oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
NEJČTENĚJŠÍ
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

PRAŽÁK, Z.: Bytové spoluvlastnictví, Komentář k § 1158 – 1222 nového občanského zákoníku a k zákonu č. 67/2013 Sb.,

autor: prof. JUDr. Karel Marek, CSc.
publikováno: 18.11.2014

Leges, Praha 2014, 1. vydání, 380 Kč, 256 stran.



Úvodem tohoto pojednání vzpomenu na přednášku jednoho významného kolegy, který v závěru svého vystoupení poděkoval účastníkům za to, že se hodně dověděl. To by mohlo znít ironicky. Šlo však o to, že přestože téma ovládal, dotazy posluchačů mu posloužily jako významné informace o tom, jaké aktuální problémy se v praxi řeší. Po seznámení se s nadepsanou publikací se v podobné situaci nacházím i při psaní těchto řádků. Autor publikace pak problémové otázky nejen vymezuje, ale hledá a nachází úspěšná řešení. 

To je dáno tím, že JUDr. Zbyněk Pražák se problematice bytového spoluvlastnictví a správy domu s byty ve spoluvlastnictví aktivně dlouhodobě věnuje. Má tedy bohaté zkušenosti v organizaci vztahů mezi vlastníky a napsal řadu publikací i časopiseckých studií a článků na dané téma. Jak je známo, JUDr. Pražák se hlásí k ideálu a principům nového občanského zákoníku. Nepřejímá však kodex jen komplexně a nekriticky, ale vyjadřuje se otevřeně i k některým dílčím zákonným formulacím. Je vyhledávaným advokátem a rozhodcem Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR. Zabývá se zejména vztahy při podnikání a v této jeho praktické činnosti je jeden z jeho inspiračních zdrojů. 

Dlužno říci, že dílo obsahuje výklad opravdu podrobný. Provádí rozbor právních aspektů vzniku bytového spoluvlastnictví i následného fungování společenství vlastníků jednotek včetně kompetence jednotlivých orgánů společenství. Autor se věnuje právním jednáním - prohlášení vlastníka, smlouvě o výstavbě - směřujícím ke vzniku bytového spoluvlastnictví. V této práci pak čtenáři najdou i návody k vyhotovení prohlášení vlastníka, smlouvy o výstavbě i stanov. Nastiňují se zde i možnosti pro developery i pro vlastníky jednotek. Dílo je vybaveno i příslušnými vzory. 

Jak je zřejmé již z názvu díla, najde zde čtenář i komentář k zákonu č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Pro celé dílo pak platí, že JUDr. Zbyněk Pražák píše čtivou formou, která je přístupná nejen právním specialistům, ale široké čtenářské obci. Komentář ke každému jednotlivému ustanovení přitom nejprve uvádí, zda se od této úpravy lze odchýlit či nikoli. Obecně pak upozorňuje na dispozitivnost soukromého práva. 

Slovy autora řečeno: lidé si zbytečně ztěžují svůj život tím, že se snaží si vykládat právní předpisy demagogicky. Vždyť již čtvrť století vycházíme v občanském právu z toho, že co není právním předpisem výslovně zakázáno, může se dělat. A přesto si na to ještě ti, kteří realizují zákon v praxi (to je většina z vás, čtenářů), nějak nezvykli. Na mých přednáškách nezaznívá otázka „A není to zakázáno?“, ale otázka „A to se smí?“. Rozdíl je doufám evidentní: v druhém případě vychází tazatel podvědomě z toho, že co není povoleno, se nesmí. To je špatně! A tímto špatným přístupem dochází k nesprávnému výkladu platných předpisů. Stále zdůrazňuji, že principem nového občanského zákoníku je smluvní volnost, právo kohokoliv svými právními jednáními rozhodovat o osudu svém, svého majetku a podobně. Ustanovení zákona tu nejsou proto, aby omezovala, ale aby řešila ty případy, kdy si účastníci svá práva a povinnosti neupravili či o majetku nerozhodli.“ 

Některá ustanovení zákona obsahují nadpisy, u jiných tomu tak není. U posléze uvedených (pro přehlednost) jsou ustanovení opatřena nadpisy, které tvůrce díla doplnil sám. Tak, jak je zvykem i u jiných komentářů, jsou tyto nadpisy v hranaté závorce. Části komentáře k jednotlivým ustanovením se někdy opakují, např. obsahují znovu dílčí text ustanovení obecnějšího. Je tomu tak proto, že je známo, že někteří běžní uživatelé komentářových děl mohou i obtížně najít ustanovení souvisící. Pro další vydání (kterých se dílo nepochybně dočká), lze vždy číslem i souvisící ustanovení uvést (jak se někdy činí). Z těch míst práce, ve kterých JUDr. Pražák dochází k jiným závěrům než jiné publikace, lze uvést text k ustanovení § 1166 odst. 2 a k § 1198 odst. 2 občanského zákoníku. Vlastníci mají právo, ne povinnost společenství založit. Ustanovení § 1198 odst. 2 určuje: Do veřejného seznamu se nezapíše vlastnické právo k další převedené jednotce, pokud není prokázán vznik společenství vlastníků. To neplatí při nabytí jednotky do vlastnictví prvním vlastníkem. Autor uvádí, že jsou-li splněny podmínky založení, a společenství nebylo založeno dříve, pak je nutno založit společenství nejpozději po vzniku vlastnického práva k prvé jednotce převedené po splnění uvedených podmínek. Po vzniku vlastnického práva k další jednotce, která po splnění podmínek bude převedena. To má veliký význam pro pochopení a výklad textu zákona. Časový termín „nejpozději po vzniku vlastnického práva k prvé převedené jednotce“ znamená nejpozději do vzniku, nejpozději těsně před vznikem dalšího vlastnického práva, tedy vlastnického práva k další (ne té prvé) převedené jednotce (po splnění uvedených podmínek). Jenomže vlastnické právo k další převedené jednotce nevznikne a nemůže vzniknout, dokud nebudou splněny podmínky odstavce druhého. Takže lhůta k založení společenství, ke splnění povinnosti založit společenství může tak znamenat „nikdy“. Vlastníci mají právo společenství založit, nemusí ho však založit - následkem bude, že podle druhého odstavce další jednotku prostě nepřevedou.  

Dílo je vybaveno nejen věcným rejstříkem, ale i rejstříkem citovaných ustanovení občanského zákoníku. To čtenářům přístup k potřebnému ustanovení velmi usnadní. Je zřejmé, že uživatelům se bude s knihou velmi dobře pracovat. Jde však o práci plně kvalifikovaného autora, které lze velmi doporučit a vyjádřit přesvědčení (již dříve zmíněné), že publikace bude brzy zcela rozebrána.

 

Autor je rozhodcem Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR a působí na AKADEMII STING vysoká škola, Brno.

 

Koupit lze ZDE.