oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Účast v dražbě

autor: Mgr. Renata Valešová, Ing. Jaroslav Hradil
publikováno: 28.08.2017

§ 3 Účastníci dražby

(1) Účastníkem dražby může být vždy stát, a to i tehdy, kdyby jiná osoba byla z dražby vyloučena. 

(2) Účastníky dražby nesmějí být osoby, které nemohou nabývat vlastnictví a práv k předmětům dražby2), osoby, na jejichž majetek byl prohlášen konkurs, nebo insolvenční návrh na majetek takové osoby byl zamítnut proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, a to po dobu 3 let od právní moci takového rozhodnutí; nikdo nesmí dražit za ně.

(3) Účastníky dražby nesmějí být osoby, u nichž by v důsledku nabytí vlastnictví předmětu dražby mohlo dojít k vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže;3) nikdo nesmí dražit za ně.

(4) Účastníky dražby nesmějí být osoby, které nesložily dražební jistotu, je-li požadována, a v opakované dražbě ani vydražitel, který způsobil zmaření předchozí dražby téhož předmětu dražby u téhož dražebníka; nikdo nesmí dražit za ně. Dražit v dražbě, jejíž kontrolou jsou pověřeni, nesmějí ani zaměstnanci příslušného živnostenského úřadu a kontrolou dražby pověření zaměstnanci Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen “ministerstvo”); nikdo nesmí dražit za ně.

(5) Účastníky dražby nesmějí být dražebník organizující a provádějící tuto dražbu, osoba, jež je jeho statutárním orgánem nebo členem jeho statutárního nebo jiného orgánu, jeho zaměstnanec, licitátor, který na této dražbě činí úkony dražebníka, a dále ani správce konkursní podstaty, likvidátor, nucený správce, dočasný správce nebo osoba vykonávající správu pro řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, jsou-li navrhovateli této dražby; nikdo nesmí dražit za ně.

(6) Účastníkem dražby též nesmí být osoba, která je ve vztahu k některé z osob uvedených v odstavci 5 osobou blízkou3a), společníkem, osobou ovládanou nebo osobou, která s ní tvoří koncern3b); nikdo nesmí dražit za ně.

(7) Pokud to povaha předmětu dražby nevylučuje, je přípustná společná účast více účastníků dražby za účelem společného nabytí předmětu dražby. Podmínkou společné účasti na dražbě je, že bude před zápisem společných účastníků do seznamu účastníků dražby předloženo dražebníkovi čestné prohlášení všech společných účastníků dražby, které bude obsahovat určení budoucích podílů na vydraženém předmětu dražby, jakož i zmocnění osoby oprávněné společné účastníky na dražbě zastupovat a které bude opatřeno úředně ověřenými podpisy všech společných účastníků dražby. S výjimkou určení osoby oprávněné společné účastníky na dražbě zastupovat není žádné omezení obsažené v prohlášení účastníků dražby nebo vyplývající z jejich případné dohody vůči dražebníkovi ani vůči třetím osobám účinné. Společní účastníci dražby odpovídají za uhrazení ceny dosažené vydražením společně a nerozdílně.

Stát jako účastník dražby

Stát se může účastnit dražby vždy, a to i v případě, že by byl v postavení některé z osob níže uvedených, které jsou z účasti na dražbě vyloučeny.

Dlužník v insolvenčním řízení

Samotné zahájení insolvenčního řízení proti dlužníkovi účasti v dražbě nebrání, samozřejmě za podmínky, že jsou dodržena omezení nakládání s majetkovou podstatou stanovená v § 111 insolvenčního zákona.

Zákon o veřejných dražbách z účasti na dražbě výslovně vylučuje pouze dlužníky, na jejichž majetek byl prohlášen konkurs. Účinky prohlášení konkursu nastávají již zveřejněním rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku, s tímto okamžikem je tedy nutné spojovat zákaz účasti v dražbě. Konec doby, po kterou je dlužník z účasti na dražbě vyloučen, však nastává až po uplynutí tří let od právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu na majetek dlužníka, nikoli od jeho zveřejnění.

Pokud jde o rozhodnutí, kterým soud zamítne insolvenční návrh z důvodu, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, od 1. 1. 2014 není takové rozhodnutí možné vydat. Zákonem č. 294/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů byl tento důvod pro zamítnutí insolvenčního návrhu vypuštěn.

Ovlivnění hospodářské soutěže

Účast v dražbě je zakázána také osobám, u nichž hrozí, že by v důsledku nabytí předmětu dražby mohly vyloučit, omezit nebo narušit hospodářskou soutěž, a to v důsledku nedovoleného spojení soutěžitelů podle zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů. Spojování soutěžitelů podléhá povolení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Povolení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže však nepodléhá každé spojení soutěžitelů, toto opatření se týká pouze soutěžitelů, jejichž obrat dosahuje výše uvedené v § 13 zák. o ochraně hosp. soutěže. V této souvislosti je třeba upozornit, že zákaz účasti v dražbě z důvodu vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže se netýká pouze podnikatelů, neboť podle zák. o ochraně hosp. soutěže se soutěžitelem rozumí každá fyzická či právnická osoba, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, i když nejsou právnickými osobami, a to nejen v případě, že se hospodářské soutěže účastní; stačí, že ji mohou svou činností ovlivňovat.

Osoby, které nesložily dražební jistotu, a vydražitel, který dražbu zmařil

Složením dražební jistoty, je-li dražebníkem požadována, dává osoba najevo svůj skutečný zájem o účast v dražbě a také poskytuje určitou míru jistoty, že v případě, že se stane vydražitelem, bude mít dostatek finančních prostředků k doplacení ceny dosažené vydražením. Není-li osoba ochotna nebo schopna dražební jistotu složit, nelze jí účast v dražbě povolit, a to bezvýjimečně.

Účast v dražbě nelze povolit ani osobě, která svým jednáním (resp. opomenutím) již dala najevo svůj nezájem o nabytí předmětu dražby. Opakované dražby totožného předmětu dražby prováděné stejným dražebníkem se tak nemůže účastnit ani osoba, která předchozí dražbu zmařila tím, že neuhradila cenu dosaženou vydražením řádně a včas. Vzhledem k tomu, že zákon o veřejných dražbách výslovně stanoví, že se musí jednat o opakovanou dražbu totožného předmětu dražby prováděnou stejným dražebníkem, neplatí toto omezení účasti v dražbě pro případy, kdy navrhovatel dražby možnost opakované dražby u téhož dražebníka nevyužije a namísto toho přistoupí k dražbě stejného předmětu dražby u jiného dražebníka.

Kontrolní orgány

Účast v dražbě je zapovězena zaměstnancům živnostenského úřadu a Ministerstva pro místní rozvoj, kteří jsou pověřeni kontrolou veřejné dražby. Je-li někdo pověřen kontrolou dražby, z logiky věci nemůže být sám jejím účastníkem.

Dražebník a navrhovatel

Ani sám dražebník provádějící dražbu nemůže být jejím účastníkem. Je-li dražebník právnickou osobou, nemůže být účastníkem dražby dále jeho statutární orgán, členové statutárního orgánu, a dokonce ani členové jiných orgánů (např. člen dozorčí či správní rady akciové společnosti, člen kontrolní komise družstva apod.). Dražby se nemohou zúčastnit ani zaměstnanci dražebníka a licitátor.

V případech, kdy je navrhovatelem veřejné dražby správce konkursní podstaty, insolvenční správce, likvidátor, nucený správce, dočasný správce nebo osoba vykonávající správu pro řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, nemůže být tato osoba současně účastníkem dražby.

Osoby blízké, koncern

Zákaz účasti v dražbě se nevztahuje pouze na výše uvedené osoby, nýbrž i na osoby jim blízké, kterými se podle § 22 obč. zák. rozumí příbuzní v řadě přímé, sourozenci a manžel či partner podle zák. o registr. partnerství. Osobou blízkou jsou i jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Zákon stanoví též vyvratitelnou právní domněnku, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené a osoby spolu trvale žijící. Omezení pro osoby blízké se u právnických osob užije obdobně v případě členů jejich statutárního orgánu a osob, které ji podstatně ovlivňují. Současně je však nutné upozornit, že bez dalšího nelze učinit závěr, že manžel člena statutárního orgánu právnické osoby je osobou blízkou vůči této právnické osobě (NS 29 Cdo 1212/2012) nebo že osobami blízkými jsou vůči sobě právnické osoby, v nichž jsou členy statutárního orgánu manželé (NS 29 ICdo 80/2014).

V případě právnických osob však nejsou z účasti na dražbě vyloučeni pouze členové statutárního orgánu a osoby, které právnickou osobu podstatně ovlivňují, nýbrž všichni její společníci bez ohledu na to, jaký vliv jsou schopni vykonávat. Stejně tak jsou z dražby vyloučeny i osoby ovládané dražebníkem, který v nich může přímo nebo nepřímo uplatňovat rozhodující vliv, a dále osoby, které jsou společně s dražebníkem podrobeny jednotnému řízení, anebo osoby, které jsou podrobeny jednotnému řízení dražebníka. Jednotným řízením se ve smyslu § 79 z. o. k. rozumí vliv řídící osoby na činnost řízené osoby, kterým je sledována koordinace a koncepční řízení alespoň jedné z významných složek nebo činností v rámci podnikání koncernu, to vše za účelem dlouhodobého prosazování koncernových zájmů v rámci jednotné politiky koncernu.

Následky účasti vyloučené osoby

Samotná účast osob vyloučených z dražby nemá vliv na průběh a výsledek dražby. To však neplatí, stane-li se osoba vyloučená z účasti na dražbě vydražitelem. Taková skutečnost je pak důvodem pro vyslovení neplatnosti dražby soudem, je-li platnost dražby napadena u soudu aktivně legitimovanou osobou, a to jak v případě dražby dobrovolné, tak v případě dražby nedobrovolné.

Společná účast v dražbě

Zákon o veřejných dražbách umožňuje jak společný návrh veřejné dražby, tak společnou účast více osob na dražbě za účelem společného nabytí předmětu dražby. Chtějí-li tyto osoby nabýt předmět dražby společně, musejí svou vůli projevit tak, že nejpozději před zápisem do seznamu účastníků předloží dražebníkovi své čestné prohlášení, obsahující určení budoucích podílů na následně vydraženém předmětu dražby a dále zmocnění osoby (nemusí se jednat o některého ze společných zájemců o nabytí předmětu dražby), která bude tyto osoby na dražbě zastupovat. Čestné prohlášení musí obsahovat úředně ověřené podpisy všech společných účastníků dražby. Jakákoli omezení obsažená v prohlášení účastníků mají účinky pouze inter partes, tedy výlučně mezi účastníky. Vůči třetím osobám nevyvolávají žádné účinky, a to ani ve vztahu k dražebníkovi. Pokud jde o závazek k úhradě ceny dosažené vydražením, mají společní účastníci postavení solidárních dlužníků. Cenu dosaženou vydražením jsou povinni uhradit společně a nerozdílně, bez ohledu na svou dohodu o velikosti podílů na předmětu dražby.

Z publikace Zákon o veřejných dražbách – Praktický komentář, lze koupit ZDE