oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Prof. JUDr. Josef Bejček, CSc.: Smluvní svoboda a ochrana slabšího obchodníka

autor: prof. JUDr. Petr Hajn, DrSc.
publikováno: 16.02.2017

Masarykova univerzita, Brno 2016, 516 stran.

Vydatná zákonodárná činnost, která je v současnosti charakteristická nejen pro náš stát, má svůj přirozený reflex i v právnické literatuře. Převážná část odborných i popularizačních prací vykládá nové právní úpravy a má v podstatě komentářový charakter. Nová publikace brněnského profesora obchodního práva Josefa Bejčka je jiného rázu. Zabývá se rovněž – abych použil autorovu formulaci – „některými specifickými nástroji soukromého a veřejného práva“, které souvisejí s problematikou smluvní svobody a s ochranou slabší strany (specificky pak s malými a středními podnikateli jakožto slabší smluvní stranou). Kniha však zároveň rozsáhle a do hloubky (i s odkazy na impozantní množství zahraničních pramenů) zjišťuje střety hodnot, k nimž dochází ve sféře autorova odborného zájmu. Uvádí množství otázek, které by si měli klást všichni ti, kdo s danou problematikou přicházejí do odborného či praktického styku. 

Jednu z takových základních otázek naznačuje již titulek prvního oddílu knihy Smluvní svoboda – rovnost stran, nebo ochrana slabšího? Názvy dalších oddílů knihy nejsou opatřeny otazníky, ale naznačují konflikty zájmů, jež pak sporné otázky přirozeně vyvolávají: Rovnost a zákaz diskriminace; Vyjednávací síla; Monopson, kupní síla a ekonomická závislost; Obsahová a procedurální kontrola správnosti smluv (s kapitolou Spravedlnost a ochrana slabší smluvní strany). Nekalé obchodní praktiky mezi podnikateli jako forma zneužití silnější vyjednávací pozice; Regulace významné poptávkové síly; Ochrana dodavatelů potravin jakožto tzv. středních a malých podniků; Významná tržní síla a antitrustové zákazy. Autorovy názory, jak řešit naznačené konflikty, nejsou uváděny jako jednoznačné (a nemohou být takové), rozhodně však jsou myšlenkově plodné. Platí to například o textu na str. 19, kde autor píše: „Absolutizace principu rovnosti by totiž znamenala diskriminaci zdatnějších účastníků právních vztahů a demotivační znehodnocení jejich úsilí, zejména pokud by šlo o rovnost nejen formální, ale i materiální (ve výsledku). Naopak absolutizace principu svobody by vedla k polarizaci společnosti, k přežití jen těch nejzdatnějších a v důsledku k popření svobody méně zdatných účastníků smluv. Tento problém se nedá jednou provždy bez konkrétního ekonomického a hodnotového kontextu „vyřešit“; jde spíš o neustálé optimální vyvážené konstelace mezi krajními polohami“.

V kapitole o vyjednávací síle autor na str. 73 píše: „Určitému typu subjektů se zkrátka přisoudí (formou zákonné fikce) jisté standardní nadosobní vlastnosti, které dotyčný subjekt vůbec mít nemusí a nemá, ale jichž pro potřeby práva „nabude“ svým statusem. Tak třeba spotřebitel se pokládá paušálně za „strukturálně slabší“ stranu především kvůli nižší ekonomické síle a kvůli informační asymetrii. Oba parametry nemusí být přitom ve skutečnosti pravdivé; chráněným spotřebitelem může být i miliardář, který má díky internetu a štábu poradců k dispozici všechny potřebné a co do podrobnosti perfektní informace“.

Za velmi zásadní pokládám myšlenku na str. 123, kde Bejček uvádí: „Určitá (!) nerovnost je v tržní ekonomice nezbytná jako zdroj konkurenčního tlaku, boje o výhodu, střetávání motivace a předpoklad možnosti poměřovat výsledky až na trhu. Je očividné, že odstranění jakékoliv nerovnosti mezi stranami není žádoucí a ani možné; znamenalo by atak na hnací sílu konkurence a rezignaci na samoregulační možnosti trhu i tam, kde jsou nesporné. Zatím co faktická nerovnost je přirozený stav, fikce rovnosti a korekce nerovnosti pomocí rovnoprávnosti představují stav umělý.“ Dodal bych k tomu dávnější postřeh, který kdysi na mezinárodní konferenci uplatnil maďarský ekonom Janos Kornai. Řekl, že rovnováha mezi ekonomickými subjekty se podobá svazku mezi impotentním mužem a frigidní ženou. Jde také o vztah v podstatě rovnovážný, ale málo stimulující.

Obecný dosah v Bejčkově knize má i postřeh na str. 163, kde čteme: „Pokud jde o spravedlnost, nebo nespravedlnost právní úpravy, nelze ji posuzovat bez vztahu ke způsobu, jakým se interpretuje a aplikuje. To nač v jedné zemi stačí obecné právní pravidlo a společensky akceptovaná a uvážlivá a „spravedlivá“ rozhodovací činnost soudů či jiných právně aplikačních orgánů, nemusí v jiné zemi zvládnout ani podrobný výčet zakázaných „nepoctivostí“, pokud zákonné příkazy a zákazy a příkazy nejsou důsledně vymáhány. Z tohoto postřehu lze dovodit i problematičnost některých závazných „sjednocujících“ právních úprav v EU.

K problematice slabší strany se podnětně vyjadřuje i partie na str. 344 a násl. nazvaná „Tzv. faktor strachu“ a mimo jiné uvádí: „Faktor strachu“ projevující se jako neochota vynucovat vlastní soukromoprávní zájmy a nároky by mohl transformovat v neochotu a nevoli („faktor strachu“) vynucovat jejich veřejnoprávně konstruovanou náhražku.“ Tento postřeh naznačuje, že Bejčkovi je vlastní též psychologický pohled na lidské chování. I některé další z jeho úvah připomenou výrok českého psychiatra starší generace profesora Heverocha, který doporučoval: Nehýčkat slabochy.

Bejčkův spis se však neomezuje pouze na koncepční úvahy. Vycházeje z nich, zkoumá i řadu otázek praktického rázu. Platí to o rozsáhlém a důkladném rozboru, který je věnován zneužití poptávkové síly a zahrnuje i komparativní studii zahraničních úprav.

V recenzované knize autor také zevrubně zkoumá a komentuje – z právně politických i právně ekonomických hledisek – platnou českou úprava významné tržní síly. Hodnotí možnosti i omezení, s nimiž se setkávají soukromoprávní a veřejnoprávní úpravy (včetně antitrustové regulace), pokud hodlají korigovat výrazně nerovnovážnou vyjednávací sílu.

Originální je i Bejčkův autorský styl. Často užívá výstižné metafory a potvrzuje myšlenku, že výstižná metafora bývá ve společenských vědách tím, čím je pokus ve vědách přírodních. Určitý odstup od některých užívaných i zneužívaných slov a výrazů autor vyjadřuje tím, že je poměrně často dává do uvozovek.

Myšlenky i náměty uvedené v Bejčkově monografii nabízejí tak mnohou a různorodou inspiraci pro obecnější teorii smluvního práva, pro legislativní a výkladovou praxi v tomto oboru i pro samotnou tvorbu smluv.

Recenzovaná publikace byla zpracována a vydána v rámci grantového výzkumu a její distribuce se neuskutečňuje v běžné komerční síti knižního obchodu. Zájemci se s ní mohou seznámit v rámci volného přístupu na internetové adrese: https://science.law.muni.cz/content/cs/open-access/monografie.

 

Autor je emeritním profesorem Právnické fakulty MU v Brně; pedagogem na Metropolitní univerzitě Praha.