oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Karel Beran, Petr Čech, Bohumil Dvořák, David Elischer, Jiří Hrádek, Václav Janeček, Zdeněk Kühn, Lucie Novotná Krtoušková, Pavel Ondřejek: Právní jednání a odpovědnost právnických osob po rekodifikaci českého soukromého práva

publikováno: 06.01.2019

Wolters Kluwer ČR, Praha 2018, 296 stran, 550 Kč.

Trvalý a systematický zájem Karla Berana o problematiku právnických osob je široké odborné veřejnosti jistě dobře znám (vedle řady časopiseckých článků lze připomenout zejména monografie o právnických osobách veřejného práva z roku 2006 a o genezi pojmu osoba v právu od počátků až do současnosti z roku 2012). Nepřekvapí tedy, že také další publikace, která vznikla pod jeho autorským vedením, je tématu právnické osoby opět věnována.

Nabízí se tak legitimní otázka, zda v pořadí třetí publikace, jejímž ústředním bodem je opět právnická osoba, může čtenáři nabídnout nové poznatky či nové pohledy na danou problematiku. Kdo však zná práce Karla Berana, musí zpozornět už v okamžiku, kdy se mu recenzovaná publikace dostane do ruky. Již na první pohled se totiž nová práce od dřívějších liší, a to hned ve dvou směrech. Předně jde o monografii kolektivní, autorský kolektiv čítal celkem devět osob ze čtyř pracovišť Právnické fakulty Univerzity Karlovy, a právě v tom spočívá její jedinečnost a zásadní přínos. Pod vedením doc. JUDr. Karla Berana, Ph.D., se sešel spoluautorský kolektiv, ve kterém jsou zastoupeni právníci zabývající se z různých aspektů obecnou teorií práva (doc. JUDr. Zdeněk Kühn, LL.M., Ph.D., JUDr. Pavel Ondřejek Ph.D.), občanským právem hmotným i občanským právem procesním (doc. JUDr. PhDr. David Elischer, Ph.D., JUDr. Jiří Hrádek, Ph.D., LL.M., JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D., LL.M.), jakož i obchodním právem (JUDr. Petr Čech, LL.M.). V autorském kolektivu však najdeme i nejmladší generaci právních vědců – studentů či čerstvých absolventů doktorského studijního programu (JUDr. Václav Janeček, Ph.D., Mgr. Lucie Novotná Krtoušová). Nelze přehlédnout ani skutečnost, že součástí autorského týmu jsou dva soudci nejvyšších soudů v ČR. S tím úzce souvisí i druhý rozdíl, jenž spočívá v odlišném přístupu k tématu: zatímco předchozí Beranovy práce přistupovaly ke zkoumání institutu právnické osoby (či právnické osoby veřejného práva) spíše z pohledu obecně teoretického, aktuální dílo se zaměřuje na dílčí výseč problematiky, která je s právnickou osobou úzce spojena, a to na problematiku právního jednání a s tím související odpovědnosti právnické osoby zejména z hlediska platného práva ČR.

Jestliže je tedy cílem předkládané monografie v návaznosti na rekodifikované soukromé právo „odpovědět na otázku, jak mohou právnické osoby v českém právním řádu právně jednat a (nejen za své jednání) také právně odpovídat“, pak to nelze hodnotit jinak, než že si autorský kolektiv před sebe vytyčil cíl vpravdě ambiciózní, při jehož zpracování se před autory bude otevírat množství dalších a dalších souvisejících otázek. Vždyť právní jednání právnických osob podle naší rekodifikované úpravy soukromého práva – již samo o sobě – je tématem, které by jistě vydalo na samostatnou monografii, a totéž lze uvést o pojetí odpovědnosti (oboje se ostatně ukazuje hned na první stránce první kapitoly při zmínce o § 24 o. z.).

Autorský kolektiv však neponechal nic náhodě a k naplnění stanoveného cíle přispěl již pečlivou přípravou struktury práce, která celou problematiku (resp. dílčí otázky s tématem spojené) přehledně a především logicky návazně utřiďuje. To se projevuje jednak v rozvržení tématu do celkem třinácti kapitol, jednak v jejich členění na dílčí celky. Představit detailně obsah všech třinácti kapitol by bylo nad rámec této recenze a snad to lze označit i za nadbytečné, lze to však učinit alespoň heslovitě.

Úvodní kapitola vymezuje cíl práce a zároveň podává čtenáři stručný vhled do obsahové náplně kapitol následujících, což lze ocenit už proto, že již při zběžném pohledu může čtenář zjistit, zda se jeho zájem o danou problematiku protíná s přístupem, který zvolil autorský kolektiv. Druhá kapitola je vyhrazena pro teoretický pohled na problematiku osoby a právního jednání, kapitola třetí pak představuje průsečík této problematiky v případě právnické osoby (způsobilost právnické osoby právně jednat a právně odpovídat).

Zřejmým spojovacím můstkem mezi abstraktnějším přístupem prvních tří kapitol a kapitol dalších, které se již věnují konkrétnějším otázkám, je kapitola čtvrtá, která analyzuje působení základních práv na právní poměry právnických osob. Tak kapitola pátá otevírá problematiku jednání člena statutárního orgánu právnické osoby jako zastoupení sui generis a kapitola šestá pak aktuální a praktickou otázku podnikatelského uvážení a odpovědnosti členů statutárních orgánů právnických osob. Snaha o komplexní přístup k problematice právního jednání právnických osob je podtržena tématem zpracovaným v kapitole sedmé, která je věnována procesním aspektům jednání (nejen) právnických osob.

Další tři kapitoly se zabývají odpovědností: osmá kapitola je věnována odpovědnosti jako právnímu institutu s důrazem na rozlišení odpovědnosti objektivní a subjektivní, a to včetně komparativního pohledu, čímž vzniká prostor pro analýzu otázky, co lze právnické osobě přičítat z titulu odpovědnosti objektivní (kapitola devátá) a subjektivní (kapitola desátá). Kapitola jedenáctá rozšiřuje čtenářovy obzory originálně pojatým přístupem k dané problematice, totiž skrze institut typický pro anglo-americké com­mon law, kterým je vicarious liability (v práci uváděná jako „delegovaná zavázanost“ namísto u nás rozšířenějšího překladu „zástupná odpovědnost“). Kapitola dvanáctá neponechává stranou ani souvislosti veřejnoprávní, je totiž věnována otázce odpovědnosti právnických osob za veřejnoprávní delikt. V závěrečné kapitole (třinácté) pak nalézáme koncentrovanou syntézu plynoucí z předchozích úvah a poznatků autorského kolektivu, především osvětlení vzájemné souvislosti právního jednání a právní odpovědnosti právnických osob.

Z obsahového hlediska není předkládané monografii co vytknout. Je strukturována logicky a pokrývá všechny oblasti související s problematikou právního jednání a odpovědnosti právnických osob. Autoři jednotlivých kapitol postupují při prezentaci svých názorů vědecky korektně, přičemž upozorňují i na odchylné názory, které se k analyzovaným problémům vztahují.

Z uvedeného je zřejmé, že předkládaná publikace má co nabídnout široké paletě čtenářů z řad odborné veřejnosti, neboť autorskému kolektivu se podařilo umně skloubit v rámci daného tématu zkoumání z pohledu právně teoretického, civilistického (a to hmotněprávního i procesního), komercionalistického, veřejnoprávního i komparatistického. Cíl, který si autorský kolektiv vytyčil, tak byl naplněn nejen důsledně, ale také přehledně a s respektováním širších systematických souvislostí zvoleného tématu. Publikaci tak lze právem považovat za další zdařilý a důležitý vklad české právní nauky do odborného dis­kursu ohledně právnických osob.

 

doc. JUDr. ONDŘEJ FRINTA, Ph.D., odborný asistent na katedře občanského práva PF UK v Praze.