oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie • oficiální stránky odborného  právnického časopisu české advokacie  
AK Logo Logo
vítejte!
Právě jste vstoupili na Bulletin advokacie online. Naleznete zde obsah stavovského odborného časopisu Bulletin advokacie i příspěvky exklusivně určené jen pro tento portál.
Top banner Top banner Top banner
CHCETE SI OBJEDNAT?
Zákon o advokacii a stavovské předpisy
Wolters Kluwer
Nesporná řízení I
450 Kč

Archiv BA

Archiv čísel

anketa

Vítáte věcný záměr nového civilního řádu soudního?
PARTNEŘI
SAK ePravo WKCR

HOON proti Spojenému království (č. 14832/11)

publikováno: 25.03.2015

Rozhodnutí ze 13. listopadu 2014
Zveřejnění parlamentního šetření činnosti bývalého ministra.

Stížnost k ESLP se týkala šetření parlamentních subjektů aktivit stěžovatele, poté, co se nechal zapojit do tajné „zrádcovské“ operace novináře, který se vydával za obchodního partnera. Během operace byl zaznamenána řeč stěžovatele, v jehož průběhu řekl, že se chystá použít znalost a kontakty získané během doby, kdy byl ministrem a zvláštním poradcem Generálního tajemníka NATO pro finanční zisky. Podrobnosti byly posléze publikovány v novinách a uvedené v televizním dokumentárním pořadu. Po podání formální stížnosti opozičního členu parlamentu, Parlamentní komisař pro standartní otázky vydal zprávu, ve které uvedl, že stěžovatel porušil zákon o chování člena parlamentu. Zpráva byla předložena výboru pro zásady a privilegia, který souhlasil s komisařem a doporučil, aby se stěžovatel omluvil před Dolní sněmovnou a aby jeho právo na průkaz dolní sněmovny mu byl odňat na pět let. Zpráva výboru byla schválena rezolucí Dolní sněmovny. Celá záležitost vzbudila značnou pozornost médií. 

Ve své stížnosti k ESLP stěžovatel na poli článku 8 Úmluvy namítal, že široce diskutované rozhodnutí Komisaře zasáhlo do jeho práv na respektování soukromého života.

ESLP judikoval, že újma, která byla na pověsti stěžovatele způsobena vyšetřováním a vydáním zprávy, byla zásahem do jeho práva na respektování soukromého života. Šlo o zásah zákonný, opřený o vnitřní pravidla dolní sněmovny. Podle jeho názoru parlamentní imunita tak, jak je chápána v právním řádu Spojeného království, sledovala legitimní cíl ochrany svobody slova na půdě parlamentu a udržení oddělení legislativní a soudní moci. V dané věci šlo kromě jiného o legitimní zájem veřejnosti znát výsledek parlamentního vyšetřování stížnosti na stěžovatelovo chování jako člena parlamentu, který by byl zmařen, kdyby řízení nemělo veřejnou povahu a kdyby zpráva nebyla zpřístupněna veřejnosti. Podle názoru ESLP v řízení měl stěžovatel možnost předložit argumenty a hájit své zájmy. Snížená právní ochrana práva na zachování dobrého jména, která vyplývala ze zásady o parlamentní imunitě ve smyslu britského práva, byla v souladu s obecně uznávanými pravidly jiných smluvních států Rady Evropy a Evropské unie a v zásadě ji nebylo možné považovat za nepřiměřené omezení práva na respektování soukromého života. Na každý pád skutečnosti o stěžovatelově činnosti byly veřejnosti známy již z novinového článku a televizního programu a stěžovatel mohl zpochybnit faktická tvrzení podáním žaloby proti novinám nebo televiznímu kanálu. ESLP uzavřel, že nedošlo k porušení článku 8 Úmluvy.