Soudní dvůr EU: K povinnosti finančních institucí poskytnout dostatečné informace k úvěru v cizí měně
publikováno: 25.12.2017
Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 20. 9. 2017 ve věci C-186/16, Ruxandra Paula Andriciuc a další v. Banca Românească SA
Z odůvodnění:
Během let 2007 a 2008 Ruxandra Paula Andriciuc a další osoby, které tehdy pobíraly příjmy v rumunských lei (RON), uzavřely s rumunskou bankou Banca Românească úvěrové smlouvy vyjádřené ve švýcarských francích (CHF) za účelem pořízení nemovitého majetku, refinancování jiných úvěrů nebo uspokojení osobních potřeb.
Podle těchto úvěrových smluv uzavřených mezi stranami byli dlužníci povinni splácet měsíční splátky úvěrů v CHF a souhlasili, že ponesou riziko spojené s případnými výkyvy směnného kurzu RON vůči CHF.
Dotčený směnný kurz se následně značně změnil v neprospěch dlužníků. Dlužníci se obrátili na rumunské soudy, aby rozhodly, že ujednání, podle kterého musí být úvěr splacen v CHF, aniž by byla zohledněna případná ztráta, kterou mohou dlužníci utrpět z důvodu rizika pohybu směnného kurzu, je zneužívajícím smluvním ujednáním, které je v souladu s tím, co stanoví směrnice Unie, nezavazuje. Dlužníci mimo jiné tvrdí, že banka při uzavírání smluv prezentovala svůj produkt neobjektivním způsobem tak, že zdůraznila pouze přínosy, které z produktu mohou pro dlužníky plynout, a neuvedla potenciální rizika a pravděpodobnost, že tato rizika nastanou. Ve světle tohoto postupu banky musí být podle názoru dlužníků sporné ujednání považováno za zneužívající.
Za těchto podmínek se Curtea de Apel Oradea (odvolací soud ve Velkém Varadínu, Rumunsko) dotázal Soudního dvora EU na rozsah povinnosti bank informovat klienty o riziku pohybu směnného kurzu souvisejícím s úvěry vyjádřenými v cizí měně.
V rozsudku Soudní dvůr EU konstatoval, že sporné ujednání tvoří součást hlavního předmětu úvěrové smlouvy, takže jeho zneužívající povaha může být přezkoumána z hlediska směrnice pouze v případě, kdy nebylo sepsáno jasným a srozumitelným jazykem. Povinnost splatit úvěr v určité měně totiž představuje podstatnou náležitost smlouvy o úvěru, vzhledem k tomu, že se neváže ke způsobu platby, který je akcesorický, nýbrž k samotné podstatě závazku dlužníka.
Soudní dvůr v tomto ohledu připomněl, že požadavek, podle kterého musí být smluvní ujednání sepsáno jasným a srozumitelným jazykem, ukládá i to, aby smlouva transparentně popisovala konkrétní fungování mechanismu, na nějž odkazuje dotčené ujednání. Případně musí smlouva rovněž upozornit na vztah mezi tímto mechanismem a mechanismem stanoveným dalšími ujednáními, tak aby spotřebiteli byla poskytnuta možnost vyhodnotit na základě přesných a srozumitelných kritérií ekonomické důsledky, které z toho pro něj vyplývají. Tuto otázku musí posoudit rumunský soud s ohledem na všechny relevantní skutkové okolnosti, mezi něž patří reklama a informace poskytnuté věřitelem v rámci vyjednávání o úvěrové smlouvě.
Konkrétně je na vnitrostátním soudu, aby ověřil, zda byly spotřebiteli sděleny všechny informace, jež mohou mít vliv na rozsah jeho závazku a umožňují mu posoudit zejména celkové náklady úvěru.
Soudní dvůr EU v tomto ohledu uvedl, že finanční instituce musí poskytnout dlužníkům dostatečné informace, které jim umožní přijmout informovaná a obezřetná rozhodnutí. Tyto informace musí uvádět nejen možnost zhodnocení nebo znehodnocení měny úvěru, ale i vliv pohybů směnného kurzu a zvýšení úrokové míry měny úvěru na splátky.
Dlužník tedy musí být jasně informován o skutečnosti, že se uzavřením smlouvy o úvěru vyjádřeném v cizí měně vystavuje kurzovému riziku, což může případně zhoršit jeho ekonomickou situaci, pokud by došlo ke znehodnocení měny, v níž mu plynou příjmy. Bankovní instituce musejí vysvětlit možné výkyvy směnného kurzu a rizika plynoucí z uzavření smlouvy o úvěru vyjádřeném v cizí měně, zvláště v případě, kdy dlužník nepobírá příjmy v této cizí měně.
Konečně Soudní dvůr EU poukázal na to, že v případě, kdy bankovní instituce nedostála svým povinnostem, a může být tudíž přezkoumána zneužívající povaha sporného ujednání, je na vnitrostátním soudu, aby posoudil možné nedodržení požadavku poctivosti a případnou významnou nerovnováhu mezi smluvními stranami. Toto posouzení musí být provedeno s ohledem na dobu uzavření dotčené smlouvy a s přihlédnutím zejména k odborným zkušenostem a znalostem banky, pokud jde o možné výkyvy směnného kurzu a rizika plynoucí z uzavření smlouvy o úvěru vyjádřeném v cizí měně. Soudní dvůr v tomto ohledu zdůraznil, že smluvní ujednání může způsobovat nerovnováhu mezi smluvními stranami, která se projeví až během plnění smlouvy.
Rozhodnutí zpracovala JUDr. Hana Rýdlová.