutí jednorázové porady se nelze odvolat. Rozhodnutí Komory, které bylo oznámeno, je v právní moci (podrobněji srov. komentář k § 55a).
Z publikace Zákon o advokacii a stavovské předpisy. Komentář. Knihu lze zakoupit ZDE.