Občanský soudní řád. Komentár

autor: prof. JUDr. Jan Dvořák, CSc.
publikováno: 18.02.2014

C. H. Beck, Praha 2013, 1398 stran, 1890 Kč.

Renomované vydavatelství C. H. Beck v rámci tradiční Beckovy edice komen­tované zákony představuje první komen­tář základního kodexu soukromého pro­cesního práva, který reaguje především na zásadní změnu, k níž došlo v sou­vislosti s přijetím nového občanského zákoníku. Význam tohoto komentáře ale nespočívá jen v pohotovosti, s níž se autorskému kolektivu podařilo vy­dání komentáře načasovat, a s níž na­bízí první výklad novely občanského soudního řádu provedené zákonem č. 293/2013 Sb., avšak i v tom, že se vy­jadřuje i k dalším významným novelám tohoto předpisu, které samotné rekodi- fikaci soukromého práva předcházely.

Přínos recenzovaného komentáře spočívá především v tom, že seznamu­je čtenáře s novou podobou občanské­ho soudního řádu v podobě kodexu ci­vilního sporného řízení, neboť po 1. 1. 2014 jsou nesporná řízení včetně někte­rých dalších řízení v rámci úpravy tzv. zvláštních řízení z občanského soudní­ho řádu vyňata a přenesena do samostat­ného nového zákona o zvláštních říze­ních soudních (zákon č. 292/2013 Sb.), případně do zákona o veřejných rejstří­cích právnických a fyzických osob (zá­kon č. 304/2013 Sb. - řízení ve věcech veřejného rejstříku). Vedle toho se ale komentář zaměřuje i na novely přijaté v nedávné době, ať se jedná o změny v oblasti opravných prostředků (dovo­lání) či výkonu rozhodnutí.  

Dalším nesporným pozitivem před­kládaného komentáře je fakt, že v da­ném rozsahu jde o výklad občanského soudního řádu, který přichází po poměr­ně dlouhé pauze, jež uplynula od vydá­ní posledních podobných děl - v rámci komentáře je tak překlenováno obdo­bí od července 2009, jež zahrnuje při­bližně 30 novel, včetně několika novel významnějších.

Uvedené dílo je předkládáno jako vý­sledek práce širšího autorského kolek­tivu reprezentativního složení. V jeho rámci jsou zastoupeni erudovaní soudci, akademici i advokáti, jejichž profesním zaměřením je občanské právo proces­ní. Tato skladba autorského týmu a na­bízená různost v jednotném přístupu umožňuje předložit čtenářům dílo, kte­ré se zároveň výrazně odlišuje od dosa­vadních obdobných prací. Komentář se snaží podávat uživateli komplexní vý­klad, aniž by jej vyčerpal či zahltil, čte­náři se dostává především praktický vý­klad, nepostrádající ovšem ani základy teorie civilního procesu, ani relevantní judikaturu. Snahou autorů bylo na jed­nom místě poskytnout čtenáři všechny relevantní informace způsobem, který umožňuje uživatelsky příznivě praco­vat jak se souvisejícími ustanoveními samotného občanského soudního řá­du, tak se související právní úpravou. Uživateli komentáře se tak dostává text umožňující jak základní orientaci, tak seznámení s běžnou aplikační praxí; snazší orientaci napomáhá přehledně členěná struktura výkladu jednotlivých zákonných ustanovení, včetně nadpi­sů a zvýraznění základních institutů. Oproti předchozím komentářům jsou právní věty judikátů zapracovány pří­mo do výkladu, což čtenáři šetří nejen čas, ale i zrak; pro větší přehlednost se při zapracování judikatury dbá na vý­znam příslušných soudních rozhod­nutí, a to zejména s ohledem na jejich praktické použití.

Novost komentáře přirozeně nespo­čívá pouze v novém, uživatelsky příz­nivějším způsobu zpracování, ale pře­devším v novém výkladu zákona, který přináší. Významné změny, na něž ko­mentář reaguje, totiž umožňují nově postihnout i tradiční základní institu­ty, u nichž s ohledem na rekodifikaci soukromého práva, resp. rozdvojení for­mální úpravy nalézacího soudního ří­zení, dochází. Změny přitom lze roz­dělit do více skupin - změny vyvolané novým přístupem k občanskému prá­vu, věcné změny vyvolané rekodifikací hmotného práva, terminologické změ­ny a změny vyvolané vydělením zvlášt­ních řízení z obecného sporného řízení.

V rámci jednotlivých změn lze pak zdůraznit především následující - změ­ny týkající se věcné příslušnosti (§ 9), zavedení nového institutu ochrany ru­šené držby v rámci nové kategorie posesorních žalob (§ 176 a násl.), reak­ce na nový institut nápomoci, v rámci výkonu rozhodnutí se významně pro­jevuje nová úprava pojmu věcí v rám­ci jejich dražebního prodeje, ať jde o věci movité či nemovité, zavedení (staro)nového institutu pachtu a prá­va stavby v rámci prodeje nemovitých věcí a postižení závodu, potřeba úpra­vy rodinného závodu pro případ jeho postižení. Nelze opominout ani změ­ny ryze formální, vyplývající ze změ­ny právní terminologie, byť v některých případech o pouhé formálnosti změn pojmů nebude možno hovořit - i v ob­čanském soudním řádu se projeví nové instituty právní osobnosti, svéprávnosti a obchodního závodu, případně podí­lu. V rámci praktické aplikace je třeba zmínit i opuštění pojmu „obchodních věcí“ a jeho nahrazení pojmem „věcí týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnos­ti“. Snaha zákonodárce o čisté odděle­ní sporného nalézacího řízení, jež se nově stává doménou právě jen a pou­ze občanského soudního řádu, nalézá výraz mj. v úpravě místní příslušnosti (§ 88) a zrušení ustanovení dosavadní zvláštní hlavy (§ 175a až 200za). V ob­čanském soudním řádu tak nově nalez­neme jedinou možnost zahájení řízení, a to žalobu, jedinou definici účastníků (tzv. první definici) a pouze projednací zásadu ovládající dokazování v říze­ní sporném. V oblasti rodinného prá­va zůstává v občanském soudním řádu ponechána procesní úprava pouze pro případy manželského práva majetkové­ho a sporů o výživné mezi zletilci, kte­rá je v obou případech podřízena reži­mu sporného řízení. Za zmínku stojí v rámci dopadu na tuto problemati­ku i ustanovení týkající se výkonu roz­hodnutí - konkrétně výklad k § 262 a, jenž předkládá rozbor nových možnos­tí a limitů postižení majetku patřícího do společného jmění manželů.

Významným pozitivem komentáře je výklad ke zcela novým institutům v rámci výkonu rozhodnutí, jež před­stavují jednak správa nemovitých věcí (§ 320b a násl.), jednak postižení závo­du (§ 33 8f a násl.) - byť v druhém pří­padě jde o dopad dřívější novelizace, ucelený výklad je zde čtenáři předklá­dán rovněž poprvé. Novost komentá­ře spočívá i v novém pohledu na tra­diční procesní instituty, ať jde o stále svým významem a praktickým dopa­dem výraznější zásadu koncentrace říze­ní a s ní úzce související poučovací po­vinnost soudu (zejména § 118b a 118a). Specifikem komentáře je i jakási pruž­nost výkladu, který se podrobněji sou­střeďuje na „základní“, „každodenní“ ustanovení, nenabízí suchopárný, ryze teoretický výklad - typicky jde o usta­novení týkající se poučovací povinnos­ti (§ 5 a 118a), náležitostí žaloby či od­volání (§ 79 a 205).

Komentář se snaží vyvrátit starou po­věst o tom, že kde začíná problém, ko­mentář končí, a věnuje se i problema­tickým otázkám - např. již rok nově zavedené tzv. předžalobní výzvě v sou­vislosti s úpravou náhrady nákladů ří­zení (§ 142a) anebo diskutovanému in­stitutu tzv. předražku (§ 336ja). Autoři se rovněž podrobněji věnují dopadu tzv. dovolací novely ve vazbě na změ­ny v přípustnosti dovolání, byť v tom­to směru lze názory dovolacího soudu pouze předjímat.

Praktičnost komentáře lze ilustrovat na jistých technických pomůckách, kte­ré autoři při výkladu čtenáři nabízejí - ať jde např. o oblíbené způsoby vý­počtu náhrady nákladů řízení nebo ur­čení výše srážek ze mzdy, kde je výklad skutečně velmi ilustrativní.

Komentář má nejen dát odpověď na otázky, s nimiž jej čtenář otevírá v naději, že se mu na ně dostane jasných a jednoznačných odpovědí, ale rovněž je - nejen ve výše uvedených bodech - zdrojem nových pohledů a dalších otá­zek, které pro něj budou - jak lze dou­fat - podnětem a inspirací nad textem zákona při jeho použití v každoden­ním životě.

Předkládané dílo tyto oba cíle naplňuje a zaručuje čtenáři, že se v ustanoveních občanského soudního řádu neztratí.

Souhrnně mohu konstatovat, že no­vý komentář si své laskavé čtenáře jis­tě nalezne - pro svou aktuálnost, kom­plexnost a přehlednost je velmi vhodný pro každého, kdo hledá řešení právních problémů z oblasti civilního procesní­ho práva. Ze všech těchto důvodů mo­hu tento komentář občanského soud­ního řádu široké právnické veřejnosti vřele doporučit.

Můžete objednat Z D E.

❖ prof. JUDr. JAN DVOŘÁK, CSc., vedoucí katedry občanského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze