oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

ROZHODOVÁNÍ O UDĚLENÍ A ODVOLÁNÍ PROKURY

autor: Dr. Zdeněk Rosický
publikováno: 29.09.2016

Tento článek se zabývá výkladem ustanovení § 190 odst. 2 písm. e) zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“). Ustanovení uvádí, že do působnosti valné hromady společnosti s ručením omezeným patří schvalování udělení a odvolání prokury, ledaže společenská smlouva určí jinak.

Výklady v literatuře a v praxi  

Na počátku účinnosti ZOK bylo ustanovení často vykládáno, včetně některými notáři, že ve společenské smlouvě lze určit, že prokuru uděluje a odvolává valná hromada (dále jen „širší výklad“).[1] Takový výklad je praktický a ocení se zejména u společností vlastněných zahraničními osobami, protože jmenování a odvolání lze provést na základě jednoho rozhodnutí místo dvou, což v praxi často znamená, že administrátor změny zajistí snadněji a rychleji příslušné dokumenty od lidí nacházejících v různých místech mimo Českou republiku. 

Jeden z komentářů k ZOK jde ve výkladu ještě dál a uvádí, že v případě, že společenská smlouva neuvádí nic o udělování a odvolávání prokury, pak prokuru uděluje a odvolává valná hromada.[2] Tento názor však nebere v úvahu, že ustanovení nehovoří přímo o udělení a odvolání prokury, ale o schvalování udělení a odvolání prokury. Pokud tedy společenská smlouva neurčí jinak, pak do působnosti valné hromady patří schvalování, nikoliv rozhodování o udělení nebo odvolání prokury. Neurčí-li tedy společenská smlouva jinak, uděluje a odvolává prokuru za společnost jednatel, a nikoliv primárně valná hromada. 

Vedle výše uvedených výkladů existuje výklad, podle kterého nelze udělení a odvolání prokury svěřit do výlučné působnosti valné hromady a ustanovení je třeba vykládat tak, že společenská smlouva může určit pouze, že souhlas valné hromady s udělením nebo odvoláním prokury není třeba (dále jen „užší výklad“). 

Jako hlavní argument se uvádí, že prokura má charakter smluvního zastoupení, OZ uvádí, že ji uděluje podnikatel, a proto ji může za společnost udělit pouze jednatel. Tento výklad se objevuje zejména v praxi, včetně praxe notářů. Zdá se, že tento užší výklad v současné době převládá. 

Argumentace pro širší výklad 

Osobně zastávám širší výklad. V tomto článku sumarizuji důvody, proč je podle mého názoru širší výklad správný. 

Výklad ustanovení

Ustanovení uvádí doslovně následující: „… Do působnosti valné hromady patří …. (e) schvalování udělení a odvolání prokury, ledaže společenská smlouva určí jinak …“

Pokud by měl zákonodárce na mysli užší výklad, pak by místo spojení: „….ledaže společenská smlouva určí jinak…“ uvedl výslovně: „… ledaže společenská smlouva určí, že souhlas valné hromady není třeba...“ Jinými slovy řečeno, pokud by měl zákonodárce na mysli pouze jeden význam dovětku „… ledaže společenská smlouva určí jinak…“, pak by ho výslovně uvedl.

Jestliže ustanovení uvádí obecné spojení: „….ledaže společenská smlouva určí jinak…“, pak nemá na mysli pouze jeden význam. Má na mysli jakékoliv určení, které je v souladu se zákonem (tj. neurčitý počet určení). V současné době společenská smlouva může určit, že souhlas valné hromady s udělením a odvoláním prokury není třeba, ale může také určit, že udělení a odvolání prokury patří do působnosti valné hromady.[3]

Ustanovení je třeba považovat za speciální vůči ustanovení § 450 občanského zákoníku. Na právní poměry prokury se jistě uplatní OZ, ovšem pokud jde o udělení prokury a její odvolání, uplatní se ZOK jako speciální předpis. Pokud tedy vyložíme příslušné ustanovení tak, že udělení a odvolání prokury náleží do působnosti valné hromady, pokud to valné hromadě svěří do působnosti společenská smlouva, pak o udělení a odvolání prokury rozhoduje valná hromada.

Širší výklad koresponduje také s § 190 odst. 3 ZOK, který upravuje, že valná hromada si může vyhradit rozhodování případů, které podle ZOK náleží do působnosti jiného orgánu společnosti. V souladu s tímto ustanovením lze tedy ve společnosti s ručením omezeným přenést na valnou hromadu rozhodování o udělování a odvolávání prokury. 

Rozhodování valné hromady je právním jednáním

Rozhodování valné hromady představuje podle současné úpravy právní jednání.[4] Obecně, právní jednání směřuje ke vzniku, změně nebo zániku právních vztahů.[5] Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny.

Může vyvstat otázka, zda se jedná o právní jednání společníků (resp. jediného společníka, pokud má společnost pouze jednoho společníka) nebo o právní jednání společnosti. Vycházím z názoru, že se jedná o právní jednání společníků[6] a s tímto předpokladem dále v článku pracuji. Pro účely výkladu předmětného ustanovení odpovědět na tuto otázku není rozhodující.

Bez ohledu na to, zda se jedná o právní jednání společníků nebo společnosti, nastávají účinky rozhodnutí valné hromady dovnitř společnosti a mohou nastat i vně společnosti (podle § 45 ZOK mohou nastat i vůči třetím osobám).[7] Je otázkou, zda třetími osobami se mají na mysli jakékoliv třetí osoby nebo nějaký omezený okruh osob. Prof. Jan Dědič uvádí, že se jedná o okruh osob stanovený zákonem[8]. Vyjdeme-li z úvahy, že třetími osobami se mají na mysli pouze osoby, jejichž okruh stanoví zákon (jedná se tedy o užší vymezení okruhu osob), pak lze odpovědět, že při širším výkladu do okruhu takových osob spadá i prokurista (jak v souvislosti s udělením prokury, tak v souvislosti s odvoláním prokury). Právním jednáním valné hromady lze tedy založit právní vztah společnosti k prokuristovi, tzn. udělit a odvolat prokuru. Účinky rozhodnutí valné hromady vůči prokuristovi nastávají okamžikem, kdy se o udělení prokury dozvěděl nebo dozvědět mohl.

Jestliže příslušné rozhodnutí valné hromady vyjadřuje úmysl zřídit nebo odvolat prokuru, pak je způsobilé takový následek vyvolat, a to jak vůči společnosti, tak vůči prokuristovi.

Pro úplnost je vhodné zmínit, že v případě rozhodování jediného společníka v působnosti valné hromady se jedná rovněž o právní jednání. Pro účely tohoto článku není třeba se rozhodováním jediného společníka v působnosti valné hromady zvlášť zabývat a poukazovat na jeho specifika.[9] 

Předpokládá se platnost rozhodnutí valné hromady

Obecně platí, že rozhodnutí valné hromady se považuje za platné. Napadnout jej lze pouze kvalifikovanými osobami a pouze v určitém časovém úseku. Kvalifikovanými osobami jsou pouze společníci, jednatel, člen dozorčí rady (je-li zřízena) nebo likvidátor. Pokud jde o časové vymezení, lze rozhodnutí valné hromady napadnout u soudu do tří měsíců, kdy se oprávněná osoba dozvěděla nebo mohla dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí. Jestliže tedy valná hromada rozhodne o udělení prokury nebo o jejím odvolání, je třeba takové rozhodnutí považovat za platné, dokud případně nebude kvalifikovaným způsobem napadeno a soud nerozhodne o jeho neplatnosti.

Pro předpoklad platnosti rozhodnutí valné hromady je důležité ustanovení § 45 odst. 3 ZOK, podle kterého ustanovení OZ o zdánlivém právním jednání, o neplatnosti právních jednání, omylu a následcích neplatnosti právních jednání se na rozhodnutí orgánů společnosti, s výjimkou povinnosti nahradit újmu způsobenou neplatným právním jednáním, nepoužijí. Rozhodnutí valné hromady však musí být určité a srozumitelné. Pokud je rozhodnutí neurčité nebo nesrozumitelné, hledí se na něj jako by nebylo přijato (§ 45 odst. 2 ZOK).[10]

Pro širší výklad představuje určité riziko § 45 odst. 1 ZOK ve spojení s § 245 OZ. Podle uvedených ustanovení platí, že na rozhodnutí přijatá v záležitostech, o které valná hromada nemá působnost rozhodnout, se hledí jako by nebyla přijata, tj. je nicotné. Při úzkém výkladu ustanovení tak může hrozit argument, že rozhodnutí valné hromady o udělení nebo odvolání prokury je nicotné, protože k takovému rozhodnutí nemá valná hromada působnost. I kdyby soudní judikatura nakonec došla k závěru, že je nutné aplikovat užší výklad ustanovení, pak rozhodnutí valné hromady o udělení nebo odvolání prokury nemůže být považováno za nicotné, protože valná hromada má nepochybně působnost o prokuře rozhodnout, a to minimálně tak, že udělení nebo odvolání prokury ze zákona schvaluje (neurčí-li společenská smlouva jinak). Rozhodnutí valné hromady o udělení nebo odvolání prokury by muselo být považované za existující. Pouze technicky vzato by rozhodnutí valné hromady minimálně představovalo schválení udělení nebo odvolání prokury, přičemž by k rozhodnutí valné hromady chybělo právní jednání statutárního orgánu, které by prokuru udělilo nebo odvolalo. V takovém případě by se ale uplatnila domněnka platnosti rozhodnutí valné hromady ohledně udělení nebo odvolání prokury.

Otázkou je, kdy se k předmětné otázce vyjádří nějaký z Vrchních soudů nebo Nejvyšší soud. Zamyslíme-li se nad problémem z praktického hlediska, pak nelze předpokládat, že by se v praxi objevilo větší množství případů, kdy by někdo napadl jmenování nebo odvolání prokury. Vezmeme-li si jako modelový případ společnost s ručením omezeným, která je vlastněna jediným společníkem, která nemá dozorčí radu a která nepředpokládá, že půjde do likvidace, pak z praktického hlediska de facto ohledně udělení prokury a zejména ohledně odvolání prokury neexistuje z praktického hlediska žádné podstatné riziko - ovšem za předpokladu, že dojde k příslušnému zápisu o udělení nebo odvolání prokury do obchodního rejstříku.[11] Z praktického hlediska de facto neexistuje žádná osoba, která by měla zájem rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady napadnout. Jediný společník nebude sám napadat svoje rozhodnutí a k podání žaloby zbývá pouze jednatel. Pokud by snad taková myšlenka napadla jednatele, pak ho to patrně jediný společník nenechá napadení svého rozhodnutí uskutečnit. Ve společnosti, která má více společníků, se může určité riziko objevit z důvodu případné nejednotnosti společníků. 

Závěr 

Ustanovení je třeba vykládat tak, že společenská smlouva může určit, že do působnosti valné hromady patří udělování a odvolání prokury. Rozhodování společníků na valné hromadě představuje právní jednání. Právní jednání má účinky dovnitř společnosti i vně vůči třetím osobám, jejichž okruh vymezuje zákon. Do okruhu takových osob patří i nově ustanovený prokurista a odvolaný prokurista. Právní jednání společníků na valné hromadě směřuje ke vzniku nebo zániku prokury a je schopno takové účinky vyvolat. 

Autor je advokátem v Praze.



[1] Lasák J., Pokorná J., Čáp Z., Doležil T. a kol.: Zákon o obchodních korporacích, komentář, Wolters Kluwer, I. díl, 2014, s. 1006. V komentáři k ustanovení se uvádí: „…Samo udělení nebo odvolání prokury potom vykonávají jednatelé. Zákon však připouští i odchylnou úpravu ve společenské smlouvě, nejčastější bude patrně přímo rozhodování o udělení, popř. odvolání prokury [valnou hromadou]….… Rozhodování se … děje prostou většinou hlasů přítomných společníků a usnesení se neosvědčuje veřejnou listinou ….“

[2] Štenglová I., Havel B., Cileček F., Kuhn P., Šuk P.: Zákon o obchodních korporacích, C.H. BECK, 1. vydání, 2013, s. 362, kde se uvádí: „….Mlčí-li společenská smlouva o tom, kdo uděluje prokuru, uděluje a odvolává ji valná hromada (konstrukce působnosti valné hromady je zde tedy opačná než v případě volby a odvolání likvidátora)…“

[3] Pouze pro informaci a pro zajímavost odkazuji na překlad ZOK do anglického jazyka, který publikovalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky na stránkách www.justice.cz v části nový občanský zákoník, zákony a stanoviska, překlady. Překlad do angličtiny uvádí, že do působnosti valné hromady patří udělování a odvolávání prokury: „Section 190, (2) The powers of the general meeting include: … (e) appointment and recall of corporate agents, unless provided otherwise in the memorandum of association….“ Překlad tedy koresponduje s názorem uvedeným v poznámce č. 2 výše.

[4] Dědič J.: K právní povaze usnesení valné hromady v rekodifikaci soukromého práva, Obchodněprávní revue 11/2011, s. 325; publikováno také v beck-online.

[5] Na rozdíl od předchozího občanského zákoníku neobsahuje OZ definici právního jednání. OZ upravuje pouze následky právního jednání. Tato skutečnost však nemění nic na tom, že právní jednání směřuje ke vzniku, změně a zániku právních vztahů (práv a povinností). Blíže viz např. Lavický P. a kol.: Občanský zákoník, Obecná část, 1. vydání 2014, C. H. Beck (on line), s. 1941.

[6] Blíže viz např. Dědič J.: K právní povaze usnesení valné hromady v rekodifikaci soukromého práva, Obchodněprávní revue 11/2011, s. 325; publikováno také v beck-online.

[7] Lasák J., Pokorná J., Čáp Z., Doležil T. a kol.: Zákon o obchodních korporacích, komentář, Wolters Kluwer, I. díl, 2014, s. 359.

[8] Dědič J.: K právní povaze usnesení valné hromady v rekodifikaci soukromého práva, Obchodněprávní revue 11/2011, s. 325; publikováno také v beck-online.

[9] K rozhodování jediného společníka v působnosti valné hromady viz např. Dědič J., Lasák J.: Rozhodování jediného společníka (akcionáře) včera, dnes a zítra, Obchodní revue 9/2012, s. 241, publikováno také v beck-online.

[10] K problematice zdánlivého rozhodnutí valné hromady a neplatnosti rozhodnutí valné hromady viz např. Dědič J.: K právní povaze usnesení valné hromady v rekodifikaci soukromého práva, Obchodněprávní revue 11/2011, s. 325; publikováno také v beck-online.

[11] V době zpracování tohoto článku Městský soud v Praze zapisuje minimálně odvolání prokury valnou hromadou. Na základě této praxe lze předpokládat, že patrně zapisuje i udělení prokury na základě rozhodnutí valné hromady. Z toho lze vyvozovat, že patrně zastává Širší výklad ustanovení. Na základě § 90 zákona č. 304/2013 o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob platí, že v případě, kdy nebyl návrh na zápis odmítnut, „… rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy ….“ Soud tedy neprovádí zápis formálně, ale po prozkoumání příslušného rozhodnutí valné hromady.