Jozef Vozár: Významní slovenskí právnici – Vladimír Fajnor
publikováno: 07.05.2018
VEDA, vydavatelstvo SAV, Bratislava 2017, 224 stran, 16,50 eur.
Recenzovaná monografie slovenského právníka a právního historika Jozefa Vozára je dalším příspěvkem do řady publikací přinášejících medailonky významných slovenských právníků a advokátů.
Autorova volba osobnosti Vladimíra Fajnora byla mimořádně šťastná. Díky tomu, že Vladimír Fajnor prožil velmi bohatý profesní život a lze říci, že byl téměř u všeho, co bylo s právem, jeho aplikací, právnictvím a politikou spjato, otevřelo zpracování jeho medailonku Jozefu Vozárovi možnost přiblížit slovenské a československé právní dějiny v době Fajnorova života v kontextu životních osudů advokáta, soudce, ministra, univerzitního učitele, redaktora nejstaršího slovenského právnického časopisu, organizátora právnického spolkového života a čechoslovakisty v jedné osobě.
Volba tématu je o to záslužnější, že – řečeno slovy Vozárovými – „práve preto, že bol mužom prvej Československej republiky, sme sa v minulom režime stretávali s menom Vladimír Fajnor len okrajovo – v biografických slovníkoch, aj to s negatívnym dôvetkom, že vo vládnych i sudcovských funkciách zabezpečoval triedne i politické záujmy vládnucej českej a slovenskej buržoázie“. Téměř symbolicky se památce Vladimíra Fajnora dostalo satisfakce v roce 100. výročí časopisu Právny obzor a rok před stým výročím vzniku samostatného československého státu.
O Fajnorově činorodosti svědčí i běh jednotlivých kapitol knihy. Po výkladu o působení Vladimíra Fajnora před a po roce 1918 se zaměřením na jeho dráhu advokáta, na aktivity v oblasti slovenského peněžnictví, na jeho podíl při založení Zvolenských novin a tiskárny, na účast při I. sjezdu slovenských právníků či na aktivity v evangelické církvi, následuje kapitola o unifikaci práva v Československé republice. Zde je Vladimír Fajnor představen jako ministr pro unifikaci a ministr spravedlnosti, je tu podrobně pojednáno o koncepci unifikace práva, o zřízení Ministerstva pro unifikaci a unifikačních pracích zejména v oblasti občanského práva. Třetí kapitola je pak věnována Fajnorově působení na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kapitola čtvrtá činnosti v Právnickej jednote na Slovensku. Pátá kapitola pojednává o Vladimíru Fajnorovi jako soudci, a to nejen s ohledem na jeho funkce prezidenta Súdnej tabuly a Vrchného súdu v Bratislave a předsedy Nejvyššího soudu, ale též s přiblížením jeho – mohu říci dodnes aktuálních – úvah o soudnictví. V kapitole šesté je Vladimír Fajnor hodnocen jako právní historik a autor prací o slovenských právnících – národovcích z doby před rokem 1918. Následují kapitoly o publikační činnosti Vladimíra Fajnora v oblasti právnické terminologie a soukromého práva, o jeho vztazích s dobovými osobnostmi a o jeho osudu v době 2. světové války a po ní. Fajnorova profesní dráha byla završena jeho působením v roli zástupce ČSR při Stálém arbitrážním dvoře v Haagu.
Na sentenci verba movent exempla trahunt si čtenář vzpomene nad kapitolou Vlastnosti, ktoré zdobili Vladimíra Fajnora. Ve zkratce řečeno, byly to obětavost a odvaha, pracovitost a činorodost, odpovědnost a podnikavost, tolerance a demokratičnost, čestnost a spravedlnost.
Z uvedeného je patrné, že kniha je čtivá jak pro zájemce o právní historii a historii první Československé republiky vůbec, tak i pro ty, kteří nalezli smysl své činnosti v pěstování oboru profesní etiky advokátské, soudcovské, akademické i etiky politika. Vladimír Fajnor je vskutku téměř ideálním vzorem.
„Nebál sa postaviť za práva slabších, bojovať proti neprávosti. Žiť v pravde a pre spravodlivosť a bojovať za tieto ideály je ťažkou cestou, ale oplatí sa. Život a dielo V. Fajnora sú nadčasovým odkazom aj pre našu generáciu právnikov a ukazujú, aké sú dôležité skutočné osobnosti pri aplikácii práva hlavne v prechodných obdobiach štátu,“ uzavírá Jozef Vozár.
Ač se jedná o vědecké dílo, biografii vycházející z autorem bohatě sesbíraného a i v obrazové části publikace představeného archivního materiálu, čte se kniha „jedním dechem“. Autorovi mohu pogratulovat a složit mu hlubokou poklonu za tento vynikající příspěvek k dějinám slovenského a československého právnictví. Vzhledem k tomu, že autor v Ústavu štátu a práva SAV, jehož je ředitelem, založil edici Významní slovenskí právnici, lze se jen těšit na pokračování. Recenzovanou monografií přitom Jozef Vozár nasadil „vysokou laťku“…
JUDr. PhDr. STANISLAV BALÍK, právní historik, advokát v Praze a emeritní soudce Ústavního soudu ČR