oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Jiří Kindl, Martin Koudelka: Zákon o významné tržní síle. Komentář

publikováno: 23.05.2018

C. H. Beck, Praha 2017, 304 stran, 990 Kč.

„Rychlé komentáře“ reagující bystře na vydání či novely předpisů bývají stíhány prokletím dvojího druhu: jednak snaha o rychlost nezřídka škodí důkladnosti zpracování, a jednak nebývá dostatek zobecnitelné aktuální judikatury, a komentáře tak mohou sklouznout ke spekulativnosti a hypotetičnosti a v ještě horším případě k pouhé popisnosti. Těmto dvěma úskalím se úspěšně vyhnul (zatím jediný ucelený) komentář k zákonu o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití (ZVTS).

Jeho autoři zejména vyčkali až na novely původního zákona z r. 2009, jež ales­poň zčásti odstranily takové nedostatky, které původní (a mimořádně nepodařený) zákon odsouvaly na samou hranu aplikovatelnosti; pravděpodobnější než vědomý kalkul je vysvětlení, že autoři komentář dříve nestihli napsat. Dále dokázali kriticky využít výsledků odborné diskuse vedené k tématu v mezidobí a poučili se též z rozhodovací i výkladové praxe, která zčásti prošla i testem judikatury. Využili též své erudice i praxe z oblasti ochrany soutěže. To je velmi přínosné proto, že ZVTS řadu institutů a řešení převzal ze ZOHS, byť dnes zákon již na ochranu soutěže nemíří, resp. to ani nedeklaruje. Jde jak o pojmy definiční a hmotněprávní (např. pojem a vymezení relevantního trhu), tak zejména procesněprávní (např. řízení o opatření k nápravě, řízení o přestupcích, o uložení pokut apod.).

Výsledkem je velmi důkladně zpracovaný, a přitom navýsost praktický rozbor pouhých 11 paragrafů ZVTS na cca 220 stranách; zbytek tvoří přetisk důležitých předpisů a jejich částí (včetně zrušených příloh původního ZVTS) a výkladových stanovisek ÚOHS k zákonu a jeho novele, seznam použité literatury a dobře zpracovaný podrobný věcný rej­střík. Prokletím i nadějí komentářů je pokračující vývoj úpravy. V případě ZVTS není vyloučeno, že bude redukován nebo zrušen pro svoji protiústavnost, pokud by Ústavní soud vyhověl stížnosti skupiny senátorů. ZVTS byl a nadále je velmi kontroverzní – před ukončením volebního období PS PČR čelil i poslaneckému návrhu na svoje zrušení jako celku. Tato hrozba prozatím pominula, protože Sněmovna návrh nestačila do nových parlamentních voleb projednat.

Autoři komentáře zůstávají bez ohledu na kontroverze spojené se zřetelně lobbis­ticko-zájmovým pozadím zákona neutrální a komentují jej jako nástroj, s nímž nějak musí vyjít obě strany, tedy dodavatelé i odběratelé potravinářských produktů (obchodní řetězce), a koneckonců i ÚOHS, jehož specialisté jsou si slabin a až flagrantních nedostatků velmi dobře vědomi. Autoři sdílejí stanovisko, že se ZVTS při ochraně zájmů zemědělců a potravinářů přestal odvolávat na roušku ochrany hospodářské soutěže a že je po novele očividně systémovým opatřením na ochranu slabší strany, za niž pokládá dodavatele potravinářských výrobků pro odběratele. Sdílejí též dříve vyslovenou kritiku plíživé změny účelu zákona i věcné působnosti ÚOHS. Slabá legislativně technická úroveň předpisu se stala již příslovečnou – o to je indiferentní a věcný přístup autorů hledajících praktické východisko a návod postupu v souladu se zákonem přínosnější.

Komentář konstatuje odklon od liberálnějšího, tzv. relativního konceptu tržní síly po novele ZVTS, podle něhož se měl zkoumat vztah mezi konkrétními partnery a nemělo se vycházet jen z absolutních obratových kritérií, zařazujících odběratele mezi nositele významné tržní síly statusově. Novela sice formálně ustanovila absolutní koncept (hlavně proto byla ostatně přijata), ale postoje ÚOHS se (bez ohledu na výsledek ústavní stížnosti) zdají konvergovat k individualizaci (tedy relativizaci) při posuzování významné tržní síly. Jinak by se totiž potvrdilo, že významná tržní síla je de facto druhem „kvalifikované subdominance“ a že přitom zákaz jejího zneužití není právně-politicky odůvodněn srovnatelně s postihem dominantního postavení podle ZOHS.

Autoři svými komentáři tento postup podporují a odůvodněně zdůrazňují princip materiálního znaku přestupku zneužití významné tržní síly, který ve skutečnosti předpokládá použití relativního korektivu a nevystačí si jen s abstraktními formálními obratovými kritérii (str. 26, 47, 80 i jinde).

Kladně hodnotím i střízlivé stanovisko autorů k neplatnosti soukromoprávních smluv jakožto následku porušení veřejnoprávního zákazu zneužití VTS. Autoři se zdůvodněně a s odkazem na § 586 odst. 1 o. z. přiklánějí k neplatnosti relativní (např. str. 53, 57). V případech, kdy je zákonné řešení evidentně nedomyšlené a zasloužilo by si spíše zrušit (jako u regulace 3 % celkové sumy peněžitých plnění dodavatele podle § 3a ZVTS), nabádají autoři k restriktivní interpretaci zákona a v komentáři ji též docela plošně propagují. Rozvíjejí diskusi o některých neurčitých pojmech způsobem a takovými argumenty, které ani ÚOHS, ani soudy nemohou v budoucnu pominout (např. na str. 63, 66, 75, 86, 91, 95, 101 a jinde); zdrženlivě restriktivní výkladová doporučení k těmto dílčím otázkám nejsou očividně motivována zájmově (autoři jako advokáti nemají jistě zájem apriorně někomu nadržovat), ale věcně a se znalostí zpětné vazby z obchodních vztahů mezi dodavateli a obchodními řetězci.

Zhruba polovina textu komentáře se zabývá správním řízením u ÚOHS v oblasti kontroly zneužití VTS. Jde o jakési oborově uzpůsobené repetitorium, v němž se využívá poznatků a zkušeností z řízení v oblasti antitrustu (mj. o místním šetření, o nahlížení do spisu, o tzv. prioritizaci, o narovnání jakožto procesním institutu apod.). ZVTS totiž sám odkazuje kromě správního řádu na přiměřené použití ZOHS. Zejména tzv. prioritizace (tj. oprávnění Úřadu odložit případ bez věcného šetření, ale také bez řádného rozhodnutí o odložení) se – jakožto docela kontroverzní projev přeširoké správní diskrece – v odborné literatuře spíše přechází. Opačný přístup je spíše výjimkou. Autoři k tomu konstatují (str. 208), že tato diskrece by neměla být bezbřehá, s čímž nelze nesouhlasit. Jakési „břehy“ se zpřesňují formou tzv. soft law, což je určitě lepší než čistá diskrece; v právním státě však sotva dostatečné.

Informační hodnotu komentáře zvyšuje rozsáhlý poznámkový aparát. Není však zřejmé, proč se kombinují dva způsoby odkazů (jednak zkrácená verze přímo v textu v závorce, a souběžně ještě poznámky pod čarou, kde se uvádějí nejen prameny a „druhoplánové“ poznámky autorů, ale nezřídka i pouhé odkazy na prameny, jež jsou jindy v textu a v závorce, a přitom ne vždy úplně přesně s odkazem na příslušnou stranu). Přehlednější by podle mého názoru byly poznámky jen pod čarou. Patrně redakčním přehlédnutím je „použitá literatura“ (jejíž výběr a rozsah zaslouží ocenění) uvedena pod rubrikou „Souhrn výkladových stanovisek“.

Komentář zaplnil mezeru v odborné literatuře pro praktiky; neslouží však jenom jim jakožto druh praktické příručky. Shrnuje navíc velmi přehledně stav poznání v této oblasti a částečně i ve srovnání se zahraničím. Přispívá i k posunu v doktríně a věřím, že pozitivně ovlivní nejen úvahy obchodních subjektů bezprostředně zákonem zasažených, ale i úvahy těch, kteří zákon autoritativně vykládají a aplikují.

 

prof. JUDr. JOSEF BEJČEK, CSc., vedoucí katedry obchodního práva PF MU v Brně