oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
NEJČTENĚJŠÍ
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Předběžné opatření – umístění dětí

publikováno: 14.07.2016

Odpovídají-li důvody, pro které bylo nařízeno předběžné opatření v podobě umístění dětí na přechodné období do vhodného prostředí, typu předběžného opatření, jehož právní úprava je obsažena v § 452 a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních, je třeba na takové usnesení nahlížet jako na rozhodnutí vydané podle tohoto předpisu se všemi specifiky, která ze zmíněných ustanovení vyplývají, a to bez ohledu na to, že soud prvního stupně uvedl, že předběžné opatření vydává podle § 76 odst. 1 písm. e) ve spojení s ust. § 74 odst. 1 občanského soudního řádu.

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. 3. 2016, sp. zn. 15 Co 140/2016

Odůvodnění:

Shora citovaným usnesením jmenoval soud prvního stupně podle § 469 odst. 1 z. ř. s. nezl. Elišce a Tomášovi F. opatrovníkem pro řízení o nařízení předběžného opatření Město Pelhřimov (výrok I.). Výrokem II. pak vyhověl návrhu Městského úřadu v Humpolci a svěřil obě nezl. děti zatímně do péče Dětského domova Senožaty – Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Návrh byl odůvodněn tím, že mateřská škola, kterou nezletilí navštěvují, zaznamenala dne 27. 1. 2016 u chlapce podlitiny staršího i novějšího data na celém jeho těle a tento zdravotní stav nezletilého byl doložen i lékařským vyšetřením. Sám Tomáš uvedl, že ho matka mlátí vodítkem na psa. Na základě těchto skutečností soud prvního stupně uzavřel, že v péči matky byly zjištěny velmi závažné nedostatky a aktuálně není známa žádná osoba, která by byla schopna děti do své péče převzít (otec nemá vytvořeny podmínky pro to, aby péči o děti zabezpečoval), a s odkazem na § 76 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 74 odst. 1 o. s. ř. návrhu vyhověl.

Proti tomuto usnesení podala matka obsáhlé odvolání. Připustila, že se k nezl. Tomášovi zachovala způsobem popsaným v návrhu, ale podotkla, že se tak stalo výjimečně, a podrobně popsala důvody, které ji k tomu vedly. Dále namítla, že ačkoli soud prvního stupně odkázal na ustanovení občanského soudního řádu, z obsahu jeho rozhodnutí je zřejmé, že ve skutečnosti postupoval podle § 452 a násl. z. ř. s. Pro takové rozhodnutí však podle jejího názoru nebyly dány důvody, protože Městský úřad v Humpolci mohl přistoupit k jiným, mírnějším opatřením, a nikoli rovnou ke krajnímu řešení. Kromě toho pokud jde o Elišku, není v rozhodnutí vůbec uvedeno, jaká újma jí má hrozit. Matka rovněž vytkla soudu prvního stupně, že po nařízení předběžného opatření nezahájil řízení ve věci samé a předběžné opatření neprodloužil, v důsledku čehož jsou děti po uplynutí měsíční lhůty omezeny na svobodě bez zákonného podkladu. Matka navrhla, aby bylo napadené usnesení změněno tak, že se návrh na nařízení předběžného opatření ohledně nezl. Tomáše zamítá a ohledně nezl. Elišky odmítá.

Podle § 1 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), nestanoví-li tento zákon jinak, použije se (na řízení podle tohoto zákona) občanský soudní řád. Proto jsou-li v dalších odstavcích zmíněna či citována ustanovení občanského soudního řádu, jde vždy o jejich použití na základě odkazu v § 1 odst. 2 z. ř. s.

Odvolání bylo podáno včas a k tomu oprávněnou osobou. Odvolací soud proto ve lhůtě stanovené v § 465 odst. 2 z. ř. s. projednal věc podle § 212a odst. 6 o. s. ř. ve spojení s § 28 z. ř. s. a přezkoumal napadené usnesení v rozsahu, v jakém se toho matka domáhala, tedy jen ve výroku o nařízení předběžného opatření. Poté dospěl k závěru, že i když lze řadě odvolacích argumentů matky přisvědčit, nelze odvolání vyhovět.

Jak už bylo uvedeno, rozhodoval soud prvního stupně o nařízení předběžného opatření na návrh orgánu sociálně-právní ochrany dětí, odůvodněný obavou o další zdravý vývoj dětí vzhledem k nevhodnému chování matky k nezl. Tomášovi. Tento orgán v návrhu odkázal na § 76 o. s. ř. a soud prvního stupně jeho právní posouzení převzal. Pominul však, že důvody, pro které byl návrh na nařízení předběžného opatření podán (a pro které mu posléze bylo vyhověno), odpovídají typu předběžného opatření, jež bylo před 1. 1. 2014 upraveno v § 76a o. s. ř. a jehož právní úprava je v současné době obsažena v § 452 a násl. z. ř. s. Důvodem pro nařízení předběžného opatření v podobě umístění dětí na přechodnou dobu do vhodného, v usnesení blíže označeného prostředí, je totiž jednoznačně to, že se děti ocitly ve stavu nedostatku řádné péče a že (vzhledem ke skutečnostem, jež byly v souvislosti s návrhem osvědčeny) by mohl být ohrožen jejich normální vývoj či jiný jejich důležitý zájem. Tomu ostatně odpovídá i postup soudu prvního stupně, který jmenoval opatrovníkem jiný orgán sociálně-právní ochrany dětí, než který podal návrh (§ 455 odst. 2 z. ř. s.), a rozhodl ve lhůtě uvedené v § 456 z. ř. s. Proto odvolací soud nahlíží na napadené usnesení jako na rozhodnutí vydané podle § 452 a násl. z. ř. s. se všemi specifiky, která ze zmíněných ustanovení vyplývají. Krátká lhůta, kterou zákon stanoví pro rozhodnutí o návrhu podle § 454 odst. 1 z. ř. s., neumožňuje soudu, aby blíže zkoumal skutečnosti, jimiž je návrh odůvodněn. Proto byly-li osvědčeny (srov. § 75c odst. 1 o. s. ř.) skutečnosti odůvodňující závěr o naplnění podmínek § 452 odst. 1 z. ř. s., nelze soudu prvního stupně vytýkat, že přistoupil k nařízení předběžného opatření, a to ve vztahu k oběma dětem, neboť popsané chování matky k synovi vyvolává obavy z možnosti obdobného zkratového jednání i ve vztahu ke starší dceři. Jelikož pak podle § 75 odst. 4 o. s. ř. je pro předběžné opatření rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně, nemůže odvolací soud při svém rozhodování (též s přihlédnutím ke lhůtě, v níž musí o odvolání rozhodnout) brát v úvahu námitky, které se týkají jiných skutečností, než jsou ty, jež byly uvedeny v návrhu. Právě z tohoto důvodu zákon o zvláštních řízeních soudních v § 459 a 460 předpokládá, že ve lhůtě, na kterou je trvání předběžného opatření omezeno, bude zahájeno řízení ve věci samé, v němž bude provedeno řádné dokazování a náležitě zjištěn skutkový stav. Takové řízení měl soud prvního stupně zahájit, což ovšem neučinil, a proto je možné v souladu s matkou konstatovat, že doba trvání nařízeného předběžného opatření již uplynula. K tomu však odvolací soud s ohledem na již zmíněné ust. § 75c odst. 4 o. s. ř. nemůže přihlédnout. Z hlediska naplnění podmínek pro nařízení předběžného opatření je tedy napadený výrok věcně správný a jako takový jej odvolací soud podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

Podle § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř. nebylo k projednání odvolání třeba nařizovat jednání.

Právní moc výroku o jmenování opatrovníka nebyla odvoláním matky dotčena (§ 206 odst. 2 věta první o. s. ř.).

 

Rozhodnutí zaslal a právní větou opatřil Mgr. DAVID STRUPEK, advokát v Praze.