oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
NEJČTENĚJŠÍ
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Nejčastější chyby při podávání návrhu na zápis do obchodního rejstříku a jiných rejstříků vedených rejstříkovými soudy – 2. díl

autor: JUDr. Tomáš Plíhal
publikováno: 10.12.2013

Jak už jsem dříve uvedl, rejstříkové soudy se potýkají velmi často s vadami, kterými trpí návrhy na zápis do obchodního rejstříku. V tomto pokračování uvedu několik dalších velice zásadních chyb, které se často opakují:

 • Návrh na první zápis obchodní společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku podává sama společnost nebo družstvo.

Vzhledem k tomu, že obchodní společnosti a družstva vznikají až zápisem do obchodního rejstříku a až tímto dnem získávají právní subjektivitu, nemohou v případě svého prvního zápisu do obchodního rejstříku v tomto řízení vystupovat jako navrhovatelé. Toliko založená obchodní společnost nebo družstvo bez právní subjektivity nemůže nabývat práva ani povinnosti a nemůže tedy ani vystupovat jako účastník řízení. Řízení o návrhu na první zápis obchodní společnosti nebo družstva, kde je jako navrhovatel a tedy účastník řízení označena toliko založená obchodní společnost nebo družstvo (nevzniklý subjekt), musí rejstříkový soud s odkazem na ust. § 104 odst. 1 občanského soudního řádu zastavit pro neodstranitelnou překážku, bránící v pokračování řízení. Pro úplnost dodávám, že navrhovatelem a osobami podepisujícími návrh při prvním zápisu do obchodního rejstříku v případě veřejné obchodní společnost jsou všichni společníci (§ 78 odst. 2 obchodního zákoníku), v případě komanditní společnosti rovněž všichni společníci (§ 96 obchodního zákoníku), v případě společnosti s ručením omezeným všichni první jednatelé (§ 112 obchodního zákoníku) a v případě akciové společnosti a družstva všichni první členové představenstva (§ 175 a § 225 odst. 2 obchodního zákoníku).

• Při určení dne zániku členství, respektive funkce člena představenstva akciové společnosti uplynutím funkčního období, není započtena tříměsíční ochranná lhůta, stanovená v ust. § 194 odst. 2 věta pátá obchodního zákoníku.  

Při určení dne zániku členství, respektive funkce člena představenstva akciové společnosti uplynutím funkčního období, je nutné zohlednit ust. § 194 odst. 2 věta pátá obchodního zákoníku a nejenom délku funkčního období, která je určena ve stanovách konkrétní společnosti. Dle ust. § 194 odst. 2 věta pátá obchodního zákoníku totiž funkce člena představenstva zaniká volbou nového člena představenstva, nejpozději však uplynutím tří měsíců od uplynutí jeho funkčního období (v případě, kdy dle stanov společnosti je funkční období členů představenstva pětileté a člen představenstva byl do své funkce zvolen ke dni 15. května 2008, a na jeho místo nebyl v mezidobí zvolen nový člen představenstva, zanikla jeho funkce uplynutím funkčního období až ke dni 15. srpna 2013, nikoliv tedy již ke dni 15. května 2013, jak je často v návrhu na zápis do obchodního rejstříku uvedeno). Vzhledem k tomu, že dle ust. § 200 odst. 3 a § 243 odst. 8 obchodního zákoníku se na dozorčí radu akciové společnosti a představenstvo družstva použije přiměřeně ust. § 194 odst. 2 věta pátá obchodního zákoníku, je nutné započíst ochrannou tříměsíční lhůtu při stanovení dne zániku funkce uplynutím funkčního období i na členy dozorčí rady akciové společnosti a členy představenstva družstva.  

• Při zápisu nových členů dozorčí rady akciové společnosti není rejstříkovému soudu předloženo potvrzení o počtu zaměstnanců společnosti dle ust. § 200 odst. 1 obchodního zákoníku.  

Ust. § 200 odst. 1 obchodního zákoníku stanoví, že má-li akciová společnost více než 50 zaměstnanců v pracovním poměru na pracovní dobu přesahující polovinu týdenní pracovní doby stanovené zvláštním právním předpisem v první den účetního období, v němž se koná valná hromada, která volí členy dozorčí rady, tak volí 1/3 členů dozorčí rady zaměstnanci společnosti. V případě, že akciová společnost stanovený počet zaměstnanců nemá, je nutné, aby společně s návrhem na zápis nových členů dozorčí rady do obchodního rejstříku bylo rejstříkovému soudu předloženo čestné prohlášení představenstva společnosti, v němž bude tato skutečnost uvedena.  

• V rámci zápisu právnické osoby do obchodního rejstříku je požadováno zapsat i způsob, jakým se statutární orgán, popř. jeho člen za právnickou osobu podepisuje.  

Nezřídka je v rámci zápisu právnické osoby do obchodního rejstříku navržen k zápisu i způsob podepisování jejího statutárního orgánu nebo člena jejího statutárního orgánu. Údaje, které je možné do obchodního rejstříku zapsat, jsou však taxativně vymezeny zákonem (§ 27 odst. 1 obchodního zákoníku). Dle ust. § 35 písm. f) obchodního zákoníku se do obchodního rejstříku zapíše pouze jméno a bydliště nebo firma a sídlo osoby, která je statutárním orgánem právnické osoby nebo jeho členem, s uvedením způsobu, jak jménem právnické osoby jedná, a den vzniku a zániku její funkce; je-li statutárním orgánem nebo jeho členem právnická osoba, též jméno a bydliště osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem. Způsob, jakým se statutární orgán nebo jeho člen za právnickou osobu podepisuje, není tedy údajem do obchodního rejstříku zapisovaným a rejstříkový soud je nucen zápis navrhovaného způsobu podepisování podnikateli zamítnout.  

• Akciová společnost v případě, že má pouze jediného akcionáře, nepožaduje jeho zápis do obchodního rejstříku.  

Má-li akciová společnost pouze jediného akcionáře, ať fyzickou, či právnickou osobu, musí být tato osoba povinně zapsaná v obchodním rejstříku. Tato povinnost vyplývá z ust. § 36 písm. d) obchodního zákoníku a platí jak pro akciové společnosti, které vydaly akcie na jméno, tak pro ty, které vydaly akcie na majitele. Zjistí-li rejstříkový soud, že akciová společnost má pouze jediného akcionáře, vyzve ji ve smyslu ust. § 29 odst. 6 obchodního zákoníku k jeho zápisu do obchodního rejstříku. V krajním případě by porušení této povinnosti mohlo být považováno i za důvod pro zrušení společnosti s likvidací soudem, ovšem k praxi k tomuto ze strany soudu nedochází, jelikož se porušení této povinnosti nepovažuje za tolik závažné jako například absence zápisu členů představenstva nebo dozorčí rady.

 

Autor je vyšším soudním úředníkem obchodního rejstříku Krajského soudu v Plzni.