Obchodní rejstřík a jiné rejstříky právnických osob od 1. ledna 2014
autor: JUDr. Tomáš Plíhal publikováno: 02.01.2013
V souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) a zákona o obchodních společnostech a družstvech (zákon č. 90/2012 Sb.) účinných od 1. ledna 2014 se musí zákonodárce nově vypořádat s právní úpravou obchodního rejstříku a úpravou jiných rejstříků právnických osob, jelikož obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb.), který v současné době problematiku obchodního rejstříku a potažmo i jiných rejstříku právnických osob řeší, pozbývá k 31. prosinci 2013 platnosti a nové shora uvedené právní předpisy tuto problematiku neřeší.
Nový občanský zákoník účinný od 1. ledna 2014 totiž pouze v ust. § 120 a § 121 obecně zakotvuje veřejné rejstříky právnických osob s tím, že vyjmenovává základní údaje, které musí být do veřejného rejstříku právnických osob zapsány, a v dalším odkazuje na jiný právní předpis, který stanoví, jaké jsou konkrétně veřejné rejstříky právnických osob, které právnické osoby se do nich zapisují a jak, nebo které další údaje se do nich o právnických osobách zapisují, a jak se z nich vymazávají, popřípadě zda je součástí veřejného rejstříku sbírka listin. Dále pak zakotvuje zásadu materiální publicity veřejných rejstříků právnických osob.
Návrh zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob
S ohledem na přijetí nového občanského zákoníku a zrušení současného obchodního zákoníku byl tedy v posledních dnech předložen k připomínkování návrh zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, který reaguje na ust. § 120 a § 121 nového občanského zákoníku.
Návrh tohoto zákona předpokládá spojení jak hmotněprávní, tak procesněprávní úpravy do jednoho předpisu, kdy v případě přijetí tohoto návrhu by z občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb.) úprava řízení ve věcech obchodního rejstříku zcela zmizela.
Návrh počítá s vytvořením obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku ústavů (v současné době rejstřík veřejně prospěšných společností) a rejstříku společenství vlastníků jednotek. K vedení všech rejstříků budou i nadále příslušné krajské soudy, v jejichž obvodu je obecný soud osoby, jíž se zápis ve veřejném rejstříku týká.
Ve své podstatě návrh ve větší části přejímá současnou hmotněprávní úpravu, obsaženou dnes zejména v obchodním zákoníku, ale i v jiných právních předpisech (zákon o vlastnictví bytů, zákon o nadacích a nadačních fondech, zákon o obecně prospěšných společnostech, zákon o evropské společnosti, zákon o evropské družstevní společnosti, zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, atd.) a procesněprávní úpravu obsaženou v občanském soudním řádu. Největší novinkou je zřejmě možnost provádění zápisu do veřejných rejstříků ze strany notářů, dále pak možnost tzv. předregistrace názvu obchodní korporace, nebo změna výčtu údajů, které se budou do veřejných rejstříku povinně, popř. nepovinně zapisovat.
Nově zapisované údaje do veřejných rejstříku právnických osob
Návrh zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob počítá nově s tím, že se do veřejných rejstříků bude zapisovat počet členů statutárního orgánu (§ 23 odst. 1 písm. h) návrhu zákona) a dále skutečnosti, o kterých to stanoví jiný právní předpis, nebo jiné důležité skutečnosti, o jejíchž zápis požádají zapsané osoby, mají-li na takovém zápisu právní zájem (§ 23 odst. 1 písm. k) návrhu zákona). Vzhledem k tomu, že počet členů statutárního orgánu nebyl doposud údajem do rejstříku zapisovaným a vzhledem k tomu, že návrh zákona počítá s tím, že zapsaná osoba bude muset do 6 měsíců od účinnosti zákona přizpůsobit zápis v rejstříku tomuto novému zákonu, nastane situace, kdy všechny doposud zapsané subjekty budou muset provést změnu v zápisu spočívající v zápisu tohoto údaje a pokud tak neučiní, rejstříkový soud je k nápravě vyzve a v případě, že tak neučiní ani v soudem stanovené lhůtě, bude moci soud na návrh rejstříkového soudu nebo jiné osoby, která osvědčí právní zájem, zapsanou osobu zrušit a nařídit její likvidaci. Zápis jiných skutečnosti, o jejíchž zápis požádají zapsané osoby, má-li na takovém zápisu právní zájem, pak jistě způsobí značný chaos v zápisu ve veřejných rejstřících, jelikož dané ustanovení je natolik dispozitivní ze strany zapisovaných osob, že jen těžko bude rejstříkový soud rozhodovat o tom, zda na navrhovaném „jiném“ údaji má osoba skutečně právní zájem.
V obou případech zápis počtu členů statutárního orgánu i „jiných“ skutečností způsobí komplikace na straně již zapsaných osob i na straně rejstříkových soudů, které budou muset vyřešit tisíce nesouladů v zápisu ve veřejných rejstřících a rovněž budou muset řešit, zda na zápisu „jiné“ skutečnosti má osoba skutečně právní zájem tak, aby veřejné rejstříky nebyly zahlceny zcela nadbytečnými a nepodstatnými údaji, k čemuž z autorova pohledu zcela jistě dojde.
Předregistrace názvu obchodní korporace
Dále návrh zákona počítá s možností tzv. předregistrace názvu založené obchodní korporace (§ 24 odst. 3 návrhu zákona). Rejstříkový soud, pakliže to navrhnou všichni zakladatelé, zapíše do obchodního rejstříku název řádně založené obchodní korporace; přílohou návrhu bude zakladatelské právní jednání (zakladatelský dokument). V případě, že nebude podán návrh na zápis obchodní korporace, jejíž zakladatelé o zápis názvu požádali, do obchodního rejstříku do jednoho měsíce od zápisu názvu, rejstříkový soud název vymaže.
Návrh zákona však neřeší konkrétní podobu návrhu na zápis názvu do obchodního rejstříku, neřeší, zda bude vyžadováno použití formuláře, zda bude návrh zpoplatněn a zda bude název zapisován do zvláštní vložky, která po případném zápisu obchodní korporace do obchodního rejstříku, tj. po jejím vzniku, nadále obchodní korporaci zůstane. I když zavedení toho institutu rovněž navýší agendu rejstříkových soudů, dává zakladatelům možnost rezervace názvu (obchodní firmy po vzniku) a možnost vyhnout se zamítavým usnesením rejstříkových soudů z důvodu zaměnitelnosti obchodní firmy obchodní korporace, což lze považovat z pohledu podpory podnikatelské sféry za klad.
Provedení zápisu notářem
Největší změnou ve vedení veřejných rejstříků, se kterou návrh zákona počítá, je možnost provádění zápisů notáři (§ 87 a násl. návrhu zákona). Za zákonem stanovených podmínek bude moci notář na žádost osoby nebo osob oprávněných k podání návrhu na zápis provést zápis zapisovaných skutečností do veřejného rejstříku. Zapisované skutečnosti budou muset mít podklad v notářském zápisu (podkladový notářský zápis), který bude muset obsahovat vyjádření notáře o tom, že obsah právního jednání je v souladu s právními předpisy a se zakladatelským jednáním právnické osoby a dále budou muset být notáři předloženy všechny listiny, které bude zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob nebo zvláštní právní předpisy požadovat pro zápis do veřejného rejstříku nebo pro založení do sbírky listin.
Zápis bude moci provést pouze notář, který sepsal podkladový notářský zápis a v případě, že bude zápis prováděn na základě více podkladových notářských zápisů, musí být sepsány všechny tímto jedním notářem, který bude zápis provádět.
Dle návrhu zákona musí notář provést zápis bez zbytečného odkladu, na rozdíl od rejstříkového soudu, který bude i nadále vázán pětidenní lhůtou. Všechny listiny, které budou notáři pro účely zápisu předkládány, musí notář bez zbytečného odkladu převést do elektronické podoby a zaslat rejstříkovému soudu. Provádění zápisu notářem nebude považováno za občanské soudní řízení, ale za výkon notářství podle jiného zákona, upravující postavení notáře a jeho činnost. V případě, že nebudou splněny všechny požadavky zákonem kladené na zápis do veřejného rejstříku notářem, notář provedení zápisu odmítne. Tím nebude dotčena možnost podat návrh na zápis do veřejného rejstříku u rejstříkového soudu. Proti zápisu notáře do veřejného rejstříku se bude moci zapsaná osoba, jakožto osoby zapsané v rámci této osoby, domáhat výmazu či změny zápisu nebo obnovení původního zápisu za stejných podmínek, za jakých se téhož mohou dovolávat proti zápisu rejstříkovým soudem.
Tato úprava bezesporu přenese část agendy rejstříkových soudů na notáře. Problematické se ovšem zdá v daném případě vedení rejstříkových spisů pro jednotlivé zapsané osoby, zvláště v případech, kdy bude docházet ke kombinaci zápisů prováděných rejstříkovými soudy a notáři. S ohledem na nutnost zasílání listin v elektronické podobě rejstříkovým soudům notáři bude bezesporu nutné toto technicky zabezpečit. Úbytek agendy v oblasti rozhodování rejstříkových soudů se ovšem vyrovná tím, že rejstříkové soudy budou muset zpracovávat více agendy administrativní, tzn. že budou muset zpracovávat listiny, jenž bude nutno založit do rejstříkových spisů a do sbírky listin, které budou rejstříkovém soudu zasílány ze stran notářů. V opačném případě by nebyla zachována kontinuita rejstříkových spisů a potažmo i zápisů, což by mělo důsledek v samotné povaze veřejných rejstříků a důvěře jejich zápisů. Rovněž pětidenní lhůta, ve které musí rejstříkové soudy rozhodnout, se nejeví jako úměrná lhůtě, kterou zákon stanovuje notářům, tj. vcelku zavádějící lhůtě „bez zbytečného odkladu“.
V souvislosti s tím, že ke dni 1. ledna 2014 nabude účinnosti nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) a zákon o obchodních společnostech s družstvech (zákon č. 89/2012 Sb.) a dosavadní obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb.), který doposud platí a úpravu obchodního rejstříku obsahuje, pozbude k 31. prosinci 2013 platnosti, je nutné, aby byl přijat (s odkazem na ust. § 120 a § 121 nového občanského zákoníku) právní předpis, který bude od 1. ledna 2014 problematiku veřejných rejstříků řešit.
Předložený návrh zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob přináší sice vcelku komplexní úpravu obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku ústavů a rejstříků společenství vlastníků jednotek, ovšem některá ustanovení by si zcela jistě zasloužila dopracování a vylepšení, aby k 1. lednu 2014 s účinností nové významné soukromoprávní kodifikace, jakou nový občanský zákoník je, a zákona o obchodních společnostech a družstev, nebyla ohrožena kontinuita právní úpravy obchodního rejstříku a dalších rejstříků, které rejstříkové soudy vedou. Samozřejmě v případě, že by takový předpis schválen vůbec nebyl, byla by ohrožena aplikace nového občanského zákoníku a zákona o obchodních společnost a družstvech, které s existencí veřejných rejstříků počítají, a celkově by došlo k paralizaci právní jistoty a úpravy v předmětné oblasti, což rozhodně není žádoucí.
Autor je vyšší soudní úředník obchodního rejstříku Krajského soudu v Plzni a externím doktorandem na právnické fakultě MU v Brně.