oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

NOZ v praxi: Konkurenční doložka (§ 2975)

autor: prof. JUDr. Petr Hajn, DrSc.
publikováno: 09.05.2014

Na jedné odborné akci bylo kritizováno ustanovení § 2975 odst. 1 o. z. o konkurenční doložce, neboť podle jeho textu prý k dovolenosti konkurenční doložky postačuje, aby v ní byla vymezena pouze jedna z výslovně uvedených náležitostí dovolené konkurenční doložky (tj. území, okruh činnosti nebo okruh osob, kterých se zákaz týká). Přinášíme proto stanovisko k tomuto názoru a v souvislosti s tím i výklad celého ustanovení o konkurenční doložce.

V ustanovení § 2975 odst. 1 o. z. nejsou upraveny podmínky dovolené konkurenční doložky; jsou zde stanoveny náležitosti, bez nichž jde o konkurenční doložku zakázanou. Takovému výkladu svědčí nadpis (rubrika) nad celým ustanovením „Zakázaná konkurenční doložka“. K stejnému závěru vedou uvozující slova v § 2975 odst. 1 o. z. „Neurčí-li se v ujednání zakazujícím jinému konkurenční činnost…“, jež předcházejí výčtu výše zvýrazněných podstatných náležitostí konkurenční doložky, a zejména též slova „kterých se zákaz týká“ , jež za tímto výčtem následují.

Proto pokud konkurenční doložka nebude mít (bude postrádat, nebude mít určenu) kteroukoliv (tj. byť jen jedinou) z povinných náležitostí v § 2975 NOZ uvedených (a výše zdůrazněných), půjde o konkurenční doložku neplatnou (podle znění zákona „se k takové konkurenční doložce nepřihlíží“). Vznikne stejný právní stav, jako by konkurenční doložka vůbec nebyla sjednána. Ustanovení nelze z hlediska gramatického (a ostatně i věcného) jinak vykládat, i když mohlo být napsáno jednodušeji, např.: „Konkurenční doložka musí určit území, okruh činnosti a okruh osob, kterých se zákaz konkurenčního jednání týká, jinak se ke konkurenční doložce nepřihlíží (event. jinak jde o konkurenční doložku neplatnou).“   

Ze slova „doložka“ se dá usuzovat, že by se mělo jednat o součást jiné smlouvy nebo přílohu k ní, nemusí však tomu tak být vždy a může se jednat o samostatné ujednání. Zákon také nepředepisuje písemnou formu konkurenční doložky. Těžko si však představit, že by neformálně mohly být sjednány a splněny požadavky na nepochybný obsah konkurenční doložky.

Z textu zákona přímo neplyne, že omezení v konkurenční činnosti musí být zavázanému subjektu zvlášť kompenzováno například ve formě odstupného (tzv. „zlatý padák“). S ohledem na princip smluvní svobody to není vyloučeno a požadavek vyváženosti práv a povinností ze smlouvy to spíš předpokládá. Náhrada za určitá omezení v soutěžní činnosti by ovšem měla splňovat obecnější požadavek na přiměřenost. Tento požadavek platí i pro sankce za porušení konkurenční doložky zejména ve formě smluvní pokuty.

Osobou, jejíž soutěžní počínání konkurenční doložka omezuje, bude zpravidla osoba fyzická (člověk), není však vyloučeno, aby takto zavázanou z konkurenční doložky byla i osoba právnická. I na ni lze totiž vztahovat formulaci „ujednání zakazující jinému“. Takové ujednání ovšem nesmí být v rozporu s právem na ochranu hospodářské soutěže. Konkurenční doložka se používá tehdy, když by se nehmotné složky podnikání daly obtížně chránit pomocí ustanovení o nekalé soutěži (např. jako obchodní tajemství).

Z hlediska časového nelze konkurenční doložku sjednat na neurčitou dobu (např. ve formulaci: „Zákaz konkurenčního jednání platí od 1. 1. 2014.…“) nebo na dobu delší pěti let. Byl-li porušen některý z těchto zákazů, bude platit právní fikce, že konkurenční doložka byla sjednána na dobu pěti let. Vzhledem k tomuto pravidlu musí být v dohodě o konkurenční doložce sjednáno datum, od něhož lhůta v doložce stanovená (resp. zákonem určená) počíná běžet. V úvahu přichází datum sjednání konkurenční doložky, popřípadě datum, kdy nabude účinnosti. Konkurenční doložka by však zřejmě mohla být smluvena i tak, že by zahrnovala časový úsek po dobu trvání pracovního poměru a po jeho skončení pak nejvýše dobu pěti let.

Vedle výslovně upravených podstatných náležitostí musí ujednání o konkurenční doložce odpovídat obecnými ustanovením občanského zákoníku, zvláště pak Listině základních práv a svobod (viz § 2 odst. 1 o. z.) a právu brát se o štěstí dle § 3 odst. 1 o. z., jež mj. zahrnuje i právo každého usilovat o zlepšení svého pracovního osudu. 

I pokud budou splněny požadavky kladené na konkurenční doložku, uvedené v předchozích odstavcích, může být dosažená dohoda napadána později s odůvodněním, že omezuje zavázanou stranu více, než vyžaduje ochrana oprávněné strany. Spor z toho vzniklý, pokud není odstraněn dodatečnou dohodou stran, řeší soud. Tomu zákon v § 2975 odst. 3 o. z. nabízí tři možné druhy rozhodnutí – konkurenční doložku omezit, zrušit, prohlásit za neplatnou. Nelze samozřejmě vyloučit, že soud ponechá konkurenční doložku v platnosti ve sjednané podobě a bude respektovat princip smluvní svobody.

 

Autor je emeritním profesorem Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a působí na Metropolitní univerzitě v Praze.