NOZ v praxi: Nová pravidla pro smlouvu o zájezdu
autor: JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LL.M., publikováno: 13.02.2015
Komplexní změny, které v českém právu před rokem nastaly, se nevyhnuly ani oblasti cestovního ruchu. Nejen v období dovolených a turistické sezóny lidé touží po cestování, zážitcích a odpočinku v zahraničí a je tedy nanejvýš vhodné, aby příslušné smluvní typy, které jsou za tímto účelem uzavírány, byly upraveny na zákonné úrovni. Nová práva a povinnosti přináší o. z. zákazníkům, ale i cestovním kancelářím. V článku si rozebereme hlavní změny, které nová úprava přináší.
Nový název pro starý smluvní typ
Nejviditelnější je určitě změna samotného názvu, pod nímž je smlouva uzavírána. Tam, kde starý občanský zákoník operoval s pojmem „cestovní smlouva“ je nyní nutné mluvit o „smlouvě o zájezdu“. Smluvní typ zůstává stejný a změna názvu, na rozdíl od jiných zásahů do pojmosloví, které o. z. přinesl, není samoúčelná. Naopak touto změnou došlo ke zpřesnění toho, co smlouva vlastně upravuje. Nejedná se o pouhou cestu, což by pojmenování smlouvy jako cestovní mohlo evokovat, ale o zájezd jakožto komplexnější plnění. Občanský zákoník pak pod pojmem zájezd chápe soubor služeb cestovního ruchu, pokud je uspořádán na dobu delší než 24 hodin, nebo zahrnuje přenocování a zároveň obsahuje alespoň dvě z následujících plnění; a) ubytování, b) dopravu nebo c) jinou službu cestovního ruchu. Pod touto službou si můžeme představit například organizování dobrovolných zájezdů na místě zájezdu nebo průvodcovské služby. Tento soubor služeb pak musí být předem připravený, a to jak čistě cestovní kanceláří, tak na přání zákazníka. Jako zájezd o. z. nechápe služby, které by byly sestaveny až po uzavření příslušné smlouvy, ani služby, které jsou poskytovány podnikateli za účelem jeho dalšího podnikání, ani takový soubor služeb cestovního ruchu, kde jeho nabídka ani poskytnutí není podnikáním.
Smlouva nemusí být písemná, potvrzení však ano
Dle zákonné dikce se smlouvou o zájezdu pořadatel zavazuje pro zákazníka obstarat zájezd a zákazník se zavazuje za něj zaplatit souhrnnou cenu. Potud je úprava shodná s úpravou starého obč. zák. Velká změna však nastala u formy, v níž musí být smlouva uzavřena. Nově totiž pro smlouvu není vyžadováno, aby byla uzavřena písemně. Pořadatel je však povinen zákazníkovi vydat písemné potvrzení o zájezdu, které je jakýmsi dokladem o uzavření smlouvy. Kromě vymezení smluvních stran, zájezdu a ceny musí toto potvrzení obsahovat i údaje o možnostech, jak uplatnit právo zákazníka při porušení povinností pořadatele spolu se lhůtami, v jakých tak musí zákazník učinit. Pořadatel zároveň musí zákazníkovi vydat doklad o svém pojištění a může část smlouvy nahradit odkazem na zákazníkovi dostupné smluvní podmínky, na něž může odkazovat i potvrzení o zájezdu.
Zákazník je více chráněn
Kdo je zákazník, o. z. nedefinuje, nicméně z judikatury a evropské směrnice o souborných službách pro cestování, pobytech a zájezdech, která je ostatně jedním z hlavních východisek nové české úpravy, vyplývá, že jako zákazníka můžeme chápat osobu, která zájezd kupuje, v jejíž prospěch je kupován nebo na níž byl převeden. Naproti tomu strana pořadatele v o. z. vymezena je. Nově se jako na pořadatele nehledí jen na cestovní kancelář s platnou koncesí, ale na kohokoliv, kdo obdobným podnikatelským způsobem nabízí zájezd osobě nebo skupině osob, tedy vlastně pouze vyvolává v zákazníkovi zdání, že má k pořádání zájezdu všechny předpoklady. I v těchto případech je nově zákazník chráněn jako při jednání s řádně koncesovanou cestovní kanceláří. Rozhodně se tím neotevírá cesta k legalizování činnosti osob, které nemají oprávnění potřebná k poskytování služeb cestovního ruchu. Těm stále hrozí vysoké sankce a postavení jejich jednání na roveň jednání cestovní kanceláře je jim v těchto konkrétních případech ochrany zákazníka při porušení spíše ke škodě. Navzdory tomu, že úprava cestovní smlouvy je zařazena mezi jinak převážně dispozitivní část čtvrtou o. z., věnující se relativním majetkovým právům, je zde zásada dispozitivnosti ujednání jednostranně kogentně modifikovaná ve prospěch zákazníka. Práva, která zákon poskytuje zákazníkovi, tak nelze krátit a ustanovení smlouvy, která by se od nich odchýlila v zákazníkův neprospěch, budou neplatná.
Dále čtěte na adrese http://www.pravniprostor.cz/clanky/rekodifikace/nova-pravidla-pro-smlouvu-o-zajezdu-dle-noz
Autor je advokátem v Praze.