Trestní řád: zúčastněná osoba

autor: JUDr. Tomáš Durdík
publikováno: 30.05.2017

K odst. 1 

Zúčastněnou osobou se rozumí ten, jehož věc nebo jiná majetková hodnota [a s účinností novely provedené zák. č. 55/2017 Sb. též jehož část majetku za podmínek § 102 tr. zákoníku] byla nebo podle návrhu státního zástupce má být zabrána. Zúčastněnou osobou nemůže být současně obviněný (§ 32). Zúčastněná osoba je vedle osoby, proti níž se vede trestní řízení, poškozeného a v řízení před soudem státního zástupce jednou ze stran trestního řízení (§ 12 odst. 6).

O zabrání věci [a s účinností od novely provedené zák. č. 55/2017 Sb. též o zabrání části majetku za podmínek § 102a tr. zákoníku], které je jednou z forem ochranných opatření, lze rozhodnout na návrh státního zástupce nebo i bez takového návrhu přímo v rámci hlavního líčení (§ 230 odst. 1), popř. ve veřejném zasedání, pakliže si soud v průběhu hlavního líčení z důvodu potřeby provedení dalšího dokazování, které nemohlo být provedeno ihned, rozhodnutí o tomto ochranném opatření vyhradil veřejnému zasedání (§ 230 odst. 2, 3), či na návrh státního zástupce (§ 239 odst. 1).

Zákonné podmínky pro uložení ochranného opatření v podobě zabrání věci stanoví § 101 tr. zákoníku. K podmínkám zabrání náhradní hodnoty blíže § 102 tr. zákoníku. K podmínkám zabrání spisů a zařízení blíže § 103 tr. zákoníku. [K podmínkám zabrání části majetku pachatele vybraných trestných činů blíže § 102a tr. zákoníku ve znění účinném od 18. 3. 2017.] Zabraná věc, náhradní hodnota, jakož i spis nebo zařízení [a s účinností od 18. 3. 2017 i část propadlého majetku] připadají státu (§ 104 odst. 1 tr. zákoníku).

U věci, která náleží do společného jmění obviněného a jeho manželky, je soud povinen zkoumat podmínky pro zabrání věci podle § 101 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku u obou spoluvlastníků a případný výrok, jímž podle citovaného ustanovení věc zabere, vyslovit tak, aby se vztahoval na obviněného i jeho manželku. Manželka obviněného má přitom v daném trestním řízení postavení zúčastněné osoby (R 14/1990).

Postavení zúčastněné osoby naproti tomu nemá ten, kdo se domáhá práv k majetku, který byl za podmínek § 66 tr. zákoníku postižen uloženým trestem propadnutí majetku.

Za účelem ochrany svých majetkových práv má zúčastněná osoba jednak právo se k věci vyjádřit, a to písemně nebo ústně (formou závěrečné řeči přednesené u hlavního líčení podle § 216 odst. 2 či formou vyjádření se k návrhu státního zástupce na zabrání věci v rámci veřejného zasedání podle § 235 odst. 1, popř. formou konečného návrhu předneseného v závěru veřejného zasedání podle § 235 odst. 3). Zúčastněná osoba má rovněž zákonné právo účastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání, jejichž předmětem je rozhodování o zabrání věci, pročež je třeba této osobě jednak doručit opis obžaloby (§ 196 odst. 1), popř. opis samostatného návrhu státního zástupce na zabrání věci (§ 233 odst. 1), dále ji vyrozumět o termínu nařízeného hlavního líčení či veřejného zasedání a poskytnout jí v případě hlavního líčení alespoň třídenní a v případě veřejného zasedání alespoň pětidenní lhůtu na přípravu (§ 198 odst. 1, 2 a § 233 odst. 1, 2). Se souhlasem předsedy senátu je zúčastněná osoba oprávněna klást v rámci hlavního líčení vyslýchaným osobám otázky (§ 215 odst. 1) a po ukončeném dokazování přednést závěrečnou řeč (§ 216 odst. 2).

Současně je třeba zúčastněné osobě doručit opis rozsudku, pakliže jím bylo rozhodnuto o zabrání věci, která je jejím majetkem, a to bez ohledu na skutečnost, zda byla tato osoba při vyhlášení přítomna či nikoli (§ 130 odst. 1). Je-li však zúčastněná osoba v daném řízení zastoupena zákonným zástupcem, doručí se opis rozsudku jen tomuto zákonnému zástupci, a má-li zmocněnce, doručí se jen zmocněnci (§ 130 odst. 3). Rozhoduje-li soud o zabrání věci usnesením, je třeba toto usnesení zúčastněné osobě oznámit, a to buď jeho vyhlášením v její přítomnosti, nebo doručením jeho opisu (§ 147 odst. 1). Má-li zúčastněná osoba zmocněnce, stačí, že usnesení bylo vyhlášeno buď této zúčastněné osobě, nebo jejímu zmocněnci, a oznamuje-li se doručením, doručí se jeho opis jen zmocněnci (§ 137 odst. 2).

Zúčastněná osoba má rovněž právo činit při hlavním líčení a veřejném zasedání návrhy na doplnění dokazování, jakož i nahlížet do spisu [s výjimkou protokolu o hlasování a osobních údajů svědků s utajenou totožností podle § 55 odst. 2, jakož i údajů, s nimiž se podle § 55 odst. 1 písm. c) mohou seznamovat pouze orgány činné v trestním řízení a úředníci Probační a mediační služby činné v dané věci], činit si z nich výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisů a jejich částí (§ 65 odst. 1). V rámci hlavního líčení je zúčastněné osobě rovněž třeba předložit posudky, zprávy státních a jiných orgánů a další listiny, jakož i jiné věcné důkazy k nahlédnutí, přičemž navrhne-li tato osoba přečtení některé z těchto listin, je soud povinen jejímu návrhu vyhovět (§ 213 odst. 1, 2).

Zúčastněná osoba má v neposlední řadě rovněž právo podávat za podmínek stanovených trestním řádem opravné prostředky, tedy jak odvolání proti nesprávnosti výroku o zabrání věci, jenž je součástí vyhlášeného rozsudku, které je třeba podat do osmi dnů ode dne doručení jeho opisu (§ 248 odst. 1), tak stížnost proti usnesení o zabrání věci, kterou je třeba podat do tří dnů ode dne jeho oznámení (§ 142 odst. 1 a § 143 odst. 1). Jelikož o uložení ochranného opatření nelze rozhodnout trestním příkazem, není zúčastněná osoba oprávněna k podání odporu [§ 314e odst. 6 písm. b) a § 314g odst. 1].

Na rozdíl od poškozeného nemá zúčastněná osoba vůči odsouzenému či jinému subjektu právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění jejích práv v rámci daného trestního řízení, včetně nákladů vzniklých přibráním zmocněnce (§ 154). Zúčastněná osoba nemá na rozdíl od poškozeného rovněž právo na přiznání nároku na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu (§ 51a).

Prospívá-li důvod, z něhož odvolací soud rozhodl ve prospěch některého obžalovaného, rovněž zúčastněné osobě, rozhodne odvolací soud vždy též v její prospěch. Stejně rozhodne ve prospěch obžalovaného, kterému prospívá důvod, z něhož rozhodl ve prospěch zúčastněné osoby (§ 261). Obdobně je třeba postupovat i v řízení o dovolání (§ 265k odst. 2), jakož i v řízení o stížnosti pro porušení zákona (§ 269 odst. 2). Rovněž povolí-li soud obnovu řízení ve prospěch obviněného z důvodů, které prospívají také zúčastněné osobě, povolí zároveň obnovu též v její prospěch (§ 285).

K odst. 2 

Povinnost poučit zúčastněnou osobu o jejích právech a povinnostech, včetně poskytnutí možnosti jejich uplatnění, dopadá na všechny orgány činné v trestním řízení, tedy na policejní orgán, státního zástupce i soud, a to v jakékoli fázi trestního řízení.   

Jsou-li v trestním řízení, ve kterém jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o zabrání věci, popř. pro zabrání náhradní hodnoty, spisů nebo zařízení, projednávány utajované informace, musí být zúčastněná osoba ze strany příslušného orgánu činného v trestním řízení předem řádně poučena o právech a povinnostech v oblasti ochrany utajovaných informací, včetně následků jejich porušení. K podmínkám přístupu k utajovaným informacím v rámci trestního řízení blíže výklad k § 51b.

K odst. 3 

K pojmům omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům, resp. plná svéprávnost a omezení svéprávnosti blíže výklad k § 34 bod 1.

Nelze-li v řízení o zabrání věci spolehlivě zjistit vlastníka věci, jež má být zabrána, nebo není-li jeho pobyt znám, je mu předsedou ustanoven opatrovník, který má v řízení o zabrání věci stejná práva jako její vlastník. O ustanovení opatrovníka soud rozhodne usnesením, proti kterému je stížnost přípustná, jež nemá odkladný účinek. Veškeré písemnosti určené pro vlastníka věci se doručují pouze opatrovníkovi, přičemž předvolání vlastníka věci k veřejnému zasedání je třeba vhodným způsobem uveřejnit. Veřejné zasedání je následně provedeno i v nepřítomnosti vlastníka věci, a to bez ohledu na to, zda se o tomto jednání dověděl (§ 239a).

K odst. 3 a 4 [ve znění po novele provedené s účinností od 18. 3. 2017 zák. č. 55/2017 Sb.]

Dojde-li ke střetu zájmu zákonného zástupce nebo opatrovníka se zájmem jimi zastoupené zúčastněné osoby či ke střetu zájmů těch, kteří jsou zastoupeni týmž zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, nebo hrozí-li takový střet, jmenuje soud rozhodující v občanskoprávním řízení zastoupenému kolizního opatrovníka (§ 460 obč. zák.). Vyjma kolize zájmů může být důvodem neschopnosti zákonného zástupce nebo opatrovníka zúčastněné osoby vykonávat jeho procesní práva např. jeho hospitalizace, dlouhodobý pobyt v zahraničí, nezvěstnost apod.

Pro ustanovení opatrovníka zúčastněné osobě rozhodnutím soudu nebo státního zástupce přímo v trestním řízení musí být kumulativně splněny dvě zákonné podmínky, a to jednak neschopnost zákonného zástupce nebo opatrovníka vykonávat jeho procesní práva při zastupování zúčastněné osoby ve smyslu odst. 1, popř. skutečnost, že nebyl zúčastněné osobě dosud ustanoven, ačkoli jsou pro jeho ustanovení dány zákonné důvody, jednak nebezpečí z prodlení, tj. urgentní potřeba zajištění řádného zastoupení zúčastněné osoby v dané trestní věci. Opatrovník ustanovený předsedou senátu (samosoudcem) nebo státním zástupcem v rámci trestního řízení je přitom oprávněn vykonávat všechna práva, která jinak náležejí zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi ustanovenému civilním soudem. Pakliže však nebezpečí z prodlení při zajištění výkonu procesních práv zúčastněné osoby nehrozí, učiní v řízení před soudem předseda senátu (samosoudce) a v přípravném řízení státní zástupce vůči příslušnému soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení podnět ke jmenování kolizního opatrovníka podle § 460 obč. zák. K zahájení a vedení řízení ve věcech opatrovnictví člověka blíže § 44–49 z. ř. s.

Je-li zúčastněnou osobou právnická osoba, je třeba, aby jí byl za účelem ochrany jejích zájmů v trestním řízení opatrovník neprodleně ustanoven přímo v trestním řízení, jsou-li kumulativně dány dva zákonné důvody, a to nebezpečí z prodlení (tj. urgentní potřeba zajištění řádného zastoupení této právnické osoby v postavení zúčastněné osoby v dané trestní věci) a současně nezpůsobilost dané právnické osoby činit úkony v řízení (např. za situace, kdy tato právnická osoba nemá v rozporu se zákonem statutární orgán, a nemůže tak ani určit jinou osobu, která by ji v trestním řízení řádně zastupovala, nebo jsou-li zájmy statutárního orgánu v rozporu se zájmy této právnické osoby).

Opatrovníkem zúčastněné osoby bude v trestním řízení zpravidla ustanovena osoba z řad jejích příbuzných (u níž není dán střet zájmů), pracovník orgánu obce či kraje, orgán místní správy, advokát apod. Každý opatrovník přitom musí se svým ustanovením souhlasit, s výjimkou případu, kdy je zúčastněné osobě opatrovníkem ustanoven advokát, neboť ve vztahu k této profesní skupině osob se jedná o poskytnutí právní služby za úhradu.  

O ustanovení opatrovníka zúčastněné osobě rozhodne v řízení před soudem předseda senátu (samosoudce) a v přípravném řízení státní zástupce vykonávající dozor nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení (§ 174 odst. 1) nebo konající vyšetřování [§ 161 odst. 4, odst. 5 písm. b)], a to bez jednání formou usnesení (§ 119 odst. 1, 2). Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, která nemá odkladný účinek (§ 141 odst. 4), tzn. že dané rozhodnutí je předběžně vykonatelné. K pojmu právní moc a vykonatelnost usnesení blíže výklad k § 140.

K odst. 4 [s účinností od 18. 3. 2017 po novele provedené zák. č. 55/2017 Sb. označen jako odst. 5] 

Tato úprava reflektuje specifické případy, kdy práva nakládat s majetkem náležejí jiné osobě než jeho vlastníkovi. Takovým případem je jednak institut svěřenského fondu ve smyslu § 1448–1474 obč. zák. (či v obdobném zařízení), jakož i majetek v podílovém fondu podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech, který obhospodařuje investiční společnost svým jménem na účet podílníků, přičemž z právních jednání učiněných v souvislosti s obhospodařováním majetku v podílovém fondu je oprávněna a zavázána investiční společnost. S ohledem na specifickou konstrukci svěřenského fondu, který není právnickou osobou a majetek v tomto fondu zároveň nemá žádného vlastníka, je třeba umožnit, aby mohlo dojít k zajištění, správě a odčerpání majetku v takovém fondu v případě, že slouží k praní špinavých peněz a plyne do něj majetek mající původ v trestné činnosti.

Obhospodařovatelem podílového (investičního) fondu se rozumí ten, kdo daný fond obhospodařuje. Obhospodařováním investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu se přitom rozumí správa majetku tohoto fondu, včetně investování na účet tohoto fondu, a řízení rizik spojených s tímto investováním. Obhospodařovat investiční fond nesmí nikdo bez povolení uděleného Českou národní bankou podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech, nestanoví-li tento zákon nebo jiný právní předpis jinak (§ 5 odst. 1, 2 zák. č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech). Každý investiční fond může mít pouze jednoho obhospodařovatele, přičemž všechny podfondy jednoho investičního fondu musí mít téhož obhospodařovatele. Obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zahrnuje i obhospodařování jeho podfondů nebo srovnatelných zařízení (§ 6 odst. 1 až 3 cit. zák.).

Samosprávným investičním fondem je investiční fond s právní osobností, který je na základě povolení k činnosti samosprávného investičního fondu uděleného Českou národní bankou oprávněn se obhospodařovat, popřípadě provádět svou administraci. Samosprávným investičním fondem není investiční fond s právní osobností, který má individuální statutární orgán, jímž je právnická osoba oprávněná obhospodařovat tento investiční fond. Obhospodařovatelem samosprávného investičního fondu je tento fond, přičemž investiční fond s právní osobností nesmí obhospodařovat jiný investiční fond nebo zahraniční investiční fond (§ 8 cit. zák.). Investiční fond s právní osobností, který má individuální statutární orgán, jímž je právnická osoba oprávněná obhospodařovat tento investiční fond, je oprávněn se obhospodařovat prostřednictvím této osoby. Obhospodařovatelem tohoto investičního fondu je přitom právnická osoba, která je jeho individuálním statutárním orgánem (§ 9 odst. 1, 2 cit. zák.).

Je-li v trestním řízení rozhodnuto o zajištění (§ 47–49 a § 78–81b) či zabrání (§ 101 a § 102 tr. zákoníku) majetku ve svěřenském fondu nebo v podílovém fondu z důvodu podezření, že se jedná o nástroj nebo výnos z trestné činnosti (popř. jako náhradní hodnoty), je třeba v rozhodnutí příslušného orgánu činného v trestním řízení jednak uvést, které věci podléhají zajištění nebo zabrání, dále označení svěřenského fondu nebo podílového fondu a osoby svěřenského správce či obhospodařovatele podílového fondu. Předmětné usnesení musí být následně doručeno svěřenskému správci, správci zařízení obdobného svěřenskému fondu nebo obhospodařovateli podílového fondu, který může využít všech opravných prostředků a jiných právních nástrojů, jež trestní řád přiznává zúčastněné osobě.

Autor je soudcem Městského soudu v Praze.

Z publikace DRAŠTÍK, A., FENYK, J. a kol. Trestní řád. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2017. Díl 1 a 2. Koupit lze ZDE.