Společnost s ručením omezeným

autor: doc. JUDr. Tomáš Dvořák, Ph.D.
publikováno: 26.11.2014

Vznik společenské smlouvy

Poté, co byly ukončeny přípravné práce na založení společnosti, popř. též uzavřena přípravná smlouva, a budoucí zakladatelé společnosti se sjednotili na všech otázkách stran vzniku a budoucí existence společnosti, přichází na řadu vlastní akt založení společnosti, totiž sestavení a uzavření společenské smlouvy. Společenská smlouva se uzavírá písemně, a to ve formě veřejné listiny (§ 8 odst. 1 věta druhá korp. z.), kterou může být pouze notářský zápis (§ 776 odst. 2 věta druhá korp. z.), a to notářský zápis o právním jednání podle § 62 a násl. not. ř.

Nejedná se o žádnou zvláštnost. I jiné právní úpravy kontinentálního právního okruhu vyžadují, aby společenská smlouva a její změny byly vyhotoveny ve formě notářského zápisu nebo jiné veřejné listiny.^[1] 

Notářský zápis musí být též podepsán, a to jak notářem, tak i všemi zakladateli. Pokud se zakladatelé dostaví osobně a zápis podepíší, je celá procedura jednodušší. Alternativně může za zakladatele jednat jeho zmocněnec na základě plné moci podle § 441 a násl. obč. z.; to plyne i z notářského řádu [§ 63 písm. h) not. ř.]. Plná moc musí mít vždy písemnou formu a podpis na ní musí být úředně ověřen, jinak je absolutně neplatná, k čemuž soud vždy přihlédne i bez návrhu (§ 6 odst. 1 korp. z.); plná moc se v tomto případě vždy k notářskému zápisu připojuje.

Dílčí interpretační problém může vzbudit v praxi otázka, kdo je oprávněn uzavřít společenskou smlouvu za zakladatele – právnickou osobu. Je nepochybné, že toto oprávnění má statutární orgán, resp. jeho člen oprávněný jednat za právnickou osobu. 

Méně jednoznačné je však řešení otázky, zda je k tomuto jednání oprávněn i prokurista. Zde existují dva, resp. tři proudy. Jeden hlásá, že k tomuto jednání prokurista oprávněn není, neboť je ve smyslu § 450 odst. 1 věty prvé obč. z. oprávněn pouze k právním jednáním, ke kterým dochází při provozování obchodního závodu nebo pobočky, přičemž založení společnosti nelze dosti dobře označit za právní jednání při provozování obchodního závodu; rozhodně se nejedná o běžné právní jednání. Druhý proud stojí na myšlence, že prokurista je zmocněn ke všem právním jednáním, a to i k těm, k nimž se jinak vyžaduje zvláštní plná moc; zákon zde sice zvláštní plnou moc vyžaduje, avšak i přesto je prokurista vzhledem k formulaci § 450 odst. 1 věty prvé obč. z. k podpisu společenské smlouvy oprávněn. Konečně existuje ještě třetí proud, který razí myšlenku, že to, zda je prokurista k podpisu oprávněn, či nikoliv, je třeba posuzovat podle povahy a okolností toho kterého konkrétního případu.^[2] 

Lze mít za to, že je třeba vždy zohledňovat okolnosti toho kterého konkrétního případu, avšak až na výjimky zmocnění prokuristy není dáno proto, že založení společnosti není pravidelná či obvyklá činnost při provozování obchodního závodu nebo pobočky; spíše ji lze označit za událost tak či onak vybočující z pravidelného rytmu činnosti podnikatele.^[3] 

Konečně poslední okruh subjektů, který připadá v úvahu, je okruh zaměstnanců právnické osoby, jejichž zmocnění je dáno jednak obecným § 166 obč. z., jednak i speciálním § 430 odst. 1 obč. z. Ačkoliv není vyloučen apriori opak, je namístě argumentovat spíše pro opačný závěr, totiž že společenskou smlouvu uzavřít za zakladatele nemohou. Je sice pravdou, že rozsah zákonného zmocnění např. generálního ředitele je jiný než vrátného, přesto však je třeba zmocnění těchto osob odmítnout s poukazem na to, že zakládání společnosti rozhodně není obvyklou činností ve smyslu cit. zákonných předpisů. 

Náležitosti společenské smlouvy

1. Obecně

Náležitosti společenské smlouvy lze pravidelně dělit do dvou okruhů, a to na náležitosti obligatorní, tzn. povinné, a na náležitosti fakultativní, tj. dobrovolné. Tyto náležitosti lze označit za podstatné náležitosti (esentialia negotii), bez kterých společenská smlouva vůbec nemůže vzniknout. 

2. Obligatorní náležitosti

A) Obecně

Někteří autoři dovozují, že pojem obligatorních náležitostí společenské smlouvy je nepřesný, neboť smlouva vznikne až tehdy, je-li dosaženo dohody o všech jejích podstatných náležitostech; pokud je smlouva uzavřena s vadou, je možno ji posoudit za konkrétních okolností jakožto jiné právní jednání (viz § 555 obč. z.). To je z teoretického hlediska jistě pravda, v praxi však tato otázka nemá reálného významu.

Obligatorní náležitosti lze přitom rozlišovat na náležitosti absolutně obligatorní (tj. takové, které musí být ve společenské smlouvě obsaženy od uzavření společenské smlouvy do zániku společnosti) a relativně obligatorní [tj. takové, které mohou být po vzniku společnosti a po splnění vkladové povinnosti ze společenské smlouvy vypuštěny (§ 146 odst. 3 korp. z.)]. 

B) Absolutně obligatorní náležitosti

Absolutně obligatorní náležitosti společenské smlouvy jsou tyto (§ 123 odst. 1 obč. z., § 146 odst. 1 korp. z.):

1. obchodní firma a sídlo společnosti,

2. předmět činnosti společnosti,

3. obchodní firma nebo název a sídlo společníka – právnické osoby a jméno, příjmení a bydliště společníka – fyzické osoby,^[4]

4. určení druhů podílů každého společníka a práv a povinností s nimi spojených, dovoluje-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů,

5. výše vkladu připadající na každý jednotlivý podíl individuálně; z tohoto určení musí být zřejmé, který podíl nebo podíly náleží kterému společníkovi,

6. výše základního kapitálu společnosti, a

7. počet jednatelů^[5] a způsob jejich jednání za společnost. Je otázkou, zda může být ve společenské smlouvě počet jednatelů vymezen často používanou klauzulí „společnost má jednoho nebo více jednatelů“ s tím, že konkrétní     počet stanoví valná hromada svým usnesením. Platnost takového ustanovení je však pochybná; lze mít za to, že taková klauzule je nicotná pro neurčitost (§ 553 odst. 1 obč. z.).^[6] 

C) Relativně obligatorní náležitosti

Relativně obligatorní náležitosti společenské smlouvy jsou tyto (§ 146 odst. 2 korp. z.): 

1. vkladová povinnost zakladatelů, včetně lhůty pro její splnění,

2. údaj o tom, koho zakladatelé určují statutárním orgánem nebo jeho členy, popř. členy jiných orgánů společnosti, kteří mají být voleni valnou hromadou,

3. určení správce vkladu, a

4. u nepeněžitého vkladu jeho popis, jeho ocenění, částku, kterou se započítává na vkladový kurs, a určení osoby znalce, který provede ocenění předmětu nepeněžitého vkladu.

Předmětné údaje mohou být – po vzniku společnosti a po splnění vkladové povinnosti – ze společenské smlouvy vypuštěny (nikoliv však musí), protože již nejsou nezbytné. I takové vypuštění náležitostí ze společenské smlouvy je však její změnou, o které musí být právně relevantním způsobem rozhodnuto.^[7] 

3. Fakultativní náležitosti

Fakultativními náležitostmi společenské smlouvy jsou údaje dvojího druhu.

Prvým druhem jsou obvyklé, resp. pravidelné náležitosti smlouvy (naturalia negotii), na které v souvislosti se společenskou smlouvou zákon většinou pamatuje dispozitivním odkazem. Vždy zde přitom platí, že neobsahuje-li společenská smlouva vlastní úpravu, použije se bez dalšího zákonný režim. Obvyklé fakultativní náležitosti společenské smlouvy jsou zejména tyto:

 1.   údaj, že je společnost založena na dobu určitou (§ 124 obč. z.),

 2.   procedurální postupy pro rozhodování kolektivních volených orgánů (§ 158 odst. 1 a 2 obč. z.),

 3.   určení stran plodů a užitků vzešlých z předmětů vkladů po dobu jejich správy správcem vkladů (§ 27 odst. 1 korp. z.),

 4.   založení práva na podíl na zisku společnosti jiných osob, než jsou společníci (§ 34 odst. 1 korp. z.),

 5.   lhůta splatnosti podílu na zisku (§ 34 odst. 2 věta první korp. z.),

 6.   pravidla pro stanovení vypořádacího podílu (§ 36 odst. 2–4 korp. z.),

 7.   pravidla pro stanovení způsobu výplaty a výše podílů společníků na likvidačním zůstatku (§ 37 odst. 1 a § 38 odst. 3 korp. z.),

 8.   omezení nebo vyloučení přechodu podílu na právního nástupce ve vícečlenné společnosti (§ 42 odst. 1 korp. z.),

 9.   zákaz rozdělení podílu (§ 43 odst. 1 korp. z.),

10.   vyloučení rozhodujícího práva předsedy kolektivního voleného orgánu (§ 44 odst. 3 korp. z.),

11.   omezení jednatelského oprávnění orgánu společnosti (§ 47 korp. z.),

12.   určení orgánu společnosti, kterému se oznamuje rezignace z funkce voleného orgánu nebo jeho člena (§ 59 odst. 5 korp. z.),

13.   způsob stanovení výše podílů jednotlivých společníků (§ 133 korp. z.),

14.   dovolení různých druhů podílů, stanovení práv a povinností spojených s jednotlivými druhy podílů, vlastnictví více než jednoho podílu jediným společníkem (§ 135 korp. z.),

15.   vydání kmenových listů (§ 137 korp. z.),

16.   založení působnosti valné hromady ke změně společenské smlouvy (§ 147 odst. 1 a 2 korp. z.),

17.   určení výše úroku z prodlení při prodlení vkladatele se splacením peněžitého vkladu nebo příplatku nebo vyloučení povinnosti platit úrok z prodlení vůbec (§ 151 odst. 1 a § 165 korp. z.),

18.   podoba podílů na zisku (§ 161 odst. 1 korp. z.),

19.   způsob výplaty podílů na zisku (§ 161 odst. 2 korp. z.),

20.   určení, že s podíly nebo některými z nich je spojen pevný podíl na zisku (§ 161 odst. 3 korp. z.),

21.   zřízení rezervního fondu a popř. i jiných fondů společnosti a určení výše přídělů do nich (§ 161 odst. 4 korp. z.),

22.   zřízení příplatkové povinnosti společníků a pravidel pro její uvalení na společníky (§ 162 korp. z.), dobrovolné poskytnutí příplatku (§ 163 odst. 1 korp. z.) a odchylná pravidla pro vystoupení nesouhlasícího společníka ze společnosti (§ 164 odst. 5 korp. z.),

23.   připuštění hlasování s využitím technických prostředků (§ 167 odst. 2 korp. z.),

24.   určení jiného kvóra usnášeníschopnosti valné hromady (§ 169 odst. 1 korp. z.),

25.   určení jiného počtu hlasů jednotlivých společníků (§ 169 odst. 2 korp. z.),

26.   určení jiného počtu hlasů pro přijetí (některých) usnesení valné hromady (§ 170 korp. z.),

27.   odchylná úprava od zákonného režimu ve věci dodatečného výkonu hlasovacího práva (§ 174 odst. 1 korp. z.),

28.   zákaz rozhodování per rollam (§ 175 odst. 1 korp. z.),

29.   lhůta pro vyjádření společníka při rozhodování per rollam [§ 175 odst. 2 písm. a) korp. z.],

30.   další údaje obsažené v návrhu rozhodnutí per rollam [§ 175 odst. 2 písm. c) korp. z.],

31.   lhůta pro svolání valné hromady, podrobnější pravidla pro pozvánku, doručovací adresa pro pozvánku (§ 184 odst. 1 a 2 korp. z.),

32.   založení působnosti valné hromady k povolání a odvolání likvidátora [§ 190 odst. 2 písm. d) korp. z.],

33.   vyloučení působnosti valné hromady k udělení a odvolání prokury [§ 190 odst. 2 písm. e) korp. z.],

34.   založení působnosti valné hromady ke zrušení společnosti s likvidací [§ 190 odst. 2 písm. f) korp. z.],

35.   určení, že více jednatelů tvoří kolektivní statutární orgán (§ 194 odst. 2 korp. z.),

36.   odchylná pravidla pro rozhodování o obchodním vedení společnosti, jestliže jednatelé netvoří kolektivní statutární orgán (§ 195 odst. 1 korp. z.),

37.   vyloučení přechodu funkce jednatele na univerzálního právního nástupce zaniklé právnické osoby, která dosud byla jednatelem (§ 198 odst. 2 věta prvá korp. z.),

38.   rozšíření zákazu konkurence jednatele nad zákonný rámec (§ 199 odst. 3 korp. z.),

39.   zavedení zákazu konkurence pro společníky (§ 199 odst. 4 korp. z.),

40.   přísnější než zákonné podmínky pro poskytnutí finanční asistence (§ 200 odst. 1 návětí korp. z.),

41.   sjednání odchylných pravidel pro vystoupení společníka ze společnosti (§ 202 odst. 2 korp. z.),

42.   zřízení dozorčí rady a další otázky s činností dozorčí rady spojené (§ 201 odst. 1 korp. z.),

43.   vyloučení přechodu funkce člena dozorčí rady na univerzálního právního nástupce zaniklé právnické osoby, která dosud byla členem dozorčí rady (§ 201 odst. 4 ve spojení s 198 odst. 2 věta prvá korp. z.),

44.   sjednání odchylných pravidel pro převod podílu (§ 207 odst. 1 a § 208 odst. 1 korp. z.),

45.   vyloučení nebo omezení přednostního práva společníka k převzetí vkladové povinnosti nebo určení jiného než zákonného poměru, v jakém jsou společníci oprávněni převzít vkladovou povinnost (§ 220 odst. 3 korp. z.),

46.   lhůta pro výkon přednostního práva k převzetí vkladové povinnosti (§ 222 odst. 1 korp. z.),

47.   určení jiných než zákonných pravidel pro vznik nových podílů při deklaratorním zvýšení základního kapitálu (§ 229 korp. z.),

48.   jeden nebo více dalších důvodů pro soudní zrušení společnosti s likvidací (§ 241 odst. 2 korp. z.). 

Druhým druhem fakultativních náležitostí společenské smlouvy jsou nahodilé náležitosti (accidentalia negotii), na které ani zákon sám výslovně nepamatuje, např. poskytování zvláštních sociálních výhod zaměstnancům společnosti nad rámec určený pracovněprávními předpisy nebo přesné vymezení rozsahu mlčenlivosti jednotlivých společníků.

Autor je docentem na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. 

Z publikace Společnost s ručením omezeným. Koupit lze ZDE.