oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Ještě jednou k datovým schránkám

autor: JUDr. Tomáš Sokol
publikováno: 17.12.2012

Ve svém článku s názvem „Dva problémy s datovými schránkami“ (Bulletin advokacie č. 7-8/2012) kolega Václav Vlk kromě jiného připomíná riziko vyplývající z toho, že právní úprava datových schránek přenesla odpovědnost za doručení na odesílající a v této souvislosti uvádí: Pamatujme si, že od okamžiku zavedení datové schránky není listina soudu doručena okamžikem, kdy byla odeslána, ale okamžikem, kdy byla soudu doručena. Na tuto větu reaguje kolegyně JUDr. Veronika Petrová v článku „Datové schránky pohledem advokátní koncipientky“.

V něm, s poukazem na odbornou literaturu a judikaturu dovozuje, že v případě datové schránky není pro zachování procesní i hmotněprávní lhůty rozhodné doručení do této schránky, ale dodání. Přitom zcela správně odlišuje tyto dva pojmy, neboť doručením je okamžik, kdy se příjemce přihlásil do své datové schránky, zatímco za dodání je zřejmě třeba považovat stav, kdy se elektronická zpráva ocitla ve faktické dispozici adresáta, tedy a možná poněkud poeticky řečeno, spočinula v jeho úložišti.

Svůj rozbor kolegyně završuje citátem části rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 7. 2010, spisová značka 9 Afs 28/2010, v němž je uvedeno: Je tedy zjevné, že osoby činící podání prostřednictvím datové schránky tedy splní své procesní i hmotněprávní lhůty již pouhým dodáním do datové schránky orgánu veřejné moci, o čemž jim systém s odezvou v řádu sekund vygeneruje potvrzení. Z tohoto pohledu není rozhodné, kdy konkrétně se pak orgán veřejné moci nebo jeho spisová služba přihlásí do datové schránky, kdy ji vybere, seznámí se s obsahem zprávy apod.

Kolegyně má nepochybně pravdu, pokud jde o nutnost rozlišovat mezi doručením a dodáním. Kolega Vlk má ale zase pravdu v tom, pokud obecně vyzývá k značné opatrnosti vzhledem k odlišnému principu zachování lhůty při doručování do datové schránky orgánu veřejné moci (OVM).

Jak vyplývá totiž i z citovaného rozhodnutí, podstatné je, kdy se elektronická písemnost dostane do dispozice adresáta. Důležité také je, že to platí nejen pro datové schránky, ale pro elektronické doručování obecně. Kolegyně na závěr části článku věnovaném této problematice uvádí poněkud přehnaně optimisticky, že snad s výjimkou pražských advokátů nyní není nikdo omezen otvírací dobou pošty, nýbrž může využít celých 24 hodin, které jeden kalendářní den poskytuje, s tím, že na „dodání“ zásilky datovou schránkou orgánu veřejné moci by nám všem v zásadě bohatě mělo stačit 5 minut času.

Jenomže doručovat prostřednictvím pošty a prostřednictvím elektronické sítě, znovu zdůrazňuji, lhostejno, zda e-mailovou poštou a zásilkou se zaručeným podpisem nebo do datové schránky, není totéž. Obrazně řečeno, pokud pět minut před půlnocí posledního dne procesní lhůty předám podání poštovní úřednici, mám doručeno. A pokud se snad v následujícím okamžiku poštovní úřad propadne do země, vyletí do vzduchu anebo povodeň utopí moji zásilku i s úřednicí, která ji před minutou převzala, stále mám doručeno. To vyplývá z ustanovení všech relevantních procesních předpisů.

Podle § 57 odst. 3 o. s. ř. je lhůta zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. Podle § 60 odst. 4 trestního řádu je lhůta zachována též tehdy, jestliže podání bylo ve lhůtě podáno jako poštovní zásilka adresovaná soudu, státnímu zástupci a dalším tam uvedeným orgánům. Ustanovení § 40 odst. 1 písm. d) zákona číslo č. 500/2004 Sb. – správního řádu, uvádí, že lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty činěno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, který obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě. Podobné to je i v ustanovení § 35 odst. 1 lit. b) daňového řádu – zákona č. 280/2009 Sb.

Ze všech těchto ustanovení je zřejmé to, co poněkud terminologicky nepřesně připomíná kolega Vlk a co fakticky vyplývá i z článku kolegyně. Pouhým odesláním elektronické zprávy není lhůta zachována! Zatímco občanský soudní řád, trestní řád a správní řád se elektronickou formou podání vůbec nezabývají, tedy platí, že lhůta je při takové formě podání zachována jejím dodáním příslušnému orgánu, daňový řád již s elektronickou formou doručení počítá. Pro zachování lhůty musí být podána datová zpráva do datové schránky věcně a místně příslušného správce daně nebo podána datová zpráva adresovaná věcně a místně příslušnému správci daně, která je opatřena zaručeným elektronickým podpisem.

Pokud tedy na „druhé straně“ nefunguje server datové schránky nebo poštovní server, zásilka prostě doručena nebude. Není asi podstatné, že datové schránky provozuje ministerstvo vnitra, zatímco poštovní servery příslušné soudy či jiné úřady. Také není důležité, že u datových schránek jsou zmiňována různá zajištění proti výpadku systému. Zajištění mají i atomové elektrárny, a zřejmě lepší, a stejně občas nějaká vybouchne. Je tedy možné za pět minut dvanáct posledního dne lhůty odeslat elektronicky podání, jehož doručením by lhůta byla zachována, ale co když ve zmiňovaných několika vteřinách, které uvádí kolegyně Dr. Petrová, nepřijde z druhé strany potvrzení, že zásilka byla doručena do datové schránky? Totéž platí pro zasílání pošty prostřednictvím e-mailu. A také nejde jen o nefunkčnost datové schránky adresáta nebo jeho poštovního serveru. Stejná situace nastane, když kilometr od kanceláře advokáta překopnou při opravě vodovodu optický kabel.

A protože píšu nejen o datových schránkách, ale i o elektronické poště jako takové, neboť řada advokátů odesílá svoji korespondenci nikoliv z datových schránek, ale se zmíněným zaručeným elektronickým podpisem, tedy e-mailem, lze si představit i další problém. Pokud na hlavní poště za pět minut dvanáct posledního dne lhůty odevzdáte zásilku adresovanou Městskému soudu v Praze, Spálená 15, pak poštovní úředník pravděpodobně zásilku převezme a také bude doručena, nezávisle na tom, že správná adresa je Spálená 14. Pošťák ví, kde městský soud sídlí. Zkuste ale takovou chybu udělat v e-mailové adrese. Po nějaké době k vám dorazí informace, kterou vám postmaster dává na vědomí, že zpráva nemohla být doručena. A nemusí to rozhodně být za několik vteřin, může to být i po několika minutách nebo i po delší době, ale hlavně, co potom s tím.

Jistěže si lze představit následnou žádost o vrácení lhůty s poukazem na technickou závadu, ale znamená to prokázat odeslání konkrétní písemnosti a rozhodně není jisté, že žádosti bude vyhověno. Posílat elektronická podání za pět minut dvanáct tedy možné je, ale bude to dost adrenalinový sport.

Autor je advokátem v Praze.

 

__________________

Související články:
Datové schránky pohledem advokátní koncipientky (JUDr. V. Petrová)
Poznámky k článku „Datové schránky pohledem advokátní koncipientky“ (JUDr. V. Vlk)
Dva problémy s datovými schránkami (JUDr. V. Vlk)