oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

NOZ v praxi: Úrok a úrok z prodlení stále není totéž a jak je to s úročením jistoty nájemce

autor: JUDr. Petr Veselý
publikováno: 12.09.2014

Nový občanský zákoník, ostatně stejně jako ten původní, rozlišuje úroky a úroky z prodlení. Nejdříve to společné, obojí je příslušenstvím pohledávky, z čehož vyplývá celá řada návazností, jako ty nejdůležitější, že se z nich neplatí soudní poplatek a nepočítá palmáre. V ostatním se tyto instituty ale liší.

Úroky jsou upraveny v § 1802 a násl. o. z. Typické budou zejména v případě zápůjčky a úvěru, jako odměna za zapůjčení peněz, nemající roli sankce za neplacení. Stejně jako v původní právní úpravě se primárně počítá s tím, že strany si úroky sjednají, a to včetně jejich výše. Nově je však stanovena výše úroků subsidiárně, pokud si ji strany nesjednají, a to v § 1802 o. z. Po dohodě stran je na řadě právní předpis a není-li, tak jsou určující úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. O právním předpise mi není nic známo, a tak nezbývá než dodat, že úroky jsou aktuálně subsidiárně určovány podle úroků bankovních. 

Úroky z prodlení jsou upraveny v § 1970 a násl. o. z. a jsou naopak sankcí za prodlení dlužníka se splacením pohledávky. Jejich výše je nově rovna výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů – viz § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Na rozdíl od dřívější občanskoprávní úpravy, respektive kritizované judikatury Nejvyššího soudu, je však již možné jejich výši i smluvně dohodnout. Nadále platí, že úroky z prodlení slouží k reparaci škody věřitele, tedy věřitel má právo na náhradu škody vzniklé nesplněním peněžitého dluhu jen tehdy, není-li kryta úroky z prodlení (viz § 1971 o. z.). Zajímavý je dopad dohody o splátkách na úroky z prodlení, když dle § 1973 o. z. platí, že dojde-li k dohodě, že dluh, již splatný, bude plněn ve splátkách, a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto. Neboli, dohodou o splátkách zaniká právo věřitele požadovat úroky. Věřitel by si tedy měl při sjednávání dohody o splátkách dát velký pozor, aby nevědomky neodpustil dlužníkovi úroky z prodlení. 

Úprava úroků má pak zajímavý dopad i na § 2254 o. z., který pro případ složení jistoty (kauce) v případě nájmu bytu stanoví, že nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby. I když se právníci zatím nesjednotili v názoru na to, který úrok by měl nájemci náležet, mám za to, že na úrok z jistoty lze logicky použít ustanovení § 1802 o. z., když pronajímatel po dobu složení jistoty není v prodlení a jinou úrokovou výši o. z. neupravuje. Bude zajímavé sledovat, jak běžný pronajímatel a běžný nájemce po skončení nájmu budou zjišťovat, jaké byly úroky požadované za úvěry, které poskytovali banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

 

Autor je advokátem v Praze.