oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

NOZ v praxi: Jak označovat účastníky řízení o rozvod manželství?

autor: JUDr. Jiří Grygar, Ph.D.
publikováno: 19.05.2014

Pokud jde o problematiku označování účastníků řízení o rozvod, pak si nelze odpustit povzdechnutí, že zákonodárce, aniž by to vyžadovaly potřeby praxe, stanovil v § 385 z. ř. s., že „účastníky jsou manželé“.

Důvodová zpráva k tomu uvedla, že se zakládá materiální pojetí účastníků pro řízení o rozvod manželství a na místo aktuální právní úpravy, jež toto pojetí obsahuje pouze pro neexistenci a neplatnost manželství, respektive řízení o nich, nová právní úprava s ohledem na povahu řízení vymezuje, že účastníky nemohou být jiní účastníci než manželé, kteří usilují o rozvod.

Ustanovení § 385 z. ř. s. pak v praxi vede k vpravdě biblickému zmatení, jaké je procesně správné označení účastníků řízení, tj. zda označovat účastníky řízení jako „manžela“ na straně jedné a „manželku“ na straně druhé namísto klasického „žalobce“ a „žalovaného“.

Je pravdou, že pokud v rámci výslechu účastníků se soudce nebo zástupce některé ze stran obrací na pro něho cizí vyslýchanou osobu a oslovuje ji „pane manželi“ nebo „paní manželko“, je to přinejmenším divné, a to nejen z právního, ale i lingvistického a citového hlediska.

Domnívám se, že ustanovení § 385 z. ř. s. pouze vymezuje okruh účastníků, tj. kdo může být účastníkem řízení o rozvod manželství, aniž by přitom současně stanovil způsob procesního označení těchto účastníků. Takovému závěru odpovídá ostatně i § 6 z. ř. s., který stanoví, že v řízení, které může být zahájeno i bez návrhu, je účastníkem řízení (dále jen „účastník“) navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno a že účastníkem je také navrhovatel a ten, kterého zákon za účastníka označuje. Ustanovení § 79 odst. 1 poslední věta o. s. ř. přitom stanoví, že návrh, týká-li se dvoustranných právních poměrů mezi žalobcem a žalovaným, se nazývá žalobou. Rozvod manželství je dvoustranným právním poměrem mezi manželem a manželkou a není tedy důvodu označovat je v řízení jinak než jako žalobce (tj. obsahově navrhovatele) a žalovaného (tj. obsahově toho, kdo návrhu odporuje). V případě společného návrhu je korektním označením „navrhovatel“ a „navrhovatelka“, pokud by někdo považoval za nepřípadné označení obou stran jako „žalobce“, byť to zcela odpovídá povaze věci, neboť ze společného žalobce se v případě zpětvzetí návrhu nebo odvolání připojení se k návrhu stává žalovaný (§ 387 odst. 2 z. ř. s.).

 

Autor je soudcem Okresního soudu Praha-východ