PETER ARMSTRONG proti Spojenému království (č. 65282/09)
publikováno: 23.03.2015
Rozsudek z 9. prosince 2014 Účast policejních důstojníků v porotě, která projednávala trestní věc, v níž důkazy pocházející z policejního zdroje byly nesporné.
Stěžovatel byl odsouzen za vraždu porotou, v níž zasedali dva policejní důstojníci. Jeden byl ve službě a druhý v důchodu. Oba důstojníci informovali soud o svém postavení. Policista v důchodu sdělil, že je v důchodu už po řadu let a nezná tedy žádné ze jmen policistů, kteří byli do případu zapojeni. Důstojník ve službě uvedl, že zná muže, který seděl vzadu v soudní síni, jako policistu, ale prokurátor řekl, že nebude vyslýchán jako svědek. Poté, co obhajoba nechala prověřit relevantní skutečnosti, souhlasila s účastí obou policistů v porotě.
Před ESLP stěžovatel namítal, že jeho záležitost nebyla posouzena nestranným soudem.
ESLP nejprve připomněl, že osobní nezávislost člena poroty je presumována, dokud není prokázán opak. Vzhledem k tomu, že stěžovatel nenamítal, že by některý z porotců nebyl osobě nezávislý, ESLP proto zjišťoval existenci dostatečných záruk, aby vyloučil veškeré objektivní pochybnosti, pokud šlo o jejich nezávislost. Konstatoval, že oba porotci upozornili soud na skutečnost, že jsou nebo že byli policejními důstojníky. Poté, co policista ve službě uvedl, že poznává jednoho policejního důstojníka sedícího v soudní síni, soudce neprodleně vyzval obhajobu, aby se k této okolnosti vyjádřila, a učinil nezbytná šetření – dotčenému porotci položil řadu otázek, aby zjistil povahu a rozsah jeho znalostí pokud šlo o přítomného policistu a další policisty, kteří měli být vyslechnuti jako svědci. Stěžovatel byl do těchto úkonů zapojen a byl informován o navržených otázkách. Obhajobě byla dána možnost, aby provedla svoje šetření a osvětlila spojení obou policejních důstojníků s případem, avšak posléze nepopřela jejich účast v porotě. Pokud šlo o povahu spojení mezi porotci a dalšími účastníky řízení, v protikladu s případem Hanif a Khan proti Spojenému království, zde nešlo o situaci, kde policejní důstojník zasedající v porotě zná osobně jiného policistu, který v trestním řízení svědčí. Stěžovatelova obhajoba navíc nezávisela na popření svědecké výpovědi policistů. Stěžovatel sám připustil, že oběť zavraždil a porota měla odpovědět pouze na otázku, zda jednal v sebeobraně. Za těchto okolností ESLP nemohl dojít k závěru, že existoval spor týkající se svědectví dotčeného policejního důstojníka. Záruky poskytnuté v tomto případě byly dostačující, aby zajistily nestrannost poroty, která trestní věc stěžovatele projednávala.