Kompenzační námitka vznesená za řízení před soudem
autor: JUDr. Marie Rychtářová a Mgr. Hana Jandová publikováno: 28.12.2018
Je-li pohledávka žalovaného namítaná k započtení v rámci obrany proti pohledávce žalobce, o kterou v řízení jde, žalobcem zpochybněna takovým způsobem, který vyvolá potřebu šetření a dokazování k existenci nebo výši pohledávky namítané k započtení, jde o pohledávku nejistou ve smyslu ust. § 1987 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a tedy k započtení nezpůsobilou.
Mají-li věřitel a dlužník vůči sobě navzájem pohledávky, jejichž plnění je téhož druhu, mohou přivodit jejich zánik započtením. Započtením se pak ruší obě pohledávky v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí. Tyto účinky nastávají v okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.[1] Jedná se o náhradní způsob uspokojení věřitele, který sice odchází bez reálného poskytnutého plnění, avšak je mu namísto něj poskytnuta hodnota spočívající ve zproštění se vzájemného dluhu. Započtení tak přináší zjednodušení vypořádání vzájemných dluhů. K započtení nedochází automaticky již pouhou souběžnou existencí vzájemných pohledávek, avšak je realizováno právním jednáním, typicky jednostranným jednáním. Účinky započtení pak mohou nastat pouze u pohledávek k započtení způsobilých. Obecnými podmínkami kompenzability je mnohost (existence více pohledávek), vzájemnost (dlužník jedné pohledávky musí být zároveň věřitelem pohledávky druhé a naopak) a stejnorodost (stejný druh plnění). Z kompenzability jsou pak vyloučeny pohledávky nevymahatelné u soudu a pohledávky nejisté a neurčité.
Pokud v průběhu řízení žalovaný vznese kompenzační námitku, tedy vůči žalobcem uplatněné pohledávce započte svou pohledávku, avšak pouze ve stejném rozsahu jako je žalovaná pohledávka (resp. nepřesahuje-li ji), soud posuzuje jeho projev jen jako procesní obranu proti návrhu.[2] K započtení jsou pak způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem s tím, že pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.[3]
Ustanovení § 1987 odst. 2 o. z. tak formuje oproti předchozí úpravě nový předpoklad způsobilosti k započtení, a to absenci neurčitosti a nejistoty. Skrze započtení tak nově nelze jednostranně vynucovat uspokojení pohledávek obecně sporných. Započtení má sledovat odstranění vzájemných pohledávek, nikoli vyvolávat nejasnosti a následné spory. Jejich vzniku má naopak předcházet. Má směřovat k nekonfliktnímu zúčtování pouze takových dluhů, jejichž existence, výše i další parametry nejsou předmětem nejistoty. Případné nejasnosti ohledně výše, splatnosti, předmětu plnění či dokonce samotné existence pohledávky mají být odstraněny především dohodou stran a nikoli řešeny jednostranně započítacím úkonem jedné strany.[4]
Za nejisté a neurčité pohledávky lze zpravidla považovat pohledávky podmíněné; pohledávky z alternativních závazků (dokud ještě nebyla provedena volba, pokud přísluší protistraně); pohledávky, které nemají zjistitelnou výši; pohledávky, u kterých není postaveno na jisto, kdo je dlužníkem; pohledávky, u nichž byla vznesena námitka relativní neúčinnosti či relativní neplatnosti; pohledávky, u nichž byl protistranou důvodně vznesen návrh na soudní moderaci a pohledávky, u nichž protistrana důvodně popírá samotnou existenci pohledávky (nesmí však jít o svévolné a ničím nepodložené popírání existence).[5]
Nejvyšší soud ČR v této oblasti podle nové právní úpravy doposud nejudikoval.
Dne 8. 10. 2018 se na Krajském soudu v Českých Budějovicích uskutečnila gremiální porada občanskoprávního úseku, které se mj. účastnila soudkyně Nejvyššího soudu ČR JUDr. Miroslava Jirmanová. Krajský soud v Českých Budějovicích zde prezentoval své rozhodnutí ve věci sp. zn. 7 Co 591/2018, ve kterém dospěl k závěru, že pokud žalobce zpochybňuje existenci, popřípadě výši pohledávky namítané k započtení a jeho námitky nejsou zcela nepodložené a vyvolávají potřebu dalšího šetření či dokazování, jedná se o pohledávku nejistou a z toho důvodu k započtení nezpůsobilou. Dále rozvinul, že vznesenou kompenzační námitku je nutné posuzovat podle její složitosti. Složitost pak vyplývá ze skutkových tvrzení žalovaného a postoje žalobce. Pokud žalobce žalovaným vznesenou kompenzační námitku zpochybní relevantními důvody a prokázání těchto skutkových tvrzení si vyžádá časově náročné dokazování (řízení vč. dokazování ohledně obrany by bylo složitější než řízení ohledně žalované pohledávky), jedná se o pohledávku nejistou. K tomuto názoru se pak dle sdělení JUDr. Miroslavy Jirmanové přihlásil i Nejvyšší soud ČR.
S ohledem ke shora uvedenému lze uzavřít, že ze započtení formou kompenzační námitky jsou vyloučené pohledávky obecně sporné s tím, že má-li započtení přivodit účinek zániku žalované pohledávky, musí se jednat o takovou pohledávku, která je mezi účastníky nesporná, případně velice snadno objasnitelná.
JUDr. Marie Rychtářová je soudkyní Okresního soudu ve Strakonicích a Mgr. Hana Jandová pracuje tamtéž jako vyšší soudní úřednice.