oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Právní otázky domácího násílí

autor: JUDr. Kateřina Čuhelová
publikováno: 24.03.2017

Občanský zákoník ani jiný soukromoprávní předpis nepřinášejí výslovnou úpravu pojmu „domácí násilí“.

Definiční znaky   

Můžeme se setkat s řadou definic domácího násilí, kdy např. v důvodové zprávě k návrhu zákona č. 135/2006 Sb. je domácí násilí definováno jako „opakované násilné jednání nebo opakované vyhrožování násilným jednáním, v důsledku kterého dochází nebo hrozí, že dojde, k nebezpečnému útoku proti životu, zdraví, svobodě nebo lidské důstojnosti, mezi osobami, které jsou či byly spolu v intimním, rodinném či jiném obdobném vztahu a žijí ve společně obývaném bytě nebo domě.“[1] Domácí násilí vykazuje ve vztahu k násilí obecně určitá specifika. „Odehrává se ‚beze svědků‘ a mezi osobami, které k sobě mají (či měly) blízký vztah. V domácím násilí tak hraje roli citová blízkost, ale i ekonomická závislost. Navíc se jedná snad o jediný trestný čin či přestupek, v jehož případě pachatel neopouští ‚místo činu‘ – díky určité toleranci totiž neočekává, že by za své chování mohl být odsouzen či potrestán.“[2] Řada autorů domácí násilí definuje pomocí definičních znaků a forem násilí.[3] Odborná veřejnost přitom vychází z toho, že domácí násilí je přítomno tehdy, jsou-li přítomny všechny definiční znaky domácího násilí:

Původně byla mezi znaky domácího násilí řazena jeho eskalace. To znamená, že se násilí stupňuje, tj. od psychického násilí násilník přechází k fyzickému, od lehčího fyzického k těžšímu. Následně bylo zjištěno, že ve všech případech domácího násilí k jeho eskalaci nedochází. Proto je eskalace násilí nově označována jako znak podpůrný. 

Formy domácího násilí jsou následující:

Cyklus násilí a asymetrie vztahu 

Za domácí násilí se nepovažuje jednorázový akt, ba naopak. Je charakteristické tím, že má svou historii a v jejím rámci je možné vystopovat etapy, které se pravidelně opakují. Hovoříme o cyklu násilí. Tento má několik fází, přičemž v základním modelu hovoříme o:

Baldryfáze cyklu domácího násilí řadí následovně:

Cyklus se opakuje, může docházet k jeho eskalaci.[7] Čírtková o cyklu násilí hovoří u vzorce násilí nazvaného jako „krátká historie násilí.“[8] Úlehlová konstatuje, že „fáze domácího násilí se opakují, mění se intenzita týrání a poměr délky trvání jednotlivých fází. V rozvinutém domácím násilí již zcela chybí fáze usmiřování, prodlužuje se fáze vytváření napětí a útoky jsou velmi časté.“[9] Dle Čírtkové je právě díky cyklu, který probíhá, násilí tak devastující na psychiku osoby ohrožené.[10] Pokud by násilí probíhalo neustále, tak by je oběť řešila. Období líbánek, které následuje po fázi násilí, však přináší prostor pro emoce, neboť platí, že lze milovat i tyrana. 

Příklad na devastaci oběti 

Tvrzení v návrhu na nařízení předběžného opatření: Navrhovatelka začala s odpůrcem žít v roce 1996, roku 2000 uzavřeli manželství. Odpůrce byl od počátku žárlivý, nadmíru užíval alkoholické nápoje, tyto faktory byly příčinou incidentu z 15. na 16. 1. 2014, který vygradoval v ohrožování nožem, při kterém se navrhovatelka bála o život. Po policejním vykázání následovalo předběžné opatření státního zástupce, který trval na ochraně navrhovatelky i přesto, že ona žádala o zrušení opatření. Odpůrce byl za toto jednání odsouzen pro trestný čin nebezpečného vyhrožování dle § 353 tr. zákoníku. Odpůrce povinnosti stanovené předběžným opatřením opakovaně mařil, navrhovatelka se psychicky zhroutila a byla hospitalizovaná v psychiatrické léčebně. Má potíže se spánkem, příjmem jídla, trpí úzkostmi a má sebevražedné myšlenky. Odpůrce ji po celou dobu kontaktoval, volal, psal SMS a jezdil do léčebny. Navrhovatelka tyto skutečnosti nahlásila až nyní. Dne 18. 6. 2014 měla být propuštěna z léčebny, ale nedokázala si představit, že by měla žít nadále společně s odpůrcem v jednom bytě. Proto navrhla, aby soud vydal předběžné opatření, kterým odpůrci uloží opustit společné obydlí.

Znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychologie (vypracován v rámci trestního řízení): U navrhovatelky byla konstatována výrazná posttraumatická stresová porucha, neodbytné vybavování a znovuprožívání násilného chování odpůrce, naprostá absence schopnosti efektivně reagovat na prožívané násilí, které obsahovalo složku fyzického, psychického, emocionálního a sociálního násilí. V psychické struktuře navrhovatelky byl zakotven tzv. syndrom týrané ženy v rozsáhlém symptomatologickém spektru. Duševní stav navrhovatelky obsahoval i tzv. stockholmský syndrom, který se projevuje naučenou bezmocností, pozdější bagatelizací násilného chování pachatele násilí, závislostí na pachateli a praktickou neschopností vymanit se z jeho vlivu, podbízivým chováním vůči násilníkovi, přijetím vlastní viny za chování pachatele.

(Věc vedena Okresním soudem v Blansku pod sp. zn. 30 Nc 3/2014. Usnesením ze dne 18. června 2014, čj. 30 Nc 3/2014-11, bylo návrhu vyhověno. Rozhodnutí bylo poté potvrzeno usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 18. července 2014, čj. 70 Co 35/2014-30.) 

Z publikace Předběžná opatření ve věcech ochrany proti domácímu násilí. Více informací ZDE.

 

[1] Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 135/2006 Sb.

[2] Domácí násilí [online]. rosa-os.cz [cit. 5. 4. 2015]. Dostupné z: <http://rosa-os.cz/informace-pro-zeny/co-je-domaci-nasili>.

[3] Srov. též ÚLEHLOVÁ, D. Problematika domácího násilí pro zdravotnické pracovníky. Brno: Národní centrum ošetřování a nelékařských zdravotnických oborů, 2009, s. 11. Viz rovněž HAMPEL, P., TRZOS, T., SCHEJOK, L. Domácí násilí. Soudce, 2013, roč. 15, č. 3, s. 11.

[4] Viz HAMPEL, P., TRZOS, T., SCHEJOK, L. Domácí násilí. Soudce, 2013, roč. 15, č. 3, s. 12.

[5] Srov. ÚLEHLOVÁ, D. Problematika domácího násilí pro zdravotnické pracovníky. Brno: Národní centrum ošetřování a nelékařských zdravotnických oborů, 2009, s. 19. Srov. též ČÍRTKOVÁ, L. Moderní psychologie pro právníky. Praha: Grada Publishing, 2008, s. 12.

[6] ČÍRTKOVÁ, L. Moderní psychologie pro právníky. Praha: Grada Publishing, 2008, s. 49–50. Srov. též BALDRY, A. C. From Domestic Violence to Stalking: The Infinite Cycle of Violence. In BOON, J., SHERIDAN, L. (eds.) Stalking and Psychosexual Obsession: Psychological Perspectives for Prevention, Policing and Treatment. Chichester: John Wiley & Sons, 2002, s. 83–105.

[7] Srov. ÚLEHLOVÁ, D. Problematika domácího násilí pro zdravotnické pracovníky. Brno: Národní centrum ošetřování a nelékařských zdravotnických oborů, 2009, s. 19. Viz též ČÍRTKOVÁ, L. Moderní psychologie pro právníky. Praha: Grada Publishing, 2008, s. 12.

[8] Viz ČÍRTKOVÁ, L. Moderní psychologie pro právníky. Praha: Grada Publishing, 2008, s. 12.

[9] ÚLEHLOVÁ, D. Problematika domácího násilí pro zdravotnické pracovníky. Brno: Národní centrum ošetřování a nelékařských zdravotnických oborů, 2009, s. 19.

[10] ČÍRTKOVÁ, L. Moderní psychologie pro právníky. Praha: Grada Publishing, 2008, s. 12.