oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
NEJČTENĚJŠÍ
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč
natuzzi sale

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte zavedení advokátního procesu v záměru CŘS?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

Jan Hurdík a kol.: Evropské soukromé právo v čase a prostoru, I. díl: Část teoretická, metodologická a systémová

publikováno: 21.01.2019

Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Brno 2017, 208 stran.

Pro soukromé právo v evropských podmínkách je příznačná dualita, resp. pluralita jeho pramenů, což s sebou přináší rovněž skutečnost, že v rámci rychlého vývoje a změn soukromého práva dochází k tomu, že již nejsme schopni vnímat původ a základy evropského soukromého práva, jeho povahu a jednotlivé vlivy na něj působící, jež mají také dopad na celkové směřování soukromého práva v evropském měřítku.1

Uvedené jistě souvisí s tím, že systém evropského soukromého práva nevznikal organizovaně, ale spíše živelně, přizpůsobuje se aktuálním potřebám vyplývajícím z momentálních podmínek doby. Tento stav s sebou nese bohužel to, že v tomto systému je těžké se zorientovat, což vyvolává potřebu zachycení stavu, původu a jednotlivých vývojových tendencí evropského soukromého práva, jež může mít význam jak pro celkové pochopení evropského soukromého práva, tak pro studium úprav soukromého práva v jednotlivých evropských zemích.

Na danou situaci svým způsobem reagoval také projekt Právnické fakulty Masarykovy univerzity na roky 2015- -2017, do něhož byli zapojeni akademici z kateder soukromoprávních disciplín Právnické fakulty Masarykovy univerzity, ale rovněž akademici z partnerských pracovišť.2 Cílem tohoto projektu pak bylo především vytvořit soubornou studii zaměřující se na evropské soukromé právo, výsledkem pak byla recenzovaná kniha.

Jak sám název monografie napovídá, úmyslem autorů bylo zachytit evropské soukromé právo v čase a prostoru, tedy neomezit se jen na jeho východiska a základy nebo současný stav či pouze na určitý segment soukromého práva, ale zachytit všechny tyto elementy, a to v jejich vývoji, současném stavu a možném budoucím směřování. Recenzovaná kniha je první částí souhrnné studie, a má proto systémové, koncepční a metodologické zaměření. Na tuto studii ovšem navazuje druhý svazek, jenž má představovat analytický pohled na dílčí subsystémy evropského soukromého práva.

Kniha je přehledně rozdělena do šesti kapitol. Povaze knihy odpovídá také zaměření jednotlivých kapitol, které se zabývají obecnými otázkami a součástmi evropského soukromého práva, a to jeho základům a východiskům včetně hodnotového zaměření, pramenům, metodologickým otázkám tvorby soukromého práva, zásadám a systémovým otázkám. Jinou charakteristiku pak nese poslední kapitola, jež mapuje utváření evropského soukromého práva z pohledu vybraných částí systému soukromého práva, a je proto již konkrétněji zaměřená, resp. demonstruje dříve zkoumané otázky na jednotlivých segmentech soukromého práva, tedy práva rodinného a pracovního.

Příslušné kapitoly či části kapitol jsou psány odlišnými autory, což lze seznat na stylu psaní jednotlivých pasáží. Uvedené však nic nemění na srozumitelnosti knihy, neboť její uspořádání, kdy se určití autoři věnují vždy jednomu problému, který je od ostatních oddělen, umožňuje přechod od jednoho stylu psaní ke druhému, aniž by se čtenář v textu ztrácel a byl pro něj nepřehledný. Ve výsledku vytvářejí jednotlivé pasáže celou mozaiku o základním pojetí evropského soukromého práva.

Autoři knihy při vytváření svých závěrů vycházeli především z jednotlivých právních předpisů, přičemž se neomezovali pouze na dokumenty vznikající na poli Evropské unie, ačkoli v určitých ohledech bylo základním zdrojem především unijní právo, neboť právě to sehrává stěžejní roli v rámci evropského soukromého práva. Jednotlivé skutečnosti vyplývající z právních dokumentů byly zevšeobecňovány a byly z nich tvořeny obecné závěry, přičemž byly zachycovány i jednotlivé směry vývoje a proměnlivosti daného práva. V rámci kapitoly o metodologických východiscích evropského soukromého práva byly analyzovány jednotlivé projekty a předpisy evropského soukromého práva z hlediska metodologického. Podkladem pro závěry vyplývající z knihy byla rovněž judikatura, a to především v kapitole věnující se zásadám evropského soukromého práva, přičemž bylo vycházeno hlavně z rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. Evropské soukromé právo nelze ztotožňovat se souhrnem národních právních řádů týkajících se této oblasti, takže nebylo přehlédnuto v tomto ohledu ani národní právo, neboť autoři na národních právních řádech demonstrovali vliv evropského soukromého práva.

Na knize především oceňuji, že se ne­omezila jen na zkoumání samotných právních otázek, avšak má i mimoprávní přesah, neboť jsou v ní zachycena i samotná východiska a kořeny, z nichž vzešlo evropské soukromé právo a na nichž je toto právo postaveno. Uvedené se totiž promítá do následného vývoje a nynější podoby evropského soukromého práva, jak lze seznat z předkládané knihy. Autoři knihy upozorňují rovněž na zvláštnosti a odlišnosti evropského soukromého práva od jiných právních systémů, a to např. na skutečnost, že v rámci evropského soukromého práva byla vytvořena nejprve psaná pravidla a následně až od nich byly odvozovány hodnoty evropského soukromého práva, přičemž běžný postup bývá právě opačný; nejprve jsou dány určité hodnoty, na základě kterých jsou poté vytvářena právní pravidla.

V knize je rovněž poukázáno na proměnlivost evropského soukromého práva, jež od počátečních ambicí dospělo k tomu, že je v něm silně obsažena sociální dimenze, což s sebou nese skutečnost, že právo je v určitých ohledech v pozici jakéhosi ochránce. V předkládané publikaci se následně objevují i predikce, jakým způsobem se dále bude evropské soukromé právo vyvíjet, v rámci čehož bylo např. konstatováno, že pravděpodobně vzhledem k momentální situaci nebude přistoupeno k přijetí jednotného kodexu soukromého práva, ale pozornost bude zaměřena především na právní úpravu vybraných aspektů soukromého práva, a to především ochranu slabší smluvní strany, přičemž zaměření na právní regulaci v této oblasti práva je možné očekávat právě s ohledem na celkové směřování evropského soukromého práva, v němž se v průběhu vývoje dostala do popředí sociální spravedlnost. V knize bylo také poukázáno na jednotlivé tendence a problémy, se kterými se evropské soukromé právo bude muset do budoucna vypořádat a jimiž jsou především konstitucionalizace soukromého práva, což úzce souvisí s prosazováním sociální spravedlnosti, a smazávání rozdílů mezi soukromým a veřejným právem.

Kniha přinesla zevrubné zmapování východisek a základů evropského soukromého práva a může být užitečným podkladem pro další studium soukromého práva, a to jak evropského, tak národního, neboť reflektuje vývoj, hodnoty, způsob tvorby evropského soukromého práva atd. Po přečtení knihy si je čtenář schopen dát do souvislostí vývoj českého soukromého práva a evropské soukromé právo, a tedy pochopit, v jakých ohledech je podoba národního soukromého práva ovlivněna evropským soukromým právem. Lze tedy konstatovat, že se autorům podařilo dosáhnout vytčených cílů, a vytvořit tak jedinečné dílo, neboť předestřený komplexní pohled na evropské soukromé právo dosud nepřinesla žádná publikace. Recenzovanou knihu lze pak doporučit všem, které nezajímá evropské soukromé právo pouze jako soubor právních pravidel, ale chtějí se dozvědět, co stojí za celým souborem evropského soukromého práva a jeho povahou a co lze v jeho vývoji do budoucna očekávat.

 

Mgr. HANA ŠERÁ, doktorandka na katedře občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně