oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Objasnění položkového rozpočtu v nabídce na veřejnou zakázku

autor: JUDr. Lukáš Zárybnický
publikováno: 20.04.2018

Tento příspěvek se věnuje problematice objasnění položkového rozpočtu obsaženého v nabídce podané v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, resp. možnostem jeho opravy, a to v rámci institutu objasnění předložených údajů dle ustanovení § 46 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen jako „ZZVZ“).

Dle nadepsaného ustanovení je zadavatel oprávněn pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání. 

Smysl institutu objasňování nabídek účastníků zadávacího řízení pak lze shledat v umožnění odstranění formálních či jiných drobných nedostatků nabídek účastníků, které jsou vyjma těchto samy o sobě kvalitní, a dokonce by mohly být vybrány jako nabídky nejvhodnější. Opačný, příliš formalistický přístup, by naopak mohl narušovat hospodářskou soutěž, neboť výsledkem zadávacího řízení by nebylo vysoutěžení nejvhodnější a nejvýhodnější nabídky. 

Současně je ihned v úvodu potřeba upozornit také na rozdíl mezi objasňováním nejasností nabídky a její opravou či změnou, přičemž předchozí úprava a rozhodovací praxe vycházela striktně z východiska, že přípustné je pouze její objasnění, neboť institutu objasnění nabídky lze využít pouze pro účely vysvětlení nejasností nalezených v nabídce. Nebylo jej tudíž možné využít jako prostředku, kterým by bylo dosaženo opravy či změny nabídky.[1] 

V souladu s uvedeným z pohledu účastníků zadávacího řízení platí limit dle ustanovení § 46 odst. 2 ZZVZ, dle kterého po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li zákon jinak. Nabídka však může být doplněna na základě žádosti o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek. 

Iniciativa k objasnění údajů obsažených v nabídkách nicméně není na straně účastníků zadávacího řízení, nýbrž na straně zadavatele, neboť platí obecná zásada, že účastníci samotní jsou odpovědni za úplnost a správnost nabídky a důsledky případných chyb či rozporných údajů v nabídce je nutno přičíst k jejich tíži.[2] 

Rozhodnutí, zda bude účastníkům objasnění umožněno, či nikoliv, tedy náleží čistě zadavateli, byť je nutné upozornit též na rozhodovací, praxí dovozený korektiv diskrece zadavatele takto (ne)postupovat, kdy z pohledu objasňování údajů platí, že zadavatel musí mít po podání nabídek postaveno najisto, zda nabídky vyhovují zadávacím podmínkám, tzn., jestli nabídka může, či nemůže být hodnocena, a jaké hodnoty mají být v rámci posuzování nabídek hodnoceny. 

Jestliže pak jde o nejasnost nabídky, která je na první pohled zřejmá, lehce popsatelná a zároveň vysoce pravděpodobně lehce vysvětlitelná, v takovém případě je zadavatel dokonce povinen si uvedenou nejasnost nechat od účastníka vysvětlit a tím ji odstranit. Tento postup nicméně nemůže mít za následek změnu nabídky, nýbrž pouze její objasnění.[3] 

V souvislosti s objasňováním nabídek z iniciativy zadavatele je vhodné též upozornit na povinnost dodržování zásady rovného zacházení, kdy v minulosti bylo Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen jako „ÚOHS“) konstatováno, že se zadavatel dopustil porušení zásady rovného zacházení tím, že nevyzval uchazeče, aby písemně objasnil nejasnosti nabídky prokazující splnění kvalifikace, zatímco ostatní uchazeče ve stejné době vyzval, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.[4] 

Nutno ovšem podotknout, že rozhodnutí pochází z doby účinnosti ještě předchozí právní úpravy, kdy nový zákon o zadávání veřejných zakázek se snaží proces zadání veřejné zakázky zefektivnit a umožňuje tak dle ustanovení § 39 odst. 4 ZZVZ posoudit splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnotit nabídku pouze u vybraného dodavatele. 

Smyslem uvedeného ustanovení je umožnit zadavatelům v rámci zadávacího řízení postupovat rychle a efektivně, neboť vyzývat v pořadí na první pohled beznadějně posledního účastníka k objasnění jeho nabídky postrádá jakoukoliv účelnost. Vedle zásady rovnosti je totiž potřeba dodržovat také další zásady ovládající zadávání veřejných zakázek, konkrétně zásady rychlosti, efektivnosti a hospodárnosti, a to i přesto, že tyto nejsou vypočteny explicitně v ustanovení § 6 ZZVZ. 

Shora konstatované koresponduje i se závěrem uvedeného rozhodnutí ÚOHS, neboť i za předchozí právní úpravy a rozhodovací praxe bylo možné, byť k tomu zadavatelé z opatrnosti většinou nepřistupovali, neúčelně nevyzývat uchazeče nacházející se mimo pořadí umožňující uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, neboť by tímto postupem nebyl ovlivněn výběr nejvhodnější nabídky.[5] 

Z pohledu nejasností položkového rozpočtu předchozí právní úprava a rozhodovací praxe vyjma případů, ve kterých šlo o zjevnou početní chybu, která neměla vliv na nabídkovou cenu[6], zásadně vycházela z východiska, že jestliže uchazeč zadávacího řízení pochybil při vyplňování položkového rozpočtu, nebylo tohoto dále možné vyzývat k objasnění nabídky. 

V případě nulové kalkulace položkového rozpočtu pak docházelo k vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení bez ohledu na minoritní vliv části položek, v nichž byla naceněna zadavatelem stanovená položka nulovou hodnotou.[7] 

Jestliže by hodnotící komise postupovala opačně, k výzvě k objasnění nabídky přistoupila a akceptovala by případnou opravu položkového rozpočtu, dopustila by se hodnotící komise a následně zadavatel svým rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky porušení zákona, neboť by tím byla připuštěna oprava nabídky, což by bylo v rozporu s dosavadní rozhodovací praxí ÚOHS či obecných soudů.[8] 

Nutno ovšem poukázat též na odchylný, později v rozkladovém řízení překonaný, právní názor ve vztahu k nulovým položkám, dle kterého neocenění některé položky nemělo znamenat automaticky porušení zadávacích podmínek, jestliže měla být hodnocena celková nabídková cena a nulová položka sama o sobě neměla vliv na celkovou nabídkovou cenu a tudíž ani na hodnocení nabídek.[9] 

Nová úprava nicméně přinesla výrazný obrat co do posuzování položkových rozpočtů, resp. co do jejich objasnění či oprav, neboť tato úprava nově považuje dle ustanovení § 46 odst. 3 ZZVZ za objasnění i opravu položkového rozpočtu, a to za předpokladu, že tímto nebude dotčena celková nabídková cena nebo jiné kritérium hodnocení nabídek, k čemuž důvodová zpráva uvádí, že: „Zadavatel může připustit změnu položkového rozpočtu (včetně ocenění dosud neoceněných položek nebo změnu ocenění).“ 

Byť tedy zákon hovoří přímo o opravě položkového rozpočtu, zákon tuto opravu nepodřazuje pod změnu či opravu nabídky, jak by naznačovala uvedená terminologie, nýbrž pod její objasnění, ke kterému může dojít i po uplynutí lhůty pro podání nabídek, jelikož tento postup je zákonem aprobován. 

Dle nového zákona je jediným limitem pro objasnění položkového rozpočtu, jak již bylo uvedeno výše, požadavek, aby nebylo zasaženo do hodnotících kritérií. Zjednodušeně řečeno tak tento limit znamená, že objasněním položkového rozpočtu nesmí dojít ke změně nabídkové ceny, což vychází zejména z principu, že zadávací řízení a jeho průběh musí být nastaven tak, aby jeho účastníci nemohli po podání nabídek a v závislosti na znalosti nabídek ostatních účastníků své nabídky měnit. 

V opačném případě by totiž mohli účastníci úmyslně chybovat v nabídkách, resp. v položkovém rozpočtu a po uplynutí lhůty pro podání nabídek přistupovat k jejich libovolným úpravám tak, aby mohli reagovat na aktuální stav zadávacího řízení, nabídky ostatních účastníků zadávacího řízení a jejich nabídkové ceny, čímž by došlo vůči ostatním účastníkům ke vzniku neoprávněné ekonomické výhody a k narušení soutěže.[10] 

Otázkou ovšem zůstává, zde jsou vyjma uvedeného limitu zákazu změny nabídkové ceny i další omezení ve vztahu k opravám položkovému rozpočtu, neboť jestliže má být zachována celková nabídková cena, pak z podstaty věci musí vždy nezbytně dojít k přecenění některých položek rozpočtu, v důsledku čehož dojde ke změně struktury nabídkové ceny, byť její celková výše zůstane zachována. 

Osobně se s možností dodatečně ocenit dosud neoceněné položky či provést změny v jejich ocenění tak, aby současně byla dodržena podaná nabídková cena, ztotožňuji, a to s ohledem na výslovnou dikci zákona, která hovoří o opravě položkového rozpočtu a též s ohledem na obsah důvodové zprávy, která připouští ocenění dosud neoceněných položek nebo dokonce změnu jejich ocenění. 

Nově by tedy nedostatky položkového rozpočtu neměly znamenat automaticky vyloučení účastníka ze zadávacího řízení. Nutno ovšem dodat, že postup zadavatele popsaný v tomto článku je i nadále ex lege nenárokový, tudíž účastníci zadávacího řízení by se i s ohledem na jejich odpovědnost za obsah nabídek neměli vždy spoléhat na vstřícnost a aktivitu zadavatele, byť by takto zadavatel zásadně, i s ohledem na dosavadní rozhodovací praxi, jež by měla být aplikovatelná i ve vztahu k nové právní úpravě, postupovat měl. 

 

Autor působí jako advokát v Praze.



[1] Rozhodnutí ÚOHS ze dne 27. 7. 2016 sp. zn. ÚOHS-R344/2015/VZ-30955/2016/321/MMl,.

[2] Rozsudek Krajského soudu v ze dne 8. 7. 2016, sp. zn. 62 Af 44/2015.

[3] Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 6. 10. 2011, č. j. 62 Af 50/2010-104.

[4] Rozhodnutí ÚOHS ze dne 16. 3. 2012, č. j. ÚOHS-S535/2011/VZ-4234/2012/540/IMa.

[5] Dle ustanovení § 82 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, bylo možné uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku pouze uchazeči nacházejícím se na prvním až třetím pořadí. Jestliže pak odmítl uzavřít smlouvu i uchazeč nacházející se třetí v pořadí, zadavateli nezbylo jinak, než dle ustanovení § 84 odst. 1 uvedeného zákona zrušit zadávací řízení.

[6] Rozhodnutí ÚOHS ze dne 10. 2. 2017, sp. zn. ÚOHS-S0759/2016/VZ-05440/2017/551/Akr.

[7] Rozhodnutí předsedy ÚOHS ze dne 16. 1. 2008, sp. zn. R169/2007/02-01163/2008/310-Hr.

[8] Tamtéž.

[9] Rozhodnutí ÚOHS ze dne 4. 7. 2012, sp. zn. S96,97,168/2012/VZ-12415/2012/520/DŘí.

[10] Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 9. 1. 2018, č. j. 31Af 34/2016 – 112.