oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Stát jako nevděčný klient advokáta

autor: JUDr. Marie Rychtářová a Mgr. Hana Jandová
publikováno: 14.12.2018

Je-li účastníku, kterému je přiznáno částečné osvobození od soudních poplatků, nebo pro to splňuje předpoklady pouze částečně, ustanoven k ochraně jeho zájmů zástupce (advokát), vznikají v praxi problémy s tím, jak naložit s tou částí jeho odměny a náhrady hotových výdajů, v jehož rozsahu účastníku nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků, nebo pro to nesplňuje předpoklady. V následujícím článku autorky nastiňují různé přístupy v praxi soudů s odkazy na relevantní judikaturu.

 

Je-li to nezbytné třeba k ochraně účastníkových zájmů a jsou-li u něj splněny předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků ve smyslu § 138 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), předseda senátu mu ustanoví k jeho žádosti zástupce. Zástupcem lze ustanovit kteroukoliv fyzickou osobu, která má způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu a která je způsobilá k řádnému zastupování, jestliže se svým ustanovením souhlasí. Ustanovený zástupce nemusí mít právnické vzdělání.[1] Pouze v případě, že to vyžaduje ochrana zájmů účastníka, nebo jde-li o věc, v níž je zákonem předepsané povinné zastoupení advokátem, ustanoví soud účastníkovi zástupcem advokáta.

Podmínkou pro ustanovení zástupce není předchozí kladné soudní rozhodnutí o přiznání osvobození od soudních poplatků. Součástí rozhodnutí, kterým soud účastníkovi ustanovuje takového zástupce, není výrok o přiznání osvobození od soudních poplatků. Soud si tuto otázku posoudí pouze jako nutný předpoklad. Je však nezbytné, aby soud určil, zda jsou u účastníka podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků splněny zcela, nebo jen částečně. V případě druhém je nutné, aby soud stanovil poměr, v jakém účastník splňuje předpoklad pro osvobození od soudních poplatků, aby bylo možné později určit, v jakém rozsahu bude odměnu a hotové výdaje ustanoveného zástupce (advokáta), případně i náhradu za daň z přidané hodnoty, je-li jejím plátcem, platit stát.

Zastupoval-li ustanovený zástupce (advokát) účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit náhradu hotových výdajů a odměnu za zastupování přímo státu.[2] Důvodem k tomuto opatření je skutečnost, že hotové výdaje a odměnu ustanoveného zástupce (advokáta) platil stát. Náhrada ostatních nákladů se pak platí již přímo zastoupenému účastníkovi.[3] 

Státu pak bude náležet náhrada hotových výdajů ustanoveného zástupce (advokáta) a jeho odměna bezesporu co do poměru, ve kterém je účastníku přiznáno osvobození od soudních poplatků. Stát bude taktéž ustanovenému zástupci hradit určitě tu část hotových výdajů a odměny, a to v rozsahu, v němž bylo účastníku, kterému byl zástupce (advokát) ustanoven, přiznáno osvobození od soudních poplatků. Co se týče zbývající části odměny a hotových výdajů ustanoveného zástupce (advokáta), lze se v praxi setkat se třemi různými přístupy.

Předně soud ustanovenému zástupci (advokátovi) uhradí jeho odměnu a náhradu hotových výdajů v plném rozsahu, tedy bez zohlednění rozsahu osvobození zastupovaného účastníka. Tento postup je odůvodněn skutečností, že je to právě stát, který se rozhodnutím o ustanovení zástupce (advokáta) ocitá vlastně v roli advokátova klienta bez jakékoli dohody o právním zastoupení mezi ustanoveným zástupcem (advokátem) a účastníkem. K vymožení té části hotových výdajů a odměny ustanoveného zástupce (advokáta) převyšující předpoklady pro osvobození od soudních poplatků stát využije ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř., dopadající na náhradu nákladů placených státem.[4]

Autorky se v praxi setkaly i s variantou, kdy soud rozhodl o náhradě hotových výdajů a odměně ustanoveného zástupce (advokáta) tím způsobem, že v rozsahu, v němž bylo účastníku přiznáno osvobození od soudních poplatků, nebo pro něj splňoval předpoklady, přiznal ustanovenému zástupci odměnu a náhradu hotových výdajů, současně dalším výrokem stanovil povinnost účastníku zaplatit ustanovenému zástupci (advokátovi) zbývající část.

Třetí varianta spočívá v tom, že soud přizná ustanovenému zástupci (advokátovi) odměnu a náhradu hotových výdajů v rozsahu, pro který bylo účastníku přiznáno osvobození od soudních poplatků, nebo pro něj splňoval předpoklady. O zbývající části odměny a náhrady hotových výdajů soud nerozhoduje, ale ponechá na ustanoveném zástupci (advokátu), aby ji ze svého klienta vymohl na vlastní pěst. Ustanovený zástupce (advokát) zbývající část odměny a náhrady hotových výdajů uplatňuje přímo na jím zastoupené účastníkovi, byť takový postup, s ohledem na majetkové portfolio jeho klienta, nebude zřejmě snadný.

Se třetí variantou se ztotožňuje Nejvyšší správní soud ČR, který odměnu a náhradu hotových výdajů ustanoveného zástupce (advokáta) určí částkou X (80 % z celkové částky) s tím, že tato částka je pak advokátu vyplacena z účtu soudu.[5] O zbylé části odměny a náhrady hotových výdajů ustanoveného zástupce (advokáta) Nejvyšší správní soud ČR nerozhoduje, hradí je účastník sám. Taktéž Nejvyšší soud ČR dovodil, že v případě účastníka, jemuž bylo přiznáno částečné osvobození od soudních poplatků, se na placení hotových výdajů ustanoveného zástupce (advokáta) a odměně za zastupování bude účastník podílet v rozsahu, v němž nebyl osvobozen od placení soudních poplatků (resp. v němž nesplňoval předpoklady pro přiznání osvobození od nich).[6]

Uvedený přístup podrobil kritice i Ústavní soud ČR, který rozhodoval právě o ústavní stížnosti ustanoveného zástupce (advokáta), jemuž soud přiznal odměnu a náhradu hotových výdajů pouze v tom rozsahu, v kterém bylo účastníkovi, jehož zastupoval, přiznáno osvobození od soudních poplatků. Ústavní soud ČR dovodil, že jedině takový výklad, který uvedený přenos rozsahu osvobození od soudních poplatků na stanovení celkové výše přiznané odměny a náhrady hotových výdajů umožňuje, lze považovat za ústavně konformní a jsoucí v souladu s úmyslem zákonodárce. Je-li celkový rozsah osvobození od soudních poplatků limitován proto, že majetkové či jiné poměry účastníka absolutní osvobození neumožňují, je jediným správným výkladem ten, který rovněž limituje celkovou výši odměny a náhrady hotových výdajů placených státem. Opačný výklad by nedůvodně zvýhodňoval účastníky pouze částečně osvobozené od soudních poplatků před ostatními účastníky, resp. by nedůvodně zatěžoval rozpočet státu.[7]

Lze uzavřít, že odmítá-li účastník hradit příslušnou část hotových výdajů a odměny advokátovi, ačkoli splňuje předpoklady jen pro částečné osvobození od soudních poplatků, může to být i důvodem, aby soud vyhověl žádosti ustanoveného zástupce (advokáta) o zrušení jeho ustanovení.[8]

JUDr. Marie Rychtářová je soudkyní Okresního soudu ve Strakonicích a Mgr. Hana Jandová pracuje tamtéž jako vyšší soudní úřednice.

 



[1] DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav, DLOUHÁ, Eva. Občanský soudní řád I, II. 1.vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2009, s. 195. ISBN 978-80-7400-107-9.

[2] § 149 odst. 2 o.s.ř.

[3] DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav, DLOUHÁ, Eva. Občanský soudní řád I, II. 1.vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2009, s. 1001. ISBN 978-80-7400-107-9.

[4] Rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ve věci 8 Co 1863/2016, ve kterém je odkazováno na nálezy Ústavního soudu ČR ze dne 27. 6. 2012 sp. zn. II. ÚS 1534/10, ze dne 10. 12. 2013 sp. zn. III. ÚS 2801/11 anebo ze dne 11. 4. 2006 sp. zn.  IV. ÚS 763/05, které se zabývají otázkou odměňování ustanoveného advokáta, která náleží do vztahu pouze mezi daným advokátem a státem, zároveň zdůrazňují právo advokáta na legitimní očekávání nabytí majetku (odměny za zastupování)

[5] Usnesení Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 30. 9. 2013 č. j. 5 As 34/2013-29 nebo rozsudek téhož soudu ze dne 31. 1. 2011, č. j. 5 As 68/2010 – 72

[6] Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 8. 2017 sp. zn. 26 Cdo 1240/2016

[7] Usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 19. 4. 2016 sp. zn. III. ÚS 102/16

[8] Okresní soud v Jindřichově Hradci návrhu ustanoveného advokáta zamítl s tím, že ustanovený zástupce je povinen vykonat veškeré kroky v zájmu účastníka a případné nedorozumění nejsou důvodem pro vyhovění jeho žádosti o zrušení ustanovení zástupcem účastníka). Krajský soud v Českých Budějovicích ustanovení advokáta zrušil právě s odkazem na to, že odmítá-li účastník splňující předpoklady jen pro částečné osvobození od soudních poplatků hradit zbývající část hotových výdajů a odměny advokátovi, je namístě vyhovět žádosti ustanoveného advokáta o zrušení jeho ustanovení (7 Co 1752/2016).